Miliardy zemřely při útoku mimozemšťanů či byly Cizinci odvlečeny neznámo kam. Maxmilián však zkázu přežil, i když byl vlastně dobrák. Možná jen proto, že se v něm probudilo jeho druhé Já: Cynik. V okamžiku, kdy se blíží ke svému vytyčenému cíli na jihu Afriky, však zjišťuje, že existují mnohem zákeřnější protivníci, než jsou mrtváci, upíři a popelnice Cizinců. Cestu mu zkříží lidé, kteří se obratně přizpůsobili nové situaci...
Zakladatel a nejznámější představitel české akční sci-fi. V roce 1996 získal cenu Akademie science fiction, fantasy a hororu pro nadějného nováčka a o rok později za nejlepší českou a slovenskou knihu (Cesta krve 2: Cynik). Nerad poskytuje rozhovory a vystupuje na veřejnosti. Má averzi ke skupině Kelly Family. Nejprodávanější domácí autor v rámci žánru.
Lepšie ako Dobrák, ale stále to má rezervy. Pribudli postavy, záporáci a hneď je kniha o niečom. Keby sa riadne preškrtala jednotka a spojila s mierne vykrátenou dvojkou, tak by sme tu mali veľdielo na úrovni Vládcov strachu. Vo svojej dobe mohla byť séria Cesta Krve veľký kult, ale z dnešnej perspektívy kvalitatívne "pokulháva".
I have read the book of Jiri Kulhanek, The bloody way, mainly because I needed a break from the Jo Nesbo series, with his anti-hero. The book has great start, almost amazing. I enjoyed the jokes of the author, his hero and the book had great pace in the beginning. I liked the hero and he seemed to be quite believable, at least in the first half of the first book.
Since that the book started to deteriorate a bit. It changed the genre from the funny post-apocalyptic scifi to something like not so much intelligent, less funny action-survival-horror-slash. And the second volume continued in this trend. Still I have to say I have enjoyed it quite much.
The main hero can not be killed, the things he has survived could not have been survived, but still he did,… And the book with a promising start was changed into weaker junk book. Still, quite nice relaxing book for those who do not mind gallons of blood, some brains flying around and hundreds, thousands of empty case cartridges.
I have read the third, unofficial and not authorized third volume, not written by Kulhánek – and honestly, the new author has continued in the style so well, I would not be able to recognize the author change. Honestly, the books have needed some ending and they got it by this third volume, so I am satisfied now.
In case you look for high quality books, reduce the valuation by 50-60 percent.
Je to sice Kulhánek, ale přijde mi, že třeba Noční klub je daleko víc založený na charakterech, ať už přátelských, nebo nepřátelských, a rozhodně mu to svědčí víc, než tady. Zde se kromě druhé poloviny druhého dílu prakticky s živáčkem nesetkáme - a samotný hrdina, ač sympaťák, na udržení pozornosti nestačí. Celou knihou se opakuje schéma vyzbrojím se - dostanu na držku - léčím si rány. U dvacátého popisu, jak si Maxmilián píchá triádu a ovazuje ohořelou držku už jsem trochu nevnímal, stejně jako u dokola se opakujících, stále stejných střetů - vzpomněl jsem si na Žambochova Baklyho, kde je té akce taky někdy "až příliš". Jasně, je to Kulhánek, akce tu musí být - jen by měla rozhodně být proložena i něčím jiným.
Jezení pavouků je cool. Lepší jsou zombie srnky a ještě lepší je hrdina co se mění z pomocného redaktora ekologického plátku na pěkně tvrdého bouchače požírajícího pavouky, kterému ani ztráta končetiny neubere na páře. Obligátní dítě na palubě taky přítomno, stejně tak jako mastrubační fantazie autora, ale jinak je to bezbřehé nasilí popisované šťavnatým jazykem. Mimozemšťani by se měli poučit, že invaze do České republiky je začátek jejich neslavného konce. Jo, upíři jsou tam taky.
Cynik pokračuje v nastaveném rytmu první knihy dokonce bych řekl, že pan Kulhánek přepnul na FORSÁŽ neboť akce střídá akci a ke konci děj letí přímo kosmickou rychlostí. Objevují se nové postavy ať už sympatické nebo čekající na popravu hlavním hrdinou. Vyjasňuje se spousta dosud tajem obestřených skutečností. Nevím jestli je dobře, že se pokusil příběh uzavřít někdo jiný než mistr Kulhánek. Váhám zda se pustit do třetího dílu nebo nechat Maxmiliánův příběh tam kde skončil. Za mě výborná kniha s pozoruhodnou evolucí hlavního hrdiny.
Was fun to read. Different than the first part. More brutal, more weird. Fighting against everything and everyone in Max travel through Africa. Endless amount of luck, sometimes without making too much sense. Silly entertainment if you enjoy eating spiders 🕷️
Nemám rád knihy s otvoreným koncom, hoci možno tretí diel bol v pláne, akosi odišiel do stratena. Resp. ten neoficiálny podľa opisu deja....bŕr, radšej nie. Štýlovo a obsahovo sa kniha nelíšio od prvého dielu, ani od iných Kulhánkových titulov, ide si svojím bláznivým tempom, ale akosi toho začína byť nabaleného priveľa. Viac postáv síce obohatilo dej, kolaboranti s nepriateľom neprekvapili, ale samoooperácia/samoamputácia je už dosť silná káva, vrátane 200 km cesty s protézou. Fakt, že sa na konci zo zotročeného strane otrokár je asi smutným zhodnotením ľudskej povahy. PS: naozaj by som chcel vidieť, ako jednotlivec vymieňa dvojmetrové koleso (či ho ťahá stovky metrov na jednej nohe), chirurgickú presnosť napalmu, dávkové strieľanie rakiet a dvere, ktoré nezničí jadrový výbuch, ale termitová nálož áno.
Když by jste dali dohromady Mackgyvera a Chucka Norrise, dostali by jste dohromady hlavního hrdinu Maxmiliana. Jestli vám v životě chybí štěstí, stáli jste v řadě na štěstí za ním, on dostal všechno zbývající 😄
Tahle akční dobrodružná výprava za krví, navazující na prvni díl, je ještě neuvěřitelnější a krvavější, plná dalších (ne)čekaných a (ne)uvěřitelných zvratů a dějových zápletek.
Prostě Kulhánkova fantazie pracuje naplno, skládá dohroady všechny problémy světa proti jednomu člověka, jemuž sem tam pomůže nějaký člověk, stroj či náhoda... a občas bych řekl i fyzikální zákony 😄
Nicméně já jsem se bavil a četl s nadšením, na proložení mezi non-fiction literaturou ideální. Ačkoliv z děje absurdita přímo stříkala, nejednou jsem si prodloužil večerku, kvůli skvěle drženému tempu příběhu, protože jsem nemohl jít spát, bez toho, abych se dozvěděl co bude dál..