Sbírka moravského básníka 2. poloviny 20. století, který oslovuje i dnešní čtenáře poezie Jan Skácel (1922–1989) básník, redaktor brněnského deníku Rovnost, šéfredaktor časopisu Host do domu a překladatel se znovu připomíná, a to sbírkou Metličky z roku 1968. V této sbírce, stejně jako v předešlé Smuténka, upouští od volného verše, který v jeho díle převládá, a volí tradiční strofickou a veršovou formu. Básněmi charakteristickými úsporným výrazem a působivou atmosférou proniká vědomí hluboké mravnosti a až existenciální úzkost.
Jan Skácel was one of the best known Moravian poets of the 20th century.
He often juxtaposed the fear stoked by the communist regime in Czechoslovakia and the highly free syntax of the Czech language. His poems are closely connected to the traditions and the nature of the region he lived in, Southern Moravia.
Skácel was the editor of Host do domu, an important magazine on literature, between 1963 and 1969.
Kniha je rozdělena do 4 částí: Toto se nenazývá, Něco jiného, Čistota, Malomocný král. V básních nalezneme smrt, válku a další témata. Kniha se mi líbila.
SMUTKY
Tři velké smutky jsou na tomto světě Tři smutky veliké a nikdo neví Jak se těm velkým smutkům vyhnout
Ten první smutek Nevím kde zemru Ten druhý smutek Nevím kdy to bude A poslední Nevím kde se na onom světě octnu
Tak jsem to slyšel v písni Nechme tak Nechme jak zpívá píseň Dokažme Vzít za úzkost jak za kliku a vejít
MODLITBA
Studánku dej mi blízko u lesa A nehlubokou Jenom na dlaň vody A do ní žabku která vodu čistí
Na podzim povybírám napadané listí V zimě se budu starat aby nezamrzla A v srpnu zavedu tam lidi žiznivé
A to je všechno Snad je v moci tvé Udělat pro mne malý důlek vody Ve kterém by se odrážela nebesa