Těžká hodina

by Jiří Wolker

Sbírka básní s převážně sociální tematikou nese název úvodní rozsáhlé skladby, kde Wolker prostými slovy a působivými verši vyjadřuje bídu člověka 20. let.

Genres: Poetry, Classics, Czech Literature, School, 20th Century, Read For School

71 pages, Paperback

First published January 1, 1922

Reviews

[natalie · Rating 5 out of 5]

zrovna se tuto knížku učím na test a nedá mi to, abych ji neokomentovala...

Wolker aneb jeden z nejnadanějších tvůrců proletářské poezie. ano, takhle ho většina lidí vnímá a má ho spojeného právě s komunismem obecně. a to je strašně smutné...

neříkám, že tam nejsou kýčovité komunistické básně, protože jsou, pokud to tak chcete vidět. ale pokud nezačnete vnímat to ostatní a nebudete se snažit číst mezi řádky, tak z ní nikdy nevytěžíte TO podstatné.

sbírka, kde najdete pěkné čtivé básně a opravdu nejsou těžké na pochopení. místy hodně bolestné.

autor psal tuto sbírku, když umíral. zemřel ve 24 letech a přesto uměl dokonale život zachytit od začátku až dokonce. představa, že bych tu za 6 let nebyla a měla vystihnout celý život? klobouk dolů.

je jednoduché Těžkou hodinu odsoudit, když člověk nepozná smysl jejích slov.

[Charrlie · Rating 5 out of 5]

Ach jo. Přicházím na chuť poezii. Něco je špatně s tímhle světem.

[Vojtěch · Rating 3 out of 5]

Není to úplně můj šálek čaje, ale Bala o očích topičových je zkrátka kouzelná.

[Veronika · Rating 2 out of 5]

Im too stupid for this, nerozumela jsem nicemu

Poetry 1:0

Doufam ze si to vytahnu na maturu

[stadtfisch · Rating 4 out of 5]

Nachdem ich das Reclam-Büchlein von 1977 "Ich wachse wie der helle Tag" gelesen habe, wollte ich noch das in einem der angehängten Aufsätze von Zeitgenossen erwähnte Gedicht "Strophen" lesen, das in dem Buch selbst nicht zu finden war. Die Ausgabe von diesem Band (Deutsch: "Die schwere Stunde"), die ich mir im Anschluss besorgt habe, hat mich mit ihren Übersetzungen von 1924 (Agis Verlag, Wien) nicht so sehr in ihren Bann gezogen, wie die Übersetzungen des Reclam-Buches. Und ich hoffe, im Anschluss die zitierte Übersetzung noch zu finden in Gänze.

Wie dem auch sei, kann ich Jiri Wolker sehr empfehlen, das genannte Reclam Buch hat mich sprachlich und inhaltlich bewegt. Ein junger Dichter, der in eine kurze Schaffenszeit viele interessante Gedanken legen konnte. Von dem man auch heute noch einiges lernen kann. Besonders der Aufsatz "Alltags- oder Sonntagskunst?" dürfte eine anregende Lektüre für alle sein, die sich mitunter beim Betrachten des Buchmarktes fragen, wer da eigentlich das Zielpublikum ist und ob da nicht die Welt von Morgen im Gestern gefangen bleibt (frei nach Wolker), wenn man nicht mal wieder andere Denkweisen in die Publizistik holt. Dass das auch ein Dichter schaffen kann, der nicht selbst der Arbeiterklasse entstammt, und dass man dafür nicht ewig Sinnieren muss, beweist Wolkers kurzes, intensives Leben jedenfalls. (So wie es viele antifaschistische Dichter und Dramatiker der Weimarer Zeit ja auch bewiesen haben).

