Ministr vnitra slovně napadne mladého novináře, který píše o jeho údajném propojení s podsvětím. Konflikt plný výhružek zachytí kamery, což rozpoutá velkou mediální kauzu. O několik dní později je žurnalista spolu se svou partnerkou zavražděn. Podle řady indicií šlo o nájemnou vraždu, způsob zabití novinářovy přítelkyně však odkazuje na nevyřešenou sérii vražd ze Šumperska před sedmi lety. Vrchní vyšetřovatelka Laura Ara se spolu s kolegy (mezi nimiž je i Václav Cesta, kterého znají čtenáři z detektivního románu Slyšet jeleny zpívat) prodírá bahnem politické mafie, kmotrů a lobbistů s vazbami na zahraniční zločinecké gangy. Bylo skutečně vrahovým hlavním cílem umlčet nepohodlného novináře?
3,5* Kvalitní relax. Evidentní inspirace severskou detektivkou s prokombinovanou zápletkou a la Jo Nesbø, evidentní inspirace skutečnými českými a slovenskými kauzami (Kuciak, premiér Nečas, okrajově Babiš), moderní typ vyšetřovatelky s autistickými rysy. Jak přesně píše v recenzi Pavel Mandys: "Šelma je tedy poskládána z různých inspirací, v mnohém poučená až odvozená. Ale to samo o sobě nevadí, Šmehlík jen dělá totéž co mnoho autorů před ním a dělá to dosti zručně." https://www.iliteratura.cz/clanek/461...
Není to špatné, ale myslím, že by té knize prospělo, kdyby měla trochu užší záběr. Politická linka mi přijde poměrně divoká, místy až přitažená za vlasy.
Upřímně mě ze začátku nálepka detektivka z politického prostředí trošku vyděsila. Ale autorova prvotina mě příjemně překvapila, tak jsem zatnula zuby a zakousla se do 500 set stránkové hádanky. Rozjezd byl plný přehršle postav a hlavně hodností, ve kterých se nevyznám. Podklukovníků, majorů…pak jsem se přehoupla do vod politických postů… A já za chvíli přestala dumat, kdo velí komu a nechala se zaujmout hlavní vyšetřovatelkou. A ta mi teda sedla extrémně. Já takové asociální postavy zbožňuju. Které nebrzdí stereotypy společnosti, nemají taktní brzdu a znepokojují okolí. A mají démony z minulosti v neposlední řadě. Je tu hodně politického bahna, zákulisních intrik na nejvyšších místech a mě z toho bylo na blití, protože v našem státě to není moc soudek sci-fi. Samotný případ mě pohltil, vyšetřování nabíralo obrátky a při tom sbírání stop jsem fakt měla pocit, že jsem jedna z nich a puzzle otáčím s nimi. A ještě nemůžu nezmínit lokalitu Olomoucka a Šumperska, které má autor očividně pod kůži a místní budou při čtení vrnět blahem se vsadím. To fakt moc závidím. U Slyšet jeleny zpívat jsem si stěžovala na málo temnoty, tak tady mi to bylo vynahrazeno a děkuju teda :-) Těším se na další případ.
Spíš je to na 2,5*, protože ale dát nejdou, tak jsem knize přičetla k dobru, že jsem ji přečetla rychle (zajímalo mě, jak dopadne). V čem byl tedy zádrhel? Bylo jich hned několik. Autor se snažil honit víc zajíců najednou, mnoho (často zybtečných) postav, hodně až zbytečných linek, příliš zřejmá inspirace některými událostmi (a ne, nemyslím vraždu Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové). Zbytečné rozptylování od hlavní zápletky, navíc ne zcela věrohodně popsané (zejména dialogy byly chvílemi až nesmyslné), ač inspirováno skutečností. A pak také ne úplně dobře naznačený původ vrahových pohnutek (kvůli možnému spoilování nemůžu přesně popsat, jak místy hapruje i charakteristika). I tak je to dobrá, hodně napínavá detektivka se zajímavou vyšetřovatelkou. Jen tedy jako ženě se mi některé části hůř četly, i když jsem poměrně otrlá. Jen si myslím, že někdy je méně více.
