Blanka Lednická > Recent Status Updates

"To jako mluvíte o sexu?" rozhlédla se Tonička po přítomných dámách.

Slečna Klíšťová si začala s náhlým zájmem prohlížet strop. Bábi Zlopočasná si dlouze odkašlávala. Stařenka se halasně rozesmála smíchem, který by pravděpodobně přivedl do rozpaků i dřevěného panáčka.

Třetí Tonička, kterou tu holkám. Má úspěch!

Další Tonička, kterou čtu dětem před spaním. Je skvělé si tuhle knížku zase připomenout...

Tak tohle jsem si hodně užila!

Blížíme se do finále...

Ajto!

Ty dlouhé kapitoly jsou peklo, člověk chce holkám přečíst jednu kapitolu za den - a skoro se učte... :)

Číst Toničku s dětmi má naprosto nový náboj...

Pustila jsem se do téhle knížky s dětmi. Tonička by se jim mohla líbit...

Už jsem strašně dlouho nečetla žádnou fantasy sérii... Tak jsem na to zvědavá.

Moc povedená oddychovka, to se musí nechat.

Čarodějnice? Upíři? Démoni? Konečně jsem se odhodlala a začetla...

Takových stránek a takových skvělých rozhovorů. Jsem ráda, že jsem teprve v polovině. :)

"Paměť odložená v externích zdrojích je do jisté míry nezbytnost při kvantu informací, které musíme zpracovávat, ale když se na to třeba podívám z pohledu vědy, vadí to dost."

Skvěle napsaná knížka. Hutná a přitom čtivá. Jen si občas musím dát pauzu, abych to všechno zpracovala...

Exkurs do historie vzniku židovského státu je skvělý. Musím říct, že i když jsem na tohle téma na VŠ přečetla celkem dost článků, takhle stručně a jasně sepsané jsem to nikde nenašla.

...které mají do evropské představy o arabské ženě asi tak daleko jako mladá Češka v baru do dívky v hanáckém kroji.

Líbí se mi to prolínání světů, které člověk zná - římského, židovského a velmi raně křesťanského...

Na to, jaký má knížka spád (jako že fakt má), ji čtu až podezřele dlouho...

Ale musím si půjčit další díly. Příští pondělí nám zavírají na dobu neurčitou knihovnu, protože se bude stěhovat...

Jsem za půlkou a nevím, jestli budu schopná knížku dočíst. Neustálé opakování, jak byl chudák Johannes ve vleku dějinných událostí, že se tomu, co dělal, nemohl bránit, jak jen byl vždy ve špatný čas na špatném místě...

Knížka je obrovským kontrastem ke Mlýnu, který jsem dočetla dva dny zpět. Kdyby totiž bratři Hadrabové přistupovali k životu stejně, tak by byli nejspíš v pohodě a neprošli by PTP, psychiatrií atd.

Já si ten mtDNA test snad udělám...

Musím říct, že jsem z knížky nadšená. Přehledně a čtivě sepsané dějiny "uchycení se" lidí v Evropě, sledování DNA i archeologických stop, to je prostě něco pro mě. :)

Začala jsem číst včera večer s bolavou hlavou, takže jsem vydržela jen pár stránek - ale musím říct, že už teď jsem nadšená tím, jak dobře je knížka napsaná (a přeložená).

Vidím tu všechny tak jiné než dřív, poznávám jejich špatné stránky a chyby a jen velmi vzácně a u velmi malého počtu nacházím vlastnosti dobré. Každý tu zcela otevřeně ukazuje svůj charakter, nikdo už se nenamáhá přetvařovat. Budou tak žít dál i po válce, nebo se zas přizpůsobí normálnímu životu a budou se snažit zachovávat jeho formy?

Tuhle knížku jsem strategicky umístila na záchod. Proč?

Protože kdybych ji četla v posteli před spaním, tak bych neměla šanci se vyspat. Takhle ukrajuju kapitoly po kouskách a mám šanci o ději víc přemýšlet.

A je to síla.