Tomáš Baránek's Blog: O ženách a mužích
October 19, 2010
Proč jsem napsal Jak sbalit ženu 2.0?
Věřili byste, že na podzim roku 2005, kdy první vydání Jak sbalit ženu nesměle vplouvalo do regálů českých knihkupectví, nebyla na trhu žádná jiná knížka o balení pro muže? S vydáním této lehkomyslné příručky psané z radosti a pro radost, se cosi změnilo. Běžná média si všimla, že i my muži máme své dny, a nastala doba mužská, balicí.
V následujících letech se prodaly desítky tisíc výtisků, a kniha byla přeložena do polštiny a slovenštiny. Byl jsem zavalen stovkami žádostí o radu či o rozhovor. V té době jsem založil rodinu (ano, svou krásnou ženu jsem sbalil přesně dle vlastního návodu), později nakladatelství – a balení žen nahradil balením plín. Takhle přesně jsem si to přece představoval: konečně klid na seriózního práci!
Tichý hlas kdesi na dně hlavy však varoval: „Z minulosti se nevypíšeš!“. A protože doba balicí je doba balicí, dotazů mužů tápajících v předvztahové mlze neubývalo a já s každou odpovědí získával jiný druh zkušenosti, než je zkušenost s podprdou a kalhotkou. Otevíral se přede mnou mužský svět v mnohem pestřejší a širší podobě, než jaký jsem ho dosud znal ze životů svých kamarádů. Přečetl a vyslechl jsem stovky příběhů o touze a zklamání, sdílel mnoho silných, ale taky trapných chvil a vstřebal celou plejádu nápadů, snů i pochybností.
Postupně se přede mnou téměř zhmotnil obraz muže, který je – proti zažitému stereotypu – mnohem zajímavější, citlivější a zra-nitelnější, než za jakého se pod tlakem konvencí vydává. Bylo a je to inspirující. Rozhodl jsem se proto vytrvat a ponořil se do tématu předvztahové komunikace znovu a snad trochu hlouběji. Společně s brněnským Buranteatrem jsem spustil sérii kurzů pro nesmělé muže, zaměřující se na odbourávání komunikačních stereotypů. Setkání s mými čtenáři i nečtenáři bylo pro mne nečekaným osobním obohacením.
Doba balicí je ale doba balicí. V tuto chvíli proto držíte v ruce další pokus o příspěvek k tématu – nové vydání knihy, které je významně doplněnou a aktualizovanou verzí knihy z roku 2005. Pokusil jsem se do ní vměstnat kromě desítek nových tipů záminek a dva zásadní koncepty: princip tzv. bazální a získané přitažlivosti a důraz na osobní rozvoj. Oba momenty se velmi osvědčily při mém lektorování. Přibyly například kapitoly o balení kamarádky a expřítelkyně, rozšířeny byly sekce o balení po internetu, kterému dnes vládnou sociální sítě. Tam, kde jsem cítil, že se nejvíce zamotáváte a kde přehlížíte již napsané, jsem dal text do červeného rámečku – pevně doufám, že to není k újmě přehlednosti.
Ačkoli je velká část Jak sbalit ženu 2.0 zásadně aktualizována a doplněna, podstata zůstala stejná. Napsal mi nedávno jeden muž: „Tvoje kniha je opravdu skvělá a můžu říct, že mi velmi pomohla. Škoda, že jsem se k ní nedostal dříve, protože jsem balil ženy přesně opačným způsobem, než radíš v knize. Byl jsem zoufalý. Sám víš, že my chlapi to nemyslíme špatně. Bohužel, nechápeme-li ženské myšlení, selháváme. Ale teď je všechno jinak. Užívám si se ženami, po kte-rých jsem vždycky toužil…děkuji!“
Jasněže to s vámi, milé dívky a ženy, nemyslíme špatně, my totiž myslíme jen a jen na vaše dobro! Pánové, jsem s vámi, držte se, jízda začíná!
Váš Tomáš, září 2010
V následujících letech se prodaly desítky tisíc výtisků, a kniha byla přeložena do polštiny a slovenštiny. Byl jsem zavalen stovkami žádostí o radu či o rozhovor. V té době jsem založil rodinu (ano, svou krásnou ženu jsem sbalil přesně dle vlastního návodu), později nakladatelství – a balení žen nahradil balením plín. Takhle přesně jsem si to přece představoval: konečně klid na seriózního práci!
Tichý hlas kdesi na dně hlavy však varoval: „Z minulosti se nevypíšeš!“. A protože doba balicí je doba balicí, dotazů mužů tápajících v předvztahové mlze neubývalo a já s každou odpovědí získával jiný druh zkušenosti, než je zkušenost s podprdou a kalhotkou. Otevíral se přede mnou mužský svět v mnohem pestřejší a širší podobě, než jaký jsem ho dosud znal ze životů svých kamarádů. Přečetl a vyslechl jsem stovky příběhů o touze a zklamání, sdílel mnoho silných, ale taky trapných chvil a vstřebal celou plejádu nápadů, snů i pochybností.
Postupně se přede mnou téměř zhmotnil obraz muže, který je – proti zažitému stereotypu – mnohem zajímavější, citlivější a zra-nitelnější, než za jakého se pod tlakem konvencí vydává. Bylo a je to inspirující. Rozhodl jsem se proto vytrvat a ponořil se do tématu předvztahové komunikace znovu a snad trochu hlouběji. Společně s brněnským Buranteatrem jsem spustil sérii kurzů pro nesmělé muže, zaměřující se na odbourávání komunikačních stereotypů. Setkání s mými čtenáři i nečtenáři bylo pro mne nečekaným osobním obohacením.
Doba balicí je ale doba balicí. V tuto chvíli proto držíte v ruce další pokus o příspěvek k tématu – nové vydání knihy, které je významně doplněnou a aktualizovanou verzí knihy z roku 2005. Pokusil jsem se do ní vměstnat kromě desítek nových tipů záminek a dva zásadní koncepty: princip tzv. bazální a získané přitažlivosti a důraz na osobní rozvoj. Oba momenty se velmi osvědčily při mém lektorování. Přibyly například kapitoly o balení kamarádky a expřítelkyně, rozšířeny byly sekce o balení po internetu, kterému dnes vládnou sociální sítě. Tam, kde jsem cítil, že se nejvíce zamotáváte a kde přehlížíte již napsané, jsem dal text do červeného rámečku – pevně doufám, že to není k újmě přehlednosti.
Ačkoli je velká část Jak sbalit ženu 2.0 zásadně aktualizována a doplněna, podstata zůstala stejná. Napsal mi nedávno jeden muž: „Tvoje kniha je opravdu skvělá a můžu říct, že mi velmi pomohla. Škoda, že jsem se k ní nedostal dříve, protože jsem balil ženy přesně opačným způsobem, než radíš v knize. Byl jsem zoufalý. Sám víš, že my chlapi to nemyslíme špatně. Bohužel, nechápeme-li ženské myšlení, selháváme. Ale teď je všechno jinak. Užívám si se ženami, po kte-rých jsem vždycky toužil…děkuji!“
Jasněže to s vámi, milé dívky a ženy, nemyslíme špatně, my totiž myslíme jen a jen na vaše dobro! Pánové, jsem s vámi, držte se, jízda začíná!
Váš Tomáš, září 2010
