Až uvidíš moře

by Scarlett Wilková

Cizincem ve vlastní zemi. Románový debut známé novinářky.
V roce 1948 přijalo Československo tisíce uprchlíků, kteří za dramatických okolností opustili občanskou válkou rozdělené Řecko. S první vlnou emigrantů přichází i desetiletá Sotiria – neumí česky, o svých rodičích nemá zprávy a neví, co s ní bude. Roky plynou a na pozadí jejího osudu se odvíjí rodinná sága plná tajemství a stesku po rodné zemi. Uvidí někdy Sotiria řecké moře? Pokud se do své vlasti skutečně vydá, možná tam najde víc, než čekala…

Genres: Czech Literature, Historical Fiction, Audiobook, Fiction, War, Historical

424 pages, Hardcover

First published April 28, 2022

Reviews

[Simone · Rating 5 out of 5]

Jak ja bych si dala plnene vinne listy! Jenze ta nase taverna je uz nedela…
A do Recka bych… ted teda nejela ani omylem, protoze vedro.
Tak je fajn, ze jsem si mohla pocist a dozvedet se o historii, o ktere jsem jeste nikdy neslysela - o recke obcanske valce a dusledcich, ktere se docela dost tykaji nas, resp Ceskoslovenska 50.let.
A byl to pribeh krasny, plny emoci a barev a chuti.

[Sabina · Rating 5 out of 5]

Na podzim loňského roku jsem dostala nabídku k přečtení rukopisu Scarlett Wilkové. Až uvidíš moře je sága uprchlíků, kteří se v roce 1948 dostali z Řecka na Moravu. Do Československa přijelo 3 750 dětí ve věku od jednoho roku do patnácti let. Děti neznaly český jazyk, a mnohdy nedokázaly ani správně říct, jak se jmenují nebo odkud pochází. Proto se spousta z nich už nikdy nedokázala shledat se svými příbuznými.

Hlavní hrdinkou je Sotiria, děvče z vesnice, kterou ve válce vybombardovali. Projde dětským domovem, dospěje a začne si budovat svůj život. Kromě ní sledujeme také osudy dalších přeživších, které se dělí na dvě skupiny, buď se chtějí vrátit, nebo zapomenout. Až uvidíš moře je vyprávěna er-formou z pohledu několika postav, ovšem nejvíce se vše točí kolem Sotirie a Kouly, dívky, která se se Sotirií seznamuje hned na začátku. Životy všech hrdinů kromě nové země ovlivňuje také politika v Československu, komunismus nebo polistopadové období.

Kniha je rozdělená na kapitoly po deseti letech (končí v roce 2018) a mapuje tak osudy hrdinů za celou dekádu. Styl vyprávění není nijak náročný. Popisuje životní osudy tak jak jsou, nezabývá se zdlouhavým popisem bolesti hrdinů. Až uvidíš moře mě neuvěřitelně vtáhla do děje, a já knihu jen málokdy odkládala. Závěr knihy byl na rozdíl od zbytku knihy lehce ukvapený, snesla bych ho aspoň dvakrát tak dlouhý. Poslední kapitola je naprosto perfektní a skvěle příběh zakončuje.

Je to příběh bez přikrášlení, o lidských chybách a bolestech, o životě v cizí zemi a především, s hrdiny prožijete opravdu celý jejich život. Hrdinové před vašima očima dospějí, ale také budou umírat, chybovat, ale také nalézat naději.
Celá recenze: http://kniznipristaviste.blogspot.com...

[Eva Francova · Rating 5 out of 5]

Když se v Řecku odehrává občanská válka, je spousta obyvatel donuceno opustit svou zemi. Někteří se tak v roce 1948 dostali do Československa. Mezi nimi přišla i desetiletá Sotiria, která se tak ocitla sama, bez rodičů, bez znalosti jazyka v cizí zemi. Díky jejímu příběhu sledujeme v knize rodinnou ságu plnou tajemství.

