K moři

by Petra Soukupová

Próza začínající autorky Petry Soukupové se značně vymyká kontextu současné české literatury. V centru autorčina vyprávění je životaběh několika hrdinů: obyčejných lidí formálně propojených rodinnými vztahy, avšak lidsky vzájemně velmi vzdálených. Jejich příběhy se naplno a autenticky protnou pouze jednou: při víceméně náhodně vzniklé prázdninové cestě k moři.

Tvarem i myšlenkou tato próza odkazuje k Virginii Woolfové a její - dnes již klasické - próze K majáku. Nejde ale o napodobivé formální cvičení: z autorčiny výpovědi lze vyčíst (vzhledem k jejímu věku) až překvapivě niterný prožitek rozpadu mezilidských vztahů a nemožnosti plnohodnotné komunikace ani mezi nejbližšími.

Genres: Czech Literature, Contemporary, Fiction, School, Novels, Family

204 pages, Paperback

First published January 1, 2007

About the author

Petra Soukupová je česká spisovatelka a scenáristka, laureátka literárních cen Magnesia Litera 2010 v kategorii Kniha roku za prózu Zmizet a Ceny Jiřího Ortena 2008 pro mladé literáty za knihu K moři.
Absolvovala obory scenáristika a dramaturgie na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění v Praze.

K povídce Na krátko vytvořila scénář, za nějž v roce 2009 obdržela 3. místo v soutěži Cena Sazky za nerealizovaný scénář. Kniha K moři se stala předlohou pro napsání scénáře, za který obdržela nejvyšší ocenění ve 2. ročníku soutěže scenáristů Nadace Barrandov & RWE. Za triptych Zmizet byla vedle zisku Magnesie Litery také nominována na Cenu Josefa Škvoreckého.
V letech 2008–2010 působila v televizi jako scenáristka seriálu Comeback, s Tomášem Baldýnským psala i seriál Kosmo. Od roku 2011 pracuje jako dramaturgyně seriálu Ulice.

Reviews

[Karolína · Rating 5 out of 5]

V životě by mě nenapadlo, že mě knížka o ničem bude tak ohromně bavit! Ze začátku mi trvalo, než jsem si zvykla na styl psaní, po čase se mi to nakonec i líbilo. Jak osvěžující! Nic podobného jsem nikdy nečetla. Příběh popisuje obyčejný život jedné rodiny. Příběh, který by se mohl stát tisícům ostatních a není vlastně sám o sobě ničím zajímavý. Ale tím, jak autorka popisuje, jak na jednotlivé obyčejné události života nahlíží jednotlivé postavy, je naopak velmi velmi neobyčejný. Rozvody, rozchody, seznámení, komplexy, charakter, adopce, sourozenecká rivalita...to vše je běžnou součástí života, ale málokdy má člověk možnost nahlédnout do hlavy lidem, kterým se to děje. Krátká ale čtivá knížka, kterou člověk zvládne za víkend, ne-li za jeden (dlouhý) večer, určitě doporučuji!!

[Zuzulivres · Rating 4 out of 5]

Ked som zacala citat K mori, tak som si povedala WTF, co je toto za sloh na urovni ZŠ? No postupne sa mi riadky tejto knihy dostali pod kozu, to ako je napisana je zjavny zamer. Najlepsie na nej je to nevypovedane, skryte v tych jednoduchych, holych vetach. Neschopnost komunikovat medzi najblizsimi sa vznasa vo vzduchu ako bolestny vykricnik a neraz mate chut postavami zatriast. Paralely medzi touto knihou a obycajnym zivotom si snad najde kazdy, kto ho nema dokonaly a nenosi ruzove okuliare. Tesim sa na dalsie knihy od autorky. Za mna 4.5 *

[Sorrow (Hanka the bookworm) · Rating 4 out of 5]

