Co se v době, kdy seděly v lavicích ZDŠ Husákovy děti, vyučovalo, jaké gastronomické kreace nabízely školní jídelny, co dávali v Československé televizi, a která témata mezi žáky o přestávkách frčela? V této odlehčené publikaci najdete pořádnou várku informací o dobové módě, šikézních účesech, oblíbených hrách, dobových pamlscích, školních pomůckách i o všem, co se mezi školními zdmi dělo, když jste zrovna nemuseli chodit na chodbě s rukama za zády. Nedílnou součástí knihy je i bohatý obrazový doprovod, který často vydá za mnoho slov.
Nostalgie je v kurzu, takže po vzoru Devadesátek vyšla další „banální“ vzpomínačka.
Je to hlavně výčet socialistických věcí s obrázky a občas rádobyvtipnými komentáři, ale čte se to dobře. Podobně jako u Devadesátek tady vidím problém v tom, že když se některá věc jen zmíní jménem, tak lidi, co v té době nežili, mají smůlu (otestováno na sobě). Víc mi proto sedí Petrovovo Metro, ač má výrazně sušší texty.
Jedna velká nostalgie. Jako hrdé Husákovo dítě jsem si to naprosto užila, hlavně bohatý obrazový materiál a krátké, vtipné doprovodné kapitoly. Kdo nezažil, nepochopí. Není to oslava minulých časů, ale dokumentace toho, jak jsme žili, co jsme měli a (ne)měli a jak jsme mysleli.