Čas primadon

by Naďa Horáková

Genres: Audiobook

286 pages, Hardcover

Published May 1, 2022

About the author

Narodila se v roce 1962 v Hodoníně. Vystudovala češtinu a dějepis na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Píše detektivky, historické romány a filmové scénáře. Žije v Mutěnicích u Hodonína.

Reviews

[Elgyn · Rating 2 out of 5]

Mám trochu problém s opakováním scén, kdy se hrdinka ptá bratra už ve dveřích, co je ve vyšetřování nového, ale když se jí na něco zeptá on, tak mlží, protože oběť byla její kamarádka, takže podezřelí jsou i její kamarádi.
I když se stydí, tak mu to prostě říct nechce.
Taky mu leze do počítače a do zamčeného šuplíku, aby byla v obraze.
Až to vypadá, že bratr kriminalista je schopný jenom toho, aby hrdince vyžvanil informace (ale to fakt nesmíš nikomu říct), aby ona mohla dovést pátrání ke zdárnému konci.

Rozmohl se nám tady takový nešvar. Děj je překombinovaný a o náhody tu není nouze.
Jen tak zajde do klenotnictví, zeptá se na prsten a zrovna dneska má pan majitel přenášku o drahých kamenech. Pátrá po historii hodinek a zrovna tuto sobotu je den otevřených dveří v podniku, kde si zájemci budou moci prohlédnout výrobu hodinek .
Nemluvě o tom, že je tak úžasná, že stačí, aby se někde někoho zeptala, a lidé jí řeknou i to, co neví. (Nebo co zapomněli říct, když se jich na to ptala policie. Pokud se jich na to ptala.)

Chvílemi je to spíš něco mezi turistickým průvodcem a wikipedií.

Nedokážu si představit scénu na s. 35, 36.
Člověk ve tři hodiny v noci vyleze po provaze na šestimetrovou sochu, vytáhne tam i kalupinku, pak sleze a hodí jí lodičky. A ona si je nazuje. I když se právě vrací z klubu, od poledne nejedla a jenom pila. Pak kalupek znovu vyleze na sochu, sleze dolů a tahá za provaz, dokud se tento neuvolní a nespadne dolů. A odchází.
To všechno zvládnul za 20 minut.

A taky scénu na s. 237-239
Zlosyn zavře hrdinku v místnosti, kde je tma.
Vzhledem k tomu, že maličké okénko pod stropem pomalu růžovělo vycházejícím sluncem, odhadovala, že tu trčí aspoň pět hodin. Najde kabelku (ve tmě), sní starý perník (který máme v kabelce každá), lehne si na stůl, pod hlavu si dá kabelku a usne. Pak ji probudí světlo, které se opatrně začalo okénkem vkrádat do sklepa. A hlasy. Dveře se otevřou a na prahu místnosti stojí udatný bratr-policista, který zatím nepřišel vůbec na nic, a je tam jen proto, aby se měl její kamarád s kým dívat na sport, a autorka mohla rozvinout rozchod a novou lásečku ve vedlejší větvi příběhu.
Našel ji proto, že jí dal do peněženky GPS. (A to mu to teda trvalo, než si všiml, že doma chybí.)
A aby nevypadal jako totální trubec, tak se kasá tím, že jí neříkal všechno, protože věděl, že neudrží pusu zavřenou. 🤦‍

s. 214 z ranně novověké pískovcové kašny
s. 239 Jirka Pokrčil rameny:

uvozovky - s. 38, 48, 96, 152, 238, 258, 270