Tato knížka pro mě byla velkým překvapením. Jelikož jsem nevěděla nic o historii Řecka, ani o řecké komunitě u nás, dozvěděla jsem se mnoho nového a jsem za to moc ráda. Navíc oceňuji, že je kniha inspirována skutečnými příběhy, neboť sama autorka pro databázi Paměť národa natočila vyprávění řady řeckých pamětníků.

Je to silný, smutný a dojemný příběh, který ve Vás vyvolá spoustu emocí. Od začátku je kniha velmi čtivá a je těžké ji odložit.

Kromě nelehkých lidských osudů tu také poznáme řecké zvyky, řeckou kuchyni i náturu samotných Řeků. Na druhou stranu je zde skvěle vylíčena česká historie, která nebyla zrovna růžová. Tím, že příběh sledujeme mezi lety 1948–2008, vidíme, jak se proměňovali lidé i jednotlivé země. Při čtení budete mít chuť se do Řecka hned rozjet a strávit tam nějakou dobu.

Příběh nám vypráví hned několik lidí, je tu dost jmen, dost příběhů, ale i přesto je to napsáno přehledně, víte, kdo je kdo, postavy se nepletou a poznáme tak osudy zajímavých lidí. Trošku mi nesedl styl vyprávění, kdy se čtenář dozví spoustu věcí docela brzo (já bych na nějaká odhalení klidně ještě v příběhu počkala).

Je to skvělá kniha, díky níž jsem se seznámila s minulostí, o které jsem nic nevěděla. Mám ráda knihy, které mi přinesou něco nového, a ještě si čtení užiju. A nesmím opomenout ani krásnou obálku, která má svůj význam v příběhu.

Ještě váháte, zda si knihu přečtete? 😉

4,5*/5*

[Bosorka · Rating 3 out of 5]

Jak už mnohokrát zaznělo, téma knihy je neskutečně silné a hlavně to mě nalákalo na poslech na ČRO. Ale bohužel mi přišlo, že z něj autorka nedokázala vytěžit tolik, kolik by šlo. Možná její styl psaní nedodal příběhům postav tu patřičnou šťávu, byly takové skoro neživotné až nudné. Moc jsem si k nim neudělala vztah, což pro mě při čtení bývá důležité, potřebuji, aby ve mně postavy vzbuzovaly emoce a to jakékoliv.
Co mi z celého textu vychází nejvíc, je vykořenění. Postavy v nějakou chvíli nepatří nikam a nejspíš si přijdou osamělé, ač kolem sebe mají rodiny. Něco, z čeho by šlo dostat daleko víc, takhle jen příběh pozvolna plynul, nějaké silnější zápletky a krize byly vlastně jen na začátku knihy. Vlastně si říkám, jestli knize neublížilo to, že to byla sága napříč dlouhými roky. A to ságy velmi oblibuju. Tady mi ale přišlo, že to rozprostření, kdy autorka chtěla stihnout tak dlouhou dobu, ubralo na větším rozepsání postav, které by je lépe charakterizovalo a přiblížilo. Třeba by knize nakonec prospělo více stran, kdo ví.

[Kateřina · Rating 5 out of 5]

Řeknu k tomu jenom tolik: Kdybych týhle knížce mohla dát šest hvězdiček, tak je dám. A jediný, co mě fest mrzí, je to, že jsem jí už dočetla a nemůžu jí pořád číst.

[Petra | LooneyCZ · Rating 4 out of 5]

Příjemné překvapení, autorku si pamatuju z Magazínu MF Dnes, kde mě její články zas až tak nebraly. Kniha má ale velmi zajímavé téma, málo známé a tudíž neohrané, což je její největší plus.
S úsporným a trochu povrchním stylem jsem se sice chvíli zžívala, ale děj mě strhnul a já se rychle začetla.
Trochu mě mrzí, že závěr je takový lehce zjednodušující, ještě by se to dalo uzavřít jinak, ale to už jsem možná zbytečně kritická. Jen tomu zkrátka nemůžu dát pět hvězd.
Už jen pro ten námět ovšem knihu doporučuji!

