Směna

by Anna Beata Háblová

Románový debut ostrého zraku

Prosadit se za každou cenu, nebo být svůj a vzdát se všech ambicí? Mladá výtvarnice Petra balancuje mezi touhou po úspěchu a odvržením všeho tvůrčího. Jako ostře řezané reliéfy se v ní vynořují vzpomínky na studium malby i zasuté osobní trauma. A pak je zde neradostná přítomnost, monotónní práce pokladní v supermarketu, k níž se z pragmatických důvodů uchyluje. Její vnitřní boje jsou konfrontovány s nelítostným světy prodejny, uměleckého provozu i jejím (většinou nerovným) milostným zápasem. Vášeň pro opravdovost hrdinku dovádí až k hranicím sebevyjádření, vztahů a nakonec i zákona. Příběh o křehkosti současné mladé ženy, která ve svém letu nevyhnutelně naráží do skla globalizované cizoty, vlastní osamělosti i osudu.

Genres: Fiction, Czech Literature

216 pages, Paperback

First published January 1, 2022

Reviews

[Lubomír Tichý · Rating 4 out of 5]

Nečekal jsem, že to bude až tak introspektivní, ale nakonec z toho mám vlastně radost – úzce vymezený prostor, ale přesný a citlivý náhled na to všechno kolem, ať už jsou to umělecké instalace či markování kedluben.
Háblová přepíná (povětšinou hladce na základě jazykové asociace) mezi různými časy. Hlavní dějová linka se týká neútěšného působení vystudované výtvarnice Petry v supermarketu – tedy v prostoru, kde je člověk redukován na položku, kde chlad není jen u mrazáků, kde se zaměstnanec dostává pod neustálý tlak. A pak ty další časy – nenadálé flashbacky na traumatizující situace; doznívání patologického a manipulativního vztahu, pocit provinilosti po dávném incidentu u řeky, pochybnosti o umělecké bublině a narušení vazeb s blízkými. Asi v polovině do toho autorka přidá ještě detektivní zápletku, která to jakože posouvá dál (i když zároveň to vměstnání působí trochu křečovitě), ale hlavně tím nechá vyjevit typické vlastnosti hlavní protagonistky: posedlost a umanutost.
Zajímavá je proměna životního stylu, které však neprolomí hrdinčino vnímání světa – často do popisů běžných denních úkonů a situací proniká výtvarný slovník nebo obecně výtvarné vnímání skutečnosti, což ji chvílemi odtrhává od monotónní práce za kasou – třeba když kdejakou "položku", jak je nazýván každý zákazník, podrobuje své imaginaci. Paradoxně takové pasáže ze supermarketu působí více nápaditě než scény z výtvarné školy, v níž se neustále opakují abstraktní teze o přístupu k malbě. Bavil mě i střet lidí s rozdílným kulturním kapitálem, který mnohdy působí pořádně rozpačitě – to ještě více pohání oscilování mezi tvůrčím a mechanickým pojímání světa, až se to dostane do fáze, kdy Petra vlastně není nikam zařaditelná. Jen prázdná.
Tentokrát se do textu Háblové tolik nepropisuje její profese architekty, byť i pár přesných popisů budov zde najdeme. Dochází však ke zajímavé výstavbě kapitol; ty vždycky začínají definicí dne (povětšinou úmorného), která čerpá z nějakého každodenního motivu předchozí kapitoly. Obsese Petry se také projevuje v opakování popisu traumatických momentů, její vnímavost zase značí propojení minulosti a současnosti na základě stejného pocitu, jenž má však rozdílný původ – dřív ji bolely konečky prstů z mrazu, nyní z neustálé manipulace se zbožím. Obsese i vnímavost se pak spojuje v zájmu o ptactvo, díky němuž se nakonec kdeco promění.
Letmo i podrobněji jsou popsány některé současné nešvary – situace gastarbeiterů, zneužití moci (operování s pojmem "hodná" u manažera prodejny), pobývání v miniaturních místnostech a samozřejmě nelidské pracovní podmínky prodavaček. I výtvarný svět je očima Petry viděn jako problematický a rozporuplný – sice se v něm klade důraz na originálnost a jedinečnost, ale zároveň je jasné, že s tím budou moci prorazit jen ti nejprůbojnější, skepse je vyjádřena i vůči abstraktní malbě – to je dáno však i tím, že sama Petra zůstává tradičnější umělkyní. Možná je na místě obecnější otázka – kdo je umělec a kdo ne? A kdo o tom rozhodne?
Já jsem umanutě přesvědčen, že nejlepší prózu píšou básníci a básnířky. Směna sice není naprosto fenomenálním románem, ale sympaticky se liší od masy zaběhlých přístupů v současné české prózy. A nebojí se přiznat, že existuje TikTok.
(Trochu mě zaskočilo, jak málo pasáží mě zaujalo jazykově – vzhledem k tomu, jak osobitě s jazykem nakládá Háblová ve svých básních. Ale jde přece jenom od něco jiného. Zato mě potěšily poznatky o ptactvu a výskyt pravěkého hradiště.)

