Dvojitá porce temné imaginace slovenského spisovatele Jozefa Kariky vychází jako dvojkniha Hlad. Žízeň. Každá z knih nabízí samostatný zážitek, při čtení obou však příběh dostává nové významové vrstvy. Nepřirozeně vysoký muž s kufrem, ve kterém se ukrývají ty nejhorší noční můry, brutální vrah ve žluté větrovce, strašidelná maska ze staré juty… Mrazivé...
Slovenský experimentálny spisovateľ a publicista. Vyštudoval históriu a filozofiu na Univerzite Mateja Bela v Banskej Bystrici. Na širšiu scénu vstúpil v roku 2001 ako kmeňový autor internetových stránok G.O.M.. Pracuje ako historik-kurátor a televízny redaktor. Získal Cenu literárneho fondu za publicistiku. Jeho reportáž Kontroverzná tabuľa získala prvé miesto v kategórii publicistika a Cenu diváka na celoslovenskej prehliadke tvorby lokálnych televízií Workshop 2008. Vyhrala aj prvé miesto v kategórii publicistika na česko - slovenskej filmovej prehliadke KAFKA 2008. V máji 2007 Karika prednášal o mágii v postmodernizme na Prírodovedeckej fakulte Karlovej Univerzity v Prahe. V jeseni 2007 na objednávku Žilinského samosprávneho kraja vytvoril textovo-grafickú výstavu Sto rokov od tragédie v Černovej. Bola vystavená v Bruseli a Národnej Rade Slovenskej Republiky. V desiatich exemplároch sa pod záštitou Matice Slovenskej stala aj celoslovenskou školskou výstavou. Je autorom stálej expozície Život a dielo Andreja Hlinku v Liptovskom múzeu v Ružomberku. Vo vydavateľstve Vodnář publikoval knihy Slovanská magie (2003), Zóny stínu (2005), Magie peněz (2008) a Brány meonu (2009). Vo vydavateľstve Ikar mu vyšli knihy Mágia peňazí (2007) a K.P.M.P.Z. (2007). Prispieva do amerického Konton Magazine, britského Chaos International Magazine a nemeckého Instrumentum. Niektoré jeho texty boli vybraté a publikované v knižnej antológii The Best of Konton amerického vydavateľstva Konton Publishing a v britsko-americkej antológii Manifesting Prosperity. Svojimi textami prispel tiež do viacerých kníh Josefa Veselého. Venuje sa aj próze - poviedky mu vyšli v časopisoch RAK a Fantázia. Zameriava sa na vytváranie postmodernistických textových koláží zlučujúcich inak nezlúčiteľné a nesúmerateľné diskurzy a prístupy. Vedľa seba kladie prísne metodické postupy a poznatky rôznych vedeckých disciplín, spolu s výrazným momentom iracionálna, snových rozmerov bytia a intuicionizmu. Nevyhýba sa pri tom ani inšpirácii z obskúrnejších zdrojov, akými sú napríklad rôzne duchovné tradície minulosti, či tvorba autorov ako Howard P. Lovecraft, Aleister Crowley, Carlos Castaneda, Kenneth Grant, William S. Burroughs, Terry Pratchett… Filozofickými východiskami sú mu prevažne diela existencialistov (Sartre, Camus, Heidegger), Nietzsche a postmodernistická filozofia (Foucault, Derrida). Sám sa hlási predovšetkým k odkazu experimentálnych mysliteľov akými sú Ramsey Dukes, Peter J. Carroll, Robert A. Wilson, Hakim Bey a ďalší. Druhú oblasť jeho tvorby predstavujú experimentálne knihy a texty zamerané na hľadanie a rozvíjanie sviežich, alternatívnych a nekonformných praktických prístupov k rôznym životným oblastiam, problémom a situáciám. Vo svojom experimentovaní s významom textu v postmodernej spoločnosti používa techniky striedania paradigiem, rôzne alter-egá, postupy textovej liberácie, dočasnej viery, mystifikáciu a prvky výstrižkovej metódy.