[Vendea · Rating 5 out of 5]

Vynikající záležitost. Četla jsem jedním dechem. O řeckých uprchlících se v dějepise moc nemluví, což je fakt škoda. Sama totiž znám rodinu, které se to týkalo a je mi líto, že o jejich příchodu do ČR vlastně nic nevím. Kniha je poutavá, vtáhne vás do děje a zaujme. Velké doporůčo.

4.5/5*

[Lenka · Rating 5 out of 5]

Skvělé čtení o jedné moc zajímavé, přesto méně známé, epizodě našich dějin - o přijetí řeckých uprchlíků během občanské války v Řecku v 50. letech. Asi si o tom budu muset najít víc... A zajet zase jednou do Řecka.

[Jana Černá · Rating 3 out of 5]

Jsou to jenom tři hvězdičky, ale asi ty nejsolidnější tři, co jsem kdy dala. Téma je neotřelé a má velký potenciál, ze kterého autorka vytěžila dost. Uchopila to bez velkých drásajících dramat. Vytvořila uvěřitelné postavy, které v příběhu fungovaly logicky.
Ale - působí nevypsaně, na to, jak zajímavý to byl příběh, mě nedokázal vtáhnout. Vytěžila dost z tématu, ale ne dost z příběhu, který vymysela (nebo se jím inspirovala). Nečetla jsem Ty chladné oči, ale mám je koupené, protože jsem na ně klikla omylem místo Až uvidíš moře, ale neměla jsem na tohle téma náladu. Takže uvidím, jak zapůsobí její druhá knížka. Zatím si říkám něco podobného, co jsem si říkala u Kateřiny Tučkové a Vyhnání Gerty Schnirch - že je škoda, že zrovna tohle nenapsala, až když toho měla za sebou víc.

[Adri Dosi · Rating 5 out of 5]

*4,75
Na styl psaní autorky jsem si musela zvykat. Nebyl pro mě osobní. Příběh mě ale vtáhl a popravdě asi mám hodně velké podezření o jakou inspiraci rodinou tu šlo. Jaký příběh tu byl zaznamenán. Má to pak zvláštní kouzlo, když v tom někoho poznáte. Ano, Řeků je tu hodně. A v češtině je to asi první kniha o řecké válce, kterou jsem četla. Jinak jsem na ni narazila v jedné pop nauč a v polské reportážní knize. Ta byla více zpracovaná odborně a rozpracována informativně.
Co se týká příběhu... je zajímavé, jak oproti nám je u všech těch lidí viditelná hrdost na svou zemi, a to i přesto, že v reálu jsou oproti nám 200 let zpátky a nikam se neposouvali. My i když si žijeme dobře a tedy i v onom časovém horizontu... si jen stěžujeme a nadáváme...a přijímáme to, že jsme nuly a vše je u nás špatně a tam jinde, je ta tráva zelenější. No není....a nebyla...
Další postřeh.. ať ukazují jakékoliv střípky útěku lidí... z doby války, jak rychle zapomínáme...
Jak rychle se zapomnělo, že tu máme spoustu Řeků a proč.. že i tak nějak podobně k nám utekli i v době jugoslávské války a jindy.
Příběh Sotorie je výstižný a je pravda, že když jsem se v roce 2008 dostala do některých horských vesniček, byla jsem celkem šoku, jak se tam zastavil čas. Už tehdy se tam zdržovali jen senioři, mladší chtěli pohodlnější bydlení. Vesničky mají své kouzlo .. pro turisty, když si ale vezmu ten drsný život, kdy tam měli jako hit 10 let elektřinu zavedenou.. ano v roce 2008... stále tam byly latríny a voda nebyla samozřejmostí v každém domě... no...
Ve velkých městech je dnes život evropský, ale pokud se zajede hlouběji do vnitra a do menších vesnic.... už to tam tak super není a i když se píše rok 2022. Jo... byl to zážitek jet se slepicemi, husou a kozou v městském autobuse :-D...
Až uvidíš moře je ale aktuální kniha, která popisuje co se děje v duších dětí, jak snáší vykořenění, integraci, jak to snáší dospělí a jak mnozí v nich doufají na návrat a jaká je realita jejich návratu.
Tahle kniha je čtivá a je to nahlédnutí do jednoho životního příběhu. Stojí rozhodně za to.

