Od invaze enlilského Společenství na planetu Zemi uplynuly dlouhé měsíce. Z uprchlíků se stali válečníci, z neznámých mimozemšťanů spojenci a z nákladní kraksny válečná loď. Vše, čím si posádka Vzdorující prošla, ale bledne před návratem na rodnou planetu. Jak ji pozměnila mimozemská okupace? Najdou na ní alespoň zbytky toho, čím lidská společnost bývala? Podaří se Moravcovi s Gerasimem získat spojení na povstalce zapojené do operace Valkýra? A splnit všechna poslední přání toho, kvůli komu se domů vrátili dřív, než by je samotné napadlo?
Tak trochu záhadná žena, mladá spisovatelka, která se před několika lety vynořila odnikud, aby následně začala s přehledem vítězit v žánrových soutěžích a dobývat jednu cenu za druhou. Je několikanásobnou Lady Řádu fantasy i Nositelkou meče, vítězkou Ceny Karla Čapka a držitelkou Mloka, stejně jako soutěží typu Vidoucí a jiných.
Svou literární kariéru začala výhrou v soutěži O brahmíní vemeno povídkou Zrůdy by měly držet spolu (2009) a po tvůrčí pauze, během které se věnovala sportu, napsala nespočet povídek a novel, protože ocenění vemenem zavazuje. Pro radost své rodiny z Vaultu šílené brahmíny napsala i povídku, která se stala základem pro Krev pro rusalku - jmenovala se Krvavý kožíšek a vzbudila tehdy pouze všeobecné zklamání, že se nejedná o dívčí román o ztrátě panenství.
Její díla jsou k nalezení v mnoha sbornících, v časopisu Pevnost se poprvé objevila jako vítězka soutěže Vidoucí s povídkou Zadostiučinění (Pevnost 03/2015), v roce 2017 si to zopakovala s povídkami O snílcích a snovačích (Pevnost 03/2017) a Sobotní směna (Pevnost 12/2017). Její povídky se stále pravidelněji objevují i v antologiích, jako například Ve stínu Říše (2017), kde ohromila a vyděsila příběhem "Na vlastní kůži", nebo ve volném pokračování antologie Ve stínu apokalypsy (2018).
Kristýna však nezůstala pouze u psaní povídek. Po úspěšném románu Krev pro rusalku (2018), který se v roce 2021 dočkal i druhého vydání, se vydala do Brna s fantasy románem Zřídla (2019), následovala sci-fi série Města, v rámci které zatím vyšly romány Město v oblacích (2020) a Země v troskách (2021), a v neposlední řadě se také podílela na antologiích Lockdown (2021), Krásky a vetřelci: Pulp stories (2021) a Zákon genu (2022).
Od roku 2020 pracuje společně s Františkem Kotletou na sci-fi sérii Legie, space opeře temné, akční i zábavné, jak jen to chladný vesmír dovolí.
3,5/5* vycpávka jak vyšitá, ale zabavila a pohled na Zemi v područí emzáků byl moc zajímavej, tak až mrazivě uvěřitelnej. Nápad s plněním přání pro mě lehce ospravedlnil události předchozího dílu, co mě tehdy pěkně nakrkly :D
Trochu jako na houpačce s touto sérií. Po výborné Aze a slabším Pánovi hor se sinusovka vrací v Mrtvé schránce opět nahoru. Tahle kniha nemá prakticky žádná hluchá místa. Humor tu funguje skvěle, akce je dostatek. Moc se mi taky líbilo zasazení do známých reálií. Svatba a Fifinka byly top. Občas jsem se zarazil, když některé věci byly nekonzistentní nebo nedomyšlené, ale to je zrovna tady těžké vyčítat. Trochu mi v tomhle díle začalo chybět tradiční oslovení "Maso", nicméně jiné hlody to vynahrazovaly. Taky nevím, jestli je úplně dobře, že je Legie až tak moc šílenou sérií, kde se jde do všeho po hlavě, hlavně, aby to byla prča. Ale asi ano, protože to funguje a série mě stále baví.
Další díl vesmírného putování Lorda Mrdáka a Kapitána Bouchače. Tentokrát se vrací na Zemi splnit seznam přání, které si před smrtí přál zesnulý technik Alois Vodička. Začátek knihy v Ostravě je trochu slabší, ale po příjezdu do Prahy se děj krásně zamotává a běží pěkně svižně vpřed. Konec se bohužel zase neubránil jisté dávce patosu a působí dost uspěchaně. Kniha je rozhodně o parník lepší než Pán hor, ale v sérii jde pořád o průměr. Už se opravdu těším na další pokračování, tentokrát snad už od Františka Kotlety.
Po předchozím díle je tohle ohromný skok nahoru co se týče všeho. Neskutečně jsem se bavil a Země je fakt dobrá. Přišlo mi, že se Kristýna vrátila zpátky k tomu co jí jde neskutečně dobře a to rozvoj postav a zajímavé zápletky. Konec trošku naštval, ale ne tolik jak v minulém dílu. Jen tak dál, protože Kotleta má zase laťku výš pro další díly.
"Že bychom začínali mít štěstí?" "Nevěřím, že by bylo tak unavené, že by sedlo i na nás."
Celé je to takové nemastné neslané – výplňový děj/kniha. Nechápejte mě špatně, je třeba mít chvíle kdy hlavní postavy mohou zvolnit a nadechnout se – být v napětí od začátku knihy do jejího konce je i pro čtenáře náročné (můj pohled). Dvě nebo tři kapitoly v knize takto napsané stačí a Mrtvá Schránka z pohledu celé série pak dává smysl. Moravec a spol v knihách skáčou od jednoho dobrodružství k druhému, takže chvíle, kdy mohou na chvíli zapomenout na celou invazi a jen si užít života byla za mě víc než vítaná. Nicméně napsat takto celou knihu mi nepřijde rozumné. Pokud se na to podíváte obšírněji, tak se v celé knize téměř nic nestalo a pokud by nebyla tak to na celou sérii bude mít pramalý vliv.
