Tato publikace chce českému čtenáři přiblížit jedinečnou japonskou autorku z konce 19. století, doby, kdy po otevření evropským vlivům země procházela převratnými změnami a japonská literatura až traumatickým hledáním moderního výrazu. Higuči Ičijó (1872–1896), se na samém konci svého krátkého života stala v Japonsku literární senzací díky několika drobným prózám, zejména novele zde přeložené pod titulem Zápolení, které jí zaručily trvalé místo mezi ranými klasiky moderní japonské literatury. Spisovatelčino estetické cítění má své kořeny v hluboké znalosti klasické poezie a dvorských deníků z 10. a 11. století; její schopnost ostře a zkratkovitě vystihnout charaktery a prostředí navazuje na tradici populární měšťanské prózy 17. století. K procítěnému zaujetí pro osudy „obyčejných, malých“ lidí na okraji společnosti pak nepochybně přispěly postřehy a osobní zkušenosti z doby, kdy se pokoušela živit svou již zcela zchudlou rodinu v nuzném sousedství tokijské zábavní čtvrti Jošiwara. Ohlasu se dostalo právě povídkám čerpajícím z tohoto – vzdělanému čtenářstvu do té doby povětšinou neznámého – prostředí zchátralých domků, nevěstinců, potulných komediantů, lichvářů, opuštěných dětí, žen provdaných pro dobro rodiny... prostředí úzkých uliček často plných ruchu, barev, popěvků, se svéráznými slavnostmi a zvyky. Ičijó vyvolává jejich měnící se atmosféru úsporným vybroušeným stylem oživeným soudobým hovorovým jazykem, který se do té doby ve „zdvořilé“ literatuře nepoužíval. Citová angažovanost, psychologický realismus a moderní literární jazyk byly koncem 19. století předmětem diskusí a experimentů mezi japonskými intelektuály. Ti v díle Ičijó rozpoznali tyto nové hodnoty spolu s kvalitou poezie a autentického koloritu, jenž dodnes zaujímá jak japonské čtenáře, tak i zájemce o japonskou literaturu ve světě.
Povídky: • V kalném proudu (にごり江 Nigorie) • Za úplňku (十三夜 Džúsan’ja) • Zápolení (たけくらべ Takekurabe) • Rozcestí (わかれ道 Wakaremiči)
Úvod „Společenské a literární pozadí“, doslov „Zápolení o život a umění“ a „Poznámky k uvedeným dílům“ napsala Miriam Jelínková. Ilustrováno dobovými fotografiemi ze sbírek českého cestovatele Joe Hlouchy. Studii „Joe Hloucha, jeho sbírky a literární tvorba“ napsala Alice Kraemerová. Obálka martin.tresnak@gmail.com. Malba na obálce Kaburaki Kiyokata.
Pen name of poet and writer Natsu Higuchi. She studied at the Haginosha school of poetry run by Utako Nakajima and showed talent from early on. After her father’s death in 1889, she began writing novels to make a living, but she also had a sideline business, a general merchandise store, because she could not survive on income from writing alone. In less than a year from the end of 1894, she successively published such masterpieces as Otsugumori (The Last Day of the Year), Take Kurabe (Comparing Heights), Nigorie (Troubled Waters), and Jusanya (13th Night). She died at the young age of 24 from tuberculosis.
Her image currently appears on the Japanese 5000-yen banknote.
Ačkoliv se zprvu zdá toto dílo jako těžce čitelné ať už kvůli absenci uvozovek nebo staršímu jazyku, pokud zvládnete překonat tento nedostatek, dostanete dílo výborné kvality. Není divu, že je dnes Huguči Ičijó tak oceňovaná, protože v těchto povídkách je vlastně vše, co chcete vědět o Japonsku na přelomu 19. a 20.století. Díky tomu, že se zabývá nižší třídou a jejich problémy, si můžeme udělat krásný obraz tehdejší doby, stejně jako heianská díla vypovídala o dvoře v období Heian (tyto ženské autorky byly jejím vzorem). Osobně mě nejméně zaujala hned první povídka o degradaci rodiny kvůli prohýření peněz. Nejvíc se mi zase líbila povídka Za úplňku o nešťastně provdané ženě a ztroskotalém muži, kteří se chtěli kdysi dávno vzít. Sice je dílo už víc než sto let staré, přesto si myslím, že jeho myšlenka tak nějak přetrvává dodnes v mnoha ohledech. Sice se změnily prostředky, ale spousta našich problémů zůstává stejná. Tak proč si o nich nepočíst v tomto krásném díle.
I was really surprised by such authentic experience of Tokio's entertainment district Yoshiwara at the end of 19th century, its muddy streets and the desperate fate of its inhabitants.