Elena se kvůli neshodám s otcem přestěhovala na vesnici poblíž Olomouce. Díky novým kamarádům se seznámí s partou místních kluků, o kterých se povídá, že s dívkami si jen zahrávají a sbírají je jako trofeje. Eleně se nechce věřit, že mezi ně patří i Tadeáš – sympatický spolužák, který stejně jako ona miluje knihy a skvěle se s ním povídá. A nejen to… Jaká je však jeho skutečná tvář? Má věřit klepům, nebo tomu, co jí Tadeáš říká?
Ježiš, tohle mě bavilo. Jo, je to guilty pleasure, jo, máte pocit, že už něco podobnýho určitě někde bylo, ale je to prostě děsně fajn! Je tam hodně knížek, je tam láska, je tam český prostředí, je tam jeden překvapivej konec a je to hezky napsaný. Jestli Míša Dopitová napíše něco dalšího, tak si to určitě přečtu, protože mi hrozně sedla do vkusu.
Na první pohled mi příběh připadal jako klasický "hate to love", ale nakonec se to celé přetočilo. Celou dobu doufáte, že by se mohl školní borec změnit k lepšímu, a sledujete velice romantický vztah odehrávající se v Česku. Je to první knížka od této české autorky. Věřím, že bude úspěšná, protože tento příběh se mi moc líbil 🩷
Na knížku jsem narazila na tiktoku a opravdu jsem nečekala, že z ní budu takhle nadšená. Elena mi přirostla k srdci hned od začátku knihy a oblíbila jsem si i Tadeáše a Dannyho a neskutečně jsem si užívala chemii mezi postavami. Líbil se mi i styl psaní (vážně je to autorčina prvotina?? Vůbec bych to nepoznala), vyprávění bylo plynulé a nikde to nedrhlo, knížku jsem měla přečtenou za chviličku a bylo mi až líto, že není delší! Potřebuju nutně pokračování a doufám, že se ho dočkáme! ❤️ Příběh má určitě co předat, takže vám Křídla vážky všemi deseti doporučuju!
Dokončeno sice za 4 hodiny, ale bylo to velmi povedené. Rozhodně doporučuji jako letní čtení či na výlet. Plot byl možná inspirovaný After, ale v podobně Eleny, v knize zasazené do českého prostředí jsem si ho moc užila. Knihu bych určitě doporučila všem co mají rádi zamilované knihy.
MÍŠO, jak si jako představuješ nechat takovýhle konec?! Jestli nevydáš pokračování tak budeme mít dlouhý rozhovor aby bylo jasno!
Já jsem celou dobu věděla že jí tahá za nos ale pak jsem si řekla že to bude jak v After že ji stejně miluje ale to co řekl??!! To bylo fakt něco. Real že Seidl je prostě mega hajzl bez tebaty. Na konci si myslím že se Jáchym choval trochu prechytrale ale tak co, když mu lhala. Hrozně se mi líbí to zakončení tě knihy že to prostě není štastný konec ale zároveň je.
This entire review has been hidden because of spoilers.
Neskutečně čtivé, stránky ubíhají pod rukama jedna za druhou. Cením pro žánr netypický konec, po němž jsem rozhodně zvědavá, jak to bude pokračovat. A team Jáchym all the way.
Je potřeba si přiznat, že příběh má sakra velké rezervy (nacpala tam každé jedno klišé) a potřebuje přísného redaktora. (Rozhodně bych redaktorovi neděkovala. Pokud tedy původní verze nebyla úplně úplně pitomá.) Redaktor by měl udržet myšlenku, když už to autorce dělá problémy.
Ale líbí se mi dějová linka a styl psaní.
A z konce jsem nadšená. I když to není konec, který bych normálně preferovala. Musím říct, že mi nepřijde úplně logické .
