Kniha Jak sbalit ženu - praktická příručka technologie lovu je návodem, jak získat ženu, po které toužíte. Shrnuje „balicí“ know-how mužů, kteří se od obtížných začátků propracovali k okouzlující dokonalosti, takže jim dnes ženy jen stěží odolávají. Ne, nejsou všichni zrovna pohlední! Jsou jen poučení: a se ženami to už umějí. Vy jste nyní ve výhodě: díky knize se můžete poučit z jejich nezdarů, vyhnout se nejhorším trapasům a začít okamžitě používat tajné lovecké umění… Kniha není jen poučnou statí. Pobavíte se. Najdete v ní desítky krátkých a vtipných příběhů, díky nimž porozumíte významu skrytých detailů v našem projevu. My muži je ignorujeme, ale ženě neuniknou, čímž bez našeho vědomí rozhodují o našem dobyvatelském osudu. Konečně si také přečtete konkrétní věty, které zabírají při prvním oslovení (a naopak se odnaučíte frázím, jež vás okamžitě vyřazují ze hry). Zcela jistě se zasmějete nad ukázkami rafinované vtipné drzosti, s níž ženy obvykle nepočítají - a proto jí podléhají. Dozvíte se, jak okouzlit na první schůzce. Dočtete se, které konkrétní chyby nesmíte dělat, když jste zamilovaní. A též v knize najdete postup, jak zjistíte, že stojí o to, abyste se jí dotkli, nebo ji políbili... Autor přiznává, že - pokud jde o ženy - začínal jako ňouma, kterému se prostě nedařilo. Snad proto je kniha napsána s hlubokým porozuměním pro nesmělé a nejisté muže, kteří si myslí, že nemají, čím zaujmout. Když si příručku dočtete, s uvolněním si uvědomíte, že strach z odmítnutí nad vámi ztratil moc - a pocítíte chuť vyrazit na zkušenou.
Tomáš Baránek (* 1972) je nakladatel a publicista. Vystudoval matematickou informatiku na Masarykově univerzitě v Brně a zakládal vydavatelství Computer Press. Od roku 2004 se věnoval nepatřičnostem a volné literární tvorbě, od roku 2007 opět propadl vydavatelské činnosti (Jan Melvil Publishing). Byl mezi prvními nakladateli na českém trhu, kteří se pustili do vydávání knih v elektronické podobě. Tvorba: v roce 2004 napsal sbírku erotické poezie Bez uzdičky (Host Brno), praktickou příručku technologie lovu Jak sbalit ženu a později Jak sbalit ženu 2.0. Knihu adaptovala scéna Palmoff Divadla pod Palmovkou, která nyní stejnojmennou hru hraje v hlavní roli s T. Dianiškou. Tomáš bloguje o lifehackingu, což je způsob, jak si udělat život složitě jednodušší. S Kateřinou má děti Klaudii, Maxe a Karinu. S nimi a psem Brunem žije nejlepší město Brno.
[První follower měl knihovničku složenou z Glenna Becka a Davida Webera, teď zas tohle: Já vím, že byly skvrny na Slunci, ale to se krom polární záře projevuje i takto? Co jsem sakra komu udělal? Osude, to pořád nemáš dost? – Tak ať aspoň ušetřím pár kliků a zvýším si counter, když už jsem na té stránce byl.]
Komicky nablblé takovým česky (brněnsky? památná pasáž, že kdo nosí "slipové trenky, neboli slipy", je sto let za opicema a ženy se mu vysmějí, zatímco "volné trenky … budou vám více slušet a jsou v módě" [být tak muškou na zdi autorova psychoanalytika, až by probírali, jaký za tímhle je příběh! Což mi připomnělo ještě freudističtější opakované zaklínání, že "hovořit o matce není nijak zvrácené", ale přesto to následovníci nesmějí dělat]) zdrženlivým a na kultivovanost, jakkoli wie sich es kleine Moritz vorstellt (Doporučená literatura např. vybízí ke studiu Justova Slovníku floskulí), aspirujícím způsobem: třeba http://goodreads.com/book/show/473420... je místy mnohem kpopukáňoucnější, ale jejich přístup wall-of-text bez odlehčovacích grafických vychytávek, se spoustou opakování a výplně je zároveň úmorný a extrémy dysfeminismu, nebo bych měl říci misogynie?, zneklidňující; Baránek se prsí, že jeho "technologie" (!), potažmo "metodika plně respektuje české kulturní prostředí" a vskutku jen občas se zvedne závan onoho... řekněme _user_ství, jež v zatuchlé izolaci zakysává do nezaměnitelného buketu webů české (wannabe)PUA komunity. (Jakže, pro tu žádnou TLA nezavedli a musí se to vypisovat? Škoda, že nemáme žádného Neila Strausse… i když možná až tolik ne; Hra za moc nestojí ani v jednom ohledu, a to i před šokantně mizerným překladem. Nojo, odbočuju.)
