Dnešní výchova je v mnohém jiná, než tomu bylo dřív. O děti pečujeme, jako by šlo o vzácné cizokrajné květiny, kolem kterých je třeba postavit skleník a neustále je chránit, hlídat a se vším jim pomáhat. To se ovšem moc neslučuje s cílem výchovy, jímž by měl být jedinec samostatný, zodpovědný a přiměřeně odolný. Kniha je průvodcem pro rodiče, kteří chtějí, aby se jejich dítě po vylétnutí z hnízda nezhroutilo, ale pevně stálo na vlastních nohách.
Nemastná neslaná kniha o obecnostech, které snad dojdou každému se selským rozumem. Autorka má tendence skouzávat k vědeckému tónu a pojetí definic, nicméně vše je jasně a pochopitelně vysvětleno i s příklady. Ve zkratce: - svět není ideální, děti potřebují naaši podporu, aby ho zvládly - i pozitivní události mohou být stresující - dopřejte dětem pestrou stravu a kontakt s přírodou, nechejte je zažít nepohodu, - cílem není neustále šťastné dítě - uznejte emoce Osobně se mi velmi líbila kapitola o pohádkách a rady, že je potřeba umět i odpočívat a že nemáme sdělovat své názory opakovaně.
Celkově v knize chybí praktická část a rady. Autorka píše: pěstujte v dětech smysl pro humor, podporujte volní vlastnosti, pro odolnost je cenná trpělivost...ale jak na to, to už se nedozvíme. Nesouhlasím s tím, že by se děti měly starat o mladší sourozence. Stejjně tak, že nejdřív je práce a potom zábava. Nemyslím si, že povaha se dá naučit. Úplně chybí věkové rozdělení. Pořád se píše jen o "dítěti". Autorka taky schvaluje tresty a omlouvá je přiměřeností. Vysvětlivky a doplňky jsou až na konci knihy, což mě štvalo.