Taky se nemůžu zbavit dojmu, že jsme s autorkou četly stejné knížky. A Shakespeare to není.
s. 34 zajdu rovnou do městské knihovny (...) Nejprve se zdlouhavě registruju Co přesně je na registraci v knihovně tak zdlouhavého?
s. 34, 35 Ptát se v knihovně u regálu, jestli jde tu knížku vrátit, není úplně logické (pokud si tedy čtenáři nezařazují knížky sami). Ale že by kalupek číhal za regálem na chvíli CH, až se tam objeví kalupinka a on konečně může vytáhnout z domu přinesenou vlastní knihu? Aniž by vůbec znal její jméno?
s. 186 do nejzadnějšího koutu knihovny (...) Jsou tu všechny ty nudné knihy z oblasti paleontologie, geologie, archeologie a všemožné další logie. No, u profesionální knihovny si tím nejsem jistá, bo MDT paleontologie je 56, geologie 55 a archeologie 902.
Na konci října je halloweenská party. (s. 47) V pátek. (kapitola 4) Kapitola 5 začíná ráno ve škole, kde padne otázka, kam v pátek zmizela. (s. 62) Ale nemůže to být pondělí, bo Jáchym má brigádu (s. 64), kterou v kavárně mívá „O víkendech a každou středu a pátek“. (s. 24) Nemluvě o tom, že si tam přivydělává, bo si chce koupit vlastní auto a než si na něj našetří, bude už nejspíš na vysoké. (s. 24) To je za rok. Brigáda v kavárně v Horní Dolní je zjevně líp placená, než jsem si myslela. Ale naštěstí mu ho doplatí táta.
Pak je sobota. Bydlím tu už skoro dva měsíce. (s. 69) s. 10 zbytek jsem pro nedostatek místa v kufru nechala v Praze. Srpen byl ale dlouhý, a to i navzdory dvěma týdnům v Řecku, kde jsem byla s mámou. Takže zhruba od půlky srpna do konce října to jsou skoro dva měsíce. Navíc si nejsem jistá počtem hrdinčiných věcí. Na začátku přijela s tím, co se jí vešlo do vlaku a zpátky se taky vrací s jedním kufrem, ale má s sebou bílé šaty, které měla na svatbě... (s. 96)
s. 68 „Zítra v sedm, vyzvednu tě.“ Přijede a chce „Jen jedno odpoledne.“ (s. 70) V sedm večer na konci října? Jen tak (jak si odskočila od plotny) vyběhne před dům, aby mu tak přibližně řekla, co si o něm myslí. Během pár minut ji přemluví a ona se mu nasáčkuje do auta. Aniž by se starala, jestli zhasla, zamkla opuštěný dům a tak. (s. 69-70) s. 71 V odpoledním slunci... Takže sobotu strávila s holkama v Olomouci. Byly v kině, na jídle a kupovaly dárky. A v neděli si zaleze s knížkou do postele. (s. 69) Takže v pátek avizované „zítra“ [„Máš o víkendu čas? (...) Zítra v sedm tě vyzvednu.“] vlastně znamená v neděli odpoledne. Aha. A nebo ne. s. 77 když si to uvědomím. Je sobota. s. 79 V pondělí jdu do školy (...) „Ty jsi byla včera někde se Seidlem?!“
s. 107 Jeho zelené oči zpoza černé masky žhnou i na dálku. Na PĚT metrů?
s. 112 vytáhnu černé rifle a crop svetr. Oblečená jsem během chvilky. (...) popadnu kabelku a vyplížím se ven. A i když to tak nevypadá, má na sobě i bundu. (s. 117, bundy jsme pochopitelně nechali dole, s. 119 a natáhne se pro naše bundy. ) Nebo kabát. (s. 119 a nechám si pomoct do kabátu)
Hrdina běžně před jízdou autem nasává, bo to má pod kontrolou.
s. 124 na absolutně nejhorší Štědrý den, jaký jsem zažila. U Robertových rodičů, pro mě s naprosto cizími lidmi. Nevšimla jsem si, že by o Robertovi byla před tím zmínka. Ale prostě tam najednou je.
s. 130 V neděli pojede do Olomouce a ona by mohla jet s ním. Pojede, bo chce strávit celý den v Tadeášově přítomnosti. (s. 130) Pak chce dělat, že není doma, ale on zazvoní dřív a ona si myslí, že je to asi pošťák. V neděli? (s. 132) A překvapení – v Olomouci si dají kávu a půjdou do divadla. Po divadle se loudají podvečerní Olomoucí V kolik tak to představení začínalo? Žiju v iluzi, že v tuto dobu se obvykle hraje pro děti.