Tak dlouho, dokud jsem z neviditelných spor plísně nedostala zápal plic, nebo si alespoň myslím, že to bylo z toho. V horečkách mi pak obrazy ubíhaly jako krajina z okna autobusu. Plíseň pokryla louky, na polstrování sedaček se objevily hnědé fleky, v puse jsem cítila hnilobu. Chtěla jsem z autobusu vystoupit, ale nešlo to. Strach mě připíchl špendlíkem křeče dovnitř sebe. Byla jsem scvrkající se jablko, které má svůj proces stárnutí už ve svém květu. Vždycky jsem se štítila vyhazovat zkažený jablka z bedýnky uložené na dně našeho vlhkého sklepa. Brávala jsem je jen za šťopku, která se ale většinou z měkké hroudy vytrhla a jablko se zakutálelo do tmy. A pak to dlouhé šmátrání a hledání a nakonec dotek měkké dužiny a bílých hrbolků plísně. Namalovat plíseň je to nejtěžší, zatímco ona sama už na plátně pracuje se mnou. Plíseň je mnou a já jsem plísní, obě přetváříme, rozkládáme, obcujeme s věcmi. Plíseň je stav mysli umění.

(s. 61)

[Denisa Ballová · Rating 4 out of 5]

Už dávno sa mi nestalo, že by takým spôsobom strhlo rozprávanie hlavnej postavy. Anna Beata Háblová vykreslila svoju Petru naozaj výnimočne. Petra je nešťastná, osamelá, nepochopená. Ako bývalá študentka výtvarných umení po skrachovanom vzťahu a celkovo nevydarenom živote začína pracovať v obchode za pokladňou. Dostáva sa tak do úplne iného prostredia v akom sa dovtedy pohybovala – zákazníci sa k nej správajú ako k handre. Sú neslušní, nevychovaní a drzí. Petra ich pozoruje, snaží sa byť milá za každých okolností, no vo vnútri prežíva drámu.

„,A jestli se nebudeš učit, skončíš jako prodavačka!ʻ Holčička zamrká a podívá se na mě. Důkladně si mě prohlédne. Takhle by totiž jednou mohla dopadnout. Když bude zlobit. Když nebude poslušná. Nejen když budeš zlobit, říkám si v duchu. Taky když budeš mít děti a opustí tě manžel. Nebo když budeš stará a málo kvalifikovaná na jinou práci. Nebo když budeš umělkyně, ale nebude se ti úplně dařit. Všechny cesty totiž vedou za pokladnu. Holčičky nezlobí.“

Háblová prepája monotónny svet predajne s kreatívnym svetom umenia. Stavia do protikladu rozhodnutia aj pohľady hrdinky, ktorá je naozaj výborne vystihnutá. Rozumieme jej psychickým stavom aj vzťahom. Chápeme jej krehkosť aj smútok a tiež názory na jej úspešných spolužiakov a ich diela.