Chtěl jsem kdysi postnout nejvypečenější formulace a ideje, ale nakonec si výtisk ze zapadlé pobočky MKP nějaký nedočkavec rezervoval a já ho musel vrátit dřív; sice je otázkou pár vteřin ("Jak hledat na internetu konkrétní ženu, o níž víme málo: 1. Zadáme adresu webové stránky www.google.com.") najít ebook, ale scan není až tak dobrý a za opětné procházení to taky nestojí.
OMG (aneb Just When You Thought The Monster Doesn't Lay Eggs): „Těšte se na jednu [sic!] z mnoha nových tipů v knize JSŽ2: "Dobývání pomocí blogu", "Jak získat zpět ex-přítelkyni?" a mnoho dalšího.“ To se vpravdě už nemůžu dočkat: prý v říjnu, informuje na JINÉM účtu Twitteru mluvě o sobě v 3. osobě, ale může snad dnes člověk dosíci úspěchu bez toho, pane šiditel a 67% společník and counting (him) up(wardly mobile)? OMG2: "spisovatel, publicista a přední český odborník na předvztahovou komunikaci" - nebo snad raději "vyhledávaným publicistou a poradcem v oblasti předvztahové komunikace"? To je fakt ještě lepší termín než Social Dynamics! "KNIHA ZDARMA. V ceně kurzu kromě školení a praktického nácviku je i příručka Jak sbalit ženu v koncové ceně 199 Kč." na jednom webu, "V České republice stojí 179 Kč" na druhém (hádejte, který prodává co. V přihlášce nezapomeňte zaškrtnout, jestli ji už máte, a místo rodného čísla stačí "osmimístné náhodné"). "I díky diskuznímu fóru Radima Hasalíka se rozšířila čtenářská skupina mé knihy během tří let na desetisíce čtenářů. S Radimem se dobře spolupracuje. Je spolehlivý a rychlý." - a to prosím nejsou počítány ty desetitisíce spammerů za poslední rok a půl, přičemž "Diskutujte mezi sebou, anebo se ptejte autora knihy Jak sbalit ženu" neobnáší právo na odpověď ještě déle; já prostě mi-lu-ju tu synergii, když se dají dohromady dva mistři svého profesionalismu. Nemá cenu dál rozňahňávat, co za pár minut nahlédne každý, kdo má oči k vidění; stejně jsem před půl rokem promeškal jedinečnou šanci "součástí výhry voucheru je kromě účasti na kurzu i individuální příjemné posezení s autorem, ehm, tedy se mnou" nejmíň za půl pvoglu.
[Co říkáte, děti? Že si mám pořídit blogísek, digresivitu si vybíjet tam a nekazit tím recenzování? Když ale z celé knížky prostě takhle ČIŠÍ brouk Pytlík managuruem; byť v něčem možná ještě jen jaksi larválně, cinematicky. S napětím očekáváme Mistrův další divadelní kus. Nebo aspoň až někdo důvěryhodný zrecenzuje tenhle.]
Jak sbalit ženu jsem se snažil dočíst mnohokrát a neúspěšně, to i v době, kdy jsem konzumoval libovolný obsah o fenoménu pick-upu, jeho metodách. Ta knížka je podle mě hrozná, v mnoha částech trapná - vůbec mi nesedla. Mrzí mě, že to tak cítím, protože Tomáše jako osobnost, jeho světonázor, práci i názory na většinu věcí velmi respektuju. Jsem mu vděčný za to, jak pozvedl českou literární scénu skrze Melvil. Četl jsem, viděl jsem, slyšel jsem většinu rozhovorů s ním a užil si je do jednoho. A cením si snahy vzdělávat muže v oblasti mezilidských vztahů, a věřím, že knížka spoustě čtenářů velmi pomohla. Taky ale věřím, že otevřená zpětná vazba je ukázkou respektu, proto 2 hvězdy.