Staré grécke báje a povesti

by Eduard Petiška

Nové vydanie nadčasového diela, ktoré už stáročia oslavuje obrazotvornosť našej civilizácie.

Starodávni grécki hrdinovia vás vezmú na nezabudnuteľnú cestu za dobrodružstvom, neraz až v boji na život a na smrť, pričom budú chrániť svoju česť, predkov, zápasiť s neduhmi či nadprirodzenými bytosťami, démonmi a uctievať bohov, ale i vzpierať sa ich príkazom.
Vydajte sa na ohromnú výpravnú plavbu s Odyseom, roztiahnite krídla a leťte s Ikarom do výšin, započúvajte sa do lákavého spevu morských Sirén a sledujte krúžiaceho orla, ktorý sa hostí na nešťastnom Prometeovi, otvorte Pandorinu skrinku... Vstúpte do starodávneho sveta gréckych bájí a povestí, ktoré formovali mnohé generácie svojou obrazotvornosťou a slovesnosťou.

Autor Eduard Petiška vybrané príbehy z gréckej mytológie zozbieral, preložil a právoplatne ich tak zaradil k pokladom svetovej literatúry. Prvý raz ich verejnosti predstavil v neľahkej dobe, ešte začiatkom druhej polovice dvadsiateho storočia. Pôvodné ilustrácie v aktualizovanom výbere oceňovaného umelca, českého akademického maliara Václava Fialu vás vtiahnu do deja a stelesnia vaše predstavy o dávnych gréckych bohoch.

Kniha Staré grécke báje a povesti sa k slovenskému čitateľovi dostáva v novom a citlivom prevedení od grafického štúdia Pergamen s prihliadnutím na predchádzajúce klasické prístupy, no zároveň s modernými prvkami – dramatický detail tradičného gréckeho bojovníka na obálke, čistý a vzdušný dizajn či zmenené proporcie ilustrácií.

Genres: Classics, Czech Literature, Fiction, Mythology, School, Fantasy, Childrens

240 pages, Hardcover

First published January 1, 1958

About the author

Eduard Petiška (1924 – 1987) was a Czech poet, translator, playwright and novelist, the author of many books for children and young people, and a translator and theorist of children's literature. He wrote over ninety books, which were translated to dozens of languages.

Reviews

[Sofie Uma]

Povinna cetba

[Alexander Draganov · Rating 5 out of 5]

Много автори са опитвали да разказват гръцките митове и немалка част от тях са го правили сполучливо – като започнем от пишещите за родината си Александра Делта-Пападопулу и Д.В. Акритас, минем през безспорния авторитет професор Николай Кун и стигнем до съвременния “разказвач на боговете” Рик Риърдън. С тази книга Едуард Петишка достойно се нарежда до тях, като тя е идеална както за млад читател, искащ да се запознае с някои от най-красивите легенди в световната история, така и за пораснал човек, който иска да си ги припомни и отново да се върне в спомените от детството и юношеството си.
Цялото ми ревю прочетете в Цитаделата:
https://citadelata.com/%d1%81%d1%82%d...

[Robert Dyda · Rating 5 out of 5]

Ťažisková knižka, ku ktorej som sa dostal v šiestej triede na ZDŠ a odvtedy som sa zamiloval do celého Olympu aj s jeho bohmi

[Mojca Rudolf · Rating 5 out of 5]

Lepo je, po dolgem času, spet prebirati bajke, pravljice, in se spomniti, kako zelo okrutne so lahko. Pa vendar, grške bajke so nenavsezadnje uvid v splošno razgledanost in ta knjiga je lepo razdeljena po vseh grških bogovih in pomembnežih. Ko končamo eno, nadaljujemo s sinovi, hčerami.. Ne manjka vse o trojanski vojni in odisejevih potovanjih. Med vsemi je le ena, ki je res pravljica v pravem pomenu: ko zmagajo dobri, pa še konec je dober in ni krutih umorov (Filemon in Bavdika). V ostalih seveda mrgoli pomorov čudnih bitij, mitoloških stvorov. A kot avtor zapiše v čudovitem zadnjem poglavju: "Saj tudi takrat te pošasti niso bile takšni, kot nam jih popisujejo pripovedke.... Pošast, ki bruha ogenj, je bil mogoče živ ognjenik; spaka, ki mori ljudi, je bila mogoče kuga...Vselej, kadar si človek česa ni znal pojasniti, si je izmišljal skrivne moči, skrivnostna bitja, pošasti, vile ali bogove."
Zelo dobrodošla bralna sprememba je bila ta odlična zbirka grških bajk. Priporočam v branje. Nedvomno si vseh teh bitij in bogov ne boste zapomnili, ali vseh zgodb, vsaj jaz vem, da si jih ne bom, a je bilo dobro obnoviti zgodbo o kakšnem bogu ali pridobiti novo znanje; ter v zadnjem poglavju še o razlikah med grškimi in rimljanskimi bogovi in poimenovanja obeh.