[Lenka Habrnálová · Rating 4 out of 5]

Na ten styl psaní si vždycky musím malinko zvyknout, ale celý život hlavních hrdinů rozdělený na dekády mě baví moc. Toto nedoporučuju číst na dovolené, aby se člověk od moře vůbec chtěl vracet. Českou řeckou komunitu znám bohužel jen prostřednictvím cukrárny Zavalinis u nás v Košířích a frapé u Řeka je samozřejmě nejlepší v okolí… ale díky téhle knize jsem se hodně dozvěděla, trochu si zasmutnila a nakonec si řekla Ola kala… vše je dobré.

[Martina V. · Rating 5 out of 5]

Rodinná sága o gréckych utečencoch v socialistickom Československu rozprávaná z pohľadu viacerých postáv. Veľmi som nechápala vzťahy medzi matkami a dcérami, ktoré boli viacmenej všetky nedobré a nezlepšili sa ani v existenčných krízach. No text bol prudko čitateľný a poriadne zamotaný. Páči sa mi aj prepojenie obálky s obsahom.

[Hana Lukacova · Rating 5 out of 5]

Lehké čtení s dobrou zápletkou /nábojem 👍

[Džejn · Rating 3 out of 5]

Píše se rok 1948. Jsi v Řecku, v horách, kde zuří občanská válka. Je ti 10 a dům, ve kterém jsi zůstala jen s babičkou, se právě pod dopadem bomb rozpadá na kusy.
Ona je mrtvá.
Ty sama…

A to je jen začátek knížky, která vás zavede do doby, kdy se přes 12000 Řeků ocitá bez domova, na cestě k emigraci, a nakonec v Československu.

Jen si to zkuste představit.
Neumíte jazyk. Nic a nikoho nemáte. A vůbec netušíte, co dál. Jednoho by to rozsekalo. Jiného to otupí. Dalšímu dodá sílu.

O tom celá knížka je … o příbězích lidí, kde si každý zvolil trochu jiný postoj. V komunistickém Československu podotýkám.

[Dominika Dítětová · Rating 4 out of 5]

Poslouchala jsem. Nádherné.

[Lucie Svancarova · Rating 5 out of 5]

Krásný příběh. Dojalo mě to 🥹

[Sarah Kocourková · Rating 5 out of 5]

Skvělá kniha, úplně mě dostala. O tom, že k nám emigrovalo takové množství Řeků, jsem dosud neměla tuchy. Postavy jsou uvěřitelné a je radost pozorovat, jak se v průběhu knihy vyvíjí. Od autorky je to moje druhá kniha (začala jsem nejnovější Vekslačkou) a velmi cením, že hlavní postavy jsou silné, řekněme úspěšné, ženy.

[ElRock · Rating 5 out of 5]

Náhodou jsem se zaposlouchala do audio verze Českého rozhlasu, hodnotím tedy tu. Normálně preferuji klasické čtení, audio nezvládám vnímat, ale kniha je tak skvěle načtená, že mě úplně vtáhla a každý den jsem se těšila na další díl. Jednoduchý styl vyprávění z toho dělá skvělý materiál na audio knihu a mám dojem, že tu jsem si užila mnohem víc než bych si bývalá užila čtení samotné...ale možná je to nesprávný dojem. Moc doporučuji.

