Sbírka young adult povídek českých autorů plná děsivých příběhů, které vám nedají spát. S jejich hrdiny se ztratíte v podivném labyrintu, prozkoumáte pár opuštěných budov v honbě za přízraky, vydáte se uprostřed noci zakopat mrtvolu, kterou jste vůbec zakopávat nechtěli, a nebude chybět ani boj o holý život. Vedle zavedených autorů a autorek nejen literatury pro mládež, jakými jsou například Anna Musilová, Kateřina Šardická nebo Magdalena Mintová, najdete v knize i povídky trojice vítězů literární soutěže. Z jejich příběhů budete mít zaručeně husí kůži...
Pracuje jako redaktorka a příležitostná scenáristka. Napsala dva young adult romány. Zmizení Sáry Lindertové (2019) zvítězilo v anketě Kniha roku v kategoriích YA roku & Objev roku. Práva na její druhý román Noci běsů (2020) se prodala do USA, Jižní Koreje a na Ukrajinu. Je autorkou čarodějné sbírky povídek Apotéka Agnes Divotvorné (2025) a spoluautorka komiksu pro děti Stella a strážci závoje (2025). Neklidný hrob (2025) je jejím prvním krůčkem k dospělé fantasy. Bydlí v Brně u svých dvou kocourů a ve volném čase obráží filmové festivaly, cestuje a ráda peče.
Některé povídky mě jako vždy zaujaly o něco více než jiné. Možná bych něco klidně i škrtla, ale vcelku jsem si sbírku užila. Více k jednotlivým povídkám najdete ve videu nebo na Goodreads.
Na sychravé podzimní dny je to naprosto ideální čtení. Pokud jste velcí strašpytlové, tak se u čtení možná budete i bát a radši schovávat nohy pod peřinu. Otrlejší (což už možná jsem i já) z příběhů neklidné spaní mít pravděpodobně nebudou, ale i tak stojí sbírka za přečtení. Třeba už jen proto, že tím podpoříte současné české autory a ty, kterým tato záležitost otevře dveře k vydání knihy. Ať již teď nebo díky následujícím sbírkám.
MUŽ NA ZDI - RICHARD HOTOVÝ Zaujal mě námět povídačky alá bloody mary. ten se mi vážně líbil. Styl psaní byl celkem fajn. Pár výrazů bych ale pozměnila či škrtla ("pofarmit vjůs" mi trochu vypálilo oči, i když je to v přímé řeči). a třeba slovo "kverulant" mi tam ke zbytku pak úplně nesedlo. Atmoška solidní, byť jsem se u toho nějak nebála.
PRASKLINA - KATEŘINA ŠARDICKÁ Tahle povídka byla asi nejvíc můj šálek kávy. v tomto a podobném duchu bych si sbírku představovala možná i celou. Atmosféra zafungovala. Mám ráda techniku záměrného opakování slov či fráze. taky jí občas použiju. na "otec neměl rád" jen tak nezapomenu a stejně výborně tady funguje "Lup. Lup. Lup."
ČUBČÍ HROB - MAGDALÉNA MINTOVÁ Nápad se sériovým vrahem mohl být vážně zajímavý. Autorka nevyužila potenciál atmosféry v lese. Zjištuji, že autorčiny postavy jsou mi dost nesympatické. Vlastně to ani není YA povídka. tématy (práce, zasnoubení) to spadá do new adult. vyškrtla bych to.
REZONANCE - LENKA POLÁČKOVÁ Dlouhé věty a trochu poetiky v popisech... to já přesně potřebuju! víc takto napsaných kousků, prosím. Nebála jsem se, ale je to skvěle napsaný kousek s vážně zajímavým motivem. Katka Šardická a Lenka Poláčková by spolu možná měly napsat nějakou knihu. to bych si totiž celkem ráda přečetla.
DOKONALÝ DÁREK - SÁRA VŮCHOVÁ Hodně zvláštní nápad. Oceňuju ho, ale ze sbírky bych ho úplně klidně vyškrtla. Dobře se to četlo, ale celkově mi to nesedlo. I když jsem si zvykla, že u fantasy či strašidelných povídek nedostatene kompletní vysvětlení či jasný závěr, tak tady mi to vyloženě vadí. asi právě protože nejde o paranormální téma.