[emma]

DNF🤷🏽‍♀️

[Vaclav Kocian · Rating 5 out of 5]

[audiokniha]
Něco jako Hra o trůny, ale s mnohem rychlejším spádem děje. Koncentrovaný koktejl povahových necností, podpásovek, podvodů, podrazů a klamů. Prostě lidstvo. Ale v božském, takže mnohem intenzivnějším balení. Bohové a lidé se vraždí, podvádějí, vybíjejí vzácná zvířata (že, Hérakle!), intrikují, mstí se a vůbec provozují všechny možné myslitelné neřesti. Při čtení si navíc člověk uvědomí, kolik klasických literárních děl má kořeny a čerpá inspiraci právě v řecké mytologii.
Audiokniha je skvěle vícehlasně namluvená a decentně doplněna zvukovými efekty, prostě radost poslouchat. Rozhodně doporučuji k přečtení či poslechu, v dospělosti má kniha úplně jiný rozměr než na základní škole.

[Lucie]

Phew, this was hard to get through. See, as a kid, I loved this book. But now, I see it from a different perspective and... let's say, it's not exactly a feminist-friendly reading. (It didn't have much kindness and humanness in it either.) But can you evaluate an older piece of art based on modern standards? I don't know. Hence I'm avoiding to star-rate the book -- but there's no way this will find a place at my shelves.

Now I only wonder if it's the Greek myths I have issues with, or just this particular Czech retelling. Thank you, Lore Olympus, for saving the Greek myths for me for the moment.

[Emili · Rating 2 out of 5]

mulle oleks võib-olla hakanud vanakreeka mütoloogia isegi huvi pakkuma kui ma poleks pidanud seda kahe päevaga läbi lugema ja kui see vähekegi huvitavam oleks olnud

[V · Rating 3 out of 5]

2023: uklidňující, příjemné, ale stejně si to asi nikdy nebudu všechno pamatovat. :D

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

2015:
Eduard Petiška – Staré řecké báje a pověsti

vypracovala: Vlasta Řenčová

• Prométheus

Prométheus byl potomkem božského rodu Titánů, který z bláta vytvořil sochu člověka. Palla Athéna vdechla těmto sochám život. Diovi, vládci bohů, se však nezamlouvalo, že lidé neumí ctít bohy. Prométheus mu nabídl, aby si přišel vybrat, co mají lidé obětovat – byla to ale lest, kterou Zeus rozpoznal a za trest sebral lidem oheň. Jenže Prometheus věděl, že oheň hoří v Diově paláci, proto se tam vypravil a pro lidstvo ho ukradl. Zeus se rozzuřil, nechal Hefaista vytvořit sochu lidské dívky, kterou bohové obdarovali těmi nejlepšími vlastnostmi, nazval ji Pandorou a do rukou jí dal zlatou schránku. Pandora pak byla odvedena k Prométheovu bratru Epimétheovi. Jakmile schránku otevřel, vylétly z ní nemoci a bída přinášející smrt a strasti lidstvu. Pandora se zalekla a schránku, v níž zbývala také naděje, zavřela. Zeus nechal Prométhea přikovat řetězy k velké skále, kam k němu každé ráno přilétal velký orel a trhal mu játra. Prométhea z utrpení vysvobodil až Diův syn Hérakles, který zastřelil orla a rozdrtil řetězi. Prométheus však musel po zbytek života nosit prsten s kamenem ze skály, aby k ní tak byl navždy připoután dle Diova rozkazu.

• Potopa

Zeus se rozzlobil na lidi, protože přestali věřit v bohy a byli zkažení a zlomyslní. Rozhodl se proto lidstvo potrestat tím, že na zem sešle velkou potopu. Posledními lidmi, kteří přežili, byl Prométheův syn Deukalión a jeho žena Pyrrha, jež nepřestali věřit v bohy. Zeus potopu ukončil a bohyně Themis poradila páru, aby za sebe každý házel kameny. Z těch, které hodil Dekalión, se stali muži, z těch hozených Pyrrhou byly ženy.

• Faethon

Faethon se velmi trápil, protože mu nikdo nevěřil, že je synem boha slunce, Hélia. Vyhledal proto svého otce a přemluvil ho, aby směl jedenkráte řídit sluneční vůz, a jelikož mu dal jeho otec neporušitelný slib a protože se mu ho nepodařilo od takového nebezpečí odradit, vyjel Faethon na oblohu v slunečním voze. Faethon nebyl zkušený a spřežení vozu se brzy splašilo, díky čemuž například lidem v Africe zčernala kůže a objevily se pouště. Vládce bohů Zeus musel Faethona shodit bleskem a zabránit tak dalšímu neštěstí. Pro Faethonovu smrt všichni truchlili – jeho sestry se od dlouhého smutku proměnily v olše a bůh Hélios truchlí dodnes. Po západu slunce začnou hvězdy plakat a lidé jejich slzám říkají rosa.

• Orfeus

Orfeus uměl překrásně zpívat, i divoká zvěř při jeho zpěvu zkrotla. Zamiloval se do vodní víly Eurydiky a vzal si ji za ženu. Byli spolu šťastni. Jednoho dne však Eurydiku uštkl jedovatý had a ona musela vstoupit do podsvětí. Orfeus se tam za ní vydal a prosil vládce podsvětí, aby jí navrátil její mladý život. Ten souhlasil pod podmínkou, že se po celou cestu na zem Orfeus za svou milou neohlédne. Orfeus však slib porušil a Eurydika mu zmizela podruhé. Velmi se trápil a brzy na to také zemřel. Konečně se setkal se svou Eurydikou, která už se mu nikdy neztratila.

