mahtiel > Recent Status Updates

Zase se na mně podíval tím způsobem, jako bych nebyla hodna. Ani si to neuvědomoval. Nedokázal to ovládat. Máma měla pravdu, pomyslela jsem si. Všichni muži v sobě mají hloupost. Dnes se těm myšlenkám směju. Kdyby to bylo tak jednoduché, protože ženy ji v sobě mají také.

Was life, were human relations like this always, Therese wondered. Never solid ground underfoot. Always like gravel, a little yielding, noisy so the whole world could hear, so one always listened, too, for the loud, harsh step of the intruder's foot.

Je na omylu, kdo myslí, že gramatika je jenom souhrn všelijakých pravidel a příkazů. Stačí se do ní ponořit a zjistíte, že gramatika odhaluje skrytý smysl dějin, zakrývá zmatek a rezignaci, propojuje jednotlivosti, sbližuje protiklady, gramatika je prostě úžasný způsob jak uspořádat svět tak, jaký bychom ho chtěli mít.

Nikdy jsem se doopravdy nezajímala o psychogenealogii ani o dědičné jevy, přenášené z generace na generaci, o které se vášnivě zajímají někteří mí přátelé. Netuším, jak se takové věci (incest, mrtvé děti, sebevražda, šílenství) přenášejí.
Pravda je, že prostupují rodinami jako jakési nelítostné prokletí, zanechávají stopy, které odolávají času a utajení.

One of the recurrect themes of Cassian is the absolute importance of personal verification. We must know for ourselves in the depth of our own being. We must perform rather than teach, be rather than do. Above all, we must be fully awake to the wonder and beauty of our being.

Laetitia má hodně jednoduchou představu o firmě. Dost podobnou té, která vládne ve světe Azerothu: dobří bojují za svá práva. I ti dobří mají svoji ctižádost, avšak odmítají ničení a zlo na cestě k jejich získání. Dobří mají morálku. Nejdou přes mrtvoly. Ti zlí investovali svůj život do bahna podniku, nemají žádnou jinou identitu než tu, která je napsána na jejich výplatní pásce.

... jsou jistá slova, jsou jisté pohledy, ze kterých se člověk už nezotaví. Navzdory času, který mezitím uplynul, navzdory něze jiných slov a jiných pohledů.

Když u někoho nepochopíš to zrnko jeho šílenství, nemůžeš ho milovat. Když nepochopíš bod jeho pomatení, jen projdeš kolem. Bod pomatení je u lidí zdrojem jejich kouzla.

Religious people have so often pretended to have all the answers. They have seen their mission to persuade, to enforce, to level differences and perhaps even to impose uniformity ... But when religion begins to bully or to insinuate, it has become unspiritual because the first gift of the Spirit, creatively moving in human nature, is freedom and frankness; in biblical language, liberty and truth.

Všichni neseme stopu pohledu, který na nás lpěl, když jsme byli děti nebo v pubertě. Neseme jí na sobě, ano, jako takovou skvrnu, kterou mohou vidět jen někteří lidé. Když se na tebe dívám, vidím na tvé kůži vytetovaná znamínka posměchu a jízlivosti. Vidím i to, jaký pohled na tobě ulpěl. Pohled znechucení a nedůvěry. Přílišná přísnost a žádná shovívavost. Pohled, pod nímž je těžké se utvářet.

Language thou art too narrow, and too weake,
To ease us now; great sorrow cannot speake;
If we could sigh our accents, and weepe words,
Griefe weares, and lessenns, that teares breath affords.
Sad hearts, the lesse they seeme the more they are,
So guiltiest men stand mutest at the barre (...)
Elegie XI. Death

Peťo bol brat baby Peťovej muža, ktorý, chudáčisko, zomrel pred pätnástimi rokmi na astmu. Fajčil osemdesiat cigariet denne. Tak mu treba.

Laci bol naozajstný gazda: keď povedal, že sa ide spať, tak sa išlo. Žena išla spať, sviňa išla spať, kačice išli spať, len sliepkam sa akosi nechcelo: najradšej by si ešte chvíľu pošantili na dvore. Vtedy sa Laci nazlostil, chytil metlu alebo palicu a naháňal ich do kurína: veľmi sa mu chcelo spať. Kričal na ne a nadával im, ale sliepky boli sprosté: nerozumeli mu.

