Továrna na maso

by Miloš Urban

Inženýr Leon Hebvábný je stejně výstřední jako jméno, které nese, a přesto se snaží žít výhradně svou prací a pro svou rodinu. Vystudovaný technik, který stál u počátků neonového rozsvěcení Prahy ve 20. letech 20. století, je pro svou tvořivost a činorodost zlákán zdánlivě jiným oborem: má vylepšovat společenský obraz Ústředních pražských jatek. Těm totiž vymyslí přezdívku „továrna na maso“, která se chytne nejdřív v pozitivním, později ale v čím dál negativnějším smyslu. Největší jatka ve střední Evropě jsou neohrozitelná a jejich pověst čištěná a bělená Leonovým šarmem a důvtipem, když tu přijde do podniku nová zaměstnankyně a obrátí Leonův svět na ruby. Jako by nestačilo, že v kafilerii na Maninách byly mezi zvířecími objeveny i lidské kosti…

320 pages

First published May 26, 2022

About the author

Vystudoval moderní filologii na katedrách anglistiky a nordistiky na FF UK v Praze (1986–1992), v letech 1992–2000 pracoval jako redaktor v nakladatelství Mladá fronta, od roku 2001 v nakladatelství Argo, kde rok zastával funkci šéfredaktora.
Vydal šest románů, několik novel a sbírku povídek; jeho knihy byly přeloženy do němčiny, španělštiny, holandštiny, maďarštiny, ruštiny a italštiny. Napsal také divadelní hry (Trochu lásky a Nože a růže) a několik povídek otištěných v různých časopisech (např. Host) a v povídkových knihách nakladatelství Listen.

Reviews

[Pečivo · Rating 3 out of 5]

Pátý Urban a čtvrtý zklamání, to je podobná bilance jako domácí zápasy Bohemky. V Ďolíčku si ale můžu dát pivo a klobásu, což pan Urban jaksi neumožňuje, takže doufám, že si na chvíli dáme od sebe pauzu.

Továrna na maso je dobová detektivka z počátku 20. století z Holešovický tržnice. Podobná kombinace vyšla Stančíkovi u Mlýnu na mumie, tady se to ale bohužel nepovedlo. Detektivní zápletka mohla třeba být, že na jatkách budou dávat do jitrnic Sparťany a komunisty, ale pan Urban se rozhodl proti tomuto nápadu.

Tudíž 5/10.

[J No · Rating 5 out of 5]

Neměla jsem žádná očekávání a ohromně jsem si čtení užila. Výborná atmosféra s příchutí hororu, lehce groteskní postavy (snad s výjimkou Blaničky - u té ovšem nemastnost a neslanost je přímo v popisu práce). Leonkova psychická cesta od blázince v úvodu knihy do normálního života a zpět do blázince uchvátila mou pozornost, a to i přes celkově velmi pomalu se rozvíjející děj; mně tato pomalost nevadila, vychutnávala jsem si to. Oceňuji i jazyk knihy, dostatečně “stařený”, aby se člověk ponořil do atmosféry 20. let minulého století, ale zároveň ne tak archaický, aby se musel vytahovat slovník. Za toto všechno a za těch několik okamžiků, kdy jsem musela knihu odložit, abych plně vstřebala přečtené - pět hvězdiček.

Příběh jako takový je však spíše slabší, některé zápletky nedotažené či nedovysvětlené (?) a osobně nechápu, proč se autor tolik vyžíval v sexuálních odchylkách, které přisuzoval LGBTQ postavám (resp. jejich většině; a že jich v knize je hodně na české poměry)… když zároveň nevyužívá celý jejich potenciál pro příběh odehrávající se v tomto historickém období. Šlo by snad argumentovat, že tento prvek více prohlubuje lehce děsivou atmosféru knihy - toho by ale snad dle mého (ryze osobního) názoru šlo dosáhnout i jinak… Tak trochu stylem “co nam autor chtěl říci”: nemůžu se zbavit pocitu, že autor dává někdy pomyslné rovnítko mezi LGBTQ(+) a tím, co pro svět knihy představuje budoucnost - a tedy naší současností; ani pocitu, že tak činí spíše ironicky. Na druhou stranu však nelze říct, že by byly tyto postavy vykresleny ryze černobílé - toto naopak musím ocenit.

Na závěr: “Víte, pane inženýre, proč žiju? Abych jednou mohl umřít. Kdybych se ale měl smrti bát jako vy, měl bych pocit, že nežiju, protože už mrtvý jsem.”