[Tereza · Rating 3 out of 5]

Materiál ke knize je velmi bohatý - dozvěděla jsem se více o tom, co se dělo v Řecku po 2. světové válce a o uprchlících, kteří skončili v Československu a byli integrováni v socialistické společnosti. Byla jsem nadšená přibližně do poloviny knihy, poté už mi osudy všech postav (kterých je zbytečně moc) připadaly překroucené a překombinované, jakoby samotné téma uprchlictví a touze po návratu domů nestačilo. Knihu jsem ze začátku nepovažovala za červenou knihovnu, ale autorka bohužel sklouzává k tomu, že pocity a jednání postav detailně vysvětluje, jakoby to čtenář nebyl schopen pochopit sám z kontextu. To mě postupně začalo vyloženě štvát, nemusela jsem u čtení absolutně přemýšlet a konec knihy už byl jak happyend z telenovely, kterou jsem dokoukala jen proto, že jsem do toho investovala spoustu času. Podle mne se autorce daleko více povedla kniha Ty chladné oči. Téma křivd v průběhu socialismu v Československu je poslední dobou hodně omílané téma v českých románech, chtělo by to tedy uchopit originálněji.

[Jana P. · Rating 4 out of 5]

Jméno Scarlett Wilkové je mi známo z novin, ale až s touto knihou jsem zjistila, že se paní autorka také intenzivně projektu Paměť národa, z jehož příběhů i čerpá v této knize. Což pro mne bylo příslibem toho, že příběhy postav budou založené na autentických událostech a že to dozajista mohu do nějaké míry brát i vážně jako náhled do dějin posledních cca 60-70 let. A to mi kniha vlastně i dala.
Přiznám se, že o osudu Řeků usídlených v Čechách/Československu jsem vlastně nic nevěděla, ani o strastech, kterými si Řecko prošlo po ukončení 2. světové války. Jsem moc ráda, že jsem se o tom mohla, byť zprostředkovaně skrze beletrii, něco dozvědět.
Myslím, že si většina z nás ani neumí představit, jaké to pro lidi musí být projít si zkušenostmi občanské války a dostat se do země, kde je sice relativně bezpečno, ale kde nikoho neznáte, kde o dané zemi nevíte zhola nic, neumíte příslušnou řeč a ani psaná forma řeči vám nic neříká, když se v češtině místo řecké alfabety používá latinka.
V tom je podle mne kniha silná. Aspoň pro mne to tak bylo. Příběh pode mne nenásilně ponouká k určité empatii a otevřenosti vůči lidem, kteří se dostanou do podobné situace. Člověk nemusí asi nutně pomáhat materiálně, pokud nemá prostor či prostředky. Ale aspoň nechat ty lidi volně dýchat, nebýt zlý, neházet klacky pod nohy a naopak projevit solidárnost a empatii. A třeba se vedle toho snažit zamyslet nad tím, čím si ti lidé procházejí. Nevím, možná jsem v té knize nacházela něco, co tam není. Ale tohle jsem si z tohoto příběhu prostě odnesla. Ani nemusíte ve svém životě potkat nějakého emigranta. Stačí se zamyslet nad tím, že nikdy nevíte, čím si kdo ve svém životě prochází, a tak není možná od věci čas od času zapracovat na své empatii a soucitu k lidem okolo sebe.
Pravda, v některých místech se mi kniha nečetla úplně snadno, proto také nehodnotím 5 hvězdami, ale jen 4. Občas jsem měla pocit, že jsem se zadrhla - možná trochu kostrbatost? Nevím, neumím to asi plně vysvětlit. Ale faktem je, že občas jsem se prostě v některých pasážích na způsobu psaní zasekla. Nicméně obsahově to je velmi zajímavé dílo, které má čtenářům co předat a já určitě mohu doporučit.

[katasokolov · Rating 4 out of 5]

Kniha, jež sleduje osudy řeckých uprchlíků před občanskou válkou, kteří zakotvili v tehdejším Československu. Příběh je vyprávěn hned několika postavami a zabírá prakticky celý jejich život od 50. let až po rok 2018.