s. 146, 147 Halenka. Košile. Všechno jedno.
s. 171 „..., broučku?“ Je to vůbec poprvé, co mě oslovil jinak než El. Tak jo, vílu na s. 108 nebudeme počítat.
s. 197 v rychlosti si upravím včerejší líčení Které přežilo sprchu na s. 196?
s. 197 Netušila jsem, že má tetování. s. 75 „Kolik máš tetování?“ (...) „Tři.“ Ale pro jistotu se ještě zeptá na s. 197. „Kolik máš tetování?“ 🤦 s. 197 Vyzívá mě. To jako aby zjistila počet tetování.
s. 178 Jeho rodiče se rozvedli, když mu bylo deset. Přesto má pětiletou sestru. (s. 203) Bez nějakého vysvětlování.
Na s. 162 je maturitní večírek (stužkování). Na s. 211 přichází plakát s pozvánkou na schůzku ohledně maturitního večírku. Dalšího?
Tadeáš má u maturity dvě dvojky, a to ho s**e. (s. 215) Až tak?
s. 33 sloup.. s. 43 čistícím gelem s. 104 na štědrý den s. 161 nídostanu s. 172 v zápětí s. 176 představní [představení] s. 181 shlédnuté horory
IMHO divně používá můj/svůj a malá/velká písmena u přímé řeči.
špatné dělení slov - s. 62, 83, 87, 90, 129, 140, 236 uvozovky - s. 146
Na první pohled mě zaujala nádherná obálka, ale anotace mě tolik neuchvátila. Byla jsem tedy dlouho na vážkách, jestli knihu koupit, ale nakonec jsem moc ráda, že jsem to udělala! Od prvních stran jsem věděla, že to není jen tak obyčejná knížka, jak by se mohlo zdát. Krásné jednoduché popisy a styl psaní autorky mě ihned vtáhl do děje. Překvapilo mě, když jsem zjistila, že je to autorčina první knížka a taky jak je mladá. Nevadily mi ani delší kapitoly, protože to bylo opravdu čtivé. Kniha není vůbec naivní romanťárna jako většina ya knih, naopak je realistická a autorka jde i trochu víc do hloubky. Líbilo se mi, jak se hrdinka potýkala s tím, že ji okolí soudí jen podle vzhledu a nepohlíží na ni jako na osobnost, která má city. To bylo hodně zajímavé téma knížky a ještě jsem se s tím nikde nesetkala. Do Eleny jsem se od začátku dokázala vcítit. Je to velmi sympatická hrdinka, která ale dělá i chyby a hned jsem si ji oblíbila. Stránky mi ubíhaly pod rukama a já nechtěla, aby byl konec. Doufám, že autorka napíše druhý díl, protože ho tedy ale nutně potřebuju! Od autorky si ale rozhodně přečtu cokoliv dalšího, protože je jednoznačně talentovaná. Jsem moc pyšná, že i v českém rybníčku se najdou takhle kvalitní příběhy!
