Radúz a Mahulena

by Julius Zeyer, Vladimír Vimr (Cover)

Hlavním tématem díla je láska dvou mladých lidí, ze dvou sousedních znepřátelených královských rodin, kteří musí kvůli své velké lásce prožít mnoho protivenství a překonat mnoho překážek. Toto téma se vyskytuje i v mnoha jiných literárních či literárnědramatických i audiovizuálních dílech.

Genres: Classics, Drama, Plays, Czech Literature, Read For School, School, Romance

84 pages, Paperback

First published January 1, 1896

Reviews

[Doubravka · Rating 3 out of 5]

Ta knizka byla tak hezkaaa a to je to povinna cetba

[Oliver · Rating 4 out of 5]

Až na občasné přehnaně teatrální projevy (neustálé mdloby a blouznění pro naprosté banálnosti) velmi jímavě a citlivě zpracovaný příběh dvou milenců, jimž okolnosti nepřály v jejich lásce. Taková ztřeštěná verze Romea a Julie.

[klara ⋆｡°✩ · Rating 4 out of 5]

kind of like if the play romeo and juliet was slavic (and better)

[Jana P. · Rating 3 out of 5]

Kniha Radúz a Mahulena mne lákala hodně dlouho, už od dob mých gymnaziálních studií. A čas na ni přišel až dnes. Nakonec teda knihu opouštím docela rozpačitá a s průměrným hodnocením.
Myslím, že to téma dvou znesvářených rodů, které se propojí skrz lásky dvou mladých lidí (každý z jiné strany barikády), je docela nadčasové a mnozí autoři z toho těží dodnes. Je to i v případě Julia Zeyera. Autor tu navíc do toho zakomponoval pohádkové prvky (kouzla), což zase dramatu dodává ještě tzv. "něco navíc".
Zeyerův styl psaní je hodně květnatý, košatý - ne každému to asi sedne, zvlášť pokud nejste na takový styl psaní zvyklí. Ne každému se to bude asi číst dobře, ale mně se to docela líbilo.
Přesto hodnotím třemi hvězdami. Asi jsem měla příliš velká očekávání, co se týká toho, co mi příběh bude umět předat. Ať se snažím jakkoliv, úplně nedokážu odhadnout, co přesně jsem si měla odnést. Uznávám, bylo to kouzelné, ty rodinné sváry tu jiskřily, líbil se mi ten jazyk. Ale nevím, asi jsem čekala ještě něco "víc". Že mne to třeba nějak zasáhne. Nebo že si budu moci odnést nějaké ponaučení, emoci či nějakou nosnou myšlenku. A jestli tu něco takového je, tak já to bohužel nenašla. :-(

[Lubomír Tichý · Rating 3 out of 5]

No, on je to prostě archetypální pohádkový příběh, s ním si člověk moc interpretačně nevyhraje. Čtenářsky velmi příjemný, byť toho za těmi vznešenými slovíčky zas tolik není. Ale zajímavý prvky lze najít určitě, líbily se mi náznaky symboliky (bílá srna), opakující motiv vztahu k zemi, když už nezbývá nikdo jiný – a přestože je v díle patrný národovecký charakter, zde bych si rád myslel, že se jedná spíše o sepjetí s přírodou, s níž si i při vylíčení místa dává Zeyer záležet a která je od člověka neoddělitelná. Pak taky motiv snění, do kterého Radúz upadá, chápu jako únik od tíživé skutečnosti do světa fantazie. Z romantické tradice čerpá hra vůbec hojně, jen nevím, jestli se to povedlo dát do nějak objevného kontextu. Přijde mi spíš, že je to příběh všemocné lásky, což je pěkný, ale pouze pěkný.

[réza · Rating 4 out of 5]

podle mě to nebylo vůbec špatné, letos mám na tu povinnou četbu nějaký štěstí. utíkalo to rychle a celkem mě to i bavilo, což je nezvyk. strašně se mi líbila ta zlá královna – konečně nějaký silný záporný ženský charakter. ale teda, co jsem nepochopila, je, kdy se stalo, že se do sebe radúz s mahulenou tak zamilovali. nic, nic, a pak najednou: „Ó, Mahuleno!“ tohle „Ó, Mahuleno!“ tamto, ale je možné, že je to jen mou nepozorností. příjemně mě to překvapilo.

podtrženo sečteno – Radúz s Mahulenou si vyvařili čestné místo mezi knihami, které Téra doporučuje jakožto dobrou povinnou četbu.

[Juli · Rating 3 out of 5]

Opravdu to byla pohádka a četlo se to celkem dobře, ale moc mě to nebavilo.

[Marek · Rating 5 out of 5]

Podtitul knihy zní: Slovenská pohádka o čtyřech dějstvích. Byl jsem na tuto knihu zvědavý a musím říci, že kniha mne oslovila od úplného počátku až po samotný závěr. Přestože JULIUS ZEYER napsal hru v roce 1894, je stále čtivá a knihu určitě doporučuji k přečtení. Autorův jazyk je moc pěkný. Pohádky většinou končí dobrým koncem. Jestli to bude i v tomto případě, se dočtete v této knize. Knihu hodnotím na 100 %.

Je s podivem, že kniha nemá vyšší hodnocení, určitě by si to zasloužila.

V závěru knihy se nachází medailonek o spisovateli a informace o hře RADÚZ A MAHULENA.

[Helene · Rating 2 out of 5]

Mrzí mě, že mi tohle nesedlo. Přišlo mi, že děj má mnoho mezer a jazyk byl příliš náročný. Celkové pohádkové motivy mi do toho také příliš nešly. Možná že v divadelním zpracování je to hezké a zajisté modernější, ale v knižní podobě dnes již dost možná nečitelné. Škoda, druhou šanci už knížce dávat nebudu.

2 / 5 ☆

[V · Rating 4 out of 5]

Zprvu se mi to četlo obtížně, bylo to takové moc vzletné nebo jak jen to mám říct. Ale je to hezká pohádka, kterou jsem neznala a asi jsem měla. A na rozdíl od Schillera, tohle má krásně pozitivní konec. Ale zároveň je v tom hodně pravdy, co se týče té mateřské žárlivosti... 🤔

[Eliška ** · Rating 3 out of 5]

klasická pohádka 😊

[Alenka of Bohemia · Rating 4 out of 5]

Krásná slovanská pohádka psaná překrásným jazykem.

[Berunka. · Rating 4 out of 5]

Doubravka měla pravdu!

[Blančitos · Rating 3 out of 5]

Nebylo to špatné, ale na zadek mě to neposadilo.

[Book is always the answer · Rating 3 out of 5]

Začátek byl moc dobrý, ale pak to ztratilo čtivost.

[lampia · Rating 5 out of 5]

🥹🥹🥹🥹

[Ladislav · Rating 5 out of 5]

Zeyerův jazyk je krásný, poetický a vytříbený. Příběh má trochu zvláštní rozuzlení, ale k dobru mu připočítávám šťastný konec – nakonec jde o pohádku, ne o tragédii. Zápletka je vlastně dobře známá, stejné prokletí nalézáme třeba v příběhu Šakuntaly z Mahábháraty. Na tomto díle mi vadí pouze skutečnost, že jsou city starší generace mnohem uvěřitelnější než city generace mladší. Nenávist Runy je strhující, mateřská láska Nyoly srdceryvná, dokonce i chabost Stojmíra je, jak se říká, „ze života.“ Náhlé vzplanutí Radúze a Mahuleny ovšem nechápu: na svého zavražděného jelena zapomíná Mahulena velmi rychle a jeho zabití Radúzem vlastně musí být nepochopitelné, abychom vůči Radúzovi neztratili veškeré sympatie.