Pro dítě chce přece každý to nejlepší. A tak když už se matka o své ratolesti starat nedokáže, bude pro ně tím správným řešením ústavní péče, bez ohledu na to, že otec stále žije.
Vše je posvěceno vírou, takže je to v pořádku. Nebo by mělo být… Jak to vypadalo v kanadských křesťanských sirotčincích v ne až tak vzdálené minulosti? Ne, nejedná se o lehké čtení. Někdo jim uloupil dětství a vlastně i zbytek života.
Další Zrnko temnoty s příběhem, který nepotřebuje nadpřirozené, prastaré zlé síly, protože na scéně je největší predátor, co může být - člověk. Neexistuje tvora krutějšího, než je člověk. Když si čtenář po přečtení příběhu na konci přečte, že je toto vše inspirované skutečnými událostmi, vše to dostane ještě hrůznější rozměr. Pod rouškou náboženství (čti církevního fanatismu) se snadno skrývaly lidské zrůdy, které své činy prováděly bez postihu, protože přeci bolest člověka očistí před okem Boha. Eh. Děkuji také autorce, která byla tak milá a odpověděla mi na moje dotazy ohledně určitých částí knihy. V knize se objevil úsek, který mi trochu zamíchal časovou osou a autorka mi potvrdila, že to nebylo účelně, takže vím, že mi nic neuniklo a nemusím si s tím lámat hlavu :)) Tuhle edici od Goldendogu mám fakt ráda. Zrnka prostě válí.
Příběh podle skutečnosti! Kanadský křesťanský sirotčinec. Příběh malého kluka, který se dostal do pekla na zemi.
Uff, tohle bylo silné, hodně silné! Hodně kruté. A autorčin dodatek na konci o tom, jak tento příběh vlastně vznikl a jak pátrala za doby covidu a karantén po skutečných příbězích z kanadských křesťanských sirotčinců a pročítala rozhovory s lidmi, kteří si tímto peklem prošli, to se mě po dočtení dotklo ještě o to víc.
Děti, kteří se do těchto sirotčinců dostaly, si opravdu prošly peklem a celý jejich život byl plný krutosti, bolesti a strašlivého zacházení, který si nikdo z nás nedokáže představit ani v těch nejhorších snech. Týrání, tvrdá práce a sexuální zneužívání bylo téměř na denním pořádku. A právě tohle peklo v tomto Zrnku temnoty prožijeme spolu s hlavním hrdinou Markusem, kterému je pouhých šest let, když ho odvezou od rodiny a přivezou do sirotčince...
Budete trpět spolu s Markusem a lehké čtení to rozhodně není, ale to, o čem celá novela je, je důležité a měl by si to přečíst každý. Ano, každý! Protože je to historie, která se skutečně stala (byť v Kanadě) a není to ani tak dlouho, jak by se mohlo zdát. Silné! Velice silné a moc dobře napsané! Za mě nejlepší Zrnko z celé edice, které doposud vyšlo!
Kniha je sugestívne napísaná sonda do duše malého chlapca a neskôr dospelého muža. Detstvo v sirotinci ho poznačilo, pokrivilo, zničilo, citovo otupilo a vzalo všetku nádej aj chuť žiť. Príbeh je písaný v prvej osobe, čo umožní čitateľovi prežívať Marcusove osudy takmer fyzicky. Cítiť rany trstenicou, bolesť po znásilnení, strach. Hlavne strach, lebo malý chlapec nie vždy na prvýkrát rozumel tomu, čo sa od neho chcelo. Autorka presne vystihla myslenie a videnie malého dieťaťa. O to silnejšie román na čitateľa zapôsobí...
Tato miniaturní knížečka tak akorát do kapsy nebo do kabelky je jednohubkou do autobusu na cestu do práce. Nejde o horor, ani o thriller, jak by se mohlo na první dojem zdát. Jde prostě o otřesný příběh, který je inspirován danou dobou a jejími poměry a to celkem věrohodně. Jako fajn věcička o d české autorky. Jako samozřejmě, že pro mě to užnebylo něco nového, ani originálního, protože jsem toho už dost přečetla a na podobné věci jsem narazila už iksakrát, ale jako dobře napsáno to bylo, čtivé taky, kdo podobné věci nezná, bude nadšen, takže proč ne.
Jednohubka, u které jsem snad už na straně pět přemýšlela, jestli ji chci vůbec dočíst. Silná, znepokojivá, otevřeně přiznávám, že mi z ní bylo trochu zle a říkala jsem si, proč to vlastně čtu. Kniha je to napsaná dobře, na vině je obsah, založený na skutečných událostech.