Lucerna

by Alois Jirásek, Vladimír Vimr (Cover)

Jedná se o pohádkovou hru o dvou dílech. Pohádkový příběh se odehrává ve starém mlýně, na zámku, v lese mezi mlýnem a lesním zámečkem a v lesním zámečku. Ve mlýně žije a pracuje mladší mlynář Libor společně se starou babičkou a schovankou Haničkou. V mlýnském náhonu kromě toho žije i pohádková bytost, vodník Michal, který je do mladé Haničky zamilován. Kromě něj se zde usadil i starý vodník Ivan. Na zámku panuje zlý správce panství, který také touží po Haničce a chce si ji odvést na zámek s nekalými pokoutními úmysly jako služku. Kromě toho usiluje porazit i velkou a starou lípu, kterou mají místní lidé ve velké úctě. V kritickém okamžiku děje však na zámek nečekaně přijíždí panstvo v podobě paní kněžny. Kněžna se nudí a touží po rozptýlení, proto se vydá cestou k lesnímu zámečku kolem Liborova mlýna. Mlynář Libor je svobodný člověk, který nemusí robotovat na panském, má však vůči vrchnosti jednou zvláštní prastarou povinnost. Požádá-li vrchnost o doprovod, je povinen ji doprovázet přes les a svítit jí na cestu starou lucernou. Paní kněžna mlynáři poručí, aby svoji povinnost splnil a on se podvolí. Kněžna se cestou do zámečku s mlynářem sblíží, svobodomyslný mlynář se jí velmi líbí, nabízí mu dokonce, aby s ní odjel pryč do města. Kromě sympatického venkovského mlynáře na ni zapůsobí i krásná česká příroda a dále též život a city prostých lidí. Vedlejší dějovou osu tvoří příběh učitelského pomocníka (mládence) Zajíčka, který velmi potřebuje, aby jej paní kněžna vyslechla a jmenovala definitivním učitelem. Proto se rozhodne sepsat supliku se žádostí a společně partou místních lidových muzikantů zahrát paní kněžně kasaci a vyprosit si tak její přízeň. Muzikanti však v lese zabloudí a vzájemně se ztratí. Správce se snaží odvést násilím Haničku z mlýna, ta se před ním ukryje do staré lípy, kterou ovšem pan správce také hodlá porazit, to vše bez vědomí paní kněžny. Mlynář dovede paní kněžnu na lesní zámeček a jde bránit starou lípu, v čemž mu nakonec pomáhají i muzikanti a učitelský pomocník Zajíček. Kněžna v závěru hry nakonec vše pochopí, lípu porazit nenechá, Zajíčka jmenuje učitelem a rozbitím lucerny zruší onu prastarou mlynářovu povinnost.

Genres: Classics, Czech Literature, Plays, Drama, School

103 pages, Paperback

First published January 1, 1905

About the author

Alois Jirásek se narodil roku 1851 v Hronově u Náchoda. Pocházel ze selského rodu, jeho otec byl původně tkalcem a pak pekařem. Dětství strávil ve Velké Vsi u Broumova. V letech 1863–1867 studoval na německém gymnáziu v Broumově, potom na českém gymnáziu v Hradci Králové. Po maturitě studoval na filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Alois Jirásek pracoval jako učitel dějepisu na gymnáziu, potom na reálce v Litomyšli a poté v Praze. Spřátelil se s mnoha vynikajícími osobnostmi českého národa – například s M. Alšem, J. V. Sládkem, K. V. Raisem, J. S. Macharem, Z. Nejedlým. Pracoval jako redaktor časopisu Zvon. Byl zastáncem samostatnosti českého a slovenského národa a jako jeden z prvních podepsal Manifest českých spisovatelů.

V roce 1879 se Jirásek oženil. Narodilo se mu postupně šest dcer a jeden syn.

Alois Jirásek byl vynikajícím spisovatelem, ale i dramatikem. Jeho dílo je neobyčejně rozsáhlé. Jedná se hlavně o prózu s historickou tematikou, odrážející významné epochy dějin naší země. Hlavním hrdinou je vždy člověk, který reprezentuje svou dobu. Ze začátku byly jeho práce vydávány v časopisech Osvěta, Květy, Lumír, Zlatá Praha a Zvon. Mnoho jeho děl bylo zpracováno filmově. Ve svých velkolepých dílech ztvárnil svou představu národních dějin a poukázal na to, že tvůrcem všeho historického dění je lid.

Z období husitství jsou nejznámější jeho romány Mezi proudy, Syn ohnivcův, Proti všem,

Bratrstvo. Z doby pobělohorské si zaslouží jmenovat alespoň Skaláci, Psohlavci, Skály a Temno. Období národního obrození se věnují například romány Na dvoře vévodském, Filosofská historie, F. L. Věk. Psal rovněž literaturu pro mládež – např. Z Čech až na konec světa, Staré pověsti české. Z jeho dramatické tvorby je pak nejznámější Jan Hus, Jan Žižka a Jan Roháč.

