Iri > Recent Status Updates

Point of Honor (btw. 10 out of 5)

I simply <3 Arvid.

Způsob vyprávění zdá se mi velmi svérázný.

Tyhle věci neexistujou (Anna Bolavá) (jo, furt to čtu odzadu, bo su hipster)

5,5 z 5

Nevysvětlující, divné, plíživě povědomě – až úplně cítíte, jak se vám letáky a bordel z dlažby lepí na tělo stejně jako fluidní přítomnost té hrstky zametajících osob.

Kéž by ten příběh nebyl vtěsnaný jen do povídky, ale nejlíp do celé knihy. Nebo dvou.

Jsem boomer.
K porozumění mluvy mladých potřebuji čtyři neurony místo dvou a ke všemu je moje kinder bueno z bílé čokolády. Pokrok.

Ale... zůstávám, protože show must go on, fr.

Být knihovníkem odsouzeným zpřeházet celý fond (pár tisíc špalíčků) má své výhody. Bez problému teď udržím Sandieho archiv #4 v jedné ruce, aniž by mi jedno nebo druhé upadlo :D

#brzybudumítsvalyjakoconanthelibrarian

Návrat duchů – již čteno v ENG, ale #dyckygaunt

Major Czytel byl vskutku věštec, he he.

Trhlina – 1 z 5

Trhlin byla tahle story vskutku plná.

Dědičný král – ne, tohle se na stupnici hodnotit fakt nedá

Po přečtení Farrerovy povídky se můj mozek proměnil na:
a) šrotkód,
b) nanoneuron,
c) apostatu,
d) neopravitelný touster.

Děkuju, tohle byla vážně bída.

Vzhledem k tomu, jak všichni kolem teď jedou Archiv 5, ne, že by to krásně nepopíchlo moje stále aktivní trauma z trojky, že jo. Takže nastal čas udělat pořádný leap of faith a asi dorazím čtyřku a sjedu i tu další Niagaru v hrnku od kafe.

Akorát jednu věc musím říct předem: Jestli se v tom či onom dílu stane něco Renarinovi, udělám si ze svých nasyslených sandersonovek roztomilý zimní táboráček -.-

Dovolím si pro příhodnost dění lehce alternovat jedno známé říkadlo:

Nechoď Iri s Baru na slez, mnohý příklad známe, pak do noci Argit budeš, spánek vezme kramle.

Arnogaur – 4 z 5

Khornovci popsaní na výbornou. Co víc k tomu napsat.

Duchové a zlé stíny – 4–4,5 z 5

Na Gola Koleu bychom mohli snadno uplatnit slavné rčení: Kdybys nebyl hlupákem, tak bys nebyl medvědem. Ale on Abnett udělal medvědy z nás všech. *fňuk*

Hlubší rány – 3,5 z 5

Když si pánové rozbíjejí držky, Khorne je u toho s řevem povzbuzuje. Strýček Tzeentch to celé zpovzdálí sleduje, cpe se u toho popcornem a klokotavě se mezi hrstmi směje.

Je fajn občas panu T. tu kukuřici sebrat a přidat se k němu.

Vdovy – 3,5 z 5

Mimikování Abnettova stylu se jeho paní povedlo v tomto případě velmi dobře. Jen si nelze nevšimnout limitace dané dějem páteřní dějové linky, což není chyba, protože bych, u Fetha, chtěla číst dál – jenže tohle pokračování jsem si vybrala už před lety.

Bouře – 3,5 z 5

Přílišně násilně useknutý konec (dobrá Abnettova škola, možná?) mi jenom potvrdil, že bych si klidně přečetla o Volponských královských snobech něco víc. Takže jindy, no.

Sekův syn – 4 z 5

Frenchův styl je líně potemnělý a cinknutý trochou nezdravé mysteriozity. Ideální.

Nikdy nevíš – 4 z 5

Kratičká, ale vtipná a úderná abnettovská slice of life story.

