Žena filmového kritika znovu zasahuje! Naše bránice i naše srdce… Tentokrát jsou její (sebe)ironické a vtipné blogové příspěvky řízením osudu rámovány kritikovými bizarními zraněními i pandemií koronaviru. Improvizovaný kinosál v ložnici, kritikovo samovznícení, několik pochytaných, posbíraných či osvobozených dětí, spousta krabic od oblečení nepadnoucích velikostí a děje zhruba tolik, kolik ho tak v našich životech bývá. Že tato kniha vůbec vychází, mimo jiné dokazuje, že i s kritikem, kritičkem a kritičkou lze ve zdraví přežít lockdown. Tedy jak se to vezme… Texty svými ilustracemi doprovodil Prokop Wilhelm, známý též jako CAR2N.
Jednohubka do tramvaje. Popravdě se přiznám, že první díl jsem nečetla. Nicméně jsem měla povědomí, jak autorka píše, protože jsem si před lety pár jejích blogových zápisků přečetla. Ale myslím, že neznalost prvního dílu nevadila, žádný velký kontext mi neunikal.
Každopádně takhle útlá knížečka nebyla v ničem unikátní. Prostě zážitky z karantény, které podobně prožíval každý. Dobře, sice nemám početnou rodinu žijící hodinu od velkého města, ale popravdě takových lidí bylo. Jen nemělo za manžela filmové kritika, ale třeba inženýra, filmaře, apod.