V DOMU BEZ DVEŘÍ - PAVEL RENČÍN Mimochodem nejkratší kousek ze sbírky (7 stran). Bezpochyby jde o vypsaného autora. Zajímavý námět. Bohužel na mě ale nedohlehla atmosféra, což připisuji tomu, že u tak krátkého textu (a tento je extra krátký) není nejsnadnější se do příběhu naplno ponořit a nechat se tím kompletně pohltit.
NĚCO ZA NĚCO - MARTINA MÁTLOVÁ Vláďa je ****... na pěst, ale ti rodiče teda taky. pěkně disfunkční rodinka. Autorka se často opakuje (nic si z toho nedělal, zkažená vejce, štiplavý pach). Toho si nejde u tak krátkého formátu nevšimnout. škoda toho. Příběh se mi jinak líbil. Taková "předvánoční verze Sedmera krkavců" aneb dávej pozor na to, co si přeješ.
TOBY - ANA MUSILOVÁ Textově v pohodě. neokouzlilo mě to (třeba atmosférou), ale ani mě tam nic neštvalo (například opakování slov a tak). Ten konec s odjezdem jsem asi zjevně nepochopila. Tipuju, že v posledních odstavcích mělo jít o nějaké šokující odhalení? PS: Nedostání všech odpovědí chápu, ale tady si vážně přijdu blbá já.
ÚTOČIŠTĚ - NICOLE ŠKORPILOVÁ Oceňuju ty hodiny, byť jsem u toho musela myslet na čtvrtou sérii Stranger Things a silně přemýšlela, jestli to autorku inspirovalo. Je to taková... na mě až moc velká divnověc. třeba proto, že ta část s virem tam podle mě asi nebyla vůbec nutná. covid stranou... přišlo mi to jako nadbytečný dystopický (či scifi) prvek.
MIKULÁŠ NOSÍ SMRT - RADEK BLAŽEK Šílenost, ale zase veselá. Vlastně je to SLASHER (podžánr hororu s psychopatickým masovým vrahem, jehož oběťmi jsou většinou teenageři, kteří jsou postupně povražďováni) a tak to taky beru. Moc se mi líbila všechna ta vánoční přirovnání... jakýsi kontrast vánoční pohody s masakrem.
PODZIMNÍ LUCERNY - MÁRIO ITSAMI Atmosféra bezvadná. Dýchla na mě. Neděsivé, ale mysteriózní. A i když jsem ten plot twist čekala, vůbec nic to povídce neubralo. Bylo to takové miloučké s pěkným nápadem, který mě udržel v napětí, jestli budu mít pravdu 😁, což je přesně to, co mám ráda. Líbilo se mi to moc. Prostě super dušičkový nápad s odkazem na tradice.
Historky ze tmy nemohly vyjít v lepší dobu. Kdy jindy číst strašidelné příběhy než na Halloween? Bohužel mi to nějak časově nevyšlo a četla jsem je až v prosinci, ale to nevadí. Upřímně jsem čekala mnohem děsivější příběhy. . “Pravda je někdy tak malá jako prasklina maskovaná temnotou. Vždycky někde je. Jen ji možná hned nevidíme. Jakmile na ni ale posvítí světlo, ukáže se před zraky všech a my si říkáme, jak dlouho se asi před námi skrývala.” - Kateřina Šardická (povídka Prasklina). . První povídkou vykopl Richard Holý a v Muži na zdi nastavil laťku celkem vysoko. Byl to ten správný hororový příběh, který jsem si představovala a domnívala se, že v tomto duchu se ponesou i další povídky. Při čtení povídky od Katky Šardické s názvem Prasklina mě docela mrazilo. Připomněla mi, jak krásně umí Katka popsat atmosféru a probudit ve mně vystrašené dítě. Další tři povídky se mi vůbec nelíbily - ať už příběh, nebo styl, kterým byly napsané. Povídka Pavla Renčína zase kvalitu knihy vyšvihla nahoru, ale mrzelo mě, že byl příběh krátký. Příběh Martiny Mátlové s názvem Něco za něco mi připomněl, že život zkrátka není fér. Toby od Aničky Musilové byl děsivý, ale klidně bych si