Na tuhle knihu jsem se strašně těšila. Zase česká autorka a asi jsem od knihy původně čekala něco jiného než ve skutečnosti je. Celkově jsem byla dost zklamaná. Je to, ale taková jednoduchá jednohubka, kterou nemusíte moc vnímat. Pár plusů to, ale mělo. + Krátké kapitoly + Hezké grafické zpracování + Rychle se to čte
Ale ději toho už zas tak pozitivního nemám. - Nelogické chování většiny postav hlavně i najivita - Pokus o milostný trojúhelník spíše mnoho úhelník - Docela divné zakončení - Hlavní zápletka se nijak extrémně nevyvíjí a hned odhadnete, co bude dál
Moje už druhá knížka od téhle autorky. Poprvé jsem 'Křídla vážky' viděla v knihkupectví asi tři roky zpátky, kousek si přečetla a nijak mě nezaujala. Po ale autorčině další knížce 'Můj důvod žít', již jsem přečetla nedávno a líbila se mi, jsem si řekla, že jí dám další šanci. Zhltla jsem ji za tři dny, četla se mi skvěle (posledních 72% knihy jsem přečetla za jediný den!) a má své poselství. Líbí se mi, že autorka ukazuje i ty stinné stránky života a prostě to, jak to v životě někdy chodí. Ne se vším souhlasím (viz alhokol, tajné večírky apod.), ale autorka s tím také nesouhlasí, jak jsem četla na jejím Instagram, akorát chtěla ukázat realitu. Elena se ze začátku chovala docela rozumně, protože Tadeáš i přes jeho klady byl slušně řečeno chaotický. Jakmile se ale do něj zamilovala, už jsem s jejím chováním nesouhlasila (z lásky holt lidi dělají různé věci). Míša, autorka, si mě svými knížkami získala. Má originální nápady, které se neopakují, umí psát a člověk se při čtení ani na chvíli nenudí. Líbí se mi, že co knížka, to jiný žánr, I když základ, čili romantika, zůstává vlastně stejný, opakující se. Míša má určitě zajímavý pohled na život a líbí se mi, že klade ve svých knihách důraz na sebe hodnotu, protože ta je základ úspěchu. 5*/5*
Myslela jsem si, že tahle knížka ne typická středoškolská slátanina typu After. Špatný kluk se zamiluje do slušné holky, objeví se drama, že všechno byla jen sázka. Tady teda šlo o body. On ji to vysvětlí, nejlepší kamarád ji odpustí a bude happy end.
Tady to tak nebylo. Jáchym neodpustil, Elena šanci na vysvětlení Tadeášovi nedala a odjela zpátky do Prahy. Je to naprosto typický příběh s netypickým koncem. 5 hvězdiček si ale nezaslouží, právě kvůli tomu příběhu alá After a všemožné jiné Bad boy typy knih a filmů. Konec to jakoby moc nezachrání. Čtivé to bylo, bavit mě to bavilo. Oddechovka dobrá, ale unešená nijak nejsem. Rozbrečet mě rozbrečela. Nenadchla, neurazila. Kupodivu jsem ráda za špatný konec, který udělal knihu aspoň trochu originální. I když Elena prostě jen zdrhla před problemy, ale nedivim se
This entire review has been hidden because of spoilers.
Uff, moc knihy od Českých autorek nemusím. Tato mě docela překvapila. Podle mě mohla být delší a lépe vysvětlen konec. Elena se mi ze začátku líbila a Tadeáš byl chodící red flag. Tadeáš mi vadil od začátku. Na mě tam bylo moc postav. Elena měla skvělé kamarády. Většinu postav jsem měla ráda
Na začátek bych chtěla říct, že jsem neskutečně hrdá, že takto krásné knihy vznikají i v našem malém českém rybníčku. Klobouk dolů autorce, má bezpochyby talent. Děj knihy se odehrává na střední škole na Moravě, prostředí, které si všichni dokážeme důvěrně představit. Do knihy jsem se díky tomu začetla hned od prvních stran a nepustilo mě to až do konce. Ti z vás, kdo se vyhýbáte knihám z českého prostředí - dejte tomu šanci. Zkuste Křídla vážky, garantuji vám, že nebudete litovat. V knize najdete myšlenku, ponaučení, zasmějete se, zamilujete se společně s hlavní hrdinkou a prožijete s ní první lásku se vším, co k tomu patří. Tleskám za do detailu promyšlený příběh, tajně doufám v druhý díl a všem vám knihu doporučuju k přečtení <3
Nebylo to špatné, ale příběh by mě nejspíš bavil víc kdybych ho četla před pár lety, když jsem byla na střední, teď již v “dospělém” životě mi některá dramata v knize přišla spis úsměvná. Kniha se ale dobre cte, jako oddechovka super.
2* zacatek se mi libil, ale tadeas mi byl neuveritelne protivny a pak elena hodila vsechno na jachyma, ze ji mel dat pusu, ale ona mu ji mohla dat taky konec trochu wtf, ocenila bych, kdyby hrdinka nezahodila svuj zivot na morave jen kvuli klukovi
Kniha je román o první lásce šťastně i nešťastně, prostředí - české gymnázium, za mě můžu doporučit, ale není to objev roku. Pokud chcete něco oddechovějšího, ale zároveň ne tak moc, je to pro vás, ale pro mě to není kniha, do které bych se znovu pouštěla.