Petr Čornej > Quotes

“Tábority zatím limitoval relativně nízký počet bojovníků, což byl asi jeden z důvodů zapojení žen a výrostků do vojenských akcí. Do dobytých fortifikací tak nemohli vkládat posádky a uchytit se v nich na delší dobu.”
― Petr Čornej, Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka

“Tehdy, tři čtvrtě století po Masarykově výroku, považoval František Šmahel za štěstí, že husitská revoluce měla své Žižky, bez nichž se „nemohla obejíť“. Bylo ale dobře, že měla „i své Chelčické, kteří jí vkládali ruce do ran a stavěli před očipokleslé ideály…”
― Petr Čornej, Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka

“Obnova západokřesťanské církevní jednoty a pokračování v církevní reformě pod taktovkou ústředních orgánů vylučovaly toleranci k alternativnímu husitskéhu programu. V tomto směru byla kruciáta logickým pokračováním procesů proti Janu Husovi a Jeronýmovi Pražskému. Revoluční husité, soustředění v pravobřežní Praze, opravdu stanuli proti všem. Ať už si nimi sympatizujeme, nebo nikoliv, zasluhují i po staletích obdiv. Kdyby podlehli, byl by s husitstvím konec.”
― Petr Čornej, Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka

“Zní to možná překvapivě, ale Zikmund měl k husitům názorově podstatně blíže, než si myslíme. Některé zásady, s nimiž později vyrukoval Hus, prosazoval v Uhrách už na počátku 15. století. Stejně jako jeho nevlastní bratr Václav IV. uplatňoval v politické praxi princip nadřazenosti světské moci nad mocí duchovní.”
― Petr Čornej, Husitská revoluce

“Na celém světě, říká kancléř pařížské Sorbonny, se společnost spravuje církevními a světskými zákony, nikoliv morálními kategoriemi, které závisejí na subjektivních interpretacích.”
― Petr Čornej, Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka

“Po celé revoluční období (1419-1436) v zemi probíhala téměř nepřetržitá „občanská“ válka mezi husity a katolíky.”
― Petr Čornej, Husitská revoluce

“Pro univerzitní mistry, z nichž někteří patřili k blízkým Husovým přátelům, byl urážlivý, ponižující a nepřijatelný článek, aby své texty předkládali komisi k posouzení ideové čistoty.”
― Petr Čornej, Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka

“Pravdu měli spíše katoličtí autoři, kteří vinili Václava z přímé i nepřímé podpory husitství a označovali jeho neochotu zasáhnout proti kacířům za hlavní příčinu revolučního výbuchu a proticírkevního násilí. Ve skutečnosti tento pohled zrcadlil nesporný fakt, ba téměř dějinnou zákonitost. V Čechách, ale stejně tak v průběhu velkých evropských reformací, to byla světská moc, nejednou reprezentovaná panovníkem, která reformní hnutí (nikoliv reformaci!) podporovala a zaštiťovala.”
― Petr Čornej, Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka

“K rozpadu husitské fronty a následnému zápasu jednotlivých uskupení o moc by dříve či později stejně došlo. Někdejší trocnovský hejtman dějinnou logiku pouze uspíšil.”
― Petr Čornej, Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka

“Ve skutečnosti byl jazykově nadaný Václav, narozený roku 1361 v Norimberku, mužem širokých kulturních zájmů, leč bez státnického nadání. To byl důvod, proč ho roku 1400 porýnští kurfiřti zbavili hodnosti římského krále a proč se v Českém království neustále potýkal s problémy. Složité poměry by však na jeho místě nevyřešil ani sebeschopnější vládce.”
― Petr Čornej, Husitská revoluce

“Pražský sjezd schválil i text stížného listu, určeného kostnickému synodu a protestujícího proti verdiktu nad Janem Husem, dobrým a spravedlivým člověkem, odsouzeným na „věčnou hanbu a potupení Českého království a Moravského markrabství“. Osm stejnopisů listu bylo opatřeno 452 pečetěmi českých a moravských šlechticů. Dne 30. prosince 1415 je v Kostnici převzali zástupci koncilu. Odvahu české a moravské šlechty, která se, vzdor rozhodnutí všeobecného církevního synodu i mínění celé západokřesťanské Evropy, postavila na obranu odsouzeného kacíře a riskovala mezinárodního opovržení i tvrdé sankce, nelze ani s odstupem šesti století patřičně docenit.”
― Petr Čornej, Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka

“Bez tiché úmluvy by se potraviny do města (Plzně) nikdy nedostaly. Další obléhání katolické pevnosti ztratilo smysl, a tak vojska ze západních Čech 9. května odtáhla. Nic jiného než velké smíření, nebo velká bitva v danou chvíli nepřipadalo v úvahu.”
― Petr Čornej, Husitská revoluce

“Civilizační, kulturní a mentální rozdíly mezi velkoměstem a venkovem byly hluboké a fakticky nepřekonatelné.”
― Petr Čornej, Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka

“Nepřípustné bylo zabíjení žen a dětí. Tuto zásadu dodržoval též Jan Žižka.”
― Petr Čornej, Husitská revoluce

“Vrcholným politickým fórem v Českém království se po revoluci stal zemský sněm, protoparlamentární orgán, na němž zasedali bez ohledu na konfesi příslušníci vysoké i nižší šlechty (její význam stoupl díky vojenské síle, o niž se v revoluci opíraly obě strany konfliktu) a který přijímal zásadní usnesení,”
― Petr Čornej, Husitská revoluce

“Lipanská bitva byla „jen“ dějinnou křižovatkou, která ze hry vyřadila radikály a otevřela prostor ke konstruktivnímu jednání s basilejským koncilem a také s císařem Zikmundem.”
― Petr Čornej, Husitská revoluce

“Mínění, že husitská revoluce vykrvácela u Lipan, už dlouho neplatí. Na polích mezi Českým Brodem a Kouřimí byla podlomena síla radikálních husitských svazů, avšak revoluce dále usilovala o legalizaci svých výsledků.”
― Petr Čornej, Husitská revoluce

“Někteří tehdejší učenci rozdělovali stáří na dvě etapy, úsek, kdy je člověk ještě poměrně svěží (senior), zatímco stařec (senex) už trpí ochabnutím smyslů a duševní pomateností. My tento stav označujeme za senilitu.”
― Petr Čornej, Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka

“Duchapřítomnost, jakou Žižka za těžkých podmínek v Kostelci prokázal, opět potvrzuje výjimečnost jeho vojenského talentu.”
― Petr Čornej, Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka

“Jan Žižka nebyl kněz, ani filozof, ani teolog. Byl šlechtic a voják. V Antikristovi viděl nepřítele, kterého je třeba v čase dějinné tísně porazit a zničit. Starozákonní sentenci pochopil jinak než mistr Jakoubek. Učinil to, na co byl zvyklý a co uměl nejlépe. Vzal do ruky meč.”
― Petr Čornej, Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka

“Tábor ukázal se stoletým předstihem cestu velkým evropským reformacím.”
― Petr Čornej, Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka

“V polovině října 1420 už Tábor vybíral od sedláků ze vsí, které ovládal, poddanské dávky. Ani zaslíbená komunita nedokázala žít bez výběru daní.”
― Petr Čornej, Husitská revoluce

“Pro všechny velké revoluce je charakteristické, že se v jejím průběhu z hlavních směrů vydělují nejrůznější frakce, které své principy považují za
obecně závazné, i když jsou pro většinu revolucionářů nepřijatelné. Čím méně mohou tyto skupinky ovlivnit hlavní proudy a v čím hlubší izolaci se ocitají, tím urputněji lpí na dodržování svých představ a tím kategoričtěji prohlašují samy sebe za vyvolené a spravedlivé. Jejich mesiášství končí vždy tragicky. Buď vnitřním rozvratem, nebo násilnou likvidací, uskutečněnou v režii vítězného revolučního křídla, které jejich zničením posiluje vlastní jednotu a upevňuje svou identitu.”
― Petr Čornej, Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka

“Když 14. dubna 1433 opouštěli husitští vyslanci Basilej, prožívali deziluzi. Pochopili, že západokřesťanská Evropa program čtyř artikulů nikdy nepřijme a že budou mít hodně práce, aby si jeho platnost vynutili aspoň pro všechny obyvatele Čech a Moravy.”
― Petr Čornej, Husitská revoluce

“Dokud se jedná, existuje šance na dohodu.”
― Petr Čornej, Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka

“Přesto pražské události, které inspirovaly i husity v několika dalších městech, naznačily, že husitský převrat neproběhne poklidně, nýbrž přeroste v krvavé revoluční dění. Byl to paradox. Jan Hus a Jakoubek ze Stříbra snili o tom, že k nápravě církve a společnosti dojde poklidně, vnitřním přerodem věřících, kteří se pod vlivem soustavného kazatelského působení ztotožní s reformním výměrem božího zákona. Na to již nebyl čas. Nedostávalo se ho ani na slavnostní pohřeb krále Václava, jemuž husitství vděčilo za svůj rozmach.”
― Petr Čornej, Husitská revoluce

“Jako husitský hejtman svedl Jan Žižka deset větších vítězných bitev. To je bilance, která v dějinách vojenství nemá obdoby. V pěti střetnutích porazil vojska českých katolíků, ve třech křižácké oddíly a ve dvou spojené síly katolické strany a umírněných husitů. V těchto bitvách nikdy nepoužil vícekrát jedno schéma, což dostatečně ilustruje jeho nápaditost a schopnost improvizace. Porážkám se Žižka dokázal umně vyhnout. Když poznal, že nemá naději na úspěch, raději unikl. S oblibou volil i partyzánské formy boje, které si osvojil při působení v bojových a lapkovských družinách.”
― Petr Čornej, Husitská revoluce

“Věrnost Bohu, panovníkovi a zemi byla stěžejní šlechtickou ctností.”
― Petr Čornej, Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka

“I úspěšní absolventi zůstávají ve vztahu ke svým učitelům navždy žáky. Mistr Jakoubek promluvil na základě připraveného textu, a byť si to mnozí moderní historikové nemyslí, promluvil moudře. Upozornil své někdejší studenty, že je nutné v křesťanské víře i v církevním životě rozlišovat záležitosti bytostné a podstatné (substancialia), které jsou nezbytné ke spasení (například posvěcující formulaci nad eucharistií), a případkové, respektive přídatné (accidentalia). Sem řadil mimo jiné sloužení mše v ornátu.”
― Petr Čornej, Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka

“Zaslepenci ve víře slepě následovali slepce, který vzdor handicapu neztratil zájem o válčení a nadále ochotně snášel tvrdý život polního velitele.”
― Petr Čornej, Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka