Většina biologů i studentů přicházejících studovat biologii na vysokou školu se domnívá, že evoluční biologie je v podstatě uzavřená kapitola vědy. Ale co když je všechno úplně jinak? Co když právě evoluční biologie v 70. a 80. letech uplynulého století prodělala v naprosté tichosti zcela zásadní revoluci, po níž by se vlastně měly od základu přepsat veškeré učebnice tohoto oboru? Co když je i nový model evoluce vycházející z dawkinsovsko-hamiltonovské teorie sobeckého genu, založené na soupeření různých variant téhož genu o předání co největšího počtu vlastních kopií do dalších generací, stejně chybný jako původní model Darwinův, a vbrzku nás proto čeká revoluce další? A nemohla by stávající model nahradit například teorie takzvané zamrzlé evoluce? Teorie, která předpokládá, že naprostá většina druhů, se kterými se v přírodě setkáváme, není schopná se evolučně vyvíjet, ani když jsou vystaveny sebesilnějšímu selekčnímu tlaku, a tak pouze pasivně čekají, až se změny v jejich prostředí nahromadí v takové míře, že jim nezbude, než způsobně vyhynout. Kde se berou nové druhy, jak je možné, že jsou druhy účelně přizpůsobeny svému prostředí a jak může v takovémto evolučně zamrzlém světě vůbec docházet k evoluci? Odpověď na uvedené otázky, jakož i otevřený a někdy poněkud svérázný pohled do zákulisí dnešní vědy nabízí tato kniha.
Dobré shrnutí vývoje evolučních teorií od Darwina, přes Neodarwinismus a Sobecký gen až k teoreticky zamrzlému dnešku...tematika je podána srozumitelnou popularizační cestou a vše je vysvětleno na postupně složitějších příkladech. Pan Flegr se také čtenáři snaží vysvětlit zavedené praktiky ve vědě a zároveň se vtipně trefuje do absurdních pořádků v publikační činnosti a její závislosti na samotném financování vědcova chleba :)
Rozhodně doporučuji k přečtení a dávám v pléno: Jak to je teda s tou isoelektrickou fokusací v buňkách, ha - a kdy o tom vyjde populárně-naučná kniha? :)
Úžasná kniha profesora Flégra, kde přístupným způsobem vysvětluje základní myšlenky evoluce a pak předkládá vlastní koncept toho, jak k evoluci dochází. Proti klasickému pojetí gradualismu (neustálá pomalá kumulace mutací) staví tzv. zamrzlou evoluci. Ve zkratce jde o to, že k významným evolučním změnám dochází skokově, např. když se izoluje malý počet jedinců z velké populace (pár jedinců na kmeni stromu kolonizuje ostrov). Myšlenka sice není tak úplně originální (viz S. J. Gould - punctuated equilibrium), ale Flégr přidává spoustu vlastních poznatků. Mimochodem, byly to úžasné časy, kdy se profesor Flégr věnoval věcem, kterým skutečně rozuměl. :-)
Po této knize jsem sáhla, abych měla konečně jasno, jak to s evolucí bylo. Jsem ale ještě víc zmatená a nejistá. Že by to bylo tím, že v tom nemají jasno ani evoluční biologové? Nesedl mi styl výkladu: zasvěcování do teorií (opravdu jsem se snažila vše sledovat a vstřebávat), aby ty byly v následující kapitole popřeny; rádoby vtipné vsuvky např. o korelaci počtu vypitých piv a rozvíjením teorií mě taky nepřesvědčil. Budu muset sáhnout po (doufejme) systematičtější publikaci, čemuž jsem se na začátku chtěla vyhnout (nejsem a nebudu biolog).
Ač pochybuji o přístupnosti takové četby pro někoho, kdo neabsolvoval alespoň semestr genetiky a molekulární biologie, teorie byly opravdu hezky a srozumitelně vysvětleny a porovnány. Některé pasáže ale až nepříjemně sršely narcismem.
Trvalo mi to dlouho, často jsem knihu odkládal podle nálady. Něco jsem se dozvěděl, ale na plné pochopení my chybí kusanec vzdělání. Asi se k ní budu sem tam vracet.
Zamrzlá evoluce mi přišla opravdu zamrzlá. Trvalo mi věčnost, prokousat se každou z kapitol. Místy vtipné hlášky byly většinou ubity nekonečnými souvětími, která mi občas nedávala smysl. Kniha sice krásně a polopaticky představuje téma evoluce a v rámečcích vysvětluje i přidružené biologické termíny, přesto mi to přišlo více jako nudná povinná literatura než zábavné a oddechové poučné čtení.