"Slzy tady možná nejsou od toho, aby vyjadřovaly smutek, třeba slouží spíš k tomu, aby rozmazaly jasný obraz toho, kdo stojí před námi, abychom dál mohli žít ve svých snech a přáních"
Tak tohle bylo největší zklamání za tento ani ne půlrok a nesmírně mě to mrzí. Knihu jsem už jednou četla asi před dvěma roky a měla jsem ji v hlavě zapamatovanou jako vážně super knihu a ještě k tomu navíc jsem ji teď půjčovala kámošce a ta z ní byla úplně nadšená. Nevím tedy přesně co se semnou stalo mezi těma dvěma rokama, ale nejspíš jsem poslední dobou četla tak dobré knihy, že se mi úplně změnil pohled na ty, které se mi zdály dobré dříve. Navíc jsem teď ještě předtím četla topovku "Stačí mávnout křídly", což je trochu podobné a přišlo mi strašně dokonalé si potom přečíst tohle. No byla to cesta z kopce dolů. Nechci zase být úplně zlá, protože autorka se snažila napsat knihu pro dospívající dívky s mnoha důležitými tématy. Takže začneme hezky od začátku. Prvních 100 stran jsem tak napůl četla a napůl spala, protože to bylo vážně neskutečně nudné. Navíc si nemůžu pomoct, ale hlavní postava mi až moc vadila a přijde mi až bizární potom co Vám někdo takový jako je ona ublíží si jen říct "Ona je teď v pubertě a má to těžký", když se chováte tak hnusně k lidem kolem sebe. Jakoby ano měla to těžké i doma, i ve škole, ale úplně mi to nepřijde jako důvod proč byste se měli chovat jako totální svině a pak čekat od těch lidí, kterým jste ublížili, omluvu, protože se s Vámi nechtěli bavit. No tedy po těch 100 stranách mě to asi 50 stran docela bavilo, protože se tam konečně něco dělo a zápletka začala, což je asi jeden ze tří důvodů proč jsem tomu dala vůbec ty 2 hvězdy. Druhý je jeden z několika citátů, který se mi líbil a dával aspoň trochu smysl a třetí je nejspíš ten, že tohle celé je dost důležité téma naší "dokonalé" společnosti. Každopádně v této chvíli jsem tomu plánovala dát aspoň ty 3 hvězdy, ale konec mě bohužel donutil strhnout ještě tu jednu. Bylo to až moc uspěchané a bez pořádné omluvy od všech postav, které někomu ublížily. Rodiče hlavní postavy, kteří se hádali, protože její matka podvedla jejího otce, byli najednou úplně milující rodiče bez pořádného vysvětlení. Její kamarádi, kteří na ni byli ten samý den totálně naštvaní (měli k tomu důvod), byli najednou z ničeho nic úplně vpohodě, jakoby se nic nestalo. A hlavní hrdinka měla úplně úplně dokonalý život. Krása, tleskám autorce, že udělala klasický happy end, který by se nikdy nestal, protože vážně všechno není hned lusknutím prstů dokonalé. Je mi líto i třináctileté mě, která byla tak naivní, že si myslela, že tento konec bude mít jednou úplně každý. Takhle to v našem světě ale bohužel nefunguje a bylo by dobré těm mladým dívkám ukázat i reálný konec.