Nofreeusernames Nofreeusernames > Recent Status Updates

„Ty jsi nemocná!“ všimla si konečně Ava a už natahovala ruku, aby mi sáhla na čelo.
„Jak jsi to poznala, Sherlocku?“
„Jsi bledší než Edward Cullen po měsíci bez krve.“
„Nech si ty poznámky, nebo tě zakousnu.“

Něco se chystá…

Je blbé říct, že mě baví moje vlastní kniha? 😅 Napsala jsem ji už tak dávno, že si ji skoro ani nepamatuju. Je to pro mě neskutečně krásné setkání s hrdiny ze série Navždycky 💙💜💛❤️ Znovu se zamilovávám do Liama, směju se s Avou, snažím se mezi řádky vyčíst víc o Noahovi… Jedno velké nostalgické ááááách 🥺

Já jsem jako první četla přepis Rose in Chains a až teď se vracím k fanfikci (přepis je totiž rozdělený na tři díly a já potřebuju vědět, co bude dál 😁) A musím teda říct, že ten přepis je zatím lepší… Tak uvidíme, jestli obstojí dál.

Inspirujte se Jaxonem a ať už chcete říct cokoliv, řekněte to knihou, ve které vyznačíte pasáž, co přesně vyjadřuje vaše pocity. A nemusí jít jen o lásku, v knihách je spousta odstavců o přátelství, o povzbuzení, kniha za vás může říct, co sami neumíte vyslovit. Též přeju, ať nezapálíte stromeček (a pokud jo, ať je to sranda a máte z toho hezkou fotku). Veselé Vánoce přeje Ola, Addie, Jaxon, babi i Sušenka.

Tohle je taková ta kapitola za odměnu, za všechna ta dramata, co jste s Addie a Jaxonem prožili. Prostě randíčko a sváteční atmosféra a dokonce se mi tam podařilo dostat i stopu českých Vánoc. Já píšu knížky z amerického prostředí a z toho vyplývající absence Popelky mě na tom mrzela nejvíc. Proto jsem vymyslela způsob, jak ji tam dostat.

Zdá se to jako happy end, ale ještě máme dvě kapitoly… Tím vám teda nechci zkazit zážitek z dnešní svetrové party a prosím, jestli znáte nějaké slepice, nasypte jim víc zrní a popřejte hezké Vánoce. Jo a mimochodem… Millie jsem se rozhodla nenapravovat, jak mě nabádala pravidla vánočních příběhů, možná má ke svému chování důvod a špetku lítosti k ní cítím, ale je zkrátka evil.

Moje druhá oblíbená kapitola, protože jsem se strašně nadchla pro ten nápad, že tento den napíše do deníku Jaxon a bude promlouvat přímo k Adeline. Pro mě to byla šance dát lidem nahlédnout do hlavy klukovi, co moc nemluví, a ukázat, jak se mu nedaří cokoliv vyjádřit, ačkoli to v sobě má.

Dnešní kapitola je oddechem před další gradací příběhu. Je plná pečení a písniček a napsaná vyloženě pro radost a z touhy vrátit na scénu Scotta, užít si jejich krásného vztahu. Taky slouží jako start příběhu, který se rozvine v bonusových kapitolách Půlnoční polibek (ty už bohužel nejsou k sehnání).

„Přijde ti tohle jako předstírání?“ moment je tady!!!

Kouzlo sólo chození třeba do kina jsem objevila docela pozdě, protože mi dlouho přišlo být někde sama trapné. Nemohla jsem se mýlit víc a chtěla jsem vám skrze Addie ukázat, jak moc si to můžete užít. Jo a ty linky nejsou chyba, jak Addie ztratila deník, píše si zápisky jinde, dokud ho nenajde. Jo a ještě Jaxon a jeho zelí… možná se tady pan nemluvný brzy vymáčkne. V této kapitole to ještě nedal, ale dejte mu čas.

Já hrozně chci na vánoční party do knihkupectví, tak jsem si tohle přání splnila alespoň v Den po dni. A jestlipak víte, kdo políbil Addie ve tmě? Jaxon, Connor, někdo úplně jiný? Přesně si pamatuju moment, kdy jsem tohle psala. Byla jsem v Brně na hotelu a úplně pekelně prokrastinovala. Tak pekelně, až jsem popadla mobil a natočila storíčko o tom, co teď napíšu, abych měla motivaci to napsat.

A teď všichni přesunou svou frustraci z Jaxona na Addie, která zkazila šanci na cokoliv skutečného. Přece jste ale nečekali, že se to tak rychle vyřeší, když do konce zbývá ještě spousta kapitol. Aspoň jsem si mohla vychutnat psaní té elektrizující atmosféry mezi nimi, kterou chci nasytit až k prasknutí.

Nebudu vám lhát, když jsem napsala konec téhle kapitoly, sama jsem se trochu roztekla nad tím, jak je to áááách situace. To jen, že mám občas na své psaní taky nějakou emocionální odezvu, i když třeba líbačky píšu velmi systematicky, aby fungovaly, a tolik si je neužívám (i když teď s odstupem, když je čtu znovu s vámi, už trochu jo).

Když vás to zasněží v knihkupectví a vy tam musíte přespat… číst si, pít horkou čokoládu, tancovat mezi regály, koukat na Lásku nebeskou a líbat se. Od této kapitoly se celý ten příběh rozvinul, takže je to jedna z těch mých srdcových.

