Narodil se 19. 11. 1924 v Praze. Vystudoval obchodní akademii (maturoval v r. 1943). Od roku 1944 pracoval v továrně Avia Letňany. Zde se také zapojil do odboje. Vysokoškolského studia estetiky zanechal. Od roku 1952 pracoval v aparátu Svazu československých spisovatelů. Od roku 1960 byl spisovatelem z povolání. Po roce 1973 dramaturgem Filmového studia Barrandov. Zemřel 24. 2. 1979 v Praze.
„Ale co zmůžeš proti světu,když už jej staří tak beznadějějně zpackali? Vletěls do něho bez vlastní viny. Vybral by sis onačejší,ale nikdo se neptal.“
Myslím, že o tom, jak moc mám ráda tuto knihu, vypovídá fakt, že jsem ji letos protlačila do našeho školního maturitního seznamu.
Četla jsem ji poprvé v kvartě - povinná četba - a naprosto mě uchvátila. Bylo v to době, kdy jsem byla stále ještě vcelku v pohodě s romantickými příběhy, a tak mě to naprosto uchvátilo. Teď, když jsem starší, to mám s romantikou složitější, a tak jsem se toho re-readingu trochu obávala. Marně. Ten příběh je kouzelný - napsaný zajímavým způsobem, ne úplně lehce čitelný, ale úžasně poetický - což je něco, co naprosto očekáváte od příběhu, který se odkazuje na Shakespeara a odehrává se v době heydrichiády.
A víte, i když nemusíte romantiku, má to své kouzlo i jinde - protože je to dost přiblížené osobám podobného věku jako je Pavel a Ester - tedy maturantům (či obecně nám, náctiletým, kdy se jaksi musíme stát dospělými a zatraceně nás to děsí). Jistě, v naší době se nestřílí za to, že schvaluje atentát na někoho, kdo vás okupuje. Jistě, v naší době vás (u nás) nezabijí za víru (či národnost). Ale i tak je to silné. A krásné. A kouzelné. A také smutné, ale to je tak u všech knih o tomto období...
Období heydrichiády bylo období, kdy se gabčíkovi zasek kulomet. V tomto období se taky odehrává příběh Ester a Pavla. Ester je židovka a protože ma žlutou hvězdu, tak ji chtěj odvlakovat někam do sprch a tak je z toho smutná.
Pavel je 18ti letej Pražák, kterej ještě neprcal. Když potká Ester, tak se do ní zamiluje a schová ji na pudu, aby ji moh později voprcat. Němci řádí jako divý a tresty za schovávanou židů jsou dost velký. I tak ale za Ester utíká každej den po večeři z domova a nosí ji salám. Zamilujou se do sebe a potom co ji nařeže k večeři salám, řízne i ji. Kdo teď čeká, že Pavel začne Ester sexuálně vydírat a chtít pissing, tak je na omylu. Nekoná se žádných 50 odstínů židi.
Ester se dopídí, ze jsou velký tresty a uteče. Pěkně napsaný, pěkně se to čte, nemá to patetickej nádech a nekončí to happy endem. Za mě dobrý.
Acest roman nu este deloc cunoscut in Romania si nici autorul nu cred ca spune multe. Am descoperit cartea intamplator si sincera sa fiu, titlul m-a indus in eroare. Actiunea se petrece in Cehoslovacia secolului XXI, in preajma celui de-al Doilea Razboi Mondial. Nu stiam ca si aici au fost asupriti evreii si trimisi in lagare. Ester este o adolescentă care se pierde de familia sa, dar norocul face sa il intalneasca pe Paul, alaturi de care trăiește o poveste frumoasa, dar pe un fundal existential crunt. Paul o ascunde intr-un pod vechi pe frumoasa evreica, dar destinul le va oferi multe surprize. Cei doi sunt asemanati de autor cu Romeo si Julieta, poate si din cauza destinului pe care il vor avea. Intunericul este nazismul, aceasta perioada cruda care a distrus vieti. Cartea mi-a placut enorm, descrierile sunt absolut minunate si nu am suficiente cuvinte sa o recomand! Este o carte destul de scurta, iar povestea celor doi îndrăgostiți m-a captivat inca de la primele randuri. Din pacate, cred ca se mai gaseste doar in anticariate, deoarece nu a mai fost reeditata de multi ani. Recomand!
