,

Pan Slavism Quotes

Quotes tagged as "pan-slavism" Showing 1-3 of 3
Hannah Arendt
“Racism may indeed carry out the doom of the Western world and, for that matter, of the whole of human civilization. When Russians have become Slavs, when Frenchmen have assumed the role of commanders of a force noire, when Englishmen have turned into “white men,” as already for a disastrous spell all Germans became Aryans, then this change will itself signify the end of Western man. For no matter what learned scientists may say, race is, politically speaking, not the beginning of humanity but its end, not the origin of peoples but their decay, not the natural birth of man but his unnatural death.”
Hannah Arendt, The Origins of Totalitarianism

“All power has its derivation from God; the Russian Czar, however, was granted a special significance distinguishing him from the rest of the world's rulers…. He is a successor of the Caesars of the Eastern Empire,…the founders of the very creed of the Faith of Christ…. Herein lies the mystery of the deep distinction between Russia and all the nations of the world.”
Mikhail Nikiforovich Katkov, Modern Nationalism and Religion

Tomáš Garrigue Masaryk
“Znalost Slovanstva, zejména Jihoslovanů a Ruska, dovedla mne k boji s Aehrenthalem (Alois Lexa von Aehrenthal - český šľachtic, diplomat a politik; podľla wikipedie, pozn. čitateľa) o rakouskou politiku balkánskou; naše obvyklé slovanství mně bylo nesympathické. Hnusilo se mi to slovanské žvanění, jak to jednou odsoudil Neruda, nemohl jsem klidně snést ty vlastence a Slovany, kteří se nenaučili ani azbuce a s Rusy a cizinci vůbec musili mluvit německy.

Živě vzpomínám, jak mně moji nejbližší kolegové zazlívali, když jsem přiváděl na přetřes otázku slovenskou a když jsem jí v 'Naší Době' a v 'Čase' věnoval zvláštní pozornost. Mně nestačila ta abstraktní a úzce politická národnost a láska k vlasti, na neznalost skutečného národa a lidu v Čechách, na Moravě a na Slovensku. Od dětství jsem cítil své češství konkrétně v pochopování charakteru, názorů a života svých krajanů tam na Slovácku a na Slovensku a postupem doby na Moravě a v Čechách. Praha zajisté má stejné oprávnění jak Čejkovice nebo Bystrička; ale v Praze je příliš mnoho lidí, kteří nežijí nerudovskou malostranštinou, nýbrž kavárenskou abstraktností a hospodskou fantastičností. To ovšem platí o všech městech a také u jiných národů, ale proto to není méně odporné. Své češství a slovenství cítím, řekl bych, venkovsky, dialekticky; filosoficky cítím s Husem, Chelčickým, Žižkou a t. d. až po Havlíčka. Doma i ve Vídni mě tížil Kocourkov; ten Kocourkov pražský, ale stejně vídeňský a rakouský vůbec. Malost nespočívá v geografii, ale v lidech, charakterech, mravech. Světovost nezíská se jen obvyklým cestováním, oficiálním stykem mezinárodním a mezistátním, nýbrž duchovním pohroužením v život jednotlivcův, národův, lidstva.”
Tomáš Garrigue Masaryk, Světová revoluce za války a ve válce 1914-1918