Je zvláštní, že se mi kniha líbila i přesto, že žádnou postavu jsem si v příběhu neoblíbila. Povýšená Sotiria, klidná a tichá Koula, neustále si na něco stěžující rodiče Sotirie, nerozhodný Janis nebo oportunistický Pavel si moje sympatie opravdu nezískali. Důvod, proč tak vysoko knihu hodnotím, leží jinde - zejména v samotném tématu příběhu. Žádnou takovou knihu jsem ještě nečetla a bylo zajímavé sledovat život řeckých emigrantů v naší malé zemičce, který pro ně musel být alespoň zpočátku naprosto odlišným, mnohdy až děsivým zážitkem. Každý jedinec se tomuto životu přizpůsoboval rozličně a doba aklimatizace se u jednotlivých postav lišila též - ať už se to týkalo jakéhosi přejímání tamějších zvyků, tradic, jazyka, klimatu či kulinářské oblasti, kde byly mnohokrát zmíněny zejména české knedlíky, které cizincům opravdu moc nechutnají, vzpomeňme si jen na návštěvu paní Clintonové :-D.

Příběh v sobě zahrnuje dobu tvrdé totality, přes pražské jaro, až po změnu politického klimatu a nástup kapitalismu, kdy i mnoho občanů z řecké komunity započíná svou podnikatelskou dráhu a v rámci toho znovu navazují vztahy se svou ztracenou domovinou.

Hlavní postava Sotiria mi ponejvíce připomínala postavu Lily z románu Geniální přítelkyně.

Knihu doporučuji s ohledem na její ne tak hojně zpracovávané téma…byť v některých momentech mi přišlo, že příběh je až moc neuvěřitelný a náhod je v něm opravdu přehršle.

[Marek · Rating 5 out of 5]

O této knize jsem slyšel samou chválu, a tak jsem se rozhodl, že knihu také vyzkouším. Jedná se o rodinnou ságu, která nám popisuje život řeckých uprchlíků, které v roce 1948 přijalo Československo. Dočteme se informace o občanské válce, která probíhala v Řecku a následně o životě Řeků v Československu. Popravdě řečeno jsem o této historii nic nevěděl a díky této knize jsem se hodně nových informací dozvěděl včetně informací o různých zvycích a tradicích Řeků.

Kniha je vyprávěna z různých úhlů pohledů hlavních postav. Hlavní postavou je SOTIRIA, která přichází jako desetiletá dívka do Československa a na pozadí jejího osudu se odvíjí tento román. Oblíbil jsem si SOTIRIU i její kamarádku KOULU a také další postavy.

Pro Řeky, kteří se přistěhovali do Československa v roce 1948, to nebylo vůbec jednoduché. Byli odtrženi od svých rodin, museli se naučit česky a přizpůsobit se našim poměrům. Mnohdy neměli žádné zprávy o svých příbuzných, jestli ještě žijí, anebo zemřeli v občanské válce. V Československu se vytvářely řecké komunity a my sledujeme život hlavních hrdinů od roku 1948 až do současnosti.

Kniha je skvělá a rozhodně stojí za přečtení. Nemám žádné výhrady k této knize. Stránky utíkaly jedna za druhou.

Kniha má pěknou látkovou záložku.

[Aneta Zemánková · Rating 5 out of 5]

Skvělá kniha! Tušila jsem, že autorka dokáže toto téma zpracovat poutavě, a to i na základě jejího zapojení do projektu Paměť národa, kde se s problematikou migrace Řeků do Československa nejspíš setkala poprvé. A nemýlila jsem se, kniha byla tak čtivá a osudy jednotlivých postav jsem prožívala, jako by to byly osudy mých přátel a známých. Někteří z vypravěčů mi byli sympatičtí více, jiní méně, co ale oceňuji, je časosběrný charakter vyprávění, baví mě s hlavními hrdiny prožít celý jejich život a vidět, jak se v čase mění a vyvíjejí. Sotiriu jsem zpočátku nechápala, ale čím byla starší, tím blíže jsem k ní měla. Byla vlastně velmi odvážná, zpočátku se snažila přijmout svůj osud a úděl v nové zemi, ale tak moc mě těší, že později pochopila, že to není nutné a že svůj život má ve svých rukách a může žít tak, jak si přeje. Příběh byl i plný bolesti, ať už z důvodu politických zvěrstev a bojů nebo tím, jak si jednotliví lidé navzájem způsobují (záměrně i nevědomky) tolik trápení. Už se nemůžu dočkat, až si přečtu další autorčiny knihy a doufám, že bude psát dál, a hodně! Děkuji moc, paní Wilková :)