„Z umělce se stane nedotknutelný bůh. Nikdo se tady totiž netváří, že by videím nerozuměl, všichni kolem nich chodí jako kolem svátosti, pozorují nekvalitní filmy a čtou nesrozumitelné texty.“

Chcela som si pred sviatkami oddýchnuť aspoň pri knihe, tak som siahla po neznámej autorke a naozaj krásnej obálke. Nič som o tej knihe nevedela, neprečítala som si anotáciu a zostala som naozaj v dobrom prekvapená. Veľmi vydarená kniha.

[Adéla · Rating 4 out of 5]

Ztráta iluzí, srážka s realitou, ve které je potřeba vydělávat na vlastní živobytí, Petra se z různých důvodů nedokáže uživit malířstvím (přemýšlela jsem, kvůli čemu to tak je - není dostatečně talentovaná, blokuje ji rodinný incident, blokuje ji neustálé srovnávání s Adamem, nebo se do toho prostě jen neumí opřít?), a tak pracuje jako prodavačka v obchodě. A to je jen jedno z mnoha zajímavých témat, kterým se autorka v knize věnuje. Kritika uměleckého (pseudouměleckého) prostředí, neustálá snaha o konceptuální zachycení čehokoliv. Kde jsou hranice toho, co je dobrý, a co už je jen otravný a zbytečný? Prospívá společnosti Petra víc jako prodavačka, nebo by si zasloužila mít úspěch v umění? A nebylo by lepší, kdyby Adam pracoval někde zavřenej ve skladu, aby všem zmizel z očí?

Moc se mi líbilo vykreslení postav, Petra byla skvělá, bylo mi jí líto, ale zároveň jsem jí fandila, Mireček skvěle funguje jako prototyp manažera prodejny - málo vzdělaný, přitom arogantní - Adam byl prostě naprosto odpornej a Alena byla taky docela jasná. Opakující se motivy, vypointované závěry kapitol. Fakt dobrý! Jen ta detektivní zápletka mi tam připadala navíc a vlastně bych se bez ní obešla, neboť stejně vyplynula jaksi do ztracena. Ale celkově jsem si smlsla. Ale to já už vím, že Anna Beata Háblová má cool nápady.

[Jitka Č. · Rating 3 out of 5]

Tohle je prostě dobře napsaný.

Díky opakujícímu se motivu má knížka rytmus, který opravdu může evokovat načítání zboží na pokladně. Píp, píp, píp. Den za dnem, položka za položkou, všechno je to stejný a stejně zbytečný.

Hrozně mě bavila ta pomalá, spíš 'pocitová' část - úvahy hlavní hrdinky, pasáže se sny a chvíle, kdy se mluvilo o umění a vnímání malby. To bylo na čistých 5 hvězdiček, bez jedinýho zaváhání.

Ale pak tu byla ta zvláštní příběhová linka, která nakonec stejně vyzněla do ztracena a která mi tam místy přišla navíc. Zní to divně, ale mě by to snad víc bavilo, kdyby to zůstalo u té všepohlcující všednosti.

Těma 3* se ale nenechte odradit. Autorka psát umí, postavy jsou neobyčejně zajímavě vykreslený a já si jdu od ní rovnou sehnat něco dalšího.

[Silvi]

Knížka, kterou jsem přesně potřebovala. Petra je výtvarnice, která tak trošku neví, jestli se snažit umělecky někde uplatnit nebo si pragmaticky zvolit jiné povolání. A tápe fakt hodně.

Příběh o umění a o tom, že ne vždycky musí umění šokovat, být jedinečné, a že prostě člověk může tvořit věci, co se líbí jenom jemu. Nemusí se nutně polívat hovnama a pak se vyválet na plátně, aby to mělo váhu (tohle se prosím v knize nestalo, ale někteří umělci k tomu měli celkem náběh).

Balanc je umění. Umění je balanc.

[zvukomalba · Rating 3 out of 5]

Po umělecké stránce je kniha nenahraditelná. Lyričnost psaní hladí po duši, ale to mně nestačí. Na krátkém formátu ano, ale na 200 stranách pro mě chvílemi byla kniha nečitelná a zdlouhavá. I tak si ale myslím, že místy otevírá zajímavá témata, která bych ráda viděla hlouběji propracované. Rozhodně ale nelituji času, který jsem s knihou strávila.