přečetla celou knihu, jen mě docela zmátl ten konec. Útočiště od Nicole Škorpilové mi připomínalo poslední sérii seriálu Stranger Things a hodně mě bavilo. Nejlepší povídkou z celé knihy byla ta od Radka Blažka s názvem Mikuláš nosí smrt. Po celou dobu jsem měla zatajený dech a čekala, co se ještě stane. Samotný zvrat na konci příběhu mě dost překvapil. Závěrečná povídka Podzimní lucerny od Mária Itsami nebyla vůbec strašidelná, ale velmi dojemná. Takové krásné zakončení celé knihy. . Povídky podle oblíbenosti: 👻 Mikuláš nosí smrt (5/5) 👻 Útočiště (4/5) 👻 Muž za zdí (4/5) 👻 Prasklina(4/5) 👻 Podzimní lucerny (4/5) 👻 Toby (3,5/5) 👻 Něco za něco (3,5/5) 👻 V domu bez dveří (3,5/5) 👻 Čubčí hrob (2/5) 👻 Rezonance (1/5) 👻 Dokonalý dárek (1/5)
Skvělá povídková knížka, která se do období Dušiček a Halloweenu neskutečně hodí! Některé povídky mi naháněly husí kůži a jejich atmosféra byla famózní. Samozřejmě jde o YA, takže asi nelze čekat něco přelomového a extra strašidelného, například jako od Stephena Kinga, ale pro mladší čtenáře nebo poseroutky je tohle opravdu dobré čtení. A třešničkou na dortu je nádherné grafické zpracování!
Nejvíce mě na knížce nebavili otevřené konce, které jsou až na vyjímky v každém příběhu. Navíc tyto krátké příběhy holt nejspíš nejsou pro mě, přes cca 20 stran se nedokážu vžít do příběhu, příběhy nemají úvody jako klasické knížky a tak vlastně ani nevíte jak se např. Hlavní postava jmenuje, jak vypadá nebo jaký má vztah s ostatními postavy jde dost o fantazii.
Většina příběhu ani není tak strašidelná a co jsem nečekala občas až moc na hlavu, spíše do nadpřirozena.
Abych jen nekritizovala, ty lepší příběhy (za mě ty více strašidelné) byli opravdu povedené a pokud máte lepší fantazii na chvilku vám vynechá dech. Zvlášť jsem si oblíbila nejdelší příběh u kterého jsem se bála nudy, ale byl že všeh nejvíc realistický a nejednalo se o duchy a nadpřirozeni jako u některých.
Knížku bych na závěr doporučila lidem, kteří mají: fantazii, víru v nadpřirozeno a duchy, nevadí že jsou příběhy klidně o 10 stránkách, nevadí otevřené konce
Přes všechnu výše popsanou kritiku jsem ráda za přečtení knížky.
Už jsem dávno pryč z počáteční fáze, kdy se mi nedařilo číst české autory (i když ve fantasy mám ještě rezervu) a tak jsem po české ya hororové antologii sáhla s chutí a jen mírnými obavami, protože napsat dobrý horor a ještě ve formě velmi krátké povídky, to bývá umění. A když se jedná o povídkovou sbírku, kvalita většinou bývá kolísavá. I zde se našly slabší kusy, ale jako celek musím hodnotit, že je to velmi povedené a povídek, které se mi líbily, byl větší počet než těch, které mě moc nezaujaly. Odnesla jsem si i tip na hororového autora, kterého jsem neznala (Kodži Suzuki), takže díky. Jasně, někdy byly povídky předvídatelné, ale ani mi to nevadilo, když byly dobře napsané. A taky - má to naprosto BOŽÍ ilustrace, které jsou tématické ke každé povídce. Moc pěkně byla vybraná i povídka, která ukončila sbírku, tak nějak hezky symbolicky. Uvedu zde asi jen nejslabší povídky, protože těch bylo málo, jen tři: Útočiště, Mikuláš nosí smrt (upřímně, tohle bylo jak kdybych sledovala poupravenou epizodu seriálu American Horror Stories, konkrétně díl Někdo zlobil), Toby.