Subjektivně bych po přečtení jiných Petřiných knih hodnotila třemi hvězdami, ale že je to debut, hvězdu přihazuji. Autorka je mistryní ve vykreslování charakterů a vztahů mezi nimi. Líbí se mi ten kontrast strohého stylu a hutné výpovědi, který je pro ni tak typický. Chápu, že její sloh nesedne každému, tahle dáma má ale co sdělit. Byť se její próza zdá bez naděje, mezi řádky naopak můžete vyčíst, že vlastnosti, které dnešní společnost vyzdvihuje, ještě nejsou vším, a že naopak outsider může dopadnout docela dobře. Oceňuji opravdovost a smekám před Petřiným pozorovacím talentem, tohle napsat v pětadvaceti?!

[Lori · Rating 4 out of 5]

Jednohubka na víkend. Styl je takový specifický, velmi úsečné, žádné dialogy, nehorázně nesympatické charaktery, že jsem upřímně překvapená, jak se to tam autorce podařilo všecko nacpat. Hvězdička dolů za hrubky.

[Bara · Rating 4 out of 5]

Tak jsem hotová. Se čtením a zasáhlo mě to i citově. Je to taková Osage County po Česku, taky z toho mám takový pocit zhnusení. I když tady to s některými postavami dopadlo jakž takž dobře a až na výjimky nešlo o tragédie, co by se nedaly nějak zvládnout, ale postavy byly buď strašně pasivní nebo nevšímavé a podobně. Často to bylo velmi realistické, emoce i události, se kterými se člověk ztotožní, jen pár ojedinělých věcí mi přišlo možná už trochu přitažených za vlasy.
Dílo člověka zasáhne, ale chybí tomu pořádná očistná katarze (ostatně jako u OC). Styl mi připomněl prózu Petry Hůlové, nutno podotknout, že Petra Soukupová z tohoto duelu vychází vítězně.
Při čtení si klidně dejte pár pauz na něco lehčího, jinak by vás to mohlo vrhnout do deprese.

[Martina V. · Rating 4 out of 5]

Jeden muž. Dve ženy. Štyri dcéry, každá iná. Každá svojská. Plus jeden pes, ktorý tiež zohrá svoju, aj keď nie hlavnú úlohu. Strohý štýl. Ako keď sa krája saláma. Cak, cak, cak. Detstvo. Cak. Svadba. Cak. Deti. Cak, cak. Rozvod a svadba. Cak, cak. Ďalšie deti. Taká zvláštna obložená misa. Pomerne chutná, aj keď nikdy nevieš, do čoho zahryzneš na ďalšej stránke. A keď už sú konečne v tretine knihy na ceste k moru ... nič sa nestane. A keď sa aj stane, nikto si nevšimne. A keď si aj všimne, nepovie. A keď aj nepovie, nezabudne. A keď zabudne, umrie. Cak, cak. Smutné. Zaujímavé. Veľa postáv, veľa osudov, dopodrobna vyrozprávaných pár vetami. Trefnými vetami. Stojí za prečítanie.

[Quanti · Rating 4 out of 5]

Když jsem jezdila na tábory, zhruba na přelomu prvního a druhého stupně ZŠ, ostatní brzo objevili, že ráda vymýšlím a vyprávím. Nejradši - po vzoru tehdy oblíbených dietlovek a jiných obdobných seriálů - o vztazích a životních osudech. Tahle knížka mě úplně přenesla do toho období. XY se stane YZ, už nikdy nezažije ZW, ale jednou se stane WQ. Tohle miluju a Soukupová to umí. Ačkoli její pozdější knížky jsou vytříbenější, rafinovanější a už nejde jen o sled popisků ve stylu anotací v televizním programu - stejně jsem si tohle vážně užila.

[tamarta22 · Rating 4 out of 5]

Petra Soukupova is definitely one of my discoveries this year! Her stories are so relatable, she can speak in a voice that resonates with me very well.
I liked how she went through life of a number of characters - all members of extended family, showing somewhat twisted connections between them. This book did not shake me as much as the previous one, but it gave me what I anticipated - a solid portion of good reading.

[read in CZ]

[Melindaaaa · Rating 5 out of 5]

Instantní depka. Nevěra. Rezignace na život i sama sebe. To všechno a mnohem víc je K moři. Zaznamenané myšlenky, které snad v nějaké formě napadly každého z nás. Aspoň někdy. V těch nejhorších momentech. Soukupová vám možná vezme víru v lidstvo a nezištnou dobrotu lidí, ale bude vás to bavit. A moc.

[Martina Bila · Rating 3 out of 5]

3,5 *
Čítalo sa to klasicky super, ale keďže centrom príbehu nie sú tri hlavné postavy (ako som u Soukupovej zvyknutá), ale niekoľko generácií dvoch rodín nebolo miesto na introspektívu. (Nefunkčné) rodinné vzťahy ovplyvňujúce náš charakter, konanie a budúcnosť je Soukopovej opakujúca sa téma, ktorú ja môžem.

[Daniela Tabakovič · Rating 3 out of 5]

Styl pisania Soukupovej je citavy, ale vyvolava vo mne neurcity nepokoj. K mori, je katarzne, treba mat na zreteli, ze nezaujem je toxicky v akomkolvek smere.

[Barbora Romanovská · Rating 2 out of 5]

Musím říci, že jsem z této poněkud rozpačitá. Na jednu stranu — jedinou, které rozumím, tedy psychologickou — autorka velmi vykreslila rozličné úhly pohledu na běžné vztahové situace, které obklopují. Musím přiznat, že její postřehy jsou brilantní, Soukupová má skutečně oko nevyřčené. Kéž by tímto talentem byli obdařeni i muži!

Nutno přiznat, že začtení se nebylo jednoduché, absence sloves, zájmen a dalších slov, na které jsme si při čtení těch stovek knih zvykli, znesnadňovalo. Důvod mých rozpaků... nerozumím tomuto uměleckému záměru. Úsečné věty jindy baví, tady jsou ale vkládány do úst veškerým postavám. Pochopila bych to u existenciálně zničených osob, pitomců a lopat, které nečtou. I já se tak občas prezentuji! Tady na tom nikdo nebyl tak zle!

Zpětně ocenit, že kniha nebyla rozsáhlá a ty úhly.
Takže dvě hvězdičky.

P.S.: Nejsem blbec, jen jsem si chtěla zkusit autorčin styl.

[Simone · Rating 3 out of 5]

Pod sněhem je boží věc. Bez debat. Syrová, a přitom neskutečně emočně bohatá. Údernej jazyk, který svou strohostí perfektně vystihne to, co má. Zmizet je o krapet slabší, no a K moři ještě o další krapítek.
Ono to bude tím (si myslím), že se jedná o prvotinu. Styl psaní se mi moc líbí, jen to ještě není tak důrazné psaní jako u Pod sněhem. Baví mě, jak se dozvím o všech všechno. Měla jsem ale pocit, že se mi nepodařilo se tak úplně vžít a dostat dovnitř. Kdybych začala touhle knihou, vím, že bych byla nadšená. A vlastně jsem, protože mám svou nejmilejší českou autorku!

[Karolína Vysloužilová · Rating 2 out of 5]

Díky přemíře času, kterou v současné době mám, jsem knihu přečetla za jedno odpoledne. Zase až tak moc mě nezaujala, tak ani sama nevím, proč jsem ji tak rychle zvládla.

Styl psaní knihy mi ze začátku hrozně vadil, pak jsem si sice zvykla, ale nepřijala ho zcela za svůj. Nebyla to špatná knížka, ale paradoxně nejvíce mě bavily a zaujaly poslední kapitoly, ve kterých autorka vykresluje "zbytky" životů hlavních postav.

[Lukáš Cabala · Rating 5 out of 5]

Mňa dostala, spomenul som si na Helle Helle.

Mal som chuť na more, piesok a emócie boli zdielateľné - čo sa mi napríklad
pri takej Tereze Boučkovej nestalo ani náhodou...

Štýl bol taký, ako keď niekomu chcete niečo čo najrýchlejšie povedať - to
ma zo začiatku iritovala, ale zvykol som si spokojne.

stále mi ide na rozum slovo - vypozorované,
Skrátka ak je autor rodič postáv, tak Soukupová je rodič veľmi pozorný.

[Ladislav · Rating 3 out of 5]

Styl se mi zdál na začátku hodně strhující a hutný, ale zejména v poslední třetině knihy, kdy se ty strohé kapitolky rozpínají a klenou přes tak dlouhé osudy, už mi neseděl. Jako by pak šlo jen o takové prázdné chrastící kostry odbyté souhrnem několika fakt, ne o lidi. Body dávám za neotřelost a odvahu psát nově, za přečtení kniha určitě stojí, pro zamyšlení vás pod žebro aspoň lehce dloubne :-)

[Kateřina Harenčáková · Rating 4 out of 5]

Někde jsem četla recenzi, že tahle kniha vlastně nemá zásadní děj, ale moc hezky se čte - s tím se dost ztotožňuju. Příjemná knížka do tramvaje, která mě vůbec neurazila, ba i nadchla! Zároveň jsem si připomněla nějaké dětské bolístky, které mi v době dospívání přišly tak zásadní a teď, když jsem je prožívala jako čtenář v dospělosti, mi to nastavilo takové hezké zrcadlo :-).

[Štěpánka · Rating 1 out of 5]

Tak tohle určitě ne. Stylisticky neučesaný a líný, hrubky, plochý postavy, u kterejch mě vůbec nezajímá, jak dopadnou, jenže o ničem jinym to vlastně ani není. Chybí hloubka. Jakoby jediný dva způsoby popisu postav byly tlustej/hubenej zrzavej/blond. (A proč jsou tam všichni zrzavý?!) Tohle mohlo zůstat v šuplíku.

[Evajs · Rating 3 out of 5]

K moři je v podstatě takový seriál Ulice v knižním podání, ale bez zbytečně přehnaných dramat i když někdy docela depresivní.

[Eliška Good · Rating 5 out of 5]

Velmi zajímavé čtení.
Velice zvláštně napsané. Jednoduše a složitě zároveň. Přesto čtivě.
Je to náhled do lidských duší.
Do vztahů. Romantických, rodinných, přátelských, nepřátelských. Ale hlavně jde o tu rodinu.
Ukazuje spoustu různých pohledů. (Ale skákání mezi nimi není vůbec matoucí nebo rušivé.) Ukazuje rozdílné názory, způsoby myšlení a úhly pohledu.
Ukazuje život.
Rozhodně doporučuju.

[Klára Peroutková · Rating 5 out of 5]

Super knížka😍

[Eva Kotláriková · Rating 5 out of 5]

Skvelý, vysoce čtivý vhľad do rodinných konštelácií. Jeden otec, 4 dcéry z 2 manželstiev, 1 výlet k moru. Jediná fotka na ktorej su vsetky 4. Co bolo predtym, co sa stalo potom. Velmi sa mi páči štýl akým Soukupova píše. Vecný strohý plný obsahu, ani veta navyše. Teším sa na ďalšie jej veci.

[Tomáš Fojtik · Rating 3 out of 5]

Myslím, že na střední škole by s tím autorka slavila úspěch.

[Martin Smrz · Rating 4 out of 5]

Opravdu zajimava knizka co ma spad a pekne, rychle popisuje pohledy ruznych generaci, pohlavi, zajmu na zivot

[Batisse · Rating 2 out of 5]

Nevím, kdo ji přesně srovnal s Virginií, ale je to spíš patnáctiletá Virginia, jestli vůbec. Není nudná, lehce se čte, žádná hlubší myšlenka.