[Alena Bohyně Kuchyně · Rating 5 out of 5]

Přečíst si tuhle knížku právě teď, v době kdy k nám přichází velké množství ukrajinských uprchlíků, je dost zajímavé. Asi se nikdy nemůžeme vžít do kůže těch, kteří musí opustit své domovy a svou zemi kvůli válce, ale díky příběhu malé Sotirie, její kamarádky Kouly a dalších řeckých uprchlíků si můžeme alespoň trochu představit, jak těžké to je. Sotiria opustí Řecko jako malá holčička a knížka ji provází po mnoho let, až se jí podaří vrátit se do Řecka. Žít v komunistické Československu má pro Řeky mnoho výhod a nevýhod. Denně se radují z toho, že mají kde bydlet, ale trápí tím, z čeho musí vařit. Jsou vděční, že jim někdo možnost začít nový život v míru, ale po čase někteří zjistí, že ideální život to rozhodně není. Sotiria putuje z dětského domova zpět do své rodiny a její kamarádka Koula se tak nějak sveze s ní. Jejich životy jsou spojené po celou dobu, i když jsou obě dospělé a jejich přátelství naruší muži a praktiky STB. Knížku jsem přečetla jedním dechem a teď fakt toužím vidět moře. To řecké...

[Markéta D. · Rating 5 out of 5]

Krásný příběh o osudech řeckých uprchlíků v Československu v průběhu více než 50 let. Věděla jsem, že tady nějací byli, ale nic podrobnějšího takže jsem četla jedním dechem.
Přišli sem z občanské války v Řecku v roce 1948, kdy u nás zrovna proběhl komunistický převrat takže ačkoli zde byli v bezpečí a relativním dostatku, na vlastní kůži zažívali tehdejší šeď a mnohdy se i proti své vůli stávali součástí nesvobodné a udavačské politiky.
Hlavními hrdinkami jsou přítelkyně Sotiria a Koula, které do Československa přijdou jako opuštěné děti. Zatímco Sotiria vyroste ve svéhlavou krasavici, která se naučí výborně šít a navrhovat šaty, Koula je proti ní nehezká, nikdy nedá najevo svůj názor, na rozdíl od Sotirie nenajde rodiče, ale jejich životy se stále proplétají.
Sledujeme i osudy dalších uprchlíků a jak pro ně bylo těžké být rozumem v Československu a srdcem v Řecku a dokonce ani návraty do rodné země nebyly pro všechny idylické - místní už na ně hleděli podezřívavě...
Ale těch informací je tam opravdu spousta, rozhodně se řadím k nadšeným čtenářům a doporučuji přečíst.

[Alena Bílková · Rating 5 out of 5]

Román o řeckých uprchlících v komunistickém Československu. Naprosto fantasticky napsaný příběh těch, o kterých se příliš mnoho nevědělo. Před lety jsem poprvé zaznamenala v titulcích nějakého televizního pořadu řecké jméno, o dalších mnoho let později jsem se při studiu historie dozvěděla o občanské válce v Řecku a o tom, jakou souvislost měla s našimi dějinami. A nyní jsem četla první román, který se inspiroval těmito událostmi (a přímo vzpomínkami těch, kteří utekli do země se zcela i´jiným jazykem a způsobem života). A musím říct, že to je jedna z nejlepších knih, které jsem za poslední roky přečetla. Krátké kapitoly, které čtenáři nabízejí příběhy jednotlivých postav podaných z různých pohledů, vám nedají vydechnout. Postavám buď fandíte, nebo je nesnášíte, měníte na ně názor, každopádně vám ale nedá spát, jak to s nimi bylo a bude. K tomu všemu jako bonus poučení o kousku historie naší země, o kterém se běžně zas tak moc nedozvíte.