Tato kniha mě zaujala v knihovně, a tak jsem si ji půjčila, i když jsem měla strach, protože se nerada bojím, ale zas tak hrozné to nebylo. Co se týče děje, tak ten je rozdělený do 11 povídek, z niž ne každá mi sedla, ale to je tak u každé povídkové sbírky. Nejvíce se mi líbily povídky Prasklina a Mikuláš nosí smrt, která za mě byla i nejstrašidelnější, naopak nejméně mi sedly V domu bez dveří a Podzimní lucerny. Co se týče postav, tak jelikož se jedná o povídkovou sbírku, tak jsem si k žádné postavě nevytvořila vztah. Knížka se mi dobře četla, u žádného autora jsem neměla problém s jeho stylem psaní. Za mě je to průměrná povídková sbírka, která se skvěle hodí do podzimního počasí
Hned ze začátku bych chtěla říct, že neskutečně cením nápad na knihu a nechápu, proč ji nikdo nečte?!? Moc mě bavilo číst krátké povídky, zažívat různé typy psaní a různé příběhy během chvilky. 💛
Proč jsem ale ubrala dvě hvězdičky? Některé povídky byly za mě fakt hodně špatné a vůbec mě nebavily. Jedna konkrétní mi přišla i tak špatná, že jsem se spíš smála. 😂🤍 Jinak větší část povídek byla top a moc mě nalákaly na čtení knih od určitých autorů. Nejvíc jsem si zamilovala poslední povídku, ta byla strašidelná a zároveň moc hezká. 🤍
Pro sbírky YA povídek mám slabost a zatím jsem od Yoli četla všechny a žádná z nich mě nezklamala. A Historky ze tmy byly zatím asi nejlepší, možná u proto, že horor je můj oblíbený žánr. Samozřejmě byly povídky lepší a horší, některé byly víc hororové, jiné měly pouze nepříjemnou atmosféru. Ale čtení mě bavilo, nejlepší byla povídka od Katky Šardické, Radka Blažka a Richarda Hotového, ty byly opravdu top.
Čekala jsem od té knížky trochu víc. Některé povídky byly opravdu slabší a docela úsměvné, takže mě to mrzí. Ale jako taková jednohubka (doslova) je to moc fajn čtení
Osobně to za mě bylo skvělé čtení, které zaručovalo, že se na pár minut denně ocitnu na hranicích podivna. Jednalo se o příběhy, kde hranice mezi realitou a nadpřirozenem byla až neskutečně tenká a mě takřka pokaždé vtáhla podmanivá atmosféra, kterou jsem si na této sbírce užila ze všeho nejvíc. 🥰
Některé příběhy z byly slabší, u některých zůstával rozum stát a pár mě natolik zasáhlo, že na ně jen tak nezapomenu. A tohle jsou za mě ty nejlepší: 👻 Prasklina - Kateřina Šardická 👻 Rezonance - Lenka Poláčková 👻 V domu bez dveří - Pavel Renčín 👻 Něco za něco - Martina Mátlová 👻 Toby - Anna Musilová
Celkově tak 3,5*, ale strach ve mě vyvolala asi jen tak jedna povídka a to jen o postavy. Stejně jako jsem psala u Všechny barvy duhy, několik povídek bylo super,a le pořád tu jsou slabší. Jestli se vám líbily předchozí sbírky, čtěte! Nejlepší podle mě byly: Prasklina, Rezonance, Mikuláš nosí smrt a Podzimní lucerny. --- Muž na zdi - Richard Hotový – 3* Jelikož můžu porovnávat s předchozíma sbírkami, tak můžu říct, že první povídka je vždycky ta dost průměrná a tak nějak nastaví, celou atmosféru sbírky. A to mi přijde super, to není urážka. Muž na zdi je taková ta standartní ya děsívá povídka, aka duchařena a vyvolávání duchů. To celý mi přišlo poměrně fajn, ale! Celý to eskalovalo moc rychle, aspoň na můj styl. Tohle a čechoangličtina, která je občas v textu použitá. Používání anglických slov v textu mi nevadí, ale aspoň když tam už jsou, ať jsou všechny napsaný česky (vjůs, čeknout) nebo anglicky (Jseš ready?).
Prasklina - Kateřina Šardická – 5* Na povídku od Šardické jsem se hodně těšila a rozhodně nezklamala. Příběh Praskliny popisuje starší sestra, které právě umřela její dlouho nemocná mladší sestra. Celou povídku hl. hrdinka má vidiny a potíká se s pocity viny. A je přesně to co jsem od autorky čekala; gore, pocity viny a celkově všechny ty brutální věci Šardická umí a moc jsem si to užila.