• Založení Théb

Zeus v podobě bílého býka unesl sličnou Europu, dceru krále Agénora. Král poslal svého syna Kadma, aby Europu nalezl a přivedl. Kadmos přišel až do proslulé věštírny v Délfách, kde mu věštkyně poradila, aby zanechal pátrání po sestře a raději sledoval jalovici a na místě, kde se zastaví, aby založil město Théby. Kadmos poslechl. Na místě, kde se jalovice zastavila, však narazil na strašného draka, syna boha války Área, který mu pozabíjel všechny muže. Kadmos draka nakonec přemohl a zabil. Z jeho zubů, které na pokyn bohyně Athény zasadil, stvořil nové válečníky. Ti se však mezi sebou pozabíjeli, až zůstal naživu pouze Kadmos a pět nejstatečnějších mužů. Ti společně založili město Théby.

• Midas

Král Midas si velmi vážil boha vína Dionýsa. Jednou k němu stráže přivedli opilého starce, v němž

Midas poznal Dionýsova druha Siléna. Hostil ho u sebe deset dní a deset nocí a pak se spolu s ním vydal za Dionýsem. Ten se rozhodl splnit mu jakékoliv přání a Midas si přál, aby se vše, čeho se dotkne, proměnilo ve zlato. Nedomyslel však, že se ve zlato promění i jídlo a pití a velmi brzy zjistil, jak špatné jeho přání bylo. Požádal proto boha vína, aby mu tento dar odebral, a Dionýsos Midasovi poradil, jak se schopnosti měnit vše ve zlato zbavit. Nedlouho poté se Midas procházel krajinou a nachomýtl se ke sporu boha Pana s Apollónem, kteří se hádali, kdo z nich lépe hraje. Pohoří Tmólos rozhodlo, že lepší je Apollón se svou lyrou. Midas však s takovým rozsudkem nesouhlasil a dal to hlasitě najevo. Apollón mu za jeho troufalost přičaroval oslí uši. Král Midas musel nosit turban. O jeho ponižujícím tajemství věděl pouze jeho holič – ten však tíhu tohoto tajemství nedokázal unést. Vyhloubil proto v zemi jamku a zašeptal do ní, že král Midas má oslí uši. Za rok na tom místě vyrostlo rákosí, které, když foukal vítr, přezpívávalo tajemství o Midasových uších nahlas.

• Tantalos

Králi Tantalovi se dostávalo velkých poct, neboť směl hodovat s bohy u jednoho stolu, přestože byl smrtelník. Král se postupně stával namyšlenějším a troufalejším a ukradl z Olympu sošku. Když se o této krádeži bohové nezmínili, myslel si, že je může snadno přelstít, že nejsou všemohoucí. Zabil svého syna a jeho maso naservíroval bohům na hostině, na niž je pozval. Zamyšlená bohyně zemědělství, Demeter, kousek snědla, ostatní bohové však ihned poznali, co jim Tantalos přichystal. Tantalos si uvědomil, že bohy nelze přelstít. Bohové Tantala potrestali – v říši mrtvých stojí ve vodě a trýzní ho žízeň, ale kdykoliv se sehne, aby se napil, voda zmizí. Souží ho hlad, chce ze stromu utrhnout ovoce, ale jakmile se pro něj natáhne, zmizí. Pozůstatky Tantalova syna bohové poskládali a vzkřísili, kousek, který snědla Demeter, nahradili slonovinovou kostí. Všichni potomci rodu mají tak na lopatce bílou skvrnu.

• Nioba

Nioba byla dcerou krále Tantala. Byla krásná a myslela si, že by ženy měly uctívat ji namísto bohyně Létó. Ona měla za manžela slavného Théba, sedm dcer a sedm synů, kdežto Létó měla pouze syna Apollóna a dceru Artemidu. Bohyni však taková domýšlivost rozzlobila, a tak na její rozkaz Apollón zabil sedm Niobiných synů a Artemida sedm Niobiných dcer. Její manžel zemřel žalem. Nioba zůstala sama a smutkem zkameněla. Skála připomínala ženu, které z očí tečou dva prameny nevysychajících slz.

• Pelops

Vlády po Tantalově smrti se ujal jeho syn Pelops, ale král ze sousední země ho brzy vyhnal. Pelops se vydal se svým sluhou do světa. Přišli k městu, kde na kůlech byly nabodány hlavy princů, kteří se ucházeli o ruku královské dcery Hipodamie. Její otec se však zdráhal ji některému dát, protože mu věštba předpověděla, že mu dceřin ženich přinese smrt. Proto s každým závodil na koňském spřežení a pokud vyhrál – vždycky vyhrál, neboť měl koně od boha Área -, zabil nápadníka a usekl mu hlavu. Pelops se do smutné Hipodamie zamiloval a rozhodl se utkat se s králem. Bůh Poseidon mu věnoval okřídlené koně, s nimiž mohl krále porazit. Závod opravdu vyhrál, kdežto králi se rozbil vůz, on spadl a roztříštil si lebku o kámen. Pelops však šťastný nebyl, protože zabil Myrtila, který tvrdil, že králi schválně poničil kolo, a proto by měl dostat odměnu. Při pádu ze skály Myrtilos Pelopse proklel. Ostrov, na němž se tento příběh odehrál, se nazývá Peloponnésos.

• O zlatém rounu

Řecký král měl se svou božskou manželkou dvě děti – Frixe a Hellé. Bohyně však krále po čase omrzela, proto ji vyhnal a oženil se se zlou macechou, která děti nenáviděla a popuzovala proti nim i jejich milujícího otce. Když se maceše narodili dva synové, zesílila její nenávist. Nalhala králi, že v zemi panuje hlad a jediným řešením je obětovat bohům Frixe a Hellé. Král lest neprohlédl. Z obětního oltáře zachránila své děti jejich božská matka, která pro ně poslala zlatého berana. Když děti letěly nad mořem, neopatrná Hellé z berana spadla a utopila se. Frixe donesl beran až ke králi Aitéovi, kde Frixos berana obětoval Diovi a zlaté rouno věnoval králi. Zlaté rouno od té doby střežil drak, kterého přivolala králova dcera Médea.

• Iáson a Médea

Zemřel starý král a zanechal po sobě dva syny Peliase a Aisóna. Trůnu se zmocnil Pelias a bratra vyhnal. Ten se bál o svého syna Iásona, a tak ho poslal k moudrému kentaurovi na výchovu. Když dovršil Iáson dvaceti let, vydal se za Peliasem, aby ho požádal o trůn. Král mu vyhověl pod podmínkou, že mu Iáson přinese zlaté rouno. Spolu s jinými slavnými hrdiny se Iáson plavil na lodi Argo – říkali si argonauti. Kolchidský král dal Iásonovi hrozný úkol – musel s býky vyorat pole, zasadit dračí zuby a s bojovníky, kteří z nich vyrostou, bojovat. Bez pomoci královy dcery Médei by to jistě nedokázal. Médea se však do Iásona zamilovala, proto Iásonovi pomohla, pomocí kouzel sebrala zlaté rouno a odplula na lodi Argo spolu s Iásonem a ostatními hrdiny. Pomocí lsti Médea usmrtila krále Peliase a Iáson tak mohl nastoupit na trůn. Na Médeu však brzy zapomněl a oženil se s jinou ženou. Tu Médea zavraždila a od té doby ji nikdo neviděl.

• Hérakles

Už od dětství byl Hérakles, syna boha Dia a ženy Alkmény, obdařen mimořádnou silou a bystrostí. Byl však také vznětlivý a jednou v hněvu zabil svého učitele. Musel pak žít v horách s pastevci. Tehdy k němu přišly dvě ženy, Rozkoš a Ctnost, a on si za svou průvodkyni vybral Ctnost. Po návratu do Théb přemohl vojsko Miniů a stal se tak slavným. Bohové ho obdarovali mocnými zbraněmi. Král Eurystheus záviděl Héraklovi, a proto ho požádal, aby k němu vstoupil do služby. Věštkyně Héraklovi předpověděla, že bude muset splnit deset úkolů a pak bude volný. Eurystheus dával Héraklovi opravdu těžké úkoly, ten je však pokaždé splnil. Nakonec musel namísto deseti vykonat dvanáct služeb. Odešel z Mykén a poznal dívku Deineiru, s níž měl syna Hylla. Jednou šli Hérakles s Deineirou přes řeku, přes niž přenášel zlomyslný kentaur. Herákles si myslel, že chce jeho ženu unést, proto ho zastřelil. Kentaur řekl Deineiře, že jeho krev je proti zapomnění. Hérakles se po nějakém čase vydal na válečnou výpravu, dlouho se nevracel a posílal domů zajatce. Když si Deineira myslela, že na ni zapomněl, namočila jeho šátek kentaurovou krví a poslala hosvému muži. Ten, jakmile si jej oblékl, začal pomalu umírat. Když zemřel, zařadil se mezi božstvo, Deineira se probodla dýkou.

• Perseus

Král Akrisios dal vsadit svou dceru do vězení, aby ho jeho vnuk podle věštby nemohl zabít. Zeus se však nad dcerou slitoval a brzy se jim narodilo dítě, Perseus. Akrisios nechal dceru i vnuka vsadit do bedny a poslal je na moře. Bednu našli rybáři na pobřeží jednoho z řeckých ostrovů. Ženu přivedli před krále, ten se s ní brzy oženil. Když Perseus začal dospívat a sílit, vyprávěl mu král o hrdinských činnech a odvaze, aby se ho zbavil. Poslal ho pro hlavu Medusy ke třem Gorgonám. Perseus se vydal na cestu, pomáhala mu přitom bohyně Pallas Athéna a díky své chytrosti se nakonec dostal až k obávané příšeře. Přemohl ji, vítr ho však zavál namísto zpět domů do Afriky. Zde nechal Perseus zkamenět obra Atlase, od té doby se zde nachází pohoří Atlas. Když konečně vstoupil na pevninu, ocitl se v království královny Kassiopei, která prohlásila, že je krásnější než nymfy, a proto na její království Poseidón poslal hroznou obludu. Ta měla právě sežrat královninu dceru Andromédu. Perseus ukázal obludě hlavu Medusy, obluda zkameněla a Perseus si vzal Andromédu za ženu a odplul s ní domů. Král mu nechtěl věřit, že přináší opravdu hlavu Medusy, a když mu ji Perseus ukázal, král zkameněl. Akrisios také neušel svému osudu – při slavnostních hrách hodil Perseus diskem tak nešťastně, že rozrazil lebku jednomu starci z davu. Tím nebyl nikdo jiný než Akrisios, který ze strachu před věštbou utekl z království.

• Daidalos a Ikaros

Daidalos byl kdysi považován za nejlepšího umělce. Jednoho dne se však mezi lidmi začalo spekulovat, že jistý Tálos by mohl v dospělosti Daidala překonat. Daidalos ho proto vyzval na procházku a shodil ho z hradeb. Jeho čin však nezůstal utajen, a proto musel i se svým synem Ikarem opustit domov. Uprchli na ostrov Kréta, kde král Mínos právě hledal stavitele bludiště pro svého býka Mínotaura. Chtěl se však vrátit do své vlasti. Jednoho dne vymyslel a sestrojil křídla, která mohla jej a jeho syna přenést přes moře. Když však letěli nad vodou, Ikaros neuposlechl otcových rad, létal příliš vysoko, slunce mu rozehřálo vosk, který slepoval ptačí pera, a Ikaros se

utopil v moři. Daidalos pak odletěl na Sicílii, kde ve svém smutku vybudoval ještě mnoho podivných staveb.

• Theseus

Aigeus, syn starého athénského krále, se měl vydat na pomoc svému otci ve válce. Právě se Aigeovi a jeho ženě narodil syn Theseus. Aigeus schoval svůj meč a své střevíce pod balvan a řekl ženě, že pokud dokáže Theseus balvan uzvednout, má odjet za Aigeem do Athén. Když Theseus dospěl, balvan hravě uzvedl a vydal s za otcem. Tehdy se v Athénách rozhodovalo, kdo bude potravou pro hrůzného Mínotaura. Theseus se rozhodl dobrovolně se přihlásit a brzy vyplul na lodi mířící na Krétu. Na lodi plál černý prapor, Aigeus dal však synovi pokyn, že pokud uspějí, mají plachtu vyměnit za bílou, aby už zdálky věděl, jestli je jeho syn živ a zdráv. Na Krétě přišla Theseovi večer před vstupem do labyrintu na pomoc králova dcera Ariadna, dala mu klubko vlny a kouzelný meč. Theseus obludu přemohl, ale o Ariadnině pomoci se dozvěděl zdejší král a chtěl Thesea nechat zavraždit. Ariadna nastoupí spolu s Theseem na loď a vydají se rychle pryč z Kréty. Cestou se zastaví na ostrově, aby nabrali vodu, a Ariadna se rozhodne zde zůstat. V lítosti zapomenou námořníci vyměnit prapory a Aigeus spáchá sebevraždu ze žalu nad ztrátou syna. V Athénách tedy vládl Théseus, mečem i rozumem.

• Sisyfos

Sisyfos, král korintský, se nebál ani bohů, ani smrti. Nechal postavit hrad Korint, ten však neměl pramen. Sisyfos však měl štěstí, protože říční bůh Ásopos byl zrovna ve sporu s Diem a nemohl nalézt místo, kde přebývá. Sisyfos to věděl a uzavřel s Ásopem dohodu – cesta k Diovi za pramen na hradě. Zeus se však rozzlobil, Ásopa sežehl bleskem a k Sisyfovi poslal Smrt. Sisyfos Smrt svázal a zamkl do komory. Zeus tedy vyslal boha války Área, aby Smrt osvobodil. Ta si poté Sisyfa odvedla do říše mrtvých. Zde musí král na věky věků valit do kopce obrovský balvan, ale když už se blíží k vrcholu hory, kámen se skutálí zpět dolů.

• Filemon a Baucis

Kdysi chodil Zeus po zemi mezi lidmi. Jednou se na takovou výpravu vydal s bohem Hermem. Přišli do vesnice a Hermes šel žádat o nocleh. Všichni ho odmítli nebo rovnou zavřeli vrata. Pouze v ubohé chatrči na kraji vesnice přijali poutníky stařeček Filemon a stařenka Baucis. Za jejich pohostinství se jim bohové zjevili ve skutečné podobě, poté je vyvedli na kopec za ves a Zeus celé údolíčko zatopil. Chaloupka staroušků se rázem proměnila ve velký chrám. Zeus nabídl manželům splnění jakéhokoliv přání. Filemon a Baucis si přáli, aby mohli opatrovat ten krásný chrám a aby na sklonku života naposled vydechli společně. To se jim také splnilo, v jejich poslední

[Tess · Rating 4 out of 5]

Bájní hrdinové, děsivé příšery, rozmarní bohové a spoustu dalšího. Mytologie je věc, co mě zajímá už odmala, a po přečtení severské mytologie od Neila Gaimana jsem se nemohla dočkat, až se vrhnu i na Staré řecké báje a pověsti jakožto knížku z povinné četby. Každý příběh má něco do sebe, některé jsou dějově zajímavější než jiné, ale mě osobně bavily všechny. Čtení utíkalo rychle, až na občasné problémy se jmény. Některá zněla velmi podobně a nebyla úplně lehká na zapamatování, což je asi to jediné, co bych knížce vytkla. Spoustu příběhů jsem už znala, ale nevadilo mi je číst znovu nebo si je tímhle připomenout.

[Kerstin Üksvärav · Rating 3 out of 5]

See raamat meeldis mulle, sest sain palju uut vanakreeka mütoloogiast teada. Kuna olen lugenud Percy Jacksonit, olid mõned tegelased mulle tuttavad ning sain rohkem teada nende ajaloost, kui oli Percy raamatutes.

[Andrej · Rating 5 out of 5]

My favorite book when I was 4: beautifully illustrated Greek myths that made me fall in love with ancient Greece.

[Talvi · Rating 3 out of 5]

pole yhegi raamatu kohta nii onmelik et selle labi loetud sain. suht boring

[Nejc :) · Rating 4 out of 5]

zakaj so ene zgodbe vmes dejansko ON FIREEE🔥?!?!

[Zuzana Zábranová · Rating 4 out of 5]

I po mnoha letech pořád velmi zábavná kniha plná starých řeckých příběhů o lidech a bozích. Plná bojů a smrti.

[Jane · Rating 2 out of 5]

Druhá kniha povinné četby na střední školu. Zase to nebyl žádný zázrak a to řecké báje a pověsti mám ráda. Dětskou verzi jsem přečetla několikrát a ráda jsem se k ní dříve vracela. Tohle je ale jiná pohádka (XDDD). Protože v příběhu bylo navíc spoustu zbytečností, jenž v dětské verzi nebyly (jak překvapivé :D). Zbytečně to natahovalo jednotlivé báje a ty se tak staly o dost nudnějšími. Stále to avšak bylo zábavnější než Biblické příběhy...

Moje nejoblíbenější báje je ta o Odysseovi, což není žádným překvapením, jelikož tuhle báji mám ráda už dlouho. I když mi tady zase přišla trochu nudnější než obvykle. Všechny mé oblíbené báje mi zde přišly nudnější než obvykle. (nemyslím to tak, že jsou obvykle nudné, ale tak, že jsou právě zábavné)

Nechápu, proč si všechna jména musela být podobná a proč některá z nich musela být tak dlouhá. Jak se v tom má pak člověk vyznat. Ke všemu když tam bylo těch jmen hrozně moc. Abych pravdu řekla, tak jsem je hned po přečtení báje zapomněla. Zapamatovala jsem si jich opravdu jen pár.

Řečtí bohové mě vážně znechucují. Jsou to akorát namyšlené fifleny, které se vyspí se vším, co se hýbe. A málem bych zapomněla na to, jak hrozně moc jsou urážlivý. No, je vidět, jak moc Řekové ke svým bohům vzhlíželi. :D

Obálka skvěle vystihuje povahu bájích tím, jak je temná a mystická.

Dávám 40% Jazyk: Čj

[Luboš · Rating 4 out of 5]

Nesmrtelné příběhy s věčným morálním ponaučením. Pro prvňáky srozumitelná kostra, ale asi by si báje a pověsti zasloužily znovu převyprávět. Největší zádrhel je asi ve skloňování (například Ikaros/Ikara), posluchač má pak dojem, že je tam mnohem víc postav :)

[Evelin · Rating 5 out of 5]

Úžasné dielo 8) Nádherné báje, najviac zbožňujem príbeh o Niobe.

[Martina Koplíková · Rating 2 out of 5]

.... Už teď si nepamatuji ani dvě jména postav.... prostě nuda nuda nuda... nikdy víc už ne, prosím ... !!

[Marek · Rating 5 out of 5]

Z antické literatury jsem ve svém životě přečetl asi 4 knihy, takže z tohoto období mám velké mezery. Rozhodl jsem se, že vyzkouším knihu Staré řecké báje a pověsti. Dějepis nepatřil mezi moje oblíbené předměty na základní škole a střední škole. Měl jsem tedy obavy, jestli se mi tato kniha bude líbit. Musím však říci, že Petiška píše poutavě a kniha se mi líbila. Je vhodná pro děti a dospělé. Některé báje a pověsti jsem částečně znal, jiné jsem četl poprvé. Každopádně díky této knize jsem získal ucelenější přehled na řeckou mytologii. Tato kniha patří mezi knihy, které nestačí přečíst jednou, ale minimálně dvakrát a vícekrát, poněvadž bájí a pověstí je velmi hodně včetně různých bohů, nestvůr a bytostí, takže trvá nějaký čas, než si čtenář všechny informace zpracuje. Oceňuji, že na konci knihy se nachází SLOVNÍČEK, kde jsou shrnuty všechna jména bohů, králů, nestvůr, měst aj., která se nacházejí v knize. Čtenář má tedy přehled a může se kdykoliv podívat, pokud si nebude jistý a bude se ztrácet. Slovníček je určitě přínosem.

Díky řeckým bájím a pověstem vznikla různá přirovnání a pojmenování, která používáme dodnes, např. Achillova pata, Ariadnina nit, fauna, flora, Oidipův komplex, "mluvit jako Pýthie", sisyfovská práce aj.

Bohové byli vůči lidem krutí, pokud nebylo po jejich vůli, anebo se nechovali správně podle jejich mínění, nicméně také lidem pomáhali (např. Pallas Athéna) a občas měli také slitování. Žili na Olympu kromě boha HÁDÉSE, který byl vládcem říše mrtvých a žil v podsvětí. Bohové také někdy sestoupili na Zem a navštívili lidi. Nejvyšším bohem byl ZEUS. U něj mne zaujalo to, že byl záletník a měl řadu milenek. Zaujalo mě také město Delfy, které bylo proslulé Apollonovým chrámem se slavnou věštírnou.

Oblíbil jsem si např. tyto hrdiny: Prométheus, Hérakles, Perseus, Odysseus aj.

Mezi známé bytosti z řecké mytologie patří např.:

- KENTAUR (napůl člověk, napůl kůň)
- HARPYJE (napůl ženy, napůl ptáci)
- KERBEROS (trojhlavá psí příšera, střežící vchod do podsvětí)
- KYKLOPOVÉ (obři s jedním okem uprostřed čela) aj.

Kniha je přehledně zpracovaná, členěná do krátkých kapitol, takže dávkování informací je postupné. Je čtena celými generacemi čtenářů a nepochybně si zaslouží 5 hvězdiček. Jsem rád, že jsem se odhodlal knihu přečíst, časem se ke knize ještě vrátím. Líbily se mi také ilustrace.

[Lu · Rating 4 out of 5]

"Starověké řecké báje a pověsti ukazovaly a podnes ukazují, jak na cestu hrdinů. Je to cíl hodný lidského života. A cesta hrdinů nemá konce."

-

Tuto knihu jsem zvedla jen čistě kvůli škole, ale jsem za to hrozně moc vděčná a nelituju toho. Jakoby moc jsem od toho nečekala a myslela jsem, že mě to bude ukrutně nudit, ale nakonec to tak vůbec nebylo. Už dlouho jsem se chtěla zajímat o řeckou mytologii a samozřejmě mě ani neminula známá kniha "Achiellova píseň", ke které jsem se teda bohužel ještě nedostala, ale mám v plánu to teď co nejdříve napravit a celkově mít posedlost s knihami o řeckých postavách. Největší nevýhoda byla, že jsem to četla právě do školy a navíc úplně na poslední chvíli. Konkrétně o podzimních prázdninách jsem se do toho dala, protože jsem myslela, že na ni budeme psát hned, jak přijdeme do školy, ale co se nestalo, psali jsme na ni teprve tento pátek, takže mé nadšení skrz to, že jsem myslela, že nestíhám bylo úplně zbytečně zahozeno. Pokuď tento fakt budeme ignorovat, tak mi nic moc ani nevadilo a myslím, že Eduard Petiška kohokoliv krásně provede takovým tím základem Starověkého Řecka a hlavně tedy jejich bájemi a pověstmi. Představí vážně ten základ a také namotivuje k přečtení a zajímání se o řeckou mytologii atd. Kniha obsahuje 26 bájí nebo pověstí a pokud budeme ignorovat nějaké ty podivné, kde byl otec i sourozenec svých dětí zároveň nebo se na konci všichni zabili, tak plyne skoro z každého nějaké ponaučení a musím přiznat, že při čtení jsem si někdy vážně představovala, jak mi ve Starověkém Řecku moji předci vyprávějí tyto báje, které se předávají z generace na genereci už několik let, ale pak si vždycky uvědomím, že bych v té době neměla skoro žádné práva a už to taková hezká představa není, ale i tak to miluju. Jedna z nejlepších věcí na tom je, ze si uvědomíte, že vlastně několik dnešních příběhů a pohádek je i po tolika letech inspirováno některými z těchto bájí a to mi přijde hrozně hezké. Mezi mé oblíbené patří určitě Éros a Psyché, protože připomíná tři oříšky pro popelku, poté Filemon a Baucis, protože je to asi nejvíc bez zabíjení a celkově krásný příběh, poté Orfeus, Daidalos a Ikaros, Prométheus skrz to, jak se nevzdal lidstva a Trojská válka, protože prostě miluju tuto část v dějepise chápeme se. Sice tam je zabíjení, ale je to mega dobrý. Dokonce to zašlo tak daleko, že jelikož miluju psaní a někdy bych už chtěla vážně začít, tak mě napadlo, že bych začala inspirací z jedné z mých oblíbených bájí. Možná se k tomu dostanu možná ne, uvidíme. Mám v plánu si to určitě někdy ještě znovu přečíst a pokuď ne celé, tak alespoň ty mé oblíbené.

[Matěj Kryška · Rating 5 out of 5]

Staré řecké báje a pověsti - Eduard Petiška
Alois Jirásek (1851-1930) byl český prozaik, spisovatel a dramatik. Mezi jeho nejznámější díla patří Staré pověsti české nebo Psohlavci.

O knize:
Kniha Staré řecké báje a pověsti je sbírka příběhů z antické mytologie.
První vydání: 1961

Vybrané příběhy:
Midas: Midas byl král, kterému bůh Dionýsos splnil přání, aby se vše, čeho se dotkne, proměnilo ve zlato. Zpočátku byl šťastný, ale brzy zjistil, že nemůže jíst ani pít, protože i to se měnilo ve zlato. Prosil proto boha, aby ho daru zbavil, a vykoupal se v řece, která ho prokletí zbavila. Midas poslouchal hudební souboj mezi Appolónem a Panem. Midas nahlas řekl, že se mu víc líbí Panova hudba. Apollón ho potrestal tím, že mu narostly oslí uši. Midas je skrýval pod turbanem, ale jeho holič tajemství nevydržel a zašeptal ho do země. Ze země pak vyrostly rákosiny, které ve větru šeptaly: „Král Midas má oslí uši.“

Théseus: Théseus byl syn athénského krále Aigea. Vydal se na Krétu, kde měl být obětován Minotaurovi, netvorovi ukrytému v labyrintu. S pomocí Ariadny, která mu dala klubko nití, aby našel cestu ven, Minotaura zabil a labyrintem se vrátil zpět. Ariadnu však nakonec na cestě domů opustil. Po návratu zapomněl vyvěsit bílé plachty, a jeho otec Aigeus, domnívaje se, že Théseus zemřel, skočil do moře, které se od té doby jmenuje Egejské.

Vlastní zamyšlení:
Jsem rád, že už vím, jak řecká mytologie vypadala. Starými řeckými bájemi a pověstmi jsem navázal na Sofiin svět, kde byla spousta kapitol věnována Antice a antické filozofii. Překvapilo mě, že Řekové měli bohy snad pro všechno. Myslel jsem si, že existoval jen Poseidon, ale dozvěděl jsem se, že existovali i menší bohové. Například Achelóos byl bohem řek. Nejvíc mě ale překvapila podobnost příběhu Midase a krále Lávry. Už asi tuším, kde se Havlíček Borovský inspiroval.

PETIŠKA, Eduard a FIALA, Václav. Staré řecké báje a pověsti. 2006. ISBN 9788073604899.

[M · Rating 3 out of 5]

Četla jsem tuto skvělou knihu necelé 2 měsíce a ráda bych vám pověděla mé myšlenky a pocity, které jsem zažívala. Kniha měla zajímavé postavy, hezká jména (všechny lepší než Neneferkeptah), ale dle mého názory někdy opakující se děje. Odysseovy cesty byly ZBYTEČNĚ dlouhé, 30 stránková kapitola, kde navštívil milion ostrovů a pořád se dělo to stejné, se mohla zredukovat alespoň na 20 stran (1 strana by byla ideální). Každodenní čtenářské zápisky mě dost deprimují a byla bych nehorázně ráda, kdyby zmizely z mého života. V budoucnosti bych si ráda koupila stejnou knihu a hodila ji z mostu. V deníku jsem psala, že mě kniha nadchla, takže budeme dělat, že se to stalo :) Těším se 100% na následující knihu.

[Suhrob · Rating 5 out of 5]

Well how can I rate a book, that I've read dozens and dozens of times between ages 7 -10?

This was one of the only two books that they had in my after-school classes (an institution, where kids stayed immediately after school, before the parents can pick them up).

During the holidays in Greece I took the opportunity to revisit it. It still very much in print, though my edition with Fulla's fantastic illustrations is not available anymore. The book is enjoyable - the myths are somewhat sanitized to be kids-friendly, but the writing is not childish.

It was very nice to return to this old, familiar land.

[Dalibor · Rating 4 out of 5]

Sbírka desítek řeckých příběhů. Ty nejznámější jsou o Prométheovi, Faethón, O zlatém rounu, Argonauti, Médea, Heraklés, Ikaros, Minotaurus, Oidipus, Psýché, Troiská válka a Odysseovy cesty. Většina zápletek se točí kolem proroctví a jejich sebenaplnění, o nectění bohů a zvyků, za což přichází tresty a potíže, nebo plnění obtížných úkolů kvůli získání něčeho, co hrdinovi někdo nechce dát.

[Š · Rating 4 out of 5]

Jako mladší jsem to zbožňovala a musím říct, že i teď jsem si čtení užila, Jasně, některé příběhy už jsem znala, a tak jsem je pročítala tak narychlo, na jiné jsem ale úplně zapomněla.
Baví mě Petiškův styl psaní, napětí, které dokáže ve čtenáři vyvolat a hlavně, že spojuje zábavné čtení s tím naučným.

[Linda · Rating 3 out of 5]

Review in Czech
*povinná četba do školy, + vypracování úkolů
Někteří bohové a hrdinové mě opravdu vytáčeli, ale bylo fajn si některé známé báje připomenout. A ta jména, v tom se pak člověk celkem ztrácí..

[muj_salek_knihy · Rating 3 out of 5]

Řecká mytologie mě velmi zaujala. Už první tři příběhy se mi velmi líbily a zacetla jsem se do knihy. Bohužel me některé pověsti nebavily, ale to je jen můj názor. Tuto knihu by měl znát každý, protože se pojí s dějinami literatury, historií i kulturou.

[Eva Hnizdo]

I read it many times since the first time, age 7. I loved it even when I looked at it now. In my general education ( you need mythology for understanding many arts pieces) it played an important role.
I have loved Old Greek theatre and literature ever since.

[Sára Strejcová · Rating 4 out of 5]

K maturitě skvělá jednoduchá knížka, je tam poměrně dost postav, ale jinak se to četlo dobře. Příběhy jsou zajímavé a pokud jste o nějaké báji nebo pověsti už slyšeli, aspoň vám to začne všechno dávat smysl.