[Karolina · Rating 5 out of 5]

Skvělá kniha. Ze začátku možná obsahovala pasáže, které se vlekly, nicméně bych řekla, že to vždy záleží na aktuální náladě čtenáře. To jak postavy vnímaly rozdílnosti Československa a Řecka bylo skvělé a závěrečná část knihy mě moc bavila. Pocity, které v někom umí moře vyvolávat byly popsány skvěle

“Bylo to pryč stejně jako roky života s Janisem, cesty přeplněnou, potem páchnoucí tramvají a nekonečné večery, kdy se dívala z okna na tisíce dalších stejně malých oken a přemítala, jací lidé za nimi žijí, jestli se také hádají a také cítí takovou podrážděnost jako ona. Na pláži Lepeda se jí zdálo neuvěřitelné, že takto promarnila roky života. V tu chvíli jí to všechno připadalo jako dávná minulost. Podstatné bylo jen zapadající slunce a barevné divadlo, které svými paprsky vytvářelo.”

“Možná že dosud žila právě jen kvůli tomu, aby strávila tyto okamžiky na této pláži, a pokud to tak bylo, rozhodně to stálo za to.”

[Gigli · Rating 3 out of 5]

Když jsem kdysi přijela z dovolený z Řecka, moje babička se na mě vytasila s řeckou hymnou a řeckýma nadávkama. A začala vyprávět. O tom, jak s ní kdysi chodily do školy děcka z Řecka, který odtud utekly před občanskou válkou a našly svůj nový domov na někdejšim zámku v Jeseníkách. Jak jim tam moje prababička vařila a jak ve škole děti seděly Řek - Čech, aby si mezi sebou malí Řekové nemohli moc povídat a rychleji se naučili česky.

Na tu řeckou dovolenou jsem jela s cestovkou, která patřila potomkovi jedněch řeckých uprchlíků.

Tahle historie a tyhle osudy tak pro mě vlastně nebyly ničím novým a v podstatě jsem děj téhle knihy znala. Přišlo mi, že o moc víc tu toho totiž není. Jak kdyby se vzpomínky několika pamětníku sepsaný pro Paměť národa roztáhly na 400 stran, nebo kolik to mělo. Četlo se to dobře, ale celý to mnou nějak prošumělo, očekávání jsem měla větší. Na pláž dobrý, ale to je asi tak všechno.

Škoda.

[Bela · Rating 5 out of 5]

Román známé novinářky se zabývá tématem v české literatuře zatím úplně opomíjeným. Popisuje životní osudy mnoha tisíc Řeků, kteří utekli do Československa v padesátých letech. Knížka popisuje dospívání několika dětí, ale též jejich rodičů na pozadí historických událostí od 50. let do současnosti. Knížka se mi velice líbila, bylo tam moc pěkně popsaný rozpor uvnitř rodin, kdy každý vyrůstal na jiném základě. Zároveň autorka neopomíjí ani samotné Řecko a poměrně velká část knihy se odehrává i tam. Po přečtení knížky budete mít určitě chuť se tam vydat. Moc se mi to líbilo.

[Veronika · Rating 4 out of 5]

Skvělá kniha! Příběh řeckých uprchlíků, kteří se dostanou do Československa, pohled na komunismus z trochu jiné strany.

Neměla jsem vůbec tucha, že tu byla tak početná řecká komunita a už vůbec jsem neměla ponětí o občanské válce v Řecku.
Takže tohle bylo skvělé rozšíření obzorů, navíc čtivě psané.

Stylem psaní bych přirovnala k současným českým autorkám jako je Soukupová nebo Mornštajnová, popis života obyčejných lidí na pozadí historických událostí.
Brzy vychází další kniha od téhle autory, takže ta mi už rozhodně neunikne.