Thia > Recent Status Updates

Well. Napsaný skvěle, některý slovní obraty a přirovnání byly fakt excelentní, celou dobu jsem všechno popisovaný viděla živě před očima. Místama to ale byla celkem nuda, docela dlouho uprostřed knížky se nic moc pořádnýho nedělo. A asi třikrát jsem si myslela, že už je konec, ale ono to furt pokračovalo.

"You’re not supposed to move folk with wounds like that, but I thought some brain damage might do him good."
love it

"And for all the people I met, I could go a week, two weeks, without talking. No words but thanks, goodbye, how do. You’d think living in that outside place, a driver in a box seat, you’d feel small and you’d feel empty, but there was so much of me inside myself that all I felt was crowded."

Jsem na straně 28 už asi týden, takže hádám že tímhle tempem to možná do Vánoc přečtu

Bylo od začátku prakticky jasný, jak to skončí? Jo. Bylo to hodně fun, poutavě napsaný a zruinovalo to totálně moji produktivitu práce? Taky jo.

Střídání pov se naštěstí docela urovnalo, ale ten začátek byl teda... zajímavá volba. A nesnášim, že ze mě na konci vymáčkli slzičku takovým laciným trikem, you can'ttttt do this to me 3

Me 🤝 Maggie Stiefvater
naming your socially awkward Irishman character Finn Connolly

(Jsem v půlce knížky a nemůžu se přes to přenýst, this is so fucking funny, what even *is* reality dude)

Asi jsem si vybrala dvě knížky za sebou, kde mě budou iritovat změny POV. PROČ jsou ty kapitoly tak krátký?

"They were cold-water women and men. Deaths did not lead into the warmth of golden clouds, of harps and plucky music, of opulence or sedentary
peace.
The Ojibwe walked the winter."

Tohle byl fakt fever dream, ale jsem ráda, že jsem to nakonec nezahodila po 50 stranách, jak jsem zvažovala, protože se to dost rozjelo. Akorát 6 POV postav bylo až dost a autor *hodně* miluje slovo "convulsion" lol

Na tohle jsem asi moc střízlivá, nebo nevim

Protože kolem týhle knížky byl docela hype, byla jsem trochu skeptická vzhledem k tomu, kolikrát už jsem se kvůli tomuhle nachytala na úplnou chujovinu, ale tohle bylo fakt super ❤️

Welp... Asi jsem od toho čekala moc, no. Byly tam zajímavý myšlenky, ale objevily se asi až moc pozdě a ve finále z toho stejně kloudně nic nebylo. Třista stránek čekáte na rozuzlení záhady a pak to prostě skončí a nevíte nic. Great.

"May your first day in hell last ten thousand years, and may that one be the shortest."

Už jsem byla hodně ready to zahodit, ale konečně se něco začíná dít?

"There are people who will say that this whole account is a lie, but a thing isn’t necessarily
a lie even if it didn’t necessarily happen."

Z celý Temný věže jednoznačně nejlepší. Možná i prostě nejlepší od Kinga, tečka.

Idk proč jsem čekala happyend, ale nakonec byl prostě jenom end a je to asi dobře. Celkově to byla divná, místy depresivní a místy vtipná knížka, ale četlo se to dobře, jen mě trochu srala Lenky fixace na špeky ostatních postav, *jesus fucking christ we get it*.

Nakonec se každej musíme prokopat svýma sračkama, jak nejlíp umíme - a už ani ten Bowie tu s náma neni.

Ohodnotim to, až budu vůbec vědět jak vlastně :D

Kinda bych hlavní hrdinku profackovala za to, jak si sabotuje život a lituje se, kinda ji ale chápu. Also popis přehnaně ezo typů lidí je až moc přesnej a vyvolává to *vzpomínky*, tyhle postavy bych profackovala všechny lol

As with any other strong drug, true first love is
really only interesting to those who have become its prisoners.
And, as is true of any other strong and addicting drug, true first love is
dangerous.

Kdyby Hill nebyl úplně blbej, mohlo to být o 200 stránek kratší.

aaah ;-; jako dítě jsem pomalu obsesivně četla Herriotovy knížky, tohle byla taková víc sassy verze s víc realistickou perspektivou. loved it.

Tyvole several new fears unlocked

"If you have given up your heart for the Tower, Roland, you have already lost. A heartless creature is a loveless creature, and a loveless creature is a beast."

"While you travel with the boy, the man in black travels with your soul in his pocket."

Tahle knížka je dost jiná od zbytku série. Není podle mě nejhorší (shoutout Zpěv Susannah) ani nejlepší (shoutout Čaroděj a sklo), ale vibe umírajícího světa skrz oči posledního hrdiny, kterej není hrdina, je tady vystiženej imo nejlíp.
A taky nevím jak jsem to mohla číst ve čtrnácti, jsem si jistá, že jsem z toho nepochopila nic

"He found the madmen better company. One had given him a stainless steel Silva compass and bade him give it to Jesus. The gunslinger took it gravely. If he saw Him, he would turn over the compass.
He didn't expect to."

Že se z těch knížek vyklube moje fav série, co jsem letos četla, jsem vážně na bingo kartičce neměla, ale jsem ráda, že se to stalo. "Pro čtenáře od 10 let" my ass

you better not make me fucking cry this time

creepy shit happening in a little town>>>>>

Finally some good fucking food

Asi tak posledních padesát stránek to začalo být zajímavý a konec byl dobrej, ale jinak mě to teda neokouzlilo. Bylo by to asi fun jako akční film, ale v knížce chci něco víc než střílení a výbuchy a postavy jak z kartonu

Myslím, že bych měla něco cejtit, když ty postavy umíraj...? Zatím mi je celkem buřt, co se s nima stane