Já vím, že je teď Jaxon napřesdržku a že mu teď nikdo nefandí. Chtěla bych ale říct, že to muselo být, aby moje první ze dvou nejoblíbenějších kapitol v knize měla následně ten náboj, to ostřejší jiskření, to správné awww… už brzy! 😏

Já vím, že je teď Jaxon napřesdržku a že mu teď nikdo nefandí. Chtěla bych ale říct, že to muselo být, aby moje první ze dvou nejoblíbenějších kapitol v knize měla následně ten náboj, to ostřejší jiskření, to správné awww… už brzy! 😏

Sněží, rádio, vánoční playlist, Jaxon se chová záhadně hrozně a pojďme dumat nad tím, proč, o co jde ale především, je Scott v kostýmu dinosaura! Ano, koupila jsem si ho jenom kvůli dvěma řádkům pro příběh nepříliš podstatného chatu a ani trochu mi to nevadí.

Ani nevíte, jak jsem se těšila, až nasněží. Tím se mi totiž ta vánočně zimní atmosféra rozjede opravdu naplno. Koulovačka, která skončí polibkem, je sice největší klišé ze všech velkých klišé, ale je mi to úplně fuk. Miluju to, baví mě to, chtěla jsem si to napsat, a tak to tam prostě je. Tak doufám, že to dělá alespoň malou radost i vám.

Číst oblíbenou knížku toho druhého je „my love language“. Jaxon si přečetl tu Addiinu, Addie nakonec dočte Dunu (jen jí to ještě chvíli bude trvat). Jinak mě baví hrát si s tím přechodem „potkáváme se jen když nás někdo vidí“ k „trávíme spolu čas i bez publika“ a vymýšlet výmluvy, kterými si to zdůvodňují. Ve fake datingu je tohle moje oblíbená část.

No tak jasně, že tam musel být nějaký hokejový zápas, kdy on dá hromadu gólů a ona mu bude fandit z nějakého VIP místa. Úplně první jsem z této kapitoly měla vymyšlený ten dialog úplně na konci, jak se Jaxon snaží přimět Addie, aby řekla, že se mu líbí. A jestli jste čekali pusu i mimo záběr kamer, tak sorry, ale furt se líbat nemůžou.

Já jsem říkala, že těmi polibky nebudu šetřit, takže tady máte jeden fake (nebo možná ne)… Udělat z Jaxona Grinche byla moje šance, jak tohoto grumpy hokejistu trochu rozmluvit a samozřejmě použít v knížce co nejvíc mých oblíbených hlášek z filmu. Tak si to užijte, vy zdrogovaní, kandovaní vánočníci!

Protože můžu, nacpala jsem si do knížky svou oblíbenou Dramiona fan fikci (a kdo jste nečetli Draco Malfoy and the mortyfying ordeal of being in love, tohle je vaše znamení). Taky už můžete konečně přestat dumat, co znamená ta ilustrace andělíčka brečícího krev. Babi je můj oblíbený úlet, pokud jde o ni, nemám hranice. Jaxona to chtělo trochu pokazit, byl až příliš moc snový, no ne?

Jaxon je hokejista, bylo naprosto jasné, že půjdou bruslit, jí to nepůjde, on ji to bude učit a tím pádem si budou hodně blízko. Taky jsem chtěla první rande okořenit špetkou žárlivosti, která znamená, že… Víte co, k tomu se ještě dostaneme. Tahle kapitola nekončí otevřeně, odpočiňte si od konstantní touhy číst dál, nemáte zač.

Největší oříšek fake datingu je vymyslet dobrý důvod pro fake dating, o což jsem se pokusila v této kapitole. Taky bych ale chtěla jedním dechem říct, že všechny důvody pro fake dating jsou hodně na hraně, což ale s radostí toleruju, protože jinak by tenhle trope neexistoval a já bych byla vážně moc smutná.

Já se vždycky strašně těším, až dojde v knížce na líbačku, a tak jsem si říkala, že tady nenechám čtenáře čekat dlouho a dám ji rovnou do třetí kapitoly, protože proč ne. Nebojte ale, nepřijdete o to napětí při čekání na polibek. Od teď totiž budete čekat na TEN polibek. A než na něj dojde, bude tam těch pus ještě pár.

Nacpu Twilight do každé knihy? Ano. Stejně jako Bena Barnese (ten ještě přijde). Jinak je hlubokou myšlenkou druhé kapitoly to, že můžete úplně v poho mít několik adventních kalendářů, když vám to dělá radost. Radost nemá strop, stejně jako počet adventních kalendářů. No dobře, tak kecám, jde tu o rozloučení se Scottem, než se přesune do chatu a prázdné místo v Addiině adventu zaplní Jaxon.

Taková ta pasáž, kdy jsou oba děsně nemožní a v rozpacích a je to úplně ťuťu ňuňu. A hlavně už byl SKOROpolibek, ze kterého ale samozřejmě sešlo, bo uvědomění si, že se vlastně nesnáší (akorát že vůbec!) Jo a moc se mi líbí, jak je to queer pozitivní 🌈

Jízda autem k veterinářce byla zatím nejlepší scéna celé knihy 😂 Jak Teo neumí řídit a Villy mu do toho kecá! Jinak pořád mě strašně baví Villy, já vám nevím, ale asi teď víc feeluju grumpy sarkastické tmavovlasé hrdiny. Nicméně, kdybych se měla s někým kámošit, tak stopro s Teodorem 😁 Nebo s Villyho ségrama, ta dynamika mezi nima je top.

Miluju Villyho, myslím, že bude mojí fav postavou, a to jsem si myslela, že kocour Tuňák je jasný vítěz už od začátku. Jsem zvědavá, jaké traumátko z minulosti skrývá Teo a tuším, že to bude au, ale že mu to Villy nakonec pofouká a bude dobře. Mňau!