[Luciq Ds · Rating 5 out of 5]

Tahle kniha rozhodně patří mezi top českou prózu. Popisy práce v supermarketu byly až tísnivé a jak z Hrdinů kapitlistické práce. Obecně mi to přišlo vlastně nápadité i po jazykové stránce a četlo se to dobře. Jenom já mám nulový attention span

[Dominika · Rating 3 out of 5]

Jako takhle. Nečekala jsem od toho zázraky, už jsem asi moc nahnilá čtením recenzí než něco otevřu, každopádně Směna mě překvapila. Má několik linek, který se jen jemně prolínaj a tipuju, že většina čtenářů si minimálně jednu oblíbí. Já si oblíbila tu výtvarno/supermarketovou. Samotnou mě překvapilo, jak byla kniha čtivá a do úplně poslední části bych dala 4 hvězdy, ale musim říct (a nedělám to ráda), že mě konec zklamal. Nečekala jsem sice ohňostroj vyvrcholení a rozuzlení, ale tohle mi přišlo takový najednou "ructuc nazdar, už mě to nebaví psát. čau. nemám čas." Pocitově tim pádem tři a půl. #sorrynotsorry

[Kateřina · Rating 4 out of 5]

Mně se na tom asi ještě víc, než popis prázdnoty zoufalství práce v supermarketu, líbil ten lehkej výsměch český umělecký scéně, nebo minimálně její části. V postavě Adama (a nejen v ní) se pro mě zhmotnilo takový to artsy pozérství, konceptualita za každou cenu a s ní spojenej nejasnej vztah k popularitě a bohatsví. Možná si myslim, že o tomhle ta kniha byla mnohem víc, než o tom, že pracovat v sámošce je na nic.

[Simona Hlavinkova · Rating 5 out of 5]

Očakávanie napätého deja plného zvratov, pri tejto knihe naplnené nebude. Hlavná hrdinka Petra pôsobí extrémne pasívne. Miestami to vo mne vyvolávalo dojem, že je len rozprávačkou príbehov ľudí okolo.

Na čitateľstvo sú veľmi intenzívne prenášané Petrine emócie. Apatia. Vyčerpanie. Frustrácia. Rutinnosť. Pre mňa tieto pocity pri knihe nie sú veľmi žiadúce. Pri tomto diele som sa ale nedokázala ubrániť pocitu, že to autorka presne takto chcela.

Avšak, ten jazyk, ktorý autorka zvolila, je NESKUTOČNÝ! Poetizmus a lyrickosť, ktoré sa tam objavujú, sú nevídané. Je to veľká vzácnosť a odvaha, ktorú ja jednoznačne obdivujem. Myslím si, že je to tak jedinečné, že by toto dielo malo byť čítané ako rozširujúce obzor. Nie všetky autorky a všerci autori by si mohli dovoliť takto písať. Anna Beata Hablová si to však dovoliť môže. Pretože to vie. Pretože to robí dobre. Najlepšie.

[Kači · Rating 3 out of 5]

Moc se mi líbil jazyk, jakým kniha byla napsaná, hodně mě bavily i ty části, kde byly popisovány Petry pocity ohledně práce v supermarketu, i ty momenty, kdy se ve vzpomínkách vracela ke svému "lepšímu" životu na umělecké škole. Bylo to popsané až poeticky, moc dobře. Asi by mi stačily jen tyto části, každopádně tam byla i dějová linka, která mi přišla úplně mimo, asi by to za mě šlo i bez ní. Konec potom také byl takový skoro useklý, což mě dost mrzelo. Ale dala bych tak 3,5 z 5, vůbec to nebylo špatné.

[Káťa Mordačová · Rating 5 out of 5]

Hustý. Je to víc než 10 let, co jsem naposledy četla knížku , která me rozbrecela, anebo z který jsem měla husinu.

[Simonka · Rating 3 out of 5]

Jsou jako naděje. Ty dny, které se dějí právě teď.

[Eliška Olšáková · Rating 3 out of 5]

Jsem v rozpacích. Vyprávění je podmanivé, zhltla jsem ho jedním dechem. Pasáže ze života pokladní jsou úžasné, vykresleny do detailu, kniha by mohla stát jen na nich.