Krevní pouto – 3 z 5

Hadí poster boys warhammeru, potoky krve a olympijské výkony hodné šmudlů z Ithaky. Kdo by chtěl víc? (Já třeba více logiky, ale nechám si to na jindy.)

Rodina – 4 z 5

Až díky této povídce jsem si uvědomila, jaké trauma mi ve skutečnosti způsobil The Anarch, poslední díl série.

Jejich životy v troskách jejich měst – 4 z 5

Přiznám se, švindlovala jsem a přečetla jsem si poslední povídku před Buňkou, protože abnettovce se "ne" neříká. A byla roztomilá! Gaunt je, vzhledem k zasazení story do počátku působení u Tanithských, pořád brán jako koště, které se ještě nenaučilo správně mést, chlapci si dělají věci po svém a objevují se v ní jména, ze kterých bolí u srdce. Jen gačí hlava mi chyběla...

Dobrý člověk – 3 z 5

Dan Abnett má v úvodu před touto povídkou pravdu – je to povídka objevná, ale trochu nevěrohodná. Zahrnuje totiž příběh chlapa, který patří k nejděsivější síle v Impériu – k byrokratickému Administratu. Víc není třeba zmiňovat.

Modrá krev – 3 z 5

Nebylo to vyloženě špatné, ale chyběla tomu nervydrásající ladnost dějového staccata a zvratové kamufláže. A ještě taky trochu ono pověstné elegantní volponské snobství, které bylo v tomto případě bohužel zaměněno spíše za arogantní imbecilitu. Škoda, pro aristokraty mám slabost, pro hlupáky soucit.

Buňka – ?? z 5

Okupované území. Buňky odboje, jejíž členové se vzájemně neznají a komunikace napříč undergroundem je bizár. Když se někdo ztratí, jede se dál. A do toho se někdo snaží něco (asi?) doručit někam (asi?) i za cenu velkých obětí (možná?)... Vůbec nevím, co se v příběhu dělo (to už je druhá story ve sborníku, hele). Ale představuju si, že nějak takhle funguje podsvětí doručování České pošty.

Železná hvězda – čteno v originále v roce 2018, ale furt je to 5 z 5

Rawne je miláček.

Královražda – 5 z 5

Velmi zábavný kousek. Stařík Slaydo je legenda. A sympaťák. Stejně jako banda kolem něj. A o těch po nich ani nemluvit <3

Náhrobní kámen a Králové Kamenného mlatu – ?? z 5

Absolutně nemám zdání, co jsem to právě dočetla. Můj odhad je, že Farrer vycedil komplikovanou story šastlou epičností, ve které se asi orientuje jen on sám. ?? Nevím?
Ale jeho Calpurnii mám rozhodně v plánu jednou dorazit. Napotřetí to vyjde. Určitě.

(Čtu to odzadu bo su hipster.)

Pan Frýdek a slečna Místek – bez hodnocení

SPOILER ALERT: Jakože od antologie mysteriózní a fantastické prózy bych čekala fikci, ale ne popis reality, do kela. Jen z mé zkušenosti vím, že hlavní antagonisti mají co dělat s důchoďákem, ve volných chvílích se šermujou fofrklackama a občas si půjčujou zuby a babču, co se jmenuje paní O. a je z vedlejšího kvartýru.

#tymostravickekachny

Krédo Apoštolů – 3.5/5

1) je to asi dobře napsané a tak akorát řízně přeložené
2) současné letectvo mi neříká nic, natož to ve 40k
3) nedovedu zatím docenit, poněvadž Double Eagle je ještě přede mnou
4) postavy si svým chováním skvěle notují například s osobami z filmu Nebeští jezdci
5) nic překvapivého se nekonalo, ale názvy jako "Phantine" a "Herodor" fakt k popíchnutí zvědavosti stačily

A pak že Magnus the Red je tady potížista... Ha... ha... ha...