[Petra Lišková · Rating 3 out of 5]

Poezii nemám ráda, ale tahle sbírka pro mě byla stravitelná. Nejvíc se mi líbily ty tři slavné balady: Balada o nenarozeném dítěti, Balada o snu a Balada o očích topičových (líbily se mi se sestupnou tendencí). Celkově za mě byly lepší básně spíš na začátku sbírky. Ale overall ta message je všude hodně podobná - ceníme si proletariátu, nenávidíme buržoazii, chceme revoluci, společnost je rozdělená, situace ve společnosti je špatná, válka je špatná, chceme bojovat za lepší budoucnost, lidi na okraji společnosti to odnesli za ty na vrcholu a tak dále. Pak jsou zde i básně spíše osobní a intimní, ale i ty si nakonec najdou cestu k celé společnosti.
Za mě to bylo většinou v pohodě, fakt bych asi na něco víc hlubšího nestačila.

[kristie · Rating 2 out of 5]

im a poetry hater so too bad
nesmysl

[karla · Rating 1 out of 5]

hated every second of this🫶nerozuměla jsem ani slůvku a asi mě to ani netrápí blbost největšího kalibru prostě a po tomto chci založit klub poezie haters

[natalie❧ · Rating 5 out of 5]

This is such a lovely poetry, I loved the language and the writing style so so much

[karolin · Rating 4 out of 5]

jdu na to přesně tak, jak jsem si řekla, že půjdu. četla jsem je v klidu, pomalu, dávala si prostor na vnímání a pochopení. a ono opravdu to mělo smysl. těch pár "slov na papíře" s vámi opravdu chvíli rezonuje. přijde mi strašně fascinující, jak je to tou básní ladně ač s vervou sděleno. doslov byl také perfektní, shrnutí podstaty a okolností a také poukázání na samotný rozvoj Jiřího Wolkera.

nejvíce mě vzaly tyto básně: těžká hodina, slepí muzikanti, oči, muž a moje srdcová balada o očích topičových

[lu.books07 · Rating 3 out of 5]

3,5/5*
Samotné básničky byly fajn v tom smyslu, že se jednalo o velmi jednoduché verše, které se dobře četly a navíc i rýmovaly. Což já u poezie ocením vždy.

[Terezie Hoffman · Rating 2 out of 5]

„Zprvu se bránila,
zprvu se bála,
nakonec se ale přece odevzdala.“

Consent Jiřímu Wolkerovi asi nic neříkal.
I přesto, že se mě některé básně hluboce dotkly, nedokážu jednoduše přimhouřit oči nad pasážemi, se kterými morálně nesouhlasím.

[Honzi · Rating 5 out of 5]

4,5/5*

Protože mě ve škole těch pár ukázek, které jsem si tam přečetl, zaujalo, vrhnul jsem se rovnou na celou sbírku a byl jsem doslova ohromený. Kromě těch několika až příliš socialistických keců jsem se s velkou většinou básní dokázal ztotožnit a vlastně všechny se mě jistým způsobem dotkly. Navíc nejsou ani nijak těžké na pochopení a četly se skvěle.

[Adelle R. · Rating 4 out of 5]

Přišel jsem na svět, abych si postavil život dle obrazu srdce svého.

[Satek_013 · Rating 1 out of 5]

0 hvězdiček z pěti. Proč je tohle povinná četba nechápu. Bylo to tak špatný až se mi z toho chtělo brečet. Naprostá ohavnost a ta nejzbytečnější knížka jakou jsem kdy četla. Autorovo pojetí žen je až k breku.

[Martina Kolomazníková · Rating 3 out of 5]

3,5*

[rozálie · Rating 3 out of 5]

tak je to maturitní četba ale nevim😭 půlka mi sedla a hrozně se mi líbila a druhou půlku jsem absolutně nepochopila

[Katka Neumannová]

•balada o nenarozeném dítěti
•oči
•sloky
•muž
•milenci

[Marek · Rating 4 out of 5]

Po dlouhé době jsem se začetl do poezie. O Jiřím Wolkerovi jsem uvažoval už hodně dlouho, ale nikdy dříve jsem se k němu nedostal až nyní. Knihu jsem četl hned dvakrát. Jednou v elektronické podobě a podruhé jako klasickou papírovou knihu.

Vzpomínám si na báseň Poštovní schránka, kterou jsme se museli naučit na základní škole, která se nachází v knize HOST DO DOMU. Tuto báseň umím do dnešního dne, i když se v závěru častokrát do jednotlivých veršů zapletu.