Ideální mysteriózní čtení na sychravé podzimní počasí, kdy se lesy halí do mlhy... Hlad a Žízeň, soubor povídek vyšel v zajímavém formátu 2in1, tedy dvojvydání v jednom svazku. Řekla bych, že je jedno, jestli začnete s Hladem nebo Žížní. Já četla jako první Hlad. Povídky jsou šikovně provázány a při čtení si člověk občas řekne: Ha!, když si uvědomí spojovací prvky a před očima se mu skládá mnohem komplexnější dílo, než jen soubor náhodných povídek. Od Kariky jsem četla zatím jen Trhlinu a ta se mi líbila moc. Líbí se mi jeho odtržení od reality, kdy se nebojí prozkoumávat i jiné možnosti, než ty, které jsou pevně zakotveny v lidském vědomí. Mnohovesmíry, paralelní vesmíry, všechno tohle co mě sice zajímá, ale nemůžu tvrdit, že tomu rozumím na sto procent :)
+ pan Karika je mistrem ve vzbouzení strachu, úzkosti a zlověstné atmosféry. Jeho láska k jeho kraji je dobře patrná i v této knize, a člověka to zahřeje na duši.
- jakkoli obdivuji jeho nadání pro psaní hororu, kdykoli se v jeho dílech začnou vyskytovat ženy, z toho, jak s nimi jako s postavami zachází se mi otevírá příslovečná kudla v kapse. Za normálních okolností bych si toho možná nevšimla, ale vzhledem k tomu, že čtu jednu jeho knihu za druhou, vzorec bohužel vysvítá na povrch. Z tohoto důvodu jsem tuto knihu málem přestala číst. Alespoň že v novele Teufelsloch to není tak špatné.
Od Kariky už jsem přečetla většinu knih, do této jsem šla však naslepo, a vůbec jsem netušila, že se skládá z jednotlivých novel. A příjemně mě to překvapilo! I když musím říct, že třeba ,,Hlad" by si zasloužil delší verzi, protože mě neskutečně bavil. Každá jedna povídka mě bavila, ať už trochu méně nebo více. Každá jedna z nich ve mně zanechala jiný pocit, který se dá těžko popsat, stejně jako všechny autorovy knihy. To, jak je jednotlivé prvky opakovaly v mnoha povídkách bylo úžasné. Když se třeba ZASE objevila TA žlutá větrovka, běhal mi mráz po zádech. Všechny novely tak vytvářejí velmi zajímavý celek. Nejvíce mě však zaujala povídka ,,Teufelsloch". Bylo zde více linek, skládajících se ze záznamů z deníku, emailů, provázených poznámkami autora a mnoho dalších. V každé z těchto linek se objevoval tajemných kufr s tajemným vysokým muzeum v černém. Popsala bych to zde ještě to větších detailů, ale myslím si, že byste se měli pustit do knížky sami za sebe a vychutnat si příběhy sami za sebe. Nejlépe ve večerních hodinách, vyplatí se to :)
Jedná se o dvoj knihu. Je to román, ve kterém se nachází povídky, které se proplétají v prostoru a čase. Odehrává se to v Čebrati a Ružomberoku.
Místy autor filosofuje jako v některých z jeho předcházejících knih. Autor používá také deníkové záznamy a vlastní komentáře KOMENTÁŘ JOZEFA KARIKY. V knize se nachází také poznámky pod čarou a v samotném závěru POUŽITÁ LITERATURA.
Kniha se mi celkově líbila, i když jsem asi všemu neporozuměl. Každopádně kniha ve mně vyvolala pocity napětí a strachu a všechno do sebe zapadalo. Budu sledovat další autorovu tvorbu.
Oboustranná kniha - jak novátorské. Nakonec se mi ale líbilo, jak byly povídky (a novela Teufelsloch) propojeny, novela byla zřejmě nejlepší. Souhlasím s komentářem níže, že zrovna v téhle knize jsou ženské postavy (minimálně jedna) psány dost neohrabaně a vlastně urážlivě. Přitom třeba v Na smrť jsem nic podobného necítil.
Super strašidelná sbírka povídek, ke které se můžete vracet a vychutnat si jednotlivé příběhy samostatně. Při prvním čtení si ale nejvíc užijete to, jak jsou zdánlivě nesouvisející příběhy z různých let skvěle provázané.