Asi mám tendenci si na podzim vybírat samé depresivní příběhy. Ale zároveň neskutečně nádherné příběhy. I tato kniha se zapsala do seznamu mých nejsilnějších čtenářských zážitků. Víc slov pro toto dílo nenacházím.
The writing style was very confusing. The direct speech was often missing quotation marks and the change of POV happened suddenly within a sentence. The language reminded me of Shakespeare's plays, where you needed to capture in the dialog the subject matter and the emotions; represented mostly with interjections. But this book is a prose, therefore I found the excessive use of interjections and repeating the words within a sentence to make it sound more emotional way too sugary and annoying. Ester is just a dumb character with no personality, overall very neglected by the author. At least Pavel was showing some kind of personality.
Styl vyprávění byl velice matoucí. Přímá řeč často nebyla označena a změna pohledu na jinou z postav se odehrávala z věty na větu. Jazyk díla mi připomínal Shakespearova dramata, kdy ve vyřčené větě musíme použít dostatek jazykových prostředků, aby měla věta zároveň význam, ale i zakomponované emoce. Toto ovšem není drama a tak mi věty postav připadaly příliš přesládlé. Ester je akorát hloupá postava bez osobnosti a autorem dosti zanedbaná. Alespoň Pavel projevoval určitou osobnost.
Osmnáct let. Jaro, maturita, otevírající se dveře světa dospělých. Mladá láska mezi nešťastnou židovskou dívkou a nesmělým chlapcem. Válka. Skrývání. Atentát a heydrichiáda.
Jako všechny příběhy z dob druhé světové války a holokaustu, i tento nejvíc drtí čtenáře tou absolutní nesmyslností. Lidé, odsouzení k smrti jen za to, jak se narodili. Nezáleží na jejich charakteru, jejich životě. A i u těch nepoznamenaných žlutou hvězdou stačila sebemenší záminka k okamžité popravě.
Z dnešního pohledu absolutně šílená doba. Čtenář by něco takového v románu považoval za dystopické nesmysly, to se přece nemůže nikdy stát. Ale ono se to stalo. Před nějakými osmdesáti lety. Délka jednoho lidského života nás dělí od nepředstavitelných zločinů na lidstvu.
Díla z doby holokaustu se čtou nesmírně obtížně. Ale měla by se číst. Před minulostí nikdy nesmíme zavírat oči. Tato nesmyslná lidská nenávist ke všemu odlišnému bohužel stále nezmizela. A minulost má nemilý zvyk - ráda se opakuje.
Tuto novelu bych zařadila do sekce "ty lepší knihy, co jsem k maturitě přečetla." Kniha je čtivá, jazykové prvky jsou dost dobře užity na to, aby se dalo příběhu snadno porozumět. Vyskytly se sice sekce, kde jsem se skrz jazykovou stránku a stavbu vět v příběhu tolik neorientovala, což mému konečnému hodnocení neubírá. Celkově jsem spokojená a kniha samotná mě bavila, určitě doporučuji i nečtenářům, pokud hledají k maturitě něco nenáročného. Tato kniha je například vedle Petr a Lucie, Kulička nebo různých dramat, které jsou taktéž krátké, dobrou volbou. 5/5 🤩 protože je to fakt super.
Jan Otčenášek čtenáře provází příběhem, jak kdyby to on sám zažil, jak kdyby on sám byl Pavel, který potkal svoji Ester a snažil se ji chránit před celým zlým světem. Možná je to tím, že byl v té době podobně starý jako Pavel a díky tomu se dokázal vžít do pocitů mladého člověka, který se cítí jako v kleci. Kdy je svazován nesmyslnými pravidly a každý den se musí koukat na nové seznamy mrtvých, možná sousedů, kamarádů nebo úplně neznámých lidí.
by som tam pacla taku spicy scenu jednu a bolo by to za 5hviezdiciek,, typek to ublne budoval od zakladov, teasoval stale a potom nic halo?? inak sa mi to velmi pacilo!! supis trupis knizka
Romeo, ach Romeo, proč jen jsi Romeo. Oblíbená věta z divadelní hry Romeo a Julie od Shakespeara. V knize Romeo, Julie a tma od Jana Otčenáška by spíš platilo: Ester, ach Ester, proč jen jsi židovka. Krásný, smutný a poetický příběh o válce, lásce, strachu, osamělosti, odvaze a smyslu života. Někdy Vás život postaví před volbu mezi životem a smrtí. Co všechno jste ochotní udělat pro lásku svého života?
