Kristyna

“Odpoledne jsem si přinesl z "archivu" půlmetrový stoh směrnic a nařízení. Když to všechno přečtu, zůstanu normální?
Později
Kristepane, to je čtivo. Tak na zánět mozkových blan. Chvilkama je to zmatený jak všechny postmoderní romány dohromady a chvilkami to připomíná hlášení Rádia Jerevan. Kdo tohle píše? Šílenci? Nebo si ti lidi dělají srandu? Já z toho snad vypelichám. Bez příslušného školení sa tady nesmí člověk ani vykadit.”
― Evžen Boček, Deník kastelána

“Josef v uniformě reichsführera SS dal volný průbeh svým svérazným názorům, a světe, div se, návštěvníci mu za to aplaudovali: "Německý voják krvácí u Stanlingradu a tady si podřadná rasa špacíruje po výletech," hulákal na návštevníky s fanatickým výrazem v tvári - a lidi se smáli, a jim tekly slzy. Zajímalo by mě, jak by lidi reagovali, kdyby byl Josef v civilu.”
― Evžen Boček, Aristokratka na koni

“Zmizel Josef a nikdo si nemůže vzpomenout, kdy ho viděl naposledy. Matka si nemůže vzpomenout ani na to, kdo je Josef.”
― Evžen Boček, Aristokratka ve varu

“Deniska, která na dotazy ohlědne našeho kastelána svojí třicetičlenné skupince poradila, aby ho zkusili vyvolať. Sborové "Jóó-zéé-fééé" působilo v katakombách jako akustická zbraň. Nejdříve se objevilo pár netopírů, po nich tři dezorientované myši a nakoniec vyletěl Josef s rukami na uších.”
― Evžen Boček, Aristokratka u královského dvora