Myslím si, že knihy Jiřího Wolkera jsou čteny do dnešního dne. Na základní škole jsme museli bezpodmínečně v hodinách literatury znát data narození a úmrtí spisovatelů, o kterých jsme se učili. U Jiřího Wolkera se datum narození a úmrtí pamatoval dobře a vždy jsem se pozastavoval nad tím, že zemřel hodně mladý ve věku 24 let. Známý je také jeho epitaf.

TĚŽKÁ HODINA patří mezi nejznámější sbírky proletářské poezie. V této knize se nachází sociální balady (např. Balada o očích topičových, Balada o nenarozeném dítěti, Balada o snu). Kniha působila na mě smutně. Autor zachytil život obyčejných lidí bez jakýchkoliv příkras, tvrdý život takový, jaký je ve skutečnosti. Autor měl odhodlání změnit svět a život k lepšímu. V počátku si představoval, že svět v bídě by chtěl léčit láskou a smířlivostí, přál si, aby si všichni lidé byli blíž a táhli za jeden provaz, ale bohužel zjistil, že takto svět nefunguje a brzy „vystřízlivěl“.

V knize převažují úderné verše, výrazy jsou oproštěny od náboženských obrazů, přibližuje se k slohu lidové poezie, používá zkratkové věty a aforismy (Dělník je smrtelný / práce je živá), bere si přirovnání z oblasti městské civilizace, z dělnického prostředí, používá představy budování a stavění.

Knihu jsem přečetl poměrně rychle, ale jelikož se jedná o poezii, tak jsem se musel k některým veršům vracet, abych pochopil jejich smysl. Kniha se četla celkově dobře, ale určitě čtenář se musí více zamyslet a přečíst si básně i vícekrát. Některé básně se četly lépe, jiné byly obtížnější a třeba se k nim někdy vrátím. Jsem rád, že jsem se konečně odhodlal a do této knihy začetl, protože o této knize jsem uvažoval několik let. Život je těžký a tvrdý a když se na jeho verše podívám s nadhledem, v mnohém má autor pravdu. Něco je na zamyšlení..

Kniha obsahuje DOSLOV, za což chválím, protože je zde hodně informací, které vysvětlují Wolkerovo dílo a v knize se také nachází VYSVĚTLIVKY. V Doslovu mne zaujalo následující: „Wolker poznal, že svět není tak dobrý, jak se mu zprvu zdálo, že v něm není všechno v pořádku. Uvědomil si, že svět je rozdělen mezi bohaté a chudé a že mezi těmito dvěma základními protivami nemůže dojít k smíru, že je možný jen boj. Soucit a láska neodstraní třídní přehrady, je potřebí činu.

Citáty:

neboť člověk na svět přišel a proto tu je,
aby se stával tím, co země potřebuje.
nechť je jí pokrmem, - jestli hladem sténá,
nechť je jí hladem, - je-li přesycena.

Neslaď řeč, kněže, blaženou duší, rájem a anděly,
nebe je kusem této země s obyčejnými lidmi,
nezpívejte, zpěváci, nad hrobem chorál do smutku zšeřelý,
zpívejte raděj, jak zahradníci
při setí zpívají.
Pláčí-li, nepláči pro mrtvé. Není jich.
Trpím-li, trpím pro bolest živých.
Jen rakev pochováváme,
jen jméno pochováváme
Po srdcích spravedlivých.

[Monika Seidlová · Rating 4 out of 5]

3,5/5*

[Eli · Rating 5 out of 5]

Netřeba slov.

[Berunka. · Rating 3 out of 5]

Nesnáším poezii, protože ji nerozumím, ale tohle bylo vlastně celkem fajn

[nori · Rating 4 out of 5]

i would recommend this one to people who aren't really fans of poetry and overly poetic language because you aren't going to find this here. it's so simple yet it speaks to the soul. it is said to be communistic and even though i can't fully diasagree, i would say that it rather speaks about people struggling (under capitalism) than propagating communism (or socialism).


přišel jsem na svět, abych si postavil život dle obrazu srdce svého



chlapecké srdce mi zemřelo a sám v rakvi je vynáším,
a zemřelým trpě, trpím i tím,
které mi v prsou se roditi počíná.



já nejsem žena, já jsem hrob



nejširší moře lidské oči jsou,
celý svět na sobě unesou



nejhlubší moře lidské oči jsou, dnem svým až k srdci dosáhnou



toužil trpět a přece chtěl žít



přemoz bolest svou a nepřežvykuj ji,
bys stále v boji byl a nikdy po boji



mrtvý byl jiří, - já jsem jiří též,
mrtvý byl mužem, - budu mužem též?
až věčná vichřice na srdce nalehne mi,
vyvrátí srdce mé, přibije mě jím k zemi,
zda sílu zachovám, kterou mi mrtvý dal,
bych zemřel jako on, do noci nevolal,
do noci nesmírné, záhadné a prosté,
v níž stařec umírá a děcko ve snu roste?



aby ten každý, kdo hoduje dnes tu a pije,
na každém talíři, na každé sklenici
narazit musel na mrtvoly křičící:
lidojede! lidojede!



proč jsi se miloval
s tou holkou proklatou,
s milenkou železnou,
ohněm a lopatou?
proč muž tu na světě
vždycky dvě lásky má,
a proč jednu zabíjí
a na druhou umírá?



svět jsou jen ti, kteří jej živí, by z něho živi byli

[Barawe · Rating 3 out of 5]

Proletáři všech zemí, vyliž.....ale to už by bylo moc hnusné :) Ba ne. Wolker je nadaný, některé básně z této sbírky se mi vážně líbily, jenže v každé básni byla zmíňka o očích nebo pohledu a to opakování mi nesedlo. Jeho smýšlení také chápu a respektuju, ale nedokážu se s ním stotožnit. Proto mi některé básně připadaly velmi bizardní. Proto tedy není víc hvězdiček.

[Barbora Jirincova · Rating 4 out of 5]

Po přečtení chápu, proč si komunisti Wolkera tak oblíbili. Na druhou stranu, on ten život chudáků a dělníků v první polovině 20. století fakt nebyla žádná sláva. Mě se básně líbily, byly dost depresivní vzhledem k tématice. Ale celý život jsem poslouchala vtipy na téma: "Antoníne, topiči elektrárenský!" a přitom ta báseň je fakt moc krásná.

[clara · Rating 4 out of 5]

Rozhodně zajímavá sbírka, která mě místy nutila se šklebit nad některými křečovitě socialistickými verši, ale vzápětí taky v úžasu několikrát po sobě číst jiné verše, které jsou naprosto geniální.
Trochu mě mrzí, že je to všechno vesměs pořád to samé dokola, zajímal by mě autorův pohled i na jiná témata a motivy než jsou smrt, proletariát a ženská prsa (apod).

[Ivan Loginov · Rating 4 out of 5]

Některé básně, např. eponymní Těžká hodina, opravdu patří ke klenotům české meziválečné poezie. Sociálně zaměřené básně připomínají první dvě sbírky Jaroslava Seiferta, i když jsou asi krapet lepší. Osobně mě sociopolitická tématika bavila víc ve Wolkerově prvotině Host do domů, kde prosvítá mezi řádky i v pastorálních verších o Slunci.

[manka · Rating 3 out of 5]

Je to takový... tematicky náročnější. Mě proletářská poezie sice fascinuje, ale mám k ní jisté morální výhrady. Tohle nemůže být z podstaty věci „správná“ proletářská literatura, jelikož je tam moc často zmíněno náboženství.

Občas je to (vyzněním) tendenční, občas je to smutný.

[Kati · Rating 3 out of 5]

Jedna z nejslavnějších sbírek proletářské poezie. Je velice tragická a zanechá v člověku smutný pocit zmaru. Nejvíce na mě zapůsobily básně Balada o nenarozeném dítěti, ve které si milenci nemohou dovolit dítě, a tak jde žena na potrat, a Muž, ve které starý muž umírá na mrtvici.

[Magdalena · Rating 3 out of 5]

Celý by to bylo tak na dvě hvězdičky, ale Balada o očích topičových, Těžká hodina a Milenci jsou básně, které se samy o sobě zasloužily o další hvězdu.