Milena Jesenská > Quotes

“He was shy, timid, gentle, and kind, but he wrote gruesome and painful books. He saw the world as full of invisible demons, who tear apart and destroy defenseless people. He was too clear-sighted and too wise to be able to live; he was too weak to fight, he had that weakness of noble, beautiful people who are not able to do battle against the fear of misunderstandings, unkindness, or intellectual lies. Such persons know beforehand that they are powerless and go down in defeat in such a way that they shame the victor. He knew people as only people of great sensitivity are able to know them, as somebody who is alone and sees people almost prophetically, from one flash of a face. He knew the world in a deep and extraordinary manner. He was himself a deep and extraordinary world.”
― Milena Jesenska

“Hayatı yaşamanın iki yolu var: Bir tanesi kaderinin sorumluluğunu üstlenmek, kendi kararlarını kendin vermek ve uygulamak, avantaj ve dezavantajları, mutluluk ve mutsuzluğu kabul etmek; cesurca, dürüstçe, pazarlık etmeden, yücegönüllülük ve tevazuyla. Diğeri ise; kaderini aramak: Ama insan onu ararken sadece gücünü, zamanını, hayallerini, doğru ve iyi anlamdaki körlüğünü, içgüdülerini değil, kendi değerlerini de kaybeder. Gittikçe yoksullaşır; yeni gelen daima önceden var olandan daha kötüdür.”
― Milena Jesenská, Letters to Milena

“Uznat cizí dobré vlastnosti, k tomu je třeba sám nějaké mít. Lidé, kteří je nemají, druhým je závidí. Lidé, kteří je mají, nemusejí závidět; jsou jako sytí, jež nehladoví po soustu druhého. Jsou sytí, a proto mají dobré srdce a vlídný úsměv pro každého.”
― Milena Jesenská, Cesta k jednoduchosti

“Neskrblete chválou a buďte opatrní při odsuzování. Dobré, příjemné slovo ještě nikoho nebolelo. Hana bolí i od nejlhostejnějšího člověka. Uvědomte si však vždycky, že nemáme právo ke kritice, že nemáme právo k upřímnosti. Upřímnost je výsadou nejintimnějších přátel. Upřímnost je z nejtěžších, nejzávažnějších lidských statků, je nejhroznějším trestem, největší odměnou, nejtrpčí pokořením, nejnebezpečnější zbraní. Patří jen do rukou oprávněných a těch, kteří jsou si vědomi, že člověk nemůže být objektivní a že tedy upřímnost je subjektivní věc, kterou nerozdávám, aniž bych byl požádán, a pak jen skrblivě. Nikdy nejsme takoví, abychom směli kárat chyby druhých, ale vždycky jsme takoví, aby na nás bylo ledacos k pokárání. Spolehněte se, že je na vás určitě něco, co jen vy vidíte v mírném světle. Že jste tedy vždycky takoví, abyste museli uznat přednosti druhého.”
― Milena Jesenská, Cesta k jednoduchosti

“Individuální lidé to nemají tak laciné. Nedostávají pečetě své originality v obchodě za několik korun, ale zasluhují si je peprně a vykupují si je hodnotami duchovními. Jsou-li pak opravdu božsky individuální, září vlastním výrazem, a oblečte je navlas jak dvacet jiných lidí, stačí, aby udělali dva kroky kupředu, usmáli se nebo zamračili, řekli větu, podali ruku, a snad stačí i mnohem nepatrnější věci a na první pohled uvidíte, že to je člověk osobitý a svůj, a osobitist že tu proudí z hlubokého, vnitřního, zaslouženího pramene.”
― Milena Jesenská, Cesta k jednoduchosti

“Když se vám však podaří uvěřit, že to je dost jedno, jestli jste šťastní či ne, a to se vám asi podaří, když si uvědomíte, kolika lidem se asi vede hůř než vám a kolik lidí by nemělo čas ani peníze hýčkat svoje lítosti a oddat se svému rozmazlení, naleznete v sobě vůli k životu a vůli ke zdraví.”
― Milena Jesenská, Cesta k jednoduchosti