Eva

“NÁŠ KOCOUREK

Náš kocourek bělovousek –
je ho ještě malý kousek,
ale práci všude shání
od rána až do klekání.

Venku leze po jabloni,
doma zase klubko honí,
u stodůlky honí klásek,
pak se chytá za ocásek.

Jde-li moucha po výsluní,
náš kocourek hned je u ní.
A kde pavouk nitky souká,
kocourek se aspoň kouká.

Pohne-li se kvítek bledý,
kocourek jde na výzvědy
a tu záři rosných kapek
rád by lapil do svých tlapek.

Na slunci i na podstřeší
celý den ho něco těší;
po práci a po robotě
tiše spinká v staré botě.”
― Josef Kožíšek

“Žil byl jednou jeden perský císař, a ten se jmenoval… jmenoval se… To už nikdo neví.”
― Ludvík Aškenazy, Pohádky čtyř větrů

“LESNÍ STUDÁNKA

Znám křišťálovou studánku,
kde nejhlubší je les,
tam roste tmavé kapradí
a vůkol rudý vřes.

Tam ptáci, laně chodí pít
pod javorový kmen,
ti ptáci za dne bílého,
ty laně v noci jen.

Když usnou lesy hluboké
a kolem ticho jest,
tu nebesa i studánka
jsou plny zlatých hvězd.”
― Josef Václav Sládek, Zvony a zvonky

“Mezi mnohými jinými příčinami všech ohňostrojů v dějinách lidstva je boj za národní bytí. (…) Jednou se přijde na to, že je třeba vzdát se národního uvědomění. (…) Být nejprve člověkem a pak teprve příslušníkem určitého národa, nikoliv naopak, bude stále potřebnějším.”
― Ludvík Vaculík, Milí spolužáci!