Rene Stein

“Nietzsche, never knowingly outdone in philosophical rudeness, looks down on the ‘indefatigable, inevitable English utilitarians’, ‘with derision, though not without pity’, because they lack ‘creative powers and artistic conscience’. Like Marx, he deplores what he regards as self-deceived universal pretences of a parochial outlook. The utilitarians promote ‘English morality’, not realizing that the alleged ‘happiness of the greatest number’ is in reality ‘the happiness of England’ (1886: §§225, 228). ‘One has to be English to be capable of believing that human beings always seek their own advantage’ (1906: §930). Well, it certainly helps! On the other hand, it may help to be German if one is to hold, with Nietzsche, that the ‘blond Arian beasts’ should promote neither the happiness of the greatest number, nor even their own happiness, but strive heroically and selflessly to wreak as much death and destruction as possible.”
― Hans-Johann Glock, What is Analytic Philosophy?

“On the whole, their message to their students remained steady: that science was good and metaphysics was bad. As Neurath put it to Feigl in 1938, “what we have in common will remain; as products of their time, the differences will fade.”
― David Edmonds, The Murder of Professor Schlick: The Rise and Fall of the Vienna Circle

“Nejčastěji mě iritují ti, kdo napadají biskupy, ale zároveň se nechají ošálit analytiky cenných papírů - ti, kdo si brousí skepticismus na náboženství, ale nikoliv už na ekonomech, sociálních vědcích a podvodných statisticích.”
― Anonymous

“Existuje ještě jeden další rozdíl mezi logikou zjevného a skrytého vyprávění. Ve zjevném vyprávění existuje logická kauzální souvislost mezi vnějšími událostmi. Jonáš chce plout přes moře, protože chce utéci před Bohem, usne, protože je unaven, je vržen přes palubu, protože je považován za příčinu bouře a je pozřen rybou, protože se v moři vyskytují dravé ryby. Jedna událost vyplývá z předcházející. (Poslední část příběhu je sice nerealistická, ale nikoliv nelogická.) Ve skrytém příběhu naproti tomu vládne jiný druh logiky. Různé události jsou asociací spojeny se stejným vnitřním zážitkem. To, co se jeví jako kauzální posloupnost vnějších událostí, vlastně zastupuje spojení zážitků propojených jako události vnitřní. Je to právě tak logické, jako je logický zjevný příběh, ale jede tu o jiný druh logiky.”
― Erich Fromm, Mýtus, sen a rituál