Mladičká Kateřina z Poděbrad je provdána za uherského krále Matyáše I. Korvína. Od nuceného naplnění manželské povinnosti Kateřinu neuchrání ani útěk na dvůr sestry Sidonie. Ta svému dvojčeti závidí postavení královny, a dokonce ji v rozepři zraní. Černé svědomí pak Sidonii přivede k nevídanému nápadu – nabídne se, že Kateřinu u krále Matyáše zastoupí…
Matka Anna je podle s. 15 stařena. A to je jí 43. Zatímco o pět let později by se Marta ráda vdávala, i když už jí minula třicítka. (s. 38) Čas je zjevně relativní.
s. 61 květen 1458 Jiří z Poděbrad byl korunovaný 7. května 1458. s. 62 že Kateřina byla najednou zasnoubená ... jmenoval se Matyáš Hunyady Korvín s. 77 v prosinci dceru zasnoubil Květen? Prosinec?
Ta věc s jizvou byla divná. s. 24 Miminko má na noze nějaký boláček (...) Možná ji při porodu vzala bába nějak moc zhurta za nožku a škrábla nehtem s. 25 Ale jizvička zůstane s. 82 A v devíti letech Cítila, jak ji začala pálit hluboká jizva (...) bolest přišla vždy, když cítila strach nebo nervozitu, a znesnadňovala chůzi, tím spíš běh. Aby se na konci ukázalo, že tu jizvu jí z pochybného nelogického důvodu ? No tak.
Na s. 82-84 se Kateřina ztratí v lese a potká divoké prase. Naštěstí jde kolem šestnáctiletý hrdina, který si do lesa na procházku vzal meč a prostě prase zabije. Kateřina omdlí a probudí se až na břehu potoka. Uprostřed hlubokého lesa. Sličný jinoch ji vyvede z lesa a praví: „Já si zajdu do lesa pro kořist.“ Takže se tam princátko vrátí, hodí si kance na záda a tradá do kuchyně?
Kateřina se narodila v listopadu 1449. Pokud o ní v dubnu 1459 babička mluví jako o desetileté... dá se přimhouřit oko. (s. 71) Ale na s. 93 v květnu 1461: Dvanáctiletá Kateřina...
Chtěla bych vidět, jak kolem roku 1460 vypadala krajková průsvitná košilka. (s. 114)
Pokud je v červenci těhotná (potvrdí jí to lékař i porodní bába a oba vědí, že to bude kluk) a porodí 6. března... Bylo to dlouhé těhotenství, nebo v 15. století nebyl problém určit těhotenství asi tak v šestém/sedmém týdnu?
Bylo by dobré ujednotit jméno matky Jiřího z Poděbrad – většinu knížky je to Anna z Vartenberka, občas je z Vartemberka. A to někdy i na jedné straně. (s. 149)
Pokud už má touhu pojmenovat každou jednu kapitolu, mohla by vymyslet něco originálnějšího než Mám hlad.
s. 42 květen 1450 [1455]
s. 7, 40 Dům U pelikána s. 80 kapradím_... s. 95 I takovým věcem jsme se museli čelit. s. 136 vítala_, s. 177 strhané rysy s. 182 baště [Baště] s. 192 příjemné [příjemně] s. 198 já...?“zajíkla s. 205 mně?_“
Jsou i věty, které nekončí tečkou – s. 32, 44, 73
špatné dělení slov - s. 70 čárka - s. 8 ji/jí - s. 219