Jarda Horák slouží u městské policie, je šťastně ženatý, s manželkou čekají prvního potomka a práci u mužů zákona je plně oddaný, byť se občas setkává u kolegů s výsměchem kvůli svému dobráctví a blahosklonnému postoji ke spodině společnosti. Během jedné noční služby jsou s kolegou přivoláni k potyčce bezdomovců a narkomanů na kraji města, která skončí brutálním znásilněním a vraždou. A přestože pro většinu přítomných policistů zapadne do dlouhé řady hrůzných zážitků, pro Jardu se noční výjezd stává předzvěstí nešťastného sledu událostí, které obrátí naruby celou jeho budoucnost. Kolik ran osudu člověk ustojí, než ztratí veškeré mravní a morální zásady?
Na knihu ma nalákal kamarát, ktorý mi ospevoval záver ako niečo úžasné, nepredvídateľné a originálne. On vie, že čítam stále detektívky, trilery a aj on ich číta, takže som mu čiastočne verila, že to môže byť niečo pre mňa. Čiastočne preto, lebo nikdy neverím, že sa mi kniha môže páčiť rovnako ako druhej osobe, no vždy tomu dám šancu. Čo keby som obišla skvost? Kamarát tvrdil, že sa od knihy nemohol odtrhnúť, že chcel vždy vedieť viac a viac a že to bolo super napísané. Štýl písania sa mi nezdal dobrý už od začiatku. Mne nie, ale povedala som si, že to dočítam do konca, aby som zistila, aké je rozuzlenie úchvatné. Štýl písania sa mi zdal nevybrúsený. Akoby mal David problém ukladať slová na papier. Veľmi mi to prekážalo. Nečítalo sa to dobre.
Netrvalo mi dlho, kým som odhalila zámer autora. Bolo to zrejmé. Mala som veľa indícií, takže ma napokon nič nenadchlo a zatvárala som dielo sklamaná. Ako vždy. Teraz však viem, že niektorým sa dielo môže neskutočne páčiť. Je už dokážem rozmýšľať dopredu. Som v tom vytrénovaná. Na knihu sú samé dobré recenzie. Možno ma o čitateľský zážitok obrala len moja dedukcia. No bolo to jasné. Priamočiare. Žiadne odvedenie od stopy. Nič. Podľa mňa autor prosto odkryl čitateľovi mnoho hneď v úvode. Podcenil ho a to sa mu nevyplatilo. Všetko sa mi zdalo naivné a prvoplánové. Áno, v deji sa diali hrozné situácie, no ani tie ma neprekvapili. Očakávala som ich. Spisovateľ mi ale znepríjemnil vnímanie hlavného hrdinu do takej miery, že ma postupne nezaujímal jeho osud a nevedela som ho pochopiť. Stavba deja sa mi preto zdala nereálna. Až príliš surová.
Strhující příběh z policejního prostředí. Jarda Horák je šťastný městský policista. Jeho práce ho baví, s manželkou čekají miminko. Náhle se však všechno změní s Jardovou diagnózou a zdá se, že přišel o všechno. A rozhodne se pomstít. Zápletka je tak nějak řečena už dopředu, přesto mě děj nesmírně bavil a musela jsem knihu dočíst a neodložit. S hlavním hrdinou jsem do určité chvíle dokázala soucítit. Hra o přežití se mi líbila víc, ale i tak rozhodně doporučuji přečíst.
Kniha Davida Urbana krásně ukazuje, co s člověkem může udělat šokující zjištění. Je odrazem toho, co vše je schopna lidská mysl unést a kdy dojde k pomyslnému překročení hranice a stane se z nás někdo jiný. Někdo, kdo chce dosáhnout spravedlnosti za každou cenu.
Depresivní a zajímavý. Během čtení jsem byla celou dobu na hraně 2 a 4*. Rozhodně mi to přišlo vcelku neotřelý. A nakonec tam byla aspoň špetka toho uspokojení z konce, ale v ideálním světě bych si to představovala ještě o dost jinak, ale to by musel být ten příběh dost jinej. :-)