To co se stalo s Giuseppem a Vrabčákem by stejně dobře mohla být jedna kapitola či zmínka v další knize jako v této a ničemu by to neuškodilo.
Kroutil jsem očima nad tím, jak dopadl Tchajwanec, ale ze všeho nejvíc mě trápila Aga. To prostě nebyla ona. Celou knihu byla v pozadí za Moravcem a málo kdy co řekla. Přitom v předchozích knihách do jejich ustavičné popichování bylo něco mě na jejich vztahu bavilo. Hádám že tady to nahrazoval Gerasim a mít tam dvě takové postavy bylo prostě příliš. Ta scéna s ní a smažákem mě, ale pobavila.
Kapitán Moravec sa svojou posádkou snaží spojiť s odbojom, no k tomu potrebujú prístup k mŕtvej schránke, aby získali potrebné súradnice. Tieto okolnosti ich zavedú tam, kde to pre ľudí celé začalo. Na planétu zem, ktorá je momentálne pod nadvládou Enlilského spoločenstva.
Veľmi sa mi páčilo vykreslenie planéty Zem a jej premenu po mimozemskej invázií. Možno mi tu chýbalo viac interakcií s obyvateľmi, ale vzhľadom k tomu, že sú hlavné postavy hľadané, tak je to celkom pochopiteľné. Postavy sú konečne, minimálne na začiatku, spolu a nie ako v predchádzajúcich dieloch rozdelené. Po menej vtipnej predošlej časti sa tu konečne dostáva humor na tú správnu úroveň ako sme boli predtým v tejto sérií zvyknutý. Akcia opäť trošku chaotická a myslím si, že Kotleta ju zvláda lepšie ako Sněgoňová, no zasa oproti minulému dielu je to o niečo lepšie. Bohužiaľ celá kniha pôsobí ako dejová výplň pred ďalšími časťami, v ktorých sa konečne niečo začne diať (teda aspoň dúfam). Aj tu sa udialo niekoľko podstatných vecí, no v boji proti Enlilom sme sa nikam neposunuli. Vlastne asi prvý krát sme sa nedozvedeli tiež nič nové o samotných Enliloch a po prípade iných mimozemských rasách. Mimo to, ale celkom spokojnosť, no od ďalších dielov čakám určite viac.
Inak ak by niekto vedel o scifi-si sérii, ktorá má podobný štýl humoru, tak mi kľudne dajte nejaký tip. Mám pocit, že väčšina sci-fi sa berie moc vážne a preto hľadám niečo odľahčené.
Tak, další díl Legie je za mnou. Tentokrát se vracíme na Zemi a sledujeme, jak se Češi vypořádávají s okupací emzáků. Za mě jde o solidní příspěvek do série. Obvykle Sněgoňová umí dobře pracovat s dějem i chováním postav ale tady jsou některé motivace hrdinů byly až komicky neuvěřitelné. Ano, splnit Vodičkovy představy může být hezký cíl, ale neměl by být hlavním námětemcelé knihy. Slabinou autorky zůstávají akční scény. Nevtáhly mě, nezaujaly, ale zároveň ani neurazily. Prostě jen… byly. Celkově za mě solidní tři hvězdy. A vypadá to, že tu Legii nakonec fakt dočtu celou – tak doufám, že finále bude dobré.
Kristína ako vždy utvrdila svoj prvenstvo v mojom srdéčku :D Na tento diel som bol obzvlášť zvedavý. Autorka výborne vykreslila Spoločenstvom okupovanú zem. Som zvedavý ako je na tom Slovensko, ale vlastne, ani to nechcem vedieť Plus, kniha už nie je len plná vtipov a hlášok, ale trieda sa s nečakanými a ..no.. smutnými situáciami. Doslova neznášam ked som dočítal diel a nemám na stole druhý. To potom sa ťažko hladá zmysel života ..
V předchozím díle zemřel "dědek" Alois Vodička, původně strojař z Ostravy a donedávna technik a pilot Kraksny. Nechal po sobě seznam věcí, které si přál udělat a tak se zbytek posádky rozhodně je splnit. Stejně musí na okupovanou planetu Zemi, kde má být mrtvá schránka se souřadnicemi k odboji, tak jsou to vlastně dvě mouchy jednou ranou. U téhle posádky se v podstatě neobejde bez průšvihu ani to, aby si dali v cukrárně větrník, ale důležité je nikdy se nevzdávat. Už teď se těším na další díl!
Obálka nic moc ale jedna z nejlepších knih ze série. Podíváme se na zem! Do Havířova, Ostravy i do Prahy. Bude smažák! A i nový člen posádky! Opravdu jedna z mála sérii u které se těším na každý díl .
Bezpochyby je to nejlepší a nejpropracovanější díl z celé série. Autorka dokázala propojit napínavý děj s vtipnými momenty tak poutavě, že jsem se několikrát neubránila smíchu nahlas. Skvělý zážitek plný dobrodružství, napětí a úžasných postav, které pomalu ale jistě též dospívají.
musím říct, že se mi tato kniha četla ze série nejlépe. Pán hor mě až tak moc nenadchnul. Z Agy se mi líbil konec a jeho navázání na Mrtvou schránku. Jsem příjemně navnaděn na další díl.