[Tomas · Rating 5 out of 5]

Je to pisane stylom, ktory sa neda k nicomu prirovnat. Vyznieva to spociatku jednoducho a prvoplanovo ale ma to svojsku hlbku.

[Řehoř Samsa · Rating 4 out of 5]

Taková typická listopadová neděle, jeden by řekl, když se mraky nad Prahou zatáhly a nepřestávající provázky deště bubnující na střechu nad ložnicí a na dřevěnou terasu vytvořily tu pravou knihomolnou atmosféru. Sníh letos nebude; Pod sněhem se neocitneme, ale za to jsem se mohl vydat K moři. Kniha uvelebená na prominentním místě v knihovně od dob vybalení vánočních dárků mě lákala už pár týdnů; daroval jsem a mohl jsem si ji tedy vypůjčit.

Čekal jsem, co jsem dostal. Charaktery načrtnuté a narýsované přesně, jasně, nečernobíle; popisy situací, jak se v reálném životě dějí; nepochopení, kterých jsme sami tolik zažili; a momenty, kdy si člověk znovu uvědomí, že nejcennější je rodina a že odkládat prožitky s blízkými až na jindy znamená odkládat to nejdrahocennější, co člověk má.

Postav je tak akorát, aby se v nich čtenář neztratil, a přepínání mezi jejich osudy je až dokumentární. Strohost, několik slov, pár vět – a hned máme jasno, oč (o koho) jde. Petra má na podobná vyprávění a pozorování dar. Velký. Oblouk vyprávění – začátek, cesta k moři a konec – je všeobjímající a všezahrnující. Od začátku až do konce. Taková normální rodinka, řeklo by se; a taky že jo. Tací jsme. Ty i já.

-----

VŠECHNO JINAK
Bára ho chce pořád, vidět a cítit. Volá mu a on to nebere. Pak se vidí v práci, on dělá jakoby nic. Pak se ozve on. Stráví spolu noc a on pak odejde a zase se jenom zdraví v práci.
A dokola. Bára brečí doma a říká si, tohle nemám zapotřebí, hajzl jeden.
A pak on zase zavolá. A ona řekne, jo, můžeme se vidět, nic nemám. A klidně něco zruší.
Takhle už to jde měsíc a Báru to hrozně štve a zároveň už ho má ráda, což se o něm tedy říci nedá. Alespoň tak se to zdá Báře.
Jemu do hlavy není vidět, kdo ví, co si myslí. Nic neříká. Tedy ne o tom, co bude dál. Jinak spolu s Bárou mluví dost. Plkají a někdy se i smějou. V práci stále dělají jakoby nic.

[Jane Rain · Rating 3 out of 5]

Petru Soukupovou jsem si díky knihám Nejlepší pro všechny a Kdo zabil Snížka? oblíbila, a tak jsem si koupila audioknihu K moři.

Táta sbalí dcery z prvního a druhého manželství a vyrazí s nimi k moři. Ale o tom to vlastně není, protože se dozvíme příběh celé rodiny od seznámení rodičů až prakticky po jejich smrt. Co kdo dělal, jak mu to šlo ve škole a kdo s kým se dal dohromady. Pokud milujete různé rodinné ságy, tak tohle asi bude příběh pro vás. Dozvíte se, jak to s kým dopadlo.

Nemůžu hodnotit podprůměrně, protože napsané je to vlastně celkem dobře. Vystihnout různé lidské příběhy se autorce daří. Jen pro mě to byla trochu nuda. Párkrát se tam schylovalo k nějaké události a říkala jsem si, že teď se asi něco hrozného stane, ale pak se nic nestalo a život plynul dál. Jen jedna smutná věc se vážně stala a dost mě rozesmutnila, přišlo mi to od autorky trochu zákeřné 😀.