Přesně naopak je tomu u dalších zápletek, které se v příběhu jen tak míhají, aniž by byly dále rozpracovány, často hodně na sílu. Úmorná práce za kasou namísto vysněné dráhy umělkyně je dost, musí mít k tomu Petra v osudu naloženu i vinu za bratrovo postižení, psychicky nemocnou kamarádku, toxické vztahy? A co ten Předseda a Miláček? Každá z těchto odboček o Petře něco ukázala, ale na cca 160 stran jich bylo až moc, klidně jsme mohli zůstat v supermarketu.

Co mě vyloženě vytočilo je závislost Petřina života na mužích. Kvůli rozchodu přijde o byt, aby splatila nájem, najde si první dostupnou, ale psychiku devastující práci. Zachrání ji až další random muž, který kdyby se do ní nezakoukal, nenabídne jí nové místo a ona se ze supermarketu nikdy nevyhrabe. Škoda toho závěru, z Petry udělal jen princeznu čekající na prince.

[Kris · Rating 3 out of 5]

It took me two tries to get through the book, but wroth it.

At the beginning I didn’t know where it was going, but as the story unraveled it makes an important point. We only have one life in this body, and we have to treasure that. Humans are so dependent on money that that can be the only reason to having to stay in a unbearable work-life situation. It also brings up toxic relationship. And a very warming friendship (?) Also very cute ending (w. The painting)

(Lowkey gay book)

[annie · Rating 4 out of 5]

velký počet lidí mluví o sally rooney, jako o hlasu mileniálů v literatuře - pro mě je tímto hlasem anna háblová.

[Rosopsida · Rating 5 out of 5]

Pro co žít?

Nějak tušíme, že v žití pro sebe sama nedojdeme klidu. V žití výlučně pro druhé dojdeme leda tak k vyhoření. Možná smysl spočívá právě v dialogu mezi tím vnitřním a vnějším, na rozhraní mne a tebe.

Petra sedí hodiny a hodiny pod bílýma zářivkama, skenuje lidem položky, a přitom tam vůbec není – je živoucí službou, robotickou paží, její organické tělo a pocity v něm jsou akorát na obtíž. Mysl jí utíká za okna supermarketu, do světa věčnosti, do minulosti.

Proč už nemaluje?

Z textu můžeme několikrát vyčíst odcizenost od spolužáků malby, kteří performují, aby experimentovali a experimentují, aby performovali. Rochní se v sami sobě jako hroši v bahně. (»[O]no to překračování hranic… nevyžaduje zas tak velkou odvahu. Pokud ty hranice neznáme.«)

Hranice toužíme překračovat, ale jsou to právě remízky, co schraňují více vláhy. Člověk v takových místech intuitivně našlapuje s lehkostí a respektuje křehkost šnečí ulity. V téhle jemné pozornosti nám pak neunikne, že nám nad hlavama zrovna proletěl orel.

»Živé obrazy. Tvorové křehcí jako můj brácha.«

[Aďa z Knihy, knihy a knihy · Rating 2 out of 5]

Po tejto knihe som siahla skrz pozitívnych recenzií a tentokrát to bol celkom krok vedla.

Zo začiatku mi príbeh sedel. Život neúspešnej umelkyne Petry, ktorá skončila ako predavačka, mi prišiel až moc reálny a dosť podobný životom mnohým z nás.
Tento prítomný život nám autorka prelína so spomienkami na minulosť a snami, ktoré sú Petrinmi strašiakmi, čo bolo veľmi príjemné spestrenie inak “obyčajného” života predavačky.
Neskôr však príbeh prešiel do neskutočnej monotónnosti, aj keď to možno bolo autorkiným cieľom, pretože presne taký život žila Petra, no mňa to odradilo, a tak sa toto čítanie stalo pre mňa skôr trápením.

Autorka to však so slovami vie a jej myšlienkové pochody stáli neraz za to. No bola to jedna z mála vecí, ktoré ma hnali knihu dokončiť a potreba ju odložiť vo veľkom prevládala.