Tunajší nevedeli, že život je boj, očakávali prívetivú spoluobčianku, ktorá by na ich neustále napomínanie bez prestania mrmotala ospravedlnenia. Ak sa niekoho nechtiac dotkli, prepiato sa ospravedlňovali. Až v ospravedlňovaní som zachytila zárodok vášne. Žeby sa preto tak radi a tak často ospravedlňovali? Ospravedlňovania boli ako aviváž. Mali zmäkčovať medziľudské vzťahy.

What hate could hurt our bodies like our love? (To the Countesse of Bedford)

Mám rada ten okamih, keď predo mnou stojí človek a jazyk sa z neho vylúpne. Často ho uhádnem už pár sekúnd predtým. Na tvare úst vidím, aké hláskové kombinácie ich formovali (...) Jazyky sú bytosti. Žijú medzi nami, flákajú sa alebo zvŕtajú, hrmocú, zadŕhajú sa, švitoria. Jazyky živíme a šatíme, takže sú nasýtené alebo obnosené, podvýživené či elegantné.

Freedom is the power to decide what your computer does, and the only way to have this freedom is to know what your computer is doing. Freedom is a computer that is without secrets, one where everything can be known if you care enough to find out.

Dídžej je podľa mňa archetypovou postavou, ktorá tu bola počas celých ľudských dejín. Je ňou každý, kto spája hudbu so spoločenskou situáciou a potom nastavuje určitý parameter interakcie a odozvy publika, či už je to šaman, rímsky kňaz alebo, keď už na to príde, aj vláda. Podstatou je rekonfigurácia všelijakých fragmentov, ich poskladanie a vytvorenie nového textu, ktorý potom vysielate do okolia. (DJ Spooky)

Budúci historik si bude môcť dovoliť ten luxus obzrieť sa späť na našu éru a zistiť, čo sa ukázalo ako dôležité. Ten historik však určite zatúži zažiť, aké to bolo žiť v tejto dobe, bude chcieť pochopiť mätúcu spleť hudieb a kritických postojov. Preto je také dôležité, aby sa sa aspoň z času na čas podrobili vlastnej antropológii. Nič sa totiž nevyrovná súčasnosti. (Susan McClary)

... things that are good to have and days that are good to spend are soon told about, and not much to listen to; while things that are uncomfortable, palpitating, and even gruesome, may make a good tale, and take a deal of telling anyway.

Jimmy Page is coming to town today, I don't know whether I want to be with him or not, who knows what diseases I'd get? Such a sweet and lovely precious looking cherub, why is that he's perverted?

Chceme-li mít sebelásku, musíme být milování. Odmítání lásky - popření statusu, že jsme objekt hodný lásky - plodí sebenenávist. Sebelásky je postavena z lásky, kterou nám nabízejí ostatní. A pokud jsou k její výstavbě používány náhražky, byť i klamné, musejí to být podoby takovéto lásky. Abychom mohli začít milovat sami sebe, nejprve nás musí milovat ostatní.

People think faith is a big electric blanket, when of course it is the cross. It is much harder to believe than not to believe. If you feel you can't believe, you must at least do this: keep an open mind. Keep it open toward faith, keep wanting it, keep asking for it, and leave the rest to God. (from Letters

Do you know what the undertakers are doing with the ashes of the folks they cremate? Well, they are sending the to the cannibals to make Instant People out of. My mother came home with that the other day. She circulates among all and sundry. (from Letters)

Most of us have learned to be dispassionate about evil, to look it in the face and find, as often as not, our own grinning reflections with which we do not argue, but good is another matter. Few have stared at that long enough to accept the fact that its face too is grotesque, that in us the good is something under construction. (Introduction to A Memoir of Mary Ann)

Where the artist is still trusted, he will not be looked to for assurance. Those who believe that art proceeds from a healthy, and not from a diseased, faculty of the mind will take what he shows them as a revelation, not of what we ought to be but of what we are at a given time and under given circumstances; that is, as a limited revelation but a revelation nevertheless. (The Fiction Writer and His Country)

''You ever tried to argue with a barber?''
''I never argue,'' Jacobs said.
''That's because you don't know this kind of ignorance,'' Rayber explained. ''You've never experienced it.''
Jacobs snorted. ''Oh, yes I have,'' he said.
''What happened?''
''I never argue.''
''But you know you're right,'' Rayber persisted.
''I never argue.''
(The Barber)