Vyprávění je takové strohé. Zvlášť v některých částech to už je jak popis života na parte. Ta měla tolik dětí, ten se přestěhoval a pořídil si psa a tak dále. Musím říct, že mě to otravovalo a přišlo mi, že tam chybí nějaká hlavní zápletka. Prostě nosný příběh. Autorka má na to napsat třeba rodinný thriller ve stylu Shari Lapena a tady to vlastně bylo na podobné vlně, ale bez té zápletky.

Postavy žen se mi od začátku pletly a občas trochu i u konce. Chybělo mi něco, co by pomohlo si je víc zapamatovat jménem, třeba i unikátnější jména. Hodně jsem je poznávala podle jejich příběhu.

Doporučuji spíš pro mladší ženy ve věku tak 15-25 let. Na ty víc zapůsobí různé problémy, které se tam řeší. Nebo pokud vás baví vyloženě vztahové příběhy. Příběh je celkem krátký a strávila jsem s ním docela hezkých 6 hodin.

[Alena · Rating 5 out of 5]

Kniha se četla hodně svižně, ten rychlý spád a stručný, místy až strohý styl psaní byl hodně osvěžující, nic zbytečného, nic navíc. Občas mi do větné skládačky chybělo nějaké to sloveso, ale to spíše ze začátku čtení, časem jsem si zvykla.
Velmi oceňuji náhledy do životů vedlejších postav, které se sice v příběhu moc dlouho nezdržely, autorka čtenáři ale v krátkých odstavcích vysvětlila, proč jsou zmíněné a jakou mají motivaci pro své činy.
Co se příběhu týče, jeho uvěřitelnost a syrovost mi byla taky příjemná, podvědomě jsem ze zvyku pořád očekávala nějaké malé happyendy, které naštěstí nepřišly. To, jak autorka na postavy nakládá nepříjemné situace a posílá jim do života nevhodné partnery a přátele, je stále v uvěřitelné míře a nesklouzává k neúnosným komplikacím, které by z postav dělaly oběti či naopak superhrdiny. Ve velké míře si za své osudy mohou postavy samy svým předchozím konáním.
Závěrečná část knihy je hořkosladkou tečkou, která uzavírá životy všech protagonistů. Těší mě, že jsou jednotlivé příběhy uzavřené a většinou nedopadly přehnaně pozitivně či naopak příliš katastrofálně, spíše tak, jak bych od reálného života očekávala.
Po přečtení ve mně zůstává fatalistická myšlenka, že stejně jednou všichni umřeme, tak proč se v daný moment tak moc trápit.

[oblakaknihahlavavnich · Rating 4 out of 5]

Moje první setkání s autorkou nemohlo dopadnout lépe! K moři je sice krátká knížečka, ovšem její obsah mě naprosto překvapil.
Kniha je psána prostým, sdělným stylem. Krátké věty jsou úderné a poskytují potřebné informace. Nic není přikrášleno. Nic zde není ponecháno fantazii čtenáře, každá případná budoucnost je rozvinuta.
Autorka zde pracuje s velkým množstvím těžkých témat - rozvod, psychické problémy, nespokojenost ve vztahu, preference jednoho dítěte, problémy spojené s příjmem potravy. To vše je ale prostoupeno jakousi komičností a nesmyslností.
Postavy byly dobře a dostatečně popsané, každá z nich byla něčím jiná a pozoruhodná. Místy jsem se ale v jejich jménech trochu ztrácela a musela přemýšlet, kdo je kdo.
Překvapilo mě, že ta krátká kniha může poskytnout příběhy, které bych běžně hledala v rozsáhlém generačním románu. I přestože jsou zde popisovány v podstatě běžné situace, zvláště pak v části, kdy jedou na výlet, ani chvíli jsem se při čtení nenudila a ani detaily z benzínových stanic a auta mi nepřišly zbytečné.
Příběh působí uceleně, zvláště pak díky závěrečné části, která všechny osudy uzavře.