[Pakobylka · Rating 4 out of 5]

Překvapivě dobré, asi nejvíc mě zaujalo ten kontrast mezi prostředím supermarketu, kde je všechno přesně nalinkováno a ze zaměstnanců (a asi i se zákazníků) se stávají jakési položky v tabulce časů, produktivity a výnosů, a umělecko-obchodními ambicemi studentů a posléze absolventů výtvarné akademie.
Protože zatímco supermarket je vlastně přiznaně tím nejpřízemnějším a nejkonzumnějším místem, oblast umění je zase zdánlivě nejuvolněnější a nejsvobodnější. Až do té doby než se ukáže, že i v umění je třeba sledovat trendy, mít známé a prodávat.
Hlavní hrdinka Petra se potácí mezi oběma světy, občas působí udiveně, občas tak trochu vyprázdněně nebo rezignovaně. Konec mi přišel nějak násilně naroubovaný a nevěrohodný, sice vlastně nadějný, ale stejně .. škoda.

[eri mrtva · Rating 1 out of 5]

vůbec nerozumím všem těm dobrým recenzním, svět umění mi přišel jako úplná karikatura, nekonečný shazování konceptuální umění mi přišlo fakt jednoduchý, zápletka s obrazem mi zvlášť k závěru přišla úplně absurdní

přepis počeštěných slov z angličtiny mě nutil fakt ,,krinžovat”

v roce 2022 mi přijde taky off casual rasismus, kde jsou postavy jiný než bílý pleti popisovány jen skrz to, navíc označovat romy jako c****y mi přišlo úplně zbytečný, nemělo to žádný umělecký význam

nejvíc mě bolelo fakt škodlivý zobrazení postižení jak fyzickýho, tak duševního – jako by šlo o největší dno, kam se člověk může dostat, zvlášť o bratrovi tam nebyla jediná informace, která by ho necharakterizovala jako přítěž…

[doubravka26 · Rating 3 out of 5]

Příběh měl velký potenciál. Promlouvalo ke mně, jak celou knihu prostupovala nově vznikající láska k ptactvu. Nebo exkurze do povrchního světa české umělecké scény. Přišlo mi to ale šíleně strojené. Těch básnických obratů, metaforických obrazů a filozofických myšlenek bylo až příliš. Po půlce knihy už jsem musela tyto “proustovské” pasáže přeskakovat, protože buď byly dle mého vkusu prvoplánové anebo překombinované. Celá kniha by byla zajímavější, kdyby dostal prostor přemýšlet i čtenář. Ale to přes shluk různých metafor nebylo možné. Každopádně jsem zvědavá na další počiny autorky, proto dávám třetí hvězdičku navíc.

[Veronika Steff · Rating 5 out of 5]

Po delší době román, který mě skutečně nadchnul. Umělkyně, která se vzdala, a místo malování pípá nekonečné řady zboží v supermarketu. Na svět kolem sebe se ale stále dívá přes "umělecké" brýle, nachází krásná přirovnání pro dny, které plynou skrz ni a vidí krásu tam, kde jiní vnímají pouze obyčejnou vitrínu nebo běžnou letní bouřku.
Zvlášť začátek mě zaujal, pozdější zápletka s obrazem mě už tolik nebavila, protože jsem si myslela, že je přece jasné, kdo ho ukradl. A i tady mě autorka nakonec překvapila. Každopádně postavu Adama jsem nemohla vystát a hlavně to, jak mu hlavní hrdinka zobe z ruky. Napadlo mě, jestli má předobraz v nějakém skutečném umělci, třeba Davidu Černém.
Závěr trochu zkazil přeslazený konec, který jsem navíc očekávala od chvíle, co se milý ornitolog objevil na scéně.
Nemyslím, že sáhnu po autorčiných básních, protože poezie prostě není můj šálek čaje, ale rozhodně se podívám na její další knihy, protože její styl mi perfektně sedí.

