Martin Malík

“They're in love. Fuck the war.”
― Thomas Pynchon, Gravity's Rainbow

“- Člověk zaměnil plameny, - pronesl stařec. - Dříve se díval na plamen, nyní se dívá na televizi. Plamen ho učil myšlení, televize ho učí opaku. Plamen říkal, že ve světě vezdejším existují zázraky, televize učí, že žádné zázraky nejsou. Plamen požíral vše, co mu stojí v cestě, a pozvedal nás k B-hu, televize požírá vše, co jí stojí v cestě a vrhá nás do nicoty. Oheň říkal, že existuje jiný svět, nádherný a světlý, televize říká, že žádný jiný svět není. Člověk zaměnil plameny. Dříve se člověk díval na hvězdy, nyní se dívá na hodinky. Hvězdy říkaly, že je svět věčný, hodinky říkají, že není času nazbyt... Hvězdy šeptaly: "Nikam nespěchej!", hodinky šeptají: "Rychle, rychle!" Hvězdy nám říkaly, že jsme věční, hodinky říkají, kolik času nám zbylo... Hvězdy zpívaly o nekonečnosti, hodinky o konečnosti všeho, co je kolem. Hvězdy nás kolébaly, hodinky nás vyvádějí z míry. Člověk zaměnil ohně, - stařec vzdychl, - tak to je.”
― Lev Šargorodskij

“At the present time, I long only to sleep and to remain silent. I am sick of humanity.”
― Albert Camus, Correspondence

“Zachraňovat... Dokdy vás bude třeba zachraňovat? Naučíte už se někdy konečně chránit sami? Proč věčně nasloucháte páterům, fašizujícím demagogům a doktorům Opirům? Proč nechcete zaměstnávat vlastní mozky? Proč tak strašně nechcete přemýšlet? Copak je to tak těžké pochopit, že svět je obrovský, složitý a úchvatný? Proč vám všechno připadá tak jednoduché a nudné? Čím se váš mozek liší od Rabelaisova, Swiftova, Leninova, Einsteinova, Makarenkova, Hemingwayova, Strogovova? Jednou mě to udolá, pomyslel jsem si. Jednou se mi začne nedostávat sil. Já jsem přece stejný jako vy! Jenže já vám chci pomoct, kdežto vy mně ne...”
― Arkady Strugatsky, Хищные вещи века. Чрезвычайные происшествия