Čubčí hrob – Magdaléna Minová – 2* To že já a autorčin styl psaní si moc nesedneme, mi došlo při čtení povídky v Nejkrásnější dárek. A tady jsem si to ještě potvrdila. Vynechám-li takový to klišé “ale né, jsem tady v noci v lese, kde vraždí nějaký vrah, copak by se mohlo stát??“, v povídce mě dost vytáčí protagonistka a to že svýho tchána NEJDE JEN TAK ZAKOPAT V LESE V NEOZNAČENÝM HROBĚ! K “hrdince“ jsem si nenavázala žádný vztah a to jak na konci skončila, mi vůbec nevadí. Když to shrnu, o trochu lepší než Zub času, ale furt špatný.
Rezonance – Lenka Poláčková – 5* Rezonance byla zvláštní a rozhodně ne to co jsem čekala, ale byla to tak dokonalá šílenost. Nápad povídky, panelák co soucítí s lidmi, je neskutečně ujetý a chtěla bych vědět, jak na to autorka přišla, protože nic takový by mě nikdy nenapadlo. Tohle a všechny další povídky s 5* jsou minimálně dost velký důvod proč dát sbírce šanci!
Dokonalý dárek – Sára Vůchová – 3* Celkově moc nevím co o povídce napsat, mě nesedla. Nápad zajímavý, ale vypravování bylo takový dost zmatený.
V domu bez dveří - Pavel Renčík – 3* Tahle povídka je v knize nejkratší, ideální když jedete MHDčkem nebo ke čtení u večeře. Téma je podstatě přepracovaná siréna (jako postava z řecké mytologie). Dost průměrná povídka, ale moc hezky napsaná.
Něco za něco – Martina Mátlová – 3* Vláďa je takovej *****, prosím proč nemohl umřít?! Jinak povídka o traumatech z dětství a šikaně.
Toby – Anna Musilová – 4* Zase úplná šílenost. Tahle povídka mi jen víc potvrzuje, že asi mám ráda šílené fiktivní postavy. Líbil se mi příběh s králíčkem.
Útočiště – Nicole Škorpilová – 3* Moc to sem nesedí a celá ta věc s covidem je tam úplně zbytečná. Tohle je spíš o velmi labilní rodině, než o hororu a smrti.
Mikuláš nosí smrt – Radek Blažek – 5* MILUJU! Zase další šílenost, teď o Mikuláši, který vraždí sladkostma teenagery s těmi nejšílenějšími jmény vůbec (kdo pojmenuje svoje dítě Bartoloměj, Cecílie nebo Medard?!).
Podzimní lucerny – Anonym – 4,5* Hezký konec a povídka. Moc doufám že autor*ka napíše někdy něco dalšího (nebo že ta knížka s K. Šardickou vyjde). Super ponurá atmosféra <3.
Výborná atmosféra, možná nejpovedenější z celé sbírky. Jinak jsem při čtení měla takový zvláštně podivný pocit, protože děj se odehrává kdesi u brněnské přehrady, v opuštěném domě, který dřív býval hotel. Část sestřiny vyvdané rodiny v těch místech žije. V domě, který dřív býval hotel… #tonevymyslis
Kateřina Šardická: Prasklina (4*)
Sesterský vztah zase trochu z jiné stránky. Sesterské pouto (z Nejkrásnějšího dárku) mi přišlo o něco silnější, ale jinak super. Katka Šardická myslím nedávno někde říkala, že tu povídku psala s tím, aby zanechala lehce nepříjemný pocit. Za mě splněno 👌
Magdalena Mintová: Čubčí hrob (2*) Mno. Co k tomu říct. (Teda kromě toho, že si já a autorčin styl evidentně nejsme souzeni.). Ty scény v lese mohly být tak děsivé, mrazivé, atmosferické… [doplňte si dle libosti] jenže to by nesměly být takové nějaké… nebo spíš nijaké. Všední. A teda absolutně mi nesedla hlavní hrdinka. Znala jsem ji sotva pár stránek, nicméně musím s náhodným kolemjedoucím docela souhlasit.
Lenka Poláčková: Rezonance (5*)
Dům, který vás vnímá… Tohle bylo jednoduše skvělý. Lenka patří k těm autorům, od nichž budu hltat i návod k pračce.
