Pravý výlet pana Broučka do měsíce

by Svatopluk Čech

Satirický výlet Matěje Broučka, komického šosáckého pražského měštana, na Měsíc.

Pan Brouček je zámožný pan domácí na Starém Městě v Praze a je denním hostem hradčanské hospůdky "Na Vikárce". Jednoho večera poseděl "Na Vikárce" trochu déle a také víc popíjel, a když se vrací domů, vidí před sebou Prahu zalitou měsíčním svitem. Napadne ho, co četl a o čem vášnivě mluvil s hospodským "Na Vikárce" (bavili se o tom, jestli je měsíc obydlen). Zadívá se na měsíc, a jako by byl přitahován zvláštní přitažlivostí, vystoupí na zeď podél starých zámeckých schodů, odtud na střechu domku, ale pak už je opravdu tažen vzhůru, výše a výše, až dopadne na pevnou půdu - je na Měsíci...

Genres: Czech Literature, Classics, Fiction, Audiobook, Comedy

96 pages, Paperback

First published January 1, 2008

Reviews

[Pavel · Rating 3 out of 5]

Pan Brouček je obyčejný chlápek, co je majitelem jednoho činžáku v Praze a moc nemusí, když se mu tam roztahují umělci. Proto pro něho není zrovna dvakrát příjemné, když se dostane na Měsíc, kde jsou místní obyvatelé přecitlivělí romantičtí básníci.

Máme tu teda klasický střet odlišných povah, který má být zdrojem komedie. Osobně jsem se teda u Broučka smíchy za břicho nijak nepopadal, ale to bych ani u komedie z 19. století nečekal. Každopádně buclatý Brouček, který by se rád na Měsíci jen v klidu najedl, ideálně to ještě zapil nějakou tou plzničkou, mi byl určitě sympatičtější než všechny ty éterické bytosti představující fakt ty nejšílenější umělce, co se dojímají nad svými básněmi, idealizují si svou lásku tak, že radši na ni počkají třeba deset let a tak podobně. Pravděpodobně to je parodie umělců, a za to dávám autorovi bod k dobru, to je fajn.

Bohužel Svatopluk Čech je sám taky básníkem, takže větší část knihy je psána poměrně poeticky. Dává na odiv to, jak s tím krásným českým jazykem umí čarovat a jak neobvykle a květnatě dokáže cokoliv popisovat. Na popis oblohy potřebuje odstavec a Měsíc v jeho podání není samý kráter, ale divoká krajina všech možných barev a tvarů. Mě tahle poezie nijak neoslovuje, takže se mi to kvůli tomu často dost blbě četlo. Místo pohodové satiry je Brouček na můj vkus příliš básnický a zadumaný.


Pět básníků utržených ze řetězu z deseti.

[Michaela Tupá · Rating 4 out of 5]

Vlastně jsem vůbec nečekala, že se mi bude jakákoliv broučkiáda líbit, ale ono to bylo tak hezky český, skoro bych si odvažovala to označit za předvoj cimrmanovské mystifikace, zvlášť vezmu-li v potaz odkazy na takové to typické češství (fr týpek pořád myslí na jídlo a pivo) a hru s jazykem.

Slovník měsíčtiny vymýtil množství slov v pozemské češtině obyčejných, klada místo nich slova méně obvyklá neb docela nezvyklá, nebo všelijak je opisuje. Tak například neříká se v měsíčtině nikdy prostě „oko“, nýbrž „zor“ nebo „hled“ (při ženských zhusta „hvězdička“ nebo „pomněnka“ – užívání některých slov výhradně při krásném pohlaví je také charakteristickým rysem měsíčtiny!); ne „ústa“, ale „rtové“ (při ženských „maliny“ nebo „korály“); ne „zuby“, ale „šňůry perel“; ne „vlasy“, nýbrž jen „kadeře“, „kštice“, „čupřiny“, „temná mračna“, „zlatý déšť“ […] Zdá se vůbec, že jest hlavní snahou měsíčanů mluviti a psáti tak, aby jim posluchač a čtenář rozuměl co nejméně.

No zkrátka další banger

[AnaMejzr · Rating 4 out of 5]

Přečetla jsem si to v češtině. To byla moje první kniha kterou jsem přečetla od Svatopluka Čecha. Ano, slovní zásoba a styl vyprávění je z 18. století, a je to poněkud jinak než aktuální. Ano, dalo mi to zabrat jelikož nejsem rodilý mluvčí. Ale přesto byla moc zajímavá četba.

[Rostislav Chytil · Rating 4 out of 5]

Pan Brouček si stěžuje, když se poprvé probudí na Měsíci: „Na tobě nevycházejí noviny, které by čtenáři každodenně kazily snídani a bouřily žluč politickými jeremiádami a polemikami, zprávami o uprchlých zlodějích a nevypátraných vraždách, o podvodných bankrotech a zasedáních říšské rady. Ostatně ať na tobě jakkoli, hůře, nežli u nás nemůže býti najisto. Na zemi je už k zoufání: všude lakotná rvačka o sousto chleba, boj stavu proti stavu, zášť národu proti národu, válka všech proti všem. Každý den nějaké neštěstí na dráze nebo nějaký nový zákon – člověk by už věru nejlépe učinil, kdyby dal té blátivé kouli s Pánembohem!“
A tohle napsal pan Svatopluk Čech před 130 lety. Tak to se toho zase tolik nezměnilo. Neskutečný výlet plný satirických poznámek, které mají platnost i dnes.

[Lukas Slavik · Rating 3 out of 5]

Probably, i didn’t fully understood what the author wanted to say.. The fact that the language is pretty poetic and complicated makes it even harder to understand.. probably good for linguists..

[Quanti · Rating 4 out of 5]

Vůbec jsem nečekala, jak dobře se mi to bude číst - když člověk pomine dobové formulace, je to ve spoustě věcí prakticky aktuální.

[martinka · Rating 3 out of 5]

3,5⭐️

[emikpepik · Rating 4 out of 5]

měla jsem velká očekávání a vlastně mě to vůbec nezklamalo

[Bara · Rating 4 out of 5]

Lepší než jsem čekala.
Autor nešetří ironií, sebeironií ani pichlavými poznámkami na adresu umělců, rádoby umělců, uměleckých kritiků i lidí bez uměleckého cítění a ambicí.
Je to takový Pratchett 19. století.

[Gabi · Rating 2 out of 5]

To to byla ale blbost.:D

[Kačka · Rating 3 out of 5]

Pekne pocteni, ktere zustane v nekterych bodech snad stale aktualni...