[janpalach02 · Rating 3 out of 5]

silné a slabé stránky se vyvažují. rostroušená forma, epizodické rozhovory a dílčí setkání mě bavily víc než hlavní dějová linka jako taková. četlo se to rychle (ještě aby ne, když je to taková detektivka!), namotávalo si mě to okolo prstu, a možná i proto mi konec připadal trochu náhlý, trochu jednoduchý. taková až moc přehnaná katarze.
některé slovní obraty se mi moc líbily, protože byly originální, jiné mi připadaly už trochu za čárou nějakého čízines a přehnané invence... ale to je můj lav-hejt rilejšnšip s psaním anny beáty háblové.
3,5/5

[Hana Kubikova · Rating 5 out of 5]

Nedávno jsem zkoukla film Zkouška umění, observační dokument Adély Komrzý a Tomáše Bojara o přijímacích zkouškách na Akademii výtvarných umění. Skvělá a velmi vtipná věc, mimochodem. A po pár týdnech se mi dostala do rukou kniha s krásnou obálkou od Anny Beaty Háblové s názvem Směna, která mi tohle filmové dílko (které v mezidobí dostalo Českého lva v kategorii Nejlepší dokumentární film) v lecčems připomněla.

Více tady: http://naskokjinam.blogspot.com/2023/...

[Zuzana · Rating 3 out of 5]

Čakala som, že sa autorka bude viac sústrediť na spoločenský komentár a vnútorný svet hlavnej hrdinky, ale príbeh dostal zvrat, aký som nečakala a teda témy, čo ma zaujímali najviac sa dostali na viac do úzadia. Osobne mi dejová línia s obrazom a bývalým od istého bodu prišla strašne absurdná. Časti zo supermarketu boli skvelé, želala by som si, aby sa celá kniha niesla v podobnom duchu. Prečítala som to však na jeden šup, takže asi tak.

[jane_k · Rating 5 out of 5]

Táto kniha sa čítala tak ľahko a jednoducho, že si zato zaslúži 5 hviezdičiek. Príbeh je pomerne všedny a sem tam pretkaný nevšednosťami a práve preto mi pripadal uveriteľný a relatable. Hlavná hrdinka sa mi veľmi páčila a bavila ma ako sa sama navigovala svojim životom a hlavne sa nikdy nevzdávala, hoci jej k tomu život dával často dôvody.

Kniha nebola veľmi optimistická, ale moje pocity po prečítaní sú veľmi optimistické a dobre ma naladila.

[anežka · Rating 4 out of 5]

Poetická kniha o tom, že je někdy dobře vydat se jiným směrem, než kterým jsme se vydat chtěli. Je to také o tom, že i přes to, že nám to nejprve může přinášet lítost a zklamání ze sebe sama, zpětně to budeme hodnotit jako dobré rozhodnutí. S tím je také spojeno téma psychického zdraví. Velká část knihy je také věnována toxickému vztahu hlavní protagonistky se svým expřítelem. Konec knihy mě velice mile překvapil.

[Zuzana Šejtková · Rating 3 out of 5]

Pro mě celkem zklamání, spíš kvůli vysokým očekáváním. Čekala jsem větší vnitřní rozepři mezi uměním a reálným životem za kasou, větší pnutí, větší psychologii hlavní postavy. S tou jsem se neztotožnila za celou knížku. Ve srovnání s dokumenty z covidové doby, které dokumentují umělce, kteří byli nuceni pracovat za kasou místo umění (vím, východiska jsou jiná), je to prostě slabé.

[Dasha · Rating 4 out of 5]

"Zastavíme sa až u orla mořského. Poleká sa nás a jedním křídlem zabuší o stěnu kotce. To druhé mu bezvládně visí. Dívám se na něj a on se dívá na mně. Nečeká mě tady žádné velké umění, ale skutečnost. Živé obrazy. Tvorové křehčí jako můj brácha. Žádná eko performance, ale péče. Obyčejný smysl a ne neobyčejné nesmysly."

[Anna · Rating 4 out of 5]

Tohle bylo skvělý! Skvěle zvolený téma a spousta myšlenek, který podle mě trefně reflektují uvažování současné generace – i mimo řady umělců. K tomu je to umně napsaný, né líbivý a podbízivý jako většina současné české prózy.