Status Updates From Pět italských novel

Tak ta ctvrta novelka podle me strasne umorna, predvidatelna, ale nakonec neurazi, i kdyz konec je jasny uz od poloviny. Natalia Ginzburgova si cestu k memu srdicku zatim nenasla.

Strasnej umor ta ctvrta novela…

Calvino, il mio amore, je tu ale hodne jiny, jeho povidka La giornata d’uno scrutatore vynika tim, co z Calvina udela v budoucnu bombu: fantazii pri popisu lidskych zrud, co chteji volit.

Druhá povídka Giorgia Bassaniho Una notte del ‘43 celkem spoko epizoda z fašistické Ferrary s plytkým závěrem.

Neda se to hodnotit jako celek, to je jasny. Odeonova silene husta sazba dost brzdi pocit drivu z cetby, ale dnes jsem tedy dojel prvni, a asi nejdelsi ze vsech novel. Moraviova povidka La Disubbidienza (Neposlušnost). Nechápu, kdo v tom vidí realismus, když je to čistokrevný psychologismus puberťáka toužícího zhebnout, znám moