Vydejte se do fantasy světa již potřetí! Arila prozkoumává své nové síly a vydává se do pouštního města Salroa, aby pomohla zachránit spícího boha Rooaka. Ten se nachází ve špičce Citadely, obrovské sochy nesoucí jeho vlastní podobu, obklopený děsivým nepřítelem, který se do Aldolonu prodral skrz skuliny reality a který dokáže zasít strach do všech, včetně bohů samotných. Svět umírá a konec se nevyhnutelně blíží!
Neni to spatne pokracovani pribehu :) cetl jsem to dele ale to proto ze vanoce kdy jsem jen zral a zral a nic nedelal 😂 kazdopadne zpet ke knize - je videt ze se pribeh posunul a dobre se to cetlo, takove odpocinkove fantasy a uz sem zvedav na … (no spoil) :)
Třetí pokračování série Arila mě nebralo stejně jako dvojka. Nesedí mi, jakým to je napsáno stylem. Připomíná mi knihy, které si autoři vydávají sami crowdfundingem proto, že by jim je žádný nakladatel nechtěl vydat. Zde má autor výhodu svého širokého publika a tak i zřejmě zajištěný prodej. Nejvíce mě ale vadila ta neustálá moudra rozesetá po celé knize a vysvětlování, kdo co proč udělal. Proto nechápu ta nadšená pětihvězdičková hodnocení, zřejmě už nejsem adekvátní cílovka.
Zatím nejslabší díl. Začátek mě nahypoval a potom jsem se do čtení musela pomalu nutit. Pořád je to jedna z nejlepé napsaných sérií, jenom to možná trochu dojíždí konec druhého dílu.
Skvelá kniha. Pútavé čítanie, zaujímavé zvraty so zachovaním tajomstvá a napätia pre ďalšie pokračovanie. Páči sa mi ohromné zdokonaľovanie autorovho rukopisu.
Na Citadelu padly stíny a blíží se konec Aldolonu, který nemůžou zastavit ani samotní bohové.
Arila: Stíny Citadely mě uchopila a nepustila až do samotného konce. Než však začnu mluvit o knize jako takové, musím opět složit poklonu autorovu posunu ve psaní, u kterého jde s každou další knihou vidět stále větší a větší pokrok.
Jeden z největších plusů knihy je velmi poutavý příběh, který se čte opravdu skvěle a odsýpá bleskovým tempem. A tady přichází za mě největší mínus - příběh odsýpá AŽ MOC rychle. Místy jsem měl pocit, že bych se rád zastavil a s některými postavami se seznámil blíž. Občas jsem chtěl jen posedět s Arilou, Hararim či dalšími postavami, abych se o těch nových dozvěděl více, nebo abych naopak nahlédl do mysli postavám už známým. Kvůli nedostatku podobných scén na mě postavy v knize místy působily skoro až "ploše", a to včetně těch, které už znám. Pokud by kniha měla o řekněme 20 stránek více a těchto 20 stránek by se soustředilo na osobní příběhy postav, na jejich charaktery, motivaci či backstory, byl bych v sedmém nebi.
Na zážitku mi i mírně ubíraly momenty, kdy se vyskytl nějaký problém, který bylo potřeba překonat, a v zápětí se zrodilo řešení, které až na pár drobností fungovalo. Přestože to samy postavy několikrát řekly, já jsem jako čtenář nikdy neměl pocit "nacházíme se v zoufalé situaci a hledáme zoufalé řešení, které nejspíš nebude fungovat". I v tomto ohledu bych se přiklonil k pár stránkám navíc, které by mi více přiblížily zoufalost celé situace, abych potom se zadrženým dechem čekal na to, jestli ten absurdní plán nakonec vyjde. Přestože se tedy kniha bezesporu četla skvěle, napětí jsem během čtení moc necítil.
Co je na druhou stranu potřeba opět vyzdvihnout jsou "moudra" rozesetá do celé knihy. Ať už je to koncept, kolem kterého se celá kniha točí, nebo jen větička tady či tam, třetí Arila nabízí spoustu momentů k pozastavení se a popřemýšlení nad slovy postav.
I přes všechny výtky, které jsem zde zmínil, jsem ale zvědavý, jakým směrem se příběh Aldolonu vyvine, protože je to rozhodně příběh, který stojí za to následovat až do samotného konce.
Arila mě už hrozně vytáčela, jak se snažila být perfektní. Všechny její rozhodnutí dopadly dobře a byla tak strašně úžasná a všemi opěvovaná. Bleh.. A přitom zapomněla, že kdy existovala její rodina! (a je mi jedno, jestli je o tom zmínka v dalších knihách nebo jestli to je záměr, prostě to nedává smysl a není to lidské).
Na každé stránce je nějaké morální ponaučení, což je hrozně otravné. My bychom na to přišli sami..
A Harari.. Můj milovaný.. co se to s ním v posledních dvou dílech stalo.. achjo..
Opravdu jsem se snažila mít tuhle sérii ráda, protože autora mám ráda, ale prostě mi to nejde.
Furt to ale není nejhorší kniha, kterou jsem kdy četla.. To ani z daleka ne..
Třetí díl série se opět soustředí spíše na Arilu a to je dobře. Kniha byla lepší než druhý díl, ale má své chyby. Postavy občas dělají věci, které jsou opravdu těžko uvěřitelné. Sem tam se najde pasáž, která působí poněkud zbytečně. Ale naštěstí se pak najdou pasáže, které to vyváží a jsou skvělé. Vývoj postav je také velmi povedený a mají skvělé momenty.
Opět stejné nešvary, jako v předchozích dílech. Chce to víc práce na knize a vychytat nesmysly, doladit zápletky. Svět je to vymyšlený moc pěkně, ale u třetího dílu už bych čekala. že to bude vychytané. Opracované pole?! Věčné hnutí mysli hlavní hrdinky? Pořád váhá nad tím samým. Už teď jsem váhala, zda po třetím dílu sáhnout, nakonec vyhrálo to, že už jsem jí měla z knihovny půjčenou doma.
Opäť pohladkanie na duši. Krásne napísaný príbeh, čítal sa s ľahkosťou. Celá táto séria ma úplne zhltla a hrozne sa teším na to, čo prinesie ďalšia časť príbehu. Tu sme prevažne ostali na jednom mieste, a to je Salroa. Za mňa to však príbeh vyžadoval a vyzerá to na pekné odštartovanie niečoho veľkého!
S každou další knihou je znatelný posun dopředu. Více propracované postavy, děj co v táhne a už nepustí. Ale zároveň mi s každou další knihou vadí jak autor má potřebu vnucovat nějaké moudro (je lepší postavit se strachu...)
Třetí díl je zatím z vydané triologie mým nejoblíbenějším. Kniha nepřestává představovat nové lokace a charaktery. Přijde mi, že autor je konečně více "vypsaný" a knížka působí nejvíce přirozeně a příjemně. Kromě toho se zabývá i otázkami, nad kterými jsem se v knize sama pozastavila. Po dokončení knihy se ve mě ocitla prázdnota, jelikož netrpělivě čekám na pokračování. Arila na mě velmi zapůsobila a působila příjemným dojmem. Velice ráda se do ni ve svých vzpomínkách vracím.
Wow, tak takovou jizdu jsem po horsim pocitu z druhe knihy necekala. Clovek si koupi fantasy knizku, ceka stranky nabite souboji a magii, ale dostane velmi kvalitni filosoficky pocin. Tohle si musim precist znovu, lepsi nez Alchymista!
Svět je dobře promyšlený, příběh taky není zlý, ale i třetí kniha mě ještě víc upevnila v názoru, že tato série by měla být spíš videohrou, než knihou.
Naprosto zbožňuju humor, kterým je kniha propletená skrze nekonečné hašteření a popichování mezi Hararim a Arilou. Postavy v knize se chovají jako skuteční lidé a každá z nich má svůj jedinečný charakter.
Je neskutečné, jak se společně s Arilou neustále dozvídáme nové a ještě novější informace o fungování světa Aldolonu. Každou kapitolou se svět zvětšuje a nabírá na komplexnosti.