Milada Součková > Quotes

“Dojíma-li Alžbětu osud starce, lkajícího nad smrtí své dcery, chci hrát úlohu toho starce, chci ztratit své mládí, ať je mně místo šestnácti let šedesát, dojme-li konečně Alžbětu můj osud!”
― Milada Součková, Amor a Psyché

“Věřím však, že hlavním důvodem Alžbětiny zdrženlivosti vůči mně byly rozpaky, působené mou v jistém smyslu naprostou čistotou. Měla podobné a zdá se větší rozpaky, jaké mívají někdy muži před panenstvím. Až do dne, kdy poprvé slyším z Alžbětiných úst, že mě miluje. Alžběta trpí, kdo? Alžběta? Nesmysl, hlouposti! Alžběta neříká nikomu, že ho miluje. Alžběta leží na pohovce a čte po obědě Národní politiku a mluví-li vestoje, mluví o revoluci, Alžběta jí k večeŕi ohřívané škubánky, pak jde do divadla na operu, a po divadle nechá všechny ostatní jít domů a jde si, nikdo dobře neví kam, to je Alžběta! Dává se doprovázet, ano, ale kdy jste ji, prosím vás, slyšeli říkat někomu, že ho miluje?!”
― Milada Součková, Amor a Psyché