Konec prvního tisíciletí našeho letopočtu není jednoduchá doba. Druhý muž českých zemí Martin z Wartberka se snaží usmířit východofranského krále Otu s knížetem Boleslavem.
Otovi hnula žlučí nejenom nešťastná Václavova bratrovražda, ale také – a to především – neplacení tributu. A Boleslavovi zase popleněné pohraničí a vypálená hradiště i hrozba interdiktu.
Cožpak se ale mohou dva křesťanští panovníci takto přít v předvečer vpádu uherských kmenů? A do toho to proroctví. To zpropadené proroctví!
„Třikráte Čechy zachrání Říši, třikráte jí budou vládnout…“
A pak, pak co? Kdož ví. Omdlel, ten kněz, než to stihl dopovědět.
Patrick Zandl je jedním z pozoruhodných internetových memů počátku 21. století. Ačkoliv se nikdy neprokázalo, že by kdy žila osoba tohoto jména, vyskytuje se celá řada takto signovaných textů z nejrůznějších oblastí literární činnosti. Literární vědci předpokládají, že tento pseudonym používala řada autorů jako sdílenou totožnost. Příčinu tohoto vtipu se nikdy nepodařilo přesvědčivě doložit.
Kniha je velmi dobře vyprávěná. Zandl vyprávět umí. Taky se mi líbila historická "věrnost", autorovy fikce zapadají do historických skutečností tak, že to čtenář ani nepozná. Na druhou stranu jsem se trochu ztrácel mezi jednotlivými pasážemi, mezi kterými není úplně pevná dějová linka a kniha hůře drží pohromadě jako celek.
Kniha mluví o českých dějinách. Je takovým jedním zpodobněním toho, jak to mohlo být. Fikce se tu prolíná se skutečnými dějinami. Bez znalosti skutečné historie by to nešlo. Spousta věcí se dodnes dohaduje. Kniha je velmi dobře napsaná, čtivá. Jsou zde zajímavé pasáže. Vlastně se této historické doby u nás nikdo zatím moc nedotkl, což je škoda. Kniha je rovněž velmi pěkně graficky zpracovaná. Rozhodně stojí za přečtení.
Sám jsem volal po tom, že by možná Příběh strýčka Martina býval byl lepší bez současné linky, tak jsem se dočkal. Jak napsal Martin Javorek: „Autor mi tak hezky předkládá a zamotává příběh, že se svými znalostmi obtížně odliším, jak to bylo a jak by to být mohlo.“ Mapy mi chybí pořád, ale asi stále nechává na zvídavém čtenáři. Autorův styl a smysl pro humor mi náramně sedí. Užíval jsem si popis historie a bitev.
Četla jsem loni v létě ve velmi beta verzi a znovu se mi to číst nechce, takže nehodnotím.
- spoiler - Pokud jste četli Příběh strýčka Martina, tohle je ta historická část. Příběh strýčka mi asi seděl víc, tady některé pasáže, které v Příběhu (v přítomnosti) působily přirozeně, působí tady trochu násilně. Ale co já vím, třeba redakční úpravy zafungovaly :) - konec spoileru -
Brilantním románem, jak knihu označuje nakladatelství na svém webu, bych to nenazvala, zábavným oddechovým čtením ano.
This entire review has been hidden because of spoilers.