Drama - první divadelní hra, kterou napsala autorka v sedmadvaceti letech. Příběh "krajčířky" Evy a její nešťastné lásky patří k stále živému odkazu českého realistického dramatu.
Pamatuji si, jak jsme před dvěma lety probírali český realismus a já se zaujetím poslouchala vyprávění o Gabrielle Preissové, Karolíně Světlé a dalších skvělých ženách té doby, které se dokázaly prosadit. A Gazdinu robu jsem si chtěla přečíst už dávno. Je to smutný příběh, smutná hra. Snad nikdo tu nemůže být úplně šťastný. Eva a Mánek se milují, ale oba si vezmou někoho jiného a jsou nešťastní. Ale zatímco Eva svou lásku pokládá na první místo a uteče od manžela, Mánek se potíží (hlavně finančních) spojených s rozvodem zalekne... inu, dopadne to tak, jak to dopadne. Bylo mi líto všech čtyř zúčastněných, pravda, protože každý něco ztratil a nikdo nenašel lásku, kterou by si zasloužil.
Gazdinu robu jsem si chtěla přečíst už od doby studií na gymnáziu, ale nakonec jsem se se k tomu dostala až dnes v audio podobě pro Český rozhlas v podání Valerie Zawadské. Nebylo to úplně špatné. Zápletka zajímavá - téma nešťastné a nenaplněné lásky je tu zpracované skvěle, celková atmosféra knihy je melancholická a neutěšená, jak se tak k tomuto tématu hodí. A paní Zawadská odvedla skvělý kus práce. Ale přesto nakonec hodnotím jen průměrně. Čekala jsem, že se mne toto dílo více dotkne, více mne zasáhne, ale nestalo se tak. Bylo to dojímavé a smutné, ale četla jsem už řadu knih, které byly mému srdci bližší a vyvolaly ve mně více emocí, nebo ve mně zanechaly silnější dojem. Jsem ráda, že jsem se s tímto dílem mohla konečně seznámit, ale mezi klasickou literaturou mám holt jiné oblíbence. :-)