Takže koho tu všechno máme? Asi šest detektivů, jejich nadřízeného, jeho nadřízeného, dva ministry, jednoho předsedu vlády, jeho vedoucí kanceláře, jeho ženu, prezidenta (!), běžné české mafiány, jugoslávské mafiány, BISku, ÚOOZ, současného zvrhlíka, zvrhlíka z minulosti a tak dále a tak dále. Já chápu, že chtěl mít Šmehlík ve své druhé velké detektivce úplně všechno, ale fakt nemusel. Navíc každá postava musí mít nějaký backgound, pohnutý samozřejmě a nejlépe ještě zvrácený. Pak se nikdo nemůže divit těm pěti stům stranám. Méně je více. Ale do třetice věřím, že to cinkne. Protože talent na evropsky svižnou a pošukama se hemžící detektivku tam nesporně je.
Mně by (oproti jiným) vůbec nevadila politická linka, ale neměla být tak hloupě nedávno současná. Dalo se vymyslet tolik zajímavých příběhů a netahat do toho Nečase, Babiše a Kuciaka. Protože jinak fiktivní postavy byly super, atmoška, vystavění, délka ... nemůžu si stěžovat* Budu doufat, že další případ s Laurou Arou už bude po vlastní ose bez Zemanů, Klausů a Kájínků ...
Přemýšlel jsem nad hodnocením a je to někde mezi 3 a 4. Samotbný příběh je zajímavý a po pomalejším začátku se skvěle rozjede. Politická linka mi přišla strašně plytká a zbytečná. Bez ní by byla samotná kniha mnohem lepší. A jedna osobní - strašně mi v textu vadila jména postav. Nevím proč, ale při čtení jsem se vždycky otřepal, když se tam nějaké objevilo :)
Autor se od knihy Slyšet jeleny zpívat o dost posunul. Je vypsanější a kniha se četla daleko lépe. Děj poměrně dobře vystavěný, nicméně, kdyby zapracoval na redukci hluchých míst, byl by dostal tu čtvrtou hvězdičku
Ztráta času, vemte Most (ten švédský), vraždu novináře, Babiše, Nečase a já nevím co ještě, smíchejte to dohromady a máte Šelmu. Jestli tohle dostalo Magnesii za detektivku, je to v Čechách špatný, protože tahle knížka je urážející.
Vrchní vyšetřovatelka, tak trochu tajemná, Laura Ara, dostane nelehký úkol. Na Šumpersku je nalezen zavražděn mladý pár. Novinář a jeho přítelkyně byli poslední dobou v oku nejednoho politika. Vypadá to na vraždu na objednávku. Zároveň však způsob vraždy připomíná dosud nevyřešenou sérii vražd před sedmi lety. Vyšetřování nás zavede až do zahraniční, i k nejvlivnějším lidem ve státu.
Stačilo si přečíst prolog, který mě okamžitě pohltil a já věděla, že chci číst dál. Postupně nás autor seznámí s jednotlivými postavami, kterých tu není zrovna málo, ale vše je provázané a vše nám dává smysl. Díky vyšetřování se ocitneme v Šumperku, v Praze, v Olomouci, ale i v zahraničí. Celý příběh se odehrává během jednoho měsíce, není tak čas na hluchá místa, stále se tu něco děje, odhalujeme nové stopy a snažíme se odhadnout, kdo stál za vraždou.
Hlavní postava, Laura Aura, mi ze začátku nebyla vůbec sympatická, ale postupně, jak odkrýváme její tajemství, tak jsem ji začala chápat a čím dál více ji rozuměla. Kniha mi navíc byla bližší i díky tomu, že se odehrává blízko mého bydliště.
Příběh je čtivý, uvěřitelný, kolikrát jsem měla chuť podívat se na zprávy, jestli už vraha chytli, jak to bylo realistické. Je vidět, kolik si s tím dal autor práce, jak to má celé promyšlené a propracované. Dlouho jsem vůbec netušila, kdo je vrah a jak se k němu vůbec dostaneme….
Za mě tam bylo asi dost politiky, mafie, kmotrů a gangů, ale to je můj osobní problém. Jako celek to byla výborná, propracovaná, detektivní knížka a slibný začátek nové série.