Matthew je tichý a uzavřený, ale překvapivě chytrý kluk, který se snaží vypořádat s dlouhotrvajícím domácím násilím. Pohledný a sebevědomý Jonathan je na první pohled jeho pravým opakem. Má roztomilou přítelkyni, partu kamarádů a jeho největší problémy se točí okolo nepovedené písemky z matiky. Přestože studují na stejné střední, dlouho o sobě nevědí. Seznámí se až při srážce na chodbě, kdy se Matthewův tajný deníček dostane do Jonathanových věcí. Ten se mu po jeho přečtení rozhodne pomoct. Pustí ho ale Matthew k sobě blíž než ostatní? A jak se vždy ukecaný Jonathan vypořádá s tím, jak velkou moc na něj mají Matthewovy modré oči?
Je mi to strašně líto. Hrozně jsem se na tuto knihu těšil, ale nebylo to ono. Stylisticky byla hezká, ale spousta věcí se mi osobně nelíbila.
Např. zlá ex/budoucí ex je časté klišé, a i když se v podstatě každé klišé dá napsat dobře, tady mi to připadalo odbyté a nepochopil jsem, proč spolu vlastně Jonathan a Gabi chodili. Neměli spolu nic společného a i když se rozhodne dá dobře rozvinout vztah — nebo rozchod — dvou hodně odlišných lidí, tady to nedávalo smysl. Ano, samozřejmě se rozešli, ale divím se, že to neukončili už dávno kvůli špatně komunikaci a odlišným zájmům.
Jako další se mi příčily popisy Matthewova vzhledu, obzvlášť věci typu "malé tělíčko" (🤢) — což se dle mého názoru nehodí do popisu někoho, ke komu vypravěč chová romantické city.
Ještě něco málo k tajnému vztahu Neila a Jamese: Ne, že by byl vyloženě špatně, nebo se mi na tom něco nelíbilo, ale tento typ odhalení funguje mnohem lépe ve fanfikcích nebo knihách, kde už postavy známe dost důvěrně. Takže člověk, který neví o co momentálně jde, může být zmatený. Toto je samozřejmě jen můj názor a ve skutečnosti mi to přišlo milé (pokud pomineme tu část, že tato kniha vznikla jako rpf).
Mám-li to shrnout, na fanfikci je to hodně dobré, ale jinak si myslím, že se to dalo napsat lépe.
(Mimochodem, na straně 82 nebylo opraveno jméno a místo JAMOO je tam PAYNOO lol)
Dokáže sa príjemný príbeh vtesnať do menej ako 150 strán? Viackrát som sa utvrdili v tom, že kniha nemusí mať 600 a viac strán, aby vo mne vyvolala pocity. Pocity sú pri čítaní dôležité, lebo bez nich by sme mohli pokojne čítať telefónny zoznam a bolo by nám to jedno.
Slunečnice je príjemný príbeh, s ktorým ste už možno aj vy niekedy stretli. To však nie je problémy, na svete je toľko kníh, že s podobným príbehom ste už mohli čítať. Podstatné je, že príbeh ma dokázal vtiahnuť, spoznala som dušu postáv a cítila som s nimi.
Rozprávačom príbehu je Jonathan, ale popri tom máme možnosť spoznať aj Matthewa prostredníctvom jeho denníka. Kruté osudy, ale aj viera v lepšiu budúcnosť, trocha lásky, toto všetko nájdete v knihe Slunečnice.
Knihu som čítala v rámci štafety a som rada, že som mala tú možnosť, spoznať nové postavy.
tuto knizku jsem akorat docetla, a musim rict, ze je to jedna z knizek, ktera se mi libi uz od zacatku. pobrecela jsem si, zasmala se a neskutecne jsem si tuto knizku užila. UZASNA KNIZKA!! kniha obsahovala par pravopisnych chyb, ale i pres to davam 5 hvezd :D hrozne dlouho jsem neprecetla dobrou knizku, ktera by me bavila cist az tak moc, ze bych ji precetla bez jediny prestavky :D doporucuju!!
Předem se omlouvám autorce, jestli se k ní můj komentář někdy dostane... Ale já nemám vůbec nic dobrého, co bych o její "knize" mohla říct. A to jsem neměla nijak vysoká očekávání, chtěla jsem si prostě přečíst roztomilou LGBT romanťárnu, nečekala jsem žádnou hlubokou sondu do problematiky domácího násilí ani řešení homofobie.
Jak obsah, tak forma jsou na úrovni, jako když nějaká dvanáctiletá holčina publikuje svou první povídku na Wattpad. Čeština dostává neuvěřitelně na zadek, je očividné nejen to, že text neprošel žádnou korekturou, ale že si ho snad ani autorka sama po sobě nepřečetla. Ze skvostů jako "výtěz" jsem měla chuť vypíchnout si oči. A ten děj? Panebože... Tak strašně průhledný, dětský, naivní, kostrbatý, bez logické posloupnosti, úplně vytržený od reality. Postavy na hlavu, dialogy k smíchu, o "řešení" jakýchkoliv problémů ani nemluvím. Je mi upřímně líto, že byl na tuhle knihu spotřebovaný nějaký papír, a musely tudíž umřít stromy. A ještě víc je mi líto, že jsem za tenhle skvost vyhodila peníze.
Ze začátku jsem si myslela, že to bude nudný klišé. Bála jsem se, že se tam domácí násilí bude romantizovat jako to dělá CoHo. Nakonec z toho vyjevil dost dobrá oddechovka, kterou jsem přečetla za pár hodin. Byly pasáže, které mi přišly trochu cringe, ale většina byla fakt dobře napsaná a od druhé poloviny jsem hltala každé slovo a čekala, co bude dál.