Svet mi je dlžný

by Eva Urbaníková

Nová dlhoočakávaná knižka Evity Urbaníkovej bude o tridsiatničke, ktorá je obrazom mnohých dnešných slovenských žien v jej veku. Chce slobodu, ale nechce byť sama. Chce peniaze, ale nechce pracovať od rána do večera. Chce rodinu, ale nechce byť otrokom domácnosti. Cez mužov, excentrickú matku, cez sestru, na ktorú podvedome žiarli, a cez zúfalé tragikomické zážitky sa snaží nájsť vnútornú rovnováhu. Čo je náročné, lebo robí stále tie isté chyby...

Genres: Novels, Contemporary

269 pages, Paperback

First published January 1, 2010

About the author

V osemnástich rokoch odišla z rodnej Žiliny na vysokú školu do Bratislavy a tam aj ostala. Celý profesionálny život sa venuje žurnalistike, začala ako moderátorka v Rock FM rádiu, potom spolu s Julom Viršíkom tri roky vysielala rannú šou v rádiu Koliba, neskôr OKEY. Sedem rokov pôsobila v mesačníku EVA, posledné tri roky ako vedúca publicistiky. V televízii moderovala programy Chilli a Ľudia na jednotku, od jesene 2008 účinkuje v relácii 7edem, s.r.o. Momentálne sa venuje vydavateľstvu Evitapress, ktoré založila v roku 2007. Žije v Bratislave, má dcéru Lindu a syna Filipa.

Reviews

[Rin · Rating 1 out of 5]

Kniha sa čítala ľahko, ale asi som na základe popisu hrdinka "je obrazom mnohých dnešných slovenských žien v jej veku. Chce slobodu, ale nechce byť sama. Chce peniaze, ale nechce pracovať od rána do večera. Chce rodinu, ale nechce byť otrokom domácnosti." som čakala nieco iné.
Asi som čakala hrdinku, do ktorej problémov a rozmýšlania sa viem vžiť.
Naproti tomu ma svojím príbehom sprevádzala žena bez zábran, bez štipky súcitu, ktorá šliapala po citoch svojho manžela bez najmenšieho zaváhania. Od polky knihy som z toho bola už bola vyslovene nervózna, mala som strašnú chuť ju prefackovať, kričať na ňu, nech sa konečne uvedomí. Napriek tomu som knihu dočítala, miestami ani neveriac vlastným očiam a ku koncu sa mi už zdal príbeh až absurdný. S príliš jednoduchým koncom.

[Isi · Rating 2 out of 5]

self-sabotaging final boss

[Martina Bučková · Rating 3 out of 5]

Taka oddychova knizka, ziadny uchvacujuci zazitok. Ale na vypnutie myslenia celkom fajn.

Najviac na celej knihe ma vytacala hlavna hrdinka. Keby som mohla, tak boli momenty kedy by som ju chytila a poriadne nou zatriasla a povedale nech sa uz konecne uvedomi. Vlastne jej to cely cas hovorila sestra aj mama, ze uzasneho manzela, ktore ho si nevazi ani trosicku. A teda klobuk dole pred chlapom, ktory dokazal znasat tie jej denno denne vystupy a hysterie a klamstva. Proste cele zle, ta zena nemala kusok respektu a empatie.

Na zamyslenie ake dnesne zeny su, je tato kniha fajn. A je to aj jedna z mala knih kde zena nie je chudatko a chlap ten sviniar, ale je to naopak.

[Kristina Dostálová · Rating 3 out of 5]

Další kniha z pera Evy Urbaníkové, kterou jsem přelouskala s chutí a nadšením. Tři hvězdičky, které jsem knize dala byly jen za to, že vím, že Eva to umí ještě lépe. Přesto i u této knihy jsem plakala, smála se, uvědomila si spoustu věcí, respektive si je připomněla, jelikož člověk tak jednoduše zapomene na to, co by měl na mysli a ve svém srdci neustále nosit. Vážit si lidí, kteří nás milují, nelhat, neopovrhovat, nevyužívat, neponižovat se, nebrat víc než můžeme dát.

Hlavní postava Denisa je vcelku úspěšná produkční, ale nestačí jí to. Chce být šťastná, ale své štěstí vidí v naprosto špatných věcech. Utrácí víc než sama vydělá, je protivná, zlá, nesoudná, nevděčná, a pak potká muže, který ji má údajně nabídnout vše, po čem ona tolik touží. Ale po čem vlastně touží, to sama neví. A když se jí toho poštěstí dostat víc, než sama chtěla, skončí to jak jinak než tragédií.

Velice se mi líbil Rob, nesnášela jsem Ženatého, nechápala Denisu. Nechápala její počiny, kdy hledala to nejlepší a přitom to měla po celou dobu u sebe. Možná lekce pro nás pro všechny. Jsme věčně nespokojeni, věčně hledáme na druhých chyby a nevidíme, že hlavní problém je v nás. Tam uvnitř. Že jsme slepí a netušíme, že to co hledáme, máme po celou dobu vedle sebe. Nebo někde blízko.

Tahle kniha je rázným příkladem toho, že za honbou za štěstím se může všechno podělat (autorka užívá mnohem expresivnějšího výrazu). Že všechno, co do světa vložíme, se nám zase vrátí zpátky. Je to jako kruh, po kterém jdeme. Tak jak si cestu umeteme, takovou ji budeme zase mít. Škoda jen, že s sebou cestou vezmeme i ty nevinné, kteří o naše poblázněné dobrodružství nestojí.