V roce 1920 byl zvolen do Senátu za Československou národně demokratickou stranu.

Alois Jirásek zemřel v březnu 1930 v Praze, pohřben byl pak v Hronově. Je právem považován za zakladatele české historické beletrie. Český národ v něm ztratil jednoho z největších synů. Bylo po něm pojmenováno Jiráskovo náměstí a Jiráskův most. Jeho jméno také nese náš největší festival amatérského divadla – Jiráskův Hronov.

Reviews

[Eli · Rating 4 out of 5]

Pro mě netradiční pohádka na starší motivy. Vcelku milé čtení. Češtinářsky roztomilý jazyk.

[Marek · Rating 4 out of 5]

Po téměř čtyřech letech jsem se začetl do další Jiráskovy knihy a tou je drama LUCERNA. Hra má 4 jednání. Svými pohádkovými motivy mi připomněla hru STRAKONICKÝ DUDÁK od J. K. Tyla.

Lucerna vypráví příběh mladé kněžny, kterou musí mlynář doprovodit do lesního zámečku a musí ji přitom svítit lucernou. Líbili se mi vodníci MICHAL a IVAN, paní KLÁSKOVÁ a její průpovídky na manžela. V knize nalezneme humor a pohádkovou atmosféru. Knihu hodnotím na 70 %.

V textu jsem narazil na pravopisné chyby, které se opakovaly (vydání Artur, 2005) a to u postavy MLYNÁŘ. Několikrát bylo místo slovo MLYNÁŘ napsáno MLYNÁR, což by se nemělo stávat, pokud knihu zkontroloval korektor a navíc, když je tato kniha krátká.

Citáty z knihy, které mne oslovily:

MLYNÁŘ: Kdo zapomene ran, kterými jej ponížili, zůstává bitým psem, a kdo zapomene na své právo, ať je sluhou, ať otrokem!

ZIMA: Noc má svou moc a svý právo, jak se říká, Den je k práci a noc jako neděle k odpočinku. Proto má člověk v noci spát.

[princeznazknih · Rating 3 out of 5]

„ale té lípy se nevzdám. mňmňmňmň.”
„ovšem… knězna nesmí být těžká. já vám jednou nesl přes močál Musilovou Webberovou. znáte Musilovou Webberovou? ona je jak dvě. Musilová, Webberová! a teď to neste.”
toť moje hlavní motivace to číst. a nebylo to úplně špatné. zajímavý příběh, to jistě. zatím docela jiné než ostatní dramata, co jsem četla. můžu určo doporučit.

[Locika Škopková · Rating 3 out of 5]

Musím říci, že Lucerně sluší mnohem více hraná podoba - atmosféra Mahenky tomu dodává to kouzlo - zvlášť když si uvědomíte, že před více než sto lety se ve stejných prostorách lidé smáli a snad i dojímali u stejného a přesto jiného příběhu. Přeci jen ta lípa ševelí o naší historii i dnes. Více se mě dotkla asi ta nostalgie, než příběh samotný, ale i o tom to je.

[DanyR · Rating 5 out of 5]

Starý pohádkový příběh, svým způsobem hrůzně aktuální, rozhodně humorný a při troše citu i dojemný. Stačí jen kousek bujaré představivosti a smysl pro dobré konce. Začínám mít ráda Jiráska.

[JustLucyy · Rating 4 out of 5]

Nebylo to nic světoborného, ale četlo se to velmi dobře a rychle. Příběh má pohádkové prvky jako třeba vodníka nebo lesní panny a za mě je to velmi podceněné dílo ❤️.

[Eliška ** · Rating 2 out of 5]

☹️

[Eliška · Rating 3 out of 5]

Poprvé jsem knihu odložila s tím, že mě absolutně nechytla a přišla mi jako blbost. Teď jsem ji ale dočetla a bylo to docela fajn počtení.

[lampia · Rating 3 out of 5]

ta taake no
rozpravka, klaskova uzasna

[Vojtěch · Rating 4 out of 5]

Hezký příběh, který je ke konci hry až pohádkový. Více v připravované recenzi pro Knižní kukátko ;)

[Freckles · Rating 2 out of 5]

It was ok.

[VeruFru · Rating 2 out of 5]

V posledni dobe se mi zacina klasika libit, ale tahle kniha mezi me oblibene patrit urcite nebude :X

[V · Rating 4 out of 5]

Jirásek mě touhle divadelní hrou mile překvapil. Má zajímavé poslání, i když je škoda, že není příběh více rozvinut v těch důležitých částech.