Sára Vůchová: Dokonalý dárek (3*)
Nespolehlivá vypravěčka byla super. Méně super už bylo, že jsem si nějaké tři dny po dočtení zaboha nemohla vzpomenout, o čem že to jenom…
Pavel Renčín: V domu (*domě?) bez dveří (3*)
Nevím, jestli jen nedokážu náležitě ocenit legendu českého hororu, nicméně tohle za mě patřilo spíše k těm průměrnějším záležitostem. Byť výborně napsané.
muž na zdi: 3/5 - zajímavý nápad, provedení nic moc, z “pofarmit vjús” mi ještě teď krvácí oči.
prasklina: 5/5 - let’s be honest, katka šardická je jediný důvod, proč si tyhle sbírky kupuju. doslova bych četla její nákupní seznam. miluju její styl psaní a její povídka byla rozhodně nejlepší z celé sbírky. ona prostě umí navodit atmosféru a vtáhnout čtenáře do děje hned první větou.
čubčí hrob: 1/5 - nejenže mě neskutečně vysíral styl psaní, ale taky všechny postavy. nesoucítila jsem s hlavní hrdinkou, chovala se jak debil. celá situace mi přišla nerealistická (já vím, mají to být strašidelné příběhy, ale nemůžete jen tak někde náhodně v lese pohřbívat své příbuzné).
rezonance: 4/5 - skvělý a neotřelý nápad, povídka mě zaujala a bavila mě. top 3 z celé knihy.
dokonalý dárek: 1/5 - velký špatný, nebudu lhát. zaprvé, PROČ TOLIK ANGLICKÝCH SLOVÍČEK??? ještě zrovna u věcí, které jdou vyjádřit česky. rádoby trendy, připadala jsem si, jak kdybych četla něco od čtrnáctileté borky na wattpadu. v tom špatném slova smyslu. zadruhé, vůbec mi nevyhovoval styl psaní a čecháčtina mě štvala.
v domu bez dveří: 2/5 - upřímně do teď vůbec nechápu, o čem to bylo. ale aspoň styl psaní byl dobrý.
něco za něco: 2.5/3 - slabý nápad, slabé provedení. na mě až moc velké klišé. ale dobře napsané.
toby: 3.5/5 - málo kontextu na to, abych se dostatečně vžila do děje a soucítila s postavami. určitě zajímavý nápad, ale nešikovné provedení.
útočiště: 2/5 - ehhhhh, co? opět bych potřebovala více kontextu, pro mě neskutečně matoucí a až moc rychlý spád událostí.
mikuláš nosí smrt: 3/5 - atmosféra byla dobrá a i styl psaní jsem si více méně užívala, ale nedokázala jsem vůbec soucítit s postavami… proč borec simpuje nad svým kamarádem během toho, co ho po domě honí vrah?
podzimní lucerny: 5/5 - krásný styl psaní, super nápad i provedení. povídka mě vtáhla do děje a zajímalo mě, co se stane dál.
Nemám ráda horory a obecně strašidelné věci - jsem prostě velký strašpytel - ale řekla jsem si, že povídky zkusím, protože knížku může vždycky odložit, kdyby to bylo moc, že jo.
Nakonec jsem se ale neměla čeho bát (a vůbec nebyl důvod číst knížku vždy jen ráno a dopoledne, abych večer spala a neměla noční můry), protože i když se v anotaci mihnou tyhle dvě věty: "plná děsivých příběhů, které vám nedají spát" a "Z jejich příběhů budete mít zaručeně husí kůži...", tak jsou ty jednotlivé povídky v lepším případě trošku napínavé, ale to je tak vše.
A teď nevím, jestli je to mnou - že si pod děsivými příběhy představuju opravdu děsivé věci, nebo se prostě tahle sbírka povídek nepovedla... většina z nich byla taková meh, některé byly vyloženě mimo, a jen pár se vlastně povedlo a člověk si říkal, že tohle by v noci číst někde o samotě při svíčce číst nechtěl (a za ty dostane knížka dvě hvězdičk).
no... desive to nebylo (v coz jsem uprimne doufala). ale musim rict, ze asi pet povidek (z jedenacti) me opravdu zaujalo a projevily se dokonce nejake emoce. obzvlast 'Rezonance' a 'Neco za neco' byly opravdu *chef kiss*. desive to tolik nebylo, ale svuj ucel to z me strany splnilo. celou knihu uz si asi nikdy neprectu, ale nektere povidky s radosti ano.