[Adri Dosi · Rating 3 out of 5]

Ehm...
Takhle... čekala jsem něco trochu jiného.. přesněji, myslela jsem si, že to bude o jedné historické události, která se v Praze stala, ale tedy ne tohle bylo něco jiného. To byla první věc, ale ne zásadní.
Tři hvězdičky dávám hlavně za to, že jsem autorovi nevěřila...
On jako umí psát, to rozhodně. Měl i dobrý nápad, to joo. Jen tedy vše bylo napsáno soudobým jazykem. Lidé měli současné moderní myšlení. Řekli tam i to, co by daná společnost prostě v tom období naplno neřekla. A to mi vadilo ohromně. Prostě jsem díky tomu tomu všemu nevěřila.
Jinak taková typicky česky laděná dětektivka.
Asi bych ji dala Mobě.
No a měla krásné grafické zpracování. To je doopravdy velmi pěkné a vkusné. Argo to má ale pravidelně.

[Daniel Krásný · Rating 5 out of 5]

Zpravidla jsem zápletkovej typ, a pokud knížka delší dobu přešlapuje, začínám se vrtět. S Továrnou jsem to měl ale přesně naopak. Prvních sedmdesát procent knihy píše Urban malý-velký příběhy doby. Výtečně pracuje s prostředím i vedlejšíma postavama. Píše o smradu z Bubnů, kultuře, ale třeba i o tom, jak se jednou nevhodně ožere Leonův tchán. Chladnej vztah Leona s manželkou Blankou je v Továrně vůbec nádherně nečernobílej a já se těšil z každýho jejich dialogu. Detektivní linii zmiňovat nechci. Kór proto, že se objeví docela pozdě a zapáchala by spoilerem. Zmínit však chci přítomnej - leč nijak uměle šponovanej - hororovej podtext. Řádky tu čpí úzkostí: velmi silně a velmi uspokojivě. Divná, výborná (a navzdory tématu) svěží věc.

[Mountbatten · Rating 4 out of 5]

(spíše 3,5*): je to Urban, není to historický román! Je to temný až horrorový příběh, který se sice odehrává ve 20. letech 20. století, ale lidé řeší dnešní záležitosti. Mohli by takto řešit LGBTQ? Možná? Nebo je to naše současná romantizovaná představa "roaring twenties" o dekadenci? Naopak věřím douškám, že kulisy příběhu, ta továrna na maso, jsou popsány věrohodně, z nalezených archívů. Svět jatek je zajímavý a netradiční, ačkoliv mne ta obchodní jednání nudila a tak mi i ten thriller konec přišel...eeee... jednáme jednáme intrikujeme a pak najednou velká střílečka.

[Jan · Rating 3 out of 5]

Miloš Urban fantasticky vylíčil atmosféru prvorepublikových Holešovic a první republiky celkově, s použitím jazyka, dobových reálií i škrobené morálky. To je prostě požitek číst. Už nikdy se na holešovickou tržnici nebudu dívat jako předtím.
Bohužel, vyprávěný příběh ale trochu klopýtá, aby se ke konci prakticky rozpadl, a nechal vás s otázkami, které autor asi nezamýšlel.
Jako detektivka je to nic moc, ale jako zájezd strojem času do Holešovic 20. let 20. století je to paráda.

[Alena Bílková · Rating 3 out of 5]

Krvavý příběh z míst, kde jsem se narodila. Holešovická jatka v hlavní roli. Spletitý příběh, ve kterém se člověk snadno ztratí. Lidé mnoha tváří. Místo plné vůní. Možná spíše smradu. Popis místa byl skvělý, příběh až tak ne. Detektivka asi taky nic moc. Ale přesto stojí za přečtení.

[Lucí · Rating 2 out of 5]

Čekala jsem historický román, jakým byla Praga piccola, ale o tom tahle kniha není. Pokud to měla být detektivka, tak mě nezaujala zápletkou ani rozuzlením. Možná kdyby byly lépe popsány postavy policistů než návštěvníci lázní Koruna.

[David · Rating 4 out of 5]

Starý dobrý Miloš Urban. Zajímavý dvojsmysl titulu knihy.

[Bara · Rating 3 out of 5]

2,5*.

[Jakub Svátek · Rating 2 out of 5]

Bohužel dočteno jen ze setrvačnosti. Změť stylů, zápletek a příběhů, ale bohužel nic dotažené a hezky vystavěné. Některé věci vysloveně nelogické.

[Veronika Steff · Rating 3 out of 5]

Bavily mě obě hlavní postavy a popisy jatek a vůbec tehdejší atmosféry. Nebavila mě mafiánská linka, nestála mi za to, abych se v ní stačila zorientovat. Proto dávám tři hvězdičky. A do toho stále přemýšlím, jestli tou knihou mohl autor někoho, s kým bych v tu chvíli sympatizovala, urazit. https://milyctenarskydenicku.blogspot...