Kniha, která se objevuje v povinné četbě, ale jako povinná četba Vám nepřijde. Autorův styl psaní Vás vtáhne okamžitě. Je krásný, poetický, plný jemných náznaků a metafor. Možná někomu přijde neosobní, ale i tak máte dost příležitostí poznat hlavní hrdiny a důvody jejich přemýšlení. Občas musíte číst trošku mezi řádky, ale to je na téhle knize to krásné. Na pouhých 159 stranách se odehrává něco, co se blíží skutečných událostem. Něco, co Vás donutí se zamyslet nad smyslem života, nad sebou samými a nad otázkou, co vše jste ochotni udělat pro dobro druhých.
Autor vypravuje velmi dobře a čtivě, píše hezkým jazykem. Nevinná romance hlavních postav v kontrastu s heydrichiádou je přesně to, co jsem od knížky čekala. Nejvíc se mi líbil konec, který autor dokázal prací se slovy zrychlit a zdramatizovat. Nesžila jsem se ale s dialogy Ester a Pavla, přišly mi nerealistické, plné opakujících se obratů a obvykle nikam nevedly. Stejně tak jako poslední setkání hrdinů - až příliš okaté, očekávané, mnohem radši bych byla, kdyby scéna nebyla tak jasně ohraničena a ukončena.
Ο "Ρωμαίος, η Ιουλιέτα και τα σκοτάδια" είναι μια σύγχρονη μεταφορά του κεντρικού θέματος του γνωστού θεατρικού έργου του Ουίλλιαμ Σαίξπηρ, δηλαδή του απαγορευμένου έρωτα. Πρωταγωνιστές είναι ο Παύλος (Πάβελ) και η Εσθήρ (Εστέρ), δυο δεκαοχτάχρονοι νέοι που ερωτεύονται στην Πράγα του 1942, στην Πράγα της ναζιστικής κατοχής- τα Σκοτάδια. Ο Παύλος είναι τσέχος, όμως η Εσθήρ είναι εβραία. Ο έρωτάς τους λοιπόν απαγορεύεται από το ναζιστικό καθεστώς, όχι μόνο γιατί οι φυλετικοί νόμοι που το Γ' Ράιχ εισήγαγε και στο "Προτεκτοράτο της Βοημίας και Μοραβίας" απαγορεύουν τις επιμειξίες με εβραίους, αλλά γιατί στα χρόνια που εκτυλίσσεται η ιστορία οι εβραίοι εκτοπίζονται στα στρατόπεδα θανάτου: οι γονείς της Εσθήρ έχουν ήδη κλειστεί στην Τερεζίνα, από τους οποίους δεν λαμβάνει καμία είδηση. Πρακτικά, η Εσθήρ είναι ορφανή.
Ο Παύλος βρίσκει την Εσθήρ ένα απόγευμα σ' ένα πάρκο της Πράγας να κρατάει μια κασετίνα με προσωπικά της είδη και να κλαίει. Πριν δει ότι φοράει το κίτρινο άστρο προσφέρεται να τη βοηθήσει, να την παρηγορήσει. Αθώος νεαρός ο Παύλος, συγκλονίζεται από το δράμα της κοπέλας που όφειλε το πρωΐ να παρουσιαστεί στις κατοχικές αρχές ώστε να μεταφερθεί σε στρατόπεδο -και δεν πήγε- και αποφασίζει να την κρύψει σ' ένα μικρό διαμέρισμα μιας πολυκατοικίας όπου ακριβώς δίπλα βρίσκεται το ραφτάδικο του πατέρα του. Η Εσθήρ περνάει εβδομάδες κλεισμένη εκεί μέσα, με μόνη παρέα τον Παύλο που έρχεται όχι μόνο για να της φέρει φαΐ (που παίρνει κρυφά από το σπίτι του), αλλά και γιατί την έχει ερωτευτεί πια με όλη του την καρδιά. Το ίδιο κι η Εσθήρ, η οποία νιώθει πια να προστατεύεται, η οποία δεν έχει απολύτως κανέναν, δεν έχει απολύτως τίποτα.
Ο Γιαν Οτσενάσεκ προλογίστηκε από τον Λουί Αραγκόν. Ο Αραγκόν έγραψε ότι θεωρεί το μυθιστόρημά του μια από τις καλύτερες ρομαντικές ιστορίες που διάβασε. Είναι. Γιατί παράλληλα με την περιγραφή της φύσης και της έντασης του έρωτα που αναπτύχθηκε μεταξύ των δυο νέων, ο αναγνώστης λαμβάνει το κλίμα στην Πράγα του 1942, τι σήμαινε η κατοχή για τον μέσο κάτοικο της πόλης. Την ανθρωπιά που αναμετρήθηκε με την προδοσία, τις δυο διεξόδους για την επιβίωση.
V životě jsem nebyla z nějakého knihy více zmatená. Zpočátku mi dělalo problém začíst se do knihy, nezaujalo mě číst o bezduchých dialozích Pavla a Ester. Autor používá složité výrazy a jeho styl psaní není jednoduchý na čtení. V prvních části knihy jsem také nedokázala snést Pavlovo chování a myšlenky - na to, jak má nad Ester převahu a jak moc posedlý byl myšlenkami na ni. Jedna z částí mě dost zasáhla - vlastně to působí dojmem, že se s ní chce jen vyspat, Ester mu tvrdí, že nechce, že se bojí, ale Pavel přestane teprve ve chvíli, kdy jí začaly téct slzy. Z toho až mrazí po zádech. Kniha nebyla nějak extra, ale opravdu mě bavila číst kapitola z pohledu Ester, když mluvila o tom, co zažila před tím. Jenomže pak přišlo na řadu posledních padesát stran a já absolutně nerozuměla tomu, co se stalo. Pomohlo mi přečíst si nějaké rozbory a shrnutí, ale stále jsem zmatena z epilogu, protože z toho jsem nepochopila ani ň.
This entire review has been hidden because of spoilers.
Označení klasická literatura má jistou váhu, dávám nám to předsudky a myšlenky, zda se do čtení vůbec pustit. Pokud však smím něco podotknout, tak šuplíčkování knih je mnohdy jedním z největších omylů. Romeo, Julie a tma je klenotem české literatury.
Tak krásný, srdceryvný a přesto velmi krátký příběh mě zvládl rozebrat lépe než kdejaká pěti set stránková bichle. Je kouzelné se občas "překonat" a vykročit z komfortní čtenářské zóny. Existuje mnoho úchvatných příběhů, které stojí za to, aby byly vyslyšeny. Romeo, Julie a tma je definitivně jedním z těch, kteří vás nezanechají chladnými. I když předsudky ke klasické literatuře vás přimějí si myslet opak.
Veľmi pekne napísaná kniha, veľmi emotívna. donúti vás sa počas čítania viac krát zamyslieť nad životom a osudom ľudí. Jediná vec, ktorú musím vytknúť je, že som sa často strácala v deji a nedokázala som sa na dej 100% sústrediť. Myslím si, že to bolo spôsobené štýlom akým je kniha písaná.
I read this book for school. And let me tell you, I need to stop having prejudices against Czech authors. The language of this book is so beautiful that it made me grateful for having Czech as my mother tongue. I loved every single written sentence.
This is a story about Pavel and Ester, a Jewish girl, in the time of Heydrichiade. It's actually exactly what the title says it is — a story about a Romeo and Juliet, two young people who cannot be together because of the Darkness. Darkness here symbolises the nazi Germany. I love books about the second world war and this one was absolutely beautiful and absolutely sad. I definitely recommend this book to everyone.
Tuhle útlou knížku jsem přečetla za dopoledne. Po pravdě jsem ji četla kvůli tomu, abych s Adamem mohla probírat jeho povinnou četbu. Sice jsem to četla na škole, ale vůbec jsem si to nepamatovala. Příběh z období heydrichiady, románek maturanta s židovskou dívkou, vykreslení povah všech postav se mi moc líbilo. Ale jazyk už je na mne moc zastaralý a kostrbatý. Četla jsem vydání z roku 1967, možná že novější jsou trochu upravená. Nicméně síla citu (hlavně u Ester) byla skoro hmatatelná
Postavy z knihy dávají možnost k zamyšlení. Pavel, i když mu je jen osmnáct, je velmi statečný a neváhá ukrýt židovskou dívku, i když ví, jaký je to velký risk. A i když se jedná o fikci, nutí mě přemýšlet, jestli bych já byla schopna stejného činu, kdybych byla na stejném místě. Kniha se mi velice líbila, jak pro svůj styl, tak pro tragický příběh.
4,5 Nádherný, dojemný příběh, který by si zasloužil plný počet, ale musím dát půl hvězdičky dolů za ten až moc rychlý konec, ten by si zasloužil více stránek...