Marsi > Recent Status Updates

Už jste někdy nevěděli, co to vlastně čtete, ale moc se vám to líbilo?

"A voni řikaj urážka veřejnýho činitele, ty krádeže, to už máme dva a půl roku. A já jim řikám: Tak a děte se vysrat, klidně to zaokrouhlíme na tři, mně je to fuk!"

"Chtít po oddaných (a hodně zbožných) muslimech, aby konvertovali k nějakému "bezpečnějšímu" náboženství, protože se mezi muslimy najdou teroristé - to by bylo jako požadovat po zbožných, oddaných křesťanech, aby se vzdali křesťanství jen proto, že se i mezi křesťany najdou násilníci a teroristé."

Každá další stránka přináší tucet nových jmen a já už v tom mám seriózní guláš... :/

"Všichni chodíte prakticky v tomtéž oblečení. Rozhlédněte se po třídě a uvidíte, že mám pravdu. A teď si zkuste představit, že jste jediní, kdo nenosí žádný "cool" symbol. Jak byste se cítili? Fajfka Nike, tři adidasovské proužky, maličký jezdec na koni od Pola,...To jsou vaše symboly, máte je na sobě, abyste prokázali, že se vaše identita nijak neliší od identity ostatních. Podobně jako nacisté nosili hákový kříž."

Vyloženě chlapecká četba plná dobrodružství na řece a okolí očividně není nic pro mne. Nebýt dvou podvodníků, "krále" a "vévody", už to dávno vzdám, ale začalo mne překvapivě zajímat, jak to všechno dopadne.

"Předpokládal, že Matthew časem vyroste a ztratí zájem, připojí se k drsným mladíkům, kteří vysedávali na domovních schodištích. Nebo - což by bylo ještě horší - se stane jen dalším z cestujících tramvají s tupým výrazem v očích, který se už ničemu nevzpírá."

"Nesnesu, když takhle mluvíš. Mám pak pocit, jako bychom všechno zničili."
"Ale my jsme to zničili, Tatie," řekla jsem smutně a zavřela oči.

"Ernestovi se to místo zalíbilo na první pohled, mně se stýskalo po domově a byla jsem zklamaná. Byt byl zařízený - byla zde obrovská postel z falešného mahagonu s pozlacenými okraji. Matrace byla dobrá, jak se to dalo ve Francii, kde očividně všichni všechno dělali v posteli - jedli, pracovali, spali a neustále se milovali - čekat."

Zatím překvapivě chytlavé a čtivé. :)

"Přijdete, monsieur, kdybychom vás volali? Máte meč, monsieur?"
"Nemám, madame."
"Myslela jsem, že budete mít."
"Jsem inženýr, madame. Mám mosazné pravítko."
"Troufám si tvrdit, že by mohlo posloužit," přemítá madame. "Jestli je dostatečně veliké."

Čte si Utrpení mladého Werthera... Skončí to špatně? Ysbeau jí to nechtěl prozradit, jen se usmál, jako by ho překvapilo, že by žena jako ona mohla mít ráda milostné příběhy. Rozhodně není žádná zasněná holka, není žádné neviňátko. Zná muže, zná velký díl povahy světa. Ale je těžké vzdát se lásky, až už jste si prošli čímkoli. Stejně těžké je přestat na ni myslet jako na domov, který snad jednoho dne opět najdete.

"Wid all d' talkin' wid her I did an' d' t'ings I tol' her to remember. When a girl is bringed up d' way I bringed up Maggie, how kin she go teh d' devil?"