What do you think?
Rate this book
Božidara
Jaký život bys žil, kdyby ti byla všechna "musíš" a "nesmíš" u prdele?
512 pages, Hardcover
Published January 1, 2022
Ratings & Reviews
Friends & Following
Create a free account to discover what your friends think of this book!
Community Reviews
Displaying 1 - 28 of 28 reviews
March 17, 2026
Nedočteno. Po kapitole 52 už to prostě nešlo.
Knihu mi doporučily kolegyně, se kterými si dáváme tipy na čtení. Tady jsem se s nimi ovšem nějak nepotkala.
Už když jsem v knihovně viděla tu obálku a upřímně se vyděsila (ne, nelíbí se mi), mělo mě to asi varovat. Protože ale nesoudím knížky podle obalu, tak jsem se pokusila začíst. Spíš než román jsem dostala sbírku mouder, pohádku a sci-fi (roadtrip v polorozpadlém vraku byl na mě asi už moc metaforický, rozhodně ne realistický).
Božidara mě od začátku trochu štvala svou nedokonalou dokonalostí hippie anarchistky. A ani k Rosie jsem si cestu nenašla. Její postava spočívá v neustálém zdůrazňování kontrastu Miladina puntičkářského řádu a účelnosti s Božidařinou volností a chaosem. Ale je to všechno strašně černobílé a šablonovité. Místy nekonzistentní - jedno tvrzení je o pár stran dál popřeno (Božidara má ráda ticho a najednou zase miluje hudbu). Snad jen Miladě jsem rozuměla. Její kontraproduktivní snaha udělat pro dceru všechno byla dost uvěřitelná.
A pak tu byly drobnosti, co mi nedávaly smysl a nebyla jsem ochotná se nad ně povznést. Třeba to, že Rosie sice mluví o holkách ze třídy, chová se jako běžná puberťačka, ale vůbec není s nikým v kontaktu? Nechodila s kámoškama ven, nevolaly si? Kvůli tomu, že jsem knihu nedočetla, tak doteď nevím, kde brala Božidara peníze na život (provoz domácnosti, auta atd.),a taky nevím, kam to celé mělo směřovat. Jenže jsem si uvědomila, že je mi to úplně jedno, takže nemělo smysl pokračovat v tom utrpení dál.
Knihu mi doporučily kolegyně, se kterými si dáváme tipy na čtení. Tady jsem se s nimi ovšem nějak nepotkala.
Už když jsem v knihovně viděla tu obálku a upřímně se vyděsila (ne, nelíbí se mi), mělo mě to asi varovat. Protože ale nesoudím knížky podle obalu, tak jsem se pokusila začíst. Spíš než román jsem dostala sbírku mouder, pohádku a sci-fi (roadtrip v polorozpadlém vraku byl na mě asi už moc metaforický, rozhodně ne realistický).
Božidara mě od začátku trochu štvala svou nedokonalou dokonalostí hippie anarchistky. A ani k Rosie jsem si cestu nenašla. Její postava spočívá v neustálém zdůrazňování kontrastu Miladina puntičkářského řádu a účelnosti s Božidařinou volností a chaosem. Ale je to všechno strašně černobílé a šablonovité. Místy nekonzistentní - jedno tvrzení je o pár stran dál popřeno (Božidara má ráda ticho a najednou zase miluje hudbu). Snad jen Miladě jsem rozuměla. Její kontraproduktivní snaha udělat pro dceru všechno byla dost uvěřitelná.
A pak tu byly drobnosti, co mi nedávaly smysl a nebyla jsem ochotná se nad ně povznést. Třeba to, že Rosie sice mluví o holkách ze třídy, chová se jako běžná puberťačka, ale vůbec není s nikým v kontaktu? Nechodila s kámoškama ven, nevolaly si? Kvůli tomu, že jsem knihu nedočetla, tak doteď nevím, kde brala Božidara peníze na život (provoz domácnosti, auta atd.),a taky nevím, kam to celé mělo směřovat. Jenže jsem si uvědomila, že je mi to úplně jedno, takže nemělo smysl pokračovat v tom utrpení dál.
May 4, 2023
Po knize jsem sáhla, neboť mi ji doporučily kamarádky, které čtou dle mého dobré věci.
Také se mi velice líbilo jméno knihy, potažmo hlavní hrdinky.
Když jsem začala číst, myslela jsem si:
Jasný, klasika. Frustrovaná matka kariéristka, která promítá své introjekty do své dcery.
Dcera moderní puberťačka, zvyklá na luxus, o který nestojí, proto je na matku hubatá. + s dospíváním spojené hledáni se, takže výkyvy nálad a podobně.
Babička, kterou by jedni nazvalý "svéráz", druzí možná "mimosystémová bláznivá bábrle".
Bylinky, které k nám promlouvají, bláznivá cesta do někam, názor, že jsme utvořeni z lásky - to bude pěkná "ezokravina", myslela jsem si. A už jsem si, ano, přiznávám, dopředu předsevzala, že knížka ode mě dostane tři hvězdičky a hotovo.
Jenže pak jsem četla dál.
A občas tedy jsou tam pasáže, které tolik zabrnkaly na jisté struny, že jsem se musela zastavit. Rezonuje to ve mně tak, že musím přerušit čtení a občas to pěkně pomalu a v klidu rozdýchat.
Velmi k zamyšlení, hvězd pět nestačí, myslím, že si v knížce každý může najít něco.
Domnívám se, že zde je možné dvojí čtení: buď jako oddychovka, bezstarostné užívání si bláznivin... Anebo jako hluboká moudrost. Kniha mě vedla ke smíchu i k zádumčivosti.
Myslím, že k některým citátům se budu vracet. Už jsem si je vypsala.
Také se mi velice líbilo jméno knihy, potažmo hlavní hrdinky.
Když jsem začala číst, myslela jsem si:
Jasný, klasika. Frustrovaná matka kariéristka, která promítá své introjekty do své dcery.
Dcera moderní puberťačka, zvyklá na luxus, o který nestojí, proto je na matku hubatá. + s dospíváním spojené hledáni se, takže výkyvy nálad a podobně.
Babička, kterou by jedni nazvalý "svéráz", druzí možná "mimosystémová bláznivá bábrle".
Bylinky, které k nám promlouvají, bláznivá cesta do někam, názor, že jsme utvořeni z lásky - to bude pěkná "ezokravina", myslela jsem si. A už jsem si, ano, přiznávám, dopředu předsevzala, že knížka ode mě dostane tři hvězdičky a hotovo.
Jenže pak jsem četla dál.
A občas tedy jsou tam pasáže, které tolik zabrnkaly na jisté struny, že jsem se musela zastavit. Rezonuje to ve mně tak, že musím přerušit čtení a občas to pěkně pomalu a v klidu rozdýchat.
Velmi k zamyšlení, hvězd pět nestačí, myslím, že si v knížce každý může najít něco.
Domnívám se, že zde je možné dvojí čtení: buď jako oddychovka, bezstarostné užívání si bláznivin... Anebo jako hluboká moudrost. Kniha mě vedla ke smíchu i k zádumčivosti.
Myslím, že k některým citátům se budu vracet. Už jsem si je vypsala.
March 26, 2024
Záleží, jak tuhle knížku čtete. Jestli jako beletrii, tak budete zklamaní - šablonovité postavy jako držáky na myšlenky, bez uvěřitelnosti, bez velkého děje a vývoje spíš řečeného než zažitého. Pokud to čtete jako seberozvojovou knihu, tak lepší - byť by stačila poloviční délka.
Autorka často zastává názory, které zároveň vyvrací - ať už je to “ezo”, které u Božidary vynáší do nebes a u kohokoliv jiného ostře kritizuje. Nebo vzdělání, kdy kritizuje celé školství - ale přitom všechny postavy jsou postavené na vzdělanosti. Podle vysokého hodnocení jsem čekala mnohem víc - tak si dejte pozor a nenechte se nachytat.
Autorka často zastává názory, které zároveň vyvrací - ať už je to “ezo”, které u Božidary vynáší do nebes a u kohokoliv jiného ostře kritizuje. Nebo vzdělání, kdy kritizuje celé školství - ale přitom všechny postavy jsou postavené na vzdělanosti. Podle vysokého hodnocení jsem čekala mnohem víc - tak si dejte pozor a nenechte se nachytat.
March 3, 2024
Hezky se to cte, vtipny, aktualni, pani je urcite uzasna bytost, ALE tak strasne tlaci na pilu! Vezmete nejhorsi motivacni citat z magnetu na lednicce, vybasobte ho 1000 a stejne nebudete ani naznakem blizko. A to se nad motivacnimi citaty a ezovsim nekolikrat znechucene pozastavuje, nechapu...
October 19, 2025
hippie roadmovie babičky s vnučkou,uzdravuje mezigenerační vztahy
October 4, 2023
Krásná kniha a dokonalé načtena 🤗
May 7, 2023
Tři generace žen a jedna cesta. Božidara je babička, ale nejen tak ledajaká, žije si podle svého a na to, co tomu řeknou ostatní moc nehledí. Její dcera Milena byla ráda, když na prahu dospělosti mohla odejít z domu. Vnučka Rosie však z města utíká za babičkou a ráda by u ní zůstala na neurčito. S Božidarou se vydáme na road trip, který bude vše, jen ne normální.
Když jsem knihu poprvé uviděla, byla jsem naprosto okouzlena obálkou a už jen ta mi stačila k tomu, abych věděla, že si knihu potřebuji přečíst. Když mi pak kamarádka popsala, o čem příběh je, nebylo nad čím váhat a já se hned s chutí začetla.
Je to psáno s lehkostí a vtipem, i když se kolikrát jednalo o vážná témata. Psáno odlehčeně, ale ne nijak s posměchem. Jsou tu krásné myšlenky, které Vás třeba pohladí anebo povzbudí k tomu, abyste začali dělat něco jinak. Myslím, že každý si tu najde to své.
Knihu jsem nemohla odložit, chtěla jsem vědět, co bude dál, co ještě Božidara vyvede. Bylo mi v příběhu dobře. Ale později mi přišlo, že se některé věci dost opakují, některé pasáže na mě byly zdlouhavější a něco už bylo tak trochu „za hranou“. Ale jako celek se mi kniha líbila.
Někdy by se měl každý podívat na svět očima Božidary a já jsem ráda, že kousíček její volnosti v sobě mám.
Když jsem knihu poprvé uviděla, byla jsem naprosto okouzlena obálkou a už jen ta mi stačila k tomu, abych věděla, že si knihu potřebuji přečíst. Když mi pak kamarádka popsala, o čem příběh je, nebylo nad čím váhat a já se hned s chutí začetla.
Je to psáno s lehkostí a vtipem, i když se kolikrát jednalo o vážná témata. Psáno odlehčeně, ale ne nijak s posměchem. Jsou tu krásné myšlenky, které Vás třeba pohladí anebo povzbudí k tomu, abyste začali dělat něco jinak. Myslím, že každý si tu najde to své.
Knihu jsem nemohla odložit, chtěla jsem vědět, co bude dál, co ještě Božidara vyvede. Bylo mi v příběhu dobře. Ale později mi přišlo, že se některé věci dost opakují, některé pasáže na mě byly zdlouhavější a něco už bylo tak trochu „za hranou“. Ale jako celek se mi kniha líbila.
Někdy by se měl každý podívat na svět očima Božidary a já jsem ráda, že kousíček její volnosti v sobě mám.
February 9, 2026
Na Božidaru jsem se docela těšila, občas čtu autorčiny příspěvky na sociálních sítích a její knihy tam mají dobré ohlasy. S výjimkou čtivosti (těch 500 stran nakonec docela rychle uteklo) ale bohužel nemám, co bych pochválila.
Mnoho toho už bylo řečeno – šablonovité postavy, jednoduchý děj, neobratně troušená životní moudra atd. Když jsem zpětně přemýšlela, co mi vadilo nejvíc, tak je to urputnost toho, jak je Božidara cool. Dodržuje jen ta pravidla, která jí přijdou smysluplná, nenechá se nikým a ničím svazovat... Jenže. Její cool faktor odpovídá Lorelai Gilmorové nebo drzému bojovníkovi proti pravidlům z maturitního ročníku. Když je vám sedmnáct, tak vás to hrozně bere, později začne jejich přitažlivost dostávat trhliny. Tak například v Božidařině světě se nerozlišuje mezi udržováním svobody ducha a pitomými trucpodniky. Neexistují tu žádné důsledky, protože Božidaře všechno hladce projde – cool, že? Božidara nechává věci plynout a ony k ní chodí samy. A kniha se tváří, že vy takhle můžete žít taky.
Ačkoliv Božidara a Milada mají působit jako protiklady, Božidara je ve skutečnosti stejně zaťatá ve své snaze, aby nikdo a nic nenarušovaly její „svobodu“.
Kromě Božidary samotné mě bohužel občas trýznil i jazyk (a to i přes dvě! korektorky). Chápu, že autorka chce do knihy vnést nějakou osobitost, a proto mě netrápí, že Rosie „kníká“ apod. Ale fakt mě bolí vidět na papíře jseš. Tenhle nesmysl jako pokus o hovorovou řeč opravdu nefunguje. Stejně taky „babičky pohled“ (s. 402) bych radši neviděla.
Mnoho toho už bylo řečeno – šablonovité postavy, jednoduchý děj, neobratně troušená životní moudra atd. Když jsem zpětně přemýšlela, co mi vadilo nejvíc, tak je to urputnost toho, jak je Božidara cool. Dodržuje jen ta pravidla, která jí přijdou smysluplná, nenechá se nikým a ničím svazovat... Jenže. Její cool faktor odpovídá Lorelai Gilmorové nebo drzému bojovníkovi proti pravidlům z maturitního ročníku. Když je vám sedmnáct, tak vás to hrozně bere, později začne jejich přitažlivost dostávat trhliny. Tak například v Božidařině světě se nerozlišuje mezi udržováním svobody ducha a pitomými trucpodniky. Neexistují tu žádné důsledky, protože Božidaře všechno hladce projde – cool, že? Božidara nechává věci plynout a ony k ní chodí samy. A kniha se tváří, že vy takhle můžete žít taky.
Ačkoliv Božidara a Milada mají působit jako protiklady, Božidara je ve skutečnosti stejně zaťatá ve své snaze, aby nikdo a nic nenarušovaly její „svobodu“.
Kromě Božidary samotné mě bohužel občas trýznil i jazyk (a to i přes dvě! korektorky). Chápu, že autorka chce do knihy vnést nějakou osobitost, a proto mě netrápí, že Rosie „kníká“ apod. Ale fakt mě bolí vidět na papíře jseš. Tenhle nesmysl jako pokus o hovorovou řeč opravdu nefunguje. Stejně taky „babičky pohled“ (s. 402) bych radši neviděla.
October 28, 2024
Chcelo to nejaký čas, aby som mohla napísať aj komentár k tejto knihe.
Užili sme si spolu skvelú, dobrodružnú aj oddychovú cestu. Padla aj nejaká tá slza a aj som sa od srdca zasmiala na situáciách, ktoré boli mne samej povedomé a blízke.
Božidara je skvelá kniha. Je to aj úžasná knižná hrdinka a páčila sa mi aj Rosie a rovnako postava Milady, ktoré znázorňovali v niečom každá svoju generáciu a zároveň každá sama seba. Videla som sa osobne hlavne v Rosie a v Božidare, ale nebola mi cudzia ani Milada, pretože som mala v živote okolo seba aj takých ľudí ako bola ona a chcelo to čas aj dlhú cestu, a cestu k sebe sme si dokázali nájsť.
Posolstvo aj príbeh knihy je nadčasový a ja som sa naozaj spokojne nechávala unášať stránkami a slovami v knihe. Mala som chuť vyfarbiť si aj omalovánky v knihe a žila som vtedy doslova dva životy. Svoj a zároveň som bola aj na ceste spolu s Božidarou a Rosie.
Kniha stojí za prečítanie a myslím si, že pohladí dušu každému, kto do istej miery vníma v živote aj spiritualitu a nielen fyzično samotné.
Pretože, život je aj o niečom inom ako sa len zobudiť, ísť do práce či školy, zarábať peniaze, za ktoré máme “dovolené žiť tu, na tejto planéte, a užiť si dva týždne dovolenky…
Je to o tom, vnímať tú cestu aj bez cieľa, nájsť naše poslanie, milovať a vnímať lásku, nájsť seba samého, to, kto sme a vnímať to. Pretože, ak by sme nemali nič iné, máme stále seba a máme sa navzájom.
Užili sme si spolu skvelú, dobrodružnú aj oddychovú cestu. Padla aj nejaká tá slza a aj som sa od srdca zasmiala na situáciách, ktoré boli mne samej povedomé a blízke.
Božidara je skvelá kniha. Je to aj úžasná knižná hrdinka a páčila sa mi aj Rosie a rovnako postava Milady, ktoré znázorňovali v niečom každá svoju generáciu a zároveň každá sama seba. Videla som sa osobne hlavne v Rosie a v Božidare, ale nebola mi cudzia ani Milada, pretože som mala v živote okolo seba aj takých ľudí ako bola ona a chcelo to čas aj dlhú cestu, a cestu k sebe sme si dokázali nájsť.
Posolstvo aj príbeh knihy je nadčasový a ja som sa naozaj spokojne nechávala unášať stránkami a slovami v knihe. Mala som chuť vyfarbiť si aj omalovánky v knihe a žila som vtedy doslova dva životy. Svoj a zároveň som bola aj na ceste spolu s Božidarou a Rosie.
Kniha stojí za prečítanie a myslím si, že pohladí dušu každému, kto do istej miery vníma v živote aj spiritualitu a nielen fyzično samotné.
Pretože, život je aj o niečom inom ako sa len zobudiť, ísť do práce či školy, zarábať peniaze, za ktoré máme “dovolené žiť tu, na tejto planéte, a užiť si dva týždne dovolenky…
Je to o tom, vnímať tú cestu aj bez cieľa, nájsť naše poslanie, milovať a vnímať lásku, nájsť seba samého, to, kto sme a vnímať to. Pretože, ak by sme nemali nič iné, máme stále seba a máme sa navzájom.
February 14, 2023
3,5/5
První polovina byla fantastická, v Rosie jsem našla kousek sebe. Naprosto jsem chápala, její pocity, reakce, slova. Situace, ve které se ocitla, mi byla tak bolestivě povědomá, že jsem chtěla vědět, jak to s ní bude dál. Chtěla jsem vědět, jak její příběh bude pokračovat, jak se její charakter bude měnit, jak to bude dál s její rodinou, zda se ty vztahy napraví. Chtěla jsem vědět, kdy nastane ten moment, kdy se to v ní zlomí a naplno jí dojde, že je potřeba změna…
Pak přišla druhá polovina. Roadtrip s Božidarou, její babičkou, do Lutz v Portugalsku. Dobrodružství sice fajn, ale druhá polovina mě bavila o dost méně, než ta první. Ano, chápu, bylo to o hledání sebe sama, o pochopení té druhé, o nevyřčených pravdách.
Stránky mi už ale před očima tolik neutíkaly, několikrát jsem knihu musela odložit a vrátit se k ní až zase po nějaké době.
Po přečtení poslední stránky, se mi možná i trochu ulevilo, že mám příběh za sebou.
I tak jsem ráda, že jsem si knihu pořídila a přečetla si ji. Vím, že se k ní jednou vrátím, už jen kvůli té první polovině a samotné Rosie.
_ _ _ _ _ _ _
“V tom případě, bych chtěla v tomhle ohni spálit svoji utkvělou představu, že někomu něco dlužím. Chci spálit svoji pitomou víru, že se musím zavděčit všemu a všem. Dělala jsem to celej svůj život. A kam mě to přivedlo? Teď už vím, že takhle žít dál nemůžu a nechci.”
První polovina byla fantastická, v Rosie jsem našla kousek sebe. Naprosto jsem chápala, její pocity, reakce, slova. Situace, ve které se ocitla, mi byla tak bolestivě povědomá, že jsem chtěla vědět, jak to s ní bude dál. Chtěla jsem vědět, jak její příběh bude pokračovat, jak se její charakter bude měnit, jak to bude dál s její rodinou, zda se ty vztahy napraví. Chtěla jsem vědět, kdy nastane ten moment, kdy se to v ní zlomí a naplno jí dojde, že je potřeba změna…
Pak přišla druhá polovina. Roadtrip s Božidarou, její babičkou, do Lutz v Portugalsku. Dobrodružství sice fajn, ale druhá polovina mě bavila o dost méně, než ta první. Ano, chápu, bylo to o hledání sebe sama, o pochopení té druhé, o nevyřčených pravdách.
Stránky mi už ale před očima tolik neutíkaly, několikrát jsem knihu musela odložit a vrátit se k ní až zase po nějaké době.
Po přečtení poslední stránky, se mi možná i trochu ulevilo, že mám příběh za sebou.
I tak jsem ráda, že jsem si knihu pořídila a přečetla si ji. Vím, že se k ní jednou vrátím, už jen kvůli té první polovině a samotné Rosie.
_ _ _ _ _ _ _
“V tom případě, bych chtěla v tomhle ohni spálit svoji utkvělou představu, že někomu něco dlužím. Chci spálit svoji pitomou víru, že se musím zavděčit všemu a všem. Dělala jsem to celej svůj život. A kam mě to přivedlo? Teď už vím, že takhle žít dál nemůžu a nechci.”
This entire review has been hidden because of spoilers.
March 30, 2023
Tahle knížka mě hodně oslovila. Nemůžu říct, že se úplně ve všem ztotožňuju s názory autorky (jejíž blog čtu a jejímiž názory je kniha doslova prošpikovaná), ale strašně mi vyhovovalo, že vůbec někdo tyhle myšlenky a názory předkládá čtenářovi formou beletrie, aby se nad nimi zamyslel. A to se mi asi líbilo na knize nejvíc - možnost vůbec některá témata, která by mi sama od sebe třeba ani nikdy nepřišla na mysl, promyslet. Líbil se mi i příběh, i jednotlivé postavy, ale co se mi nelíbilo, bylo zatím (pro mě) ne úplně zvládnuté literární „řemeslo“. Tak nějak mi přišlo, že ty myšlenky zatím dalece přesahují příběh, až skoro ho ruší, nejsou prostě schované mezi řádky, ale působí na mě, že jsou tím hlavním, a příběh je jenom trochu maskuje. I tak jsem si ale čtení fakt užila a knížku doporučuju ostatním.
April 12, 2023
Sympatická knížka, někdy moudrá, někdy vtipná, jindy až moc praštěná, ale výsledný efekt se mi líbí. Baví mě, kolik témat přinesla do beletrie. S některými myšlenkami a názory se ztotožňuji (našla jsem v sobě kousek Rosie, Milady i Božidary), z jiných bych se měla učit a další jsou na mě třeba zase moc praštěné. Trochu nemile mě překvapil konec, připadal mi takový uspěchaně useknutý s až moc idylickým epilogem, u kterého bych ráda viděla více rozepsané, jak vlastně došlo k tomu, že jednotlivé postavy jsou tam, kde jsou.
April 12, 2024
Do knížky jsem se hezky začetla. Téma je pěkné - pro mne aktuální. Pro mne tak trochu o tom, co se stane, když mladý člověk přestane stíhat ambici svých rodičů/maminky. Ale i o tom, jak se žije ambiciózní a cílevědomé ženě v rodině flegmatiků/flegmatické maminky, která prostě jen tak plyne. A o tom, jak někdy krev spojuje lidi s různými hodnotami a temperamenty, až se to skoro zdá jako nějaký naschvál.
September 7, 2024
První půlka knihy velmi silná, vtáhne do emoci a do svého světa, to oceňuji. Poslední čtvrtinu už jsem spis projizdela “jak to dopadne”. Někde moc “poucovani” ze strany autorky, až to rušilo dej. Někde toho bylo akorát, any si člověk přišel, ze ho knizka obohatí i jinak než jen dějem. Příjemné čtení na léto.
August 19, 2025
Čtivé, hladivé a pomalejší tempo mě bavilo.
Božidara je kouzelná postava a její moudra se mnou dost rezonují.
Velmi taky oceňuji znalost reálií, některé z procestovaných zemí znám velmi dobře a popisy hnusného cappuchina či vlhké španělské zimy na mě tak pusobily velmi uvěřitelně. Děkuji za hluboký čtenářský zážitek.
Božidara je kouzelná postava a její moudra se mnou dost rezonují.
Velmi taky oceňuji znalost reálií, některé z procestovaných zemí znám velmi dobře a popisy hnusného cappuchina či vlhké španělské zimy na mě tak pusobily velmi uvěřitelně. Děkuji za hluboký čtenářský zážitek.
This entire review has been hidden because of spoilers.
December 12, 2022
Agnes 1 ani 2 mi moc nesedly, tak jsem měla od Božidary trochu opatrná očekávání - a byla jsem velmi příjemně překvapena. Příběh měl spád, bylo to vtipné, dojemné, se všemi postavami se do jisté míry dalo ztotožnit a kniha mě bavila od začátku až do konce.
March 9, 2024
Tahle kniha byla skvělá! Úplně mě nabila. Skvělá psychologická sonda rozložená do tří hlavních postav, myslím, že se v části každé z nich najde každý. Super příběh, bavilo mě to, dojímalo, nutilo přemýšlet.
July 26, 2023
Magical perfection, took ages but got there in the end❤️❤️ Loved the lady who read this story too❤️❤️❤️
August 25, 2023
Autorku sleduji už spoustu let a přijde mi velmi inspirativní. Božidara byla moc pěkná knížka. Spíše pohádka, ale proč ne?
February 4, 2024
K pobavení i zamyšlení.
August 24, 2025
Kniha je upne super je to proste prdel
January 15, 2026
Miluju Božidařin (a Veroničin nadhled). Skvělé putování a hledání cesty. Moc se mi líbilo, jak je knihou protkaná ženská energie ve všech jejích podobách.
August 14, 2025
Vztahy babička- matka- dcera. Spousta citátů o životě, vnitřní kráse, sebevědomí, sebeuvědomění, pochopení. Určitě zajímavé, milé.
April 7, 2023
Kniha plná zajímavých myšlenek, přičemž s některými souzním, s některými méně, dohromady ale tvoří příjemné počtení. Chvílema jsem se bavila, chvílema zamýšlela, výhrady mám akorát ke konci - ten mi přišel hodně uspěchaný a trochu nereálný.
February 12, 2023
Po obou dílech Agnes, které mám jako audioknihy a naprosto je miluju, jsem se rozhodla pořídit si Božidaru fyzicky. Nějak jsem si chtěla sama představit její hlas, stejně jako hlasy Rosie a Milady. Myslím, že do téhle knihy @veronika_hurdova otiskla tolik ze své podstaty, kolik jen autor otisknout může. Poznávala jsem její názory, uvažování a postoje, které prezentovala a prezentuje na blogu. Všeobecně vzato není Božidara (a to ani přes nemálo, na můj vkus občas až na sílu tlačených, sprostých slov) něčím šokující nebo překvapivá. Popravdě, není ani prudce originální. Tak proč je tak návyková a čtivá? Prostě proto, že je uvěřitelná. Protože styl psaní si na nic nehraje, je vlídný, ale umí i šlehnout, vyráchá vám čumák ve všem, před čím utíkáte, za co se schováváte. Ačkoli někde až balancuje na hraně klišé, nikdy nepřepadne, nepřeskakujete studem a trapností stránky v touze mít tu či onu pasáž za sebou. Mně osobně zprostředkovala Božka úžasnou a už dlouho potřebnou cestu zpět v čase, do doby, kdy jsem trávila prázdniny s babičkou na chalupě. A při pomyšlení na všechny ty chvilky, které se tolik podobaly chvílím Rosie a Božidary, jsem se musela jen usmívat. Jsou takový můj přístav jistoty a slunce a bezpečí. Voní bouřkou, divokými bylinami, horkem, kafem a kremrolemi.
March 23, 2026
První polovinu jsem zhltla jedním dechem, druhá mě už moc nenadchla. Celkově to byla jednoduše čitelná kniha, velmi nenáročná. Přišla mi taková naivní, ale milá. Autorka píše hodně lidsky, na můj vkus až moc jednoduše. Od autorky miluji knihu Moje milá smrti, ale ostatní literární počiny asi nebudou můj šálek kávy. Její autobiografická zkušenost byla tak autentická a silná, že oproti tomu autorčina fikce působí neautenticky a jednoduše. Ale i tak jsem ráda, že jsem knihu četla a určitě ji i někdy někomu doporučím. :)
February 7, 2026
Nejsem si jistá, jestli je to audioknihou (skvěle načtenou), nebo je to lepší než Agnes (kterou jsem zkoušela číst a pro jazyk rychle opustila), ale Božidara mě bavila. Jo, je to trochu "životní učebnice", jako by se autorka skutečně snažila nacpat tam všechny vlastní hodnoty, principy, přesvědčení... ale s většinou souzním a kupodivu mě tam tentokrát nerušila žádná klišé. Zase, klidně to může být formátem audioknihy a s knihou papírovou bych měla problém. Ale nalomilo mě to zkusit Agnes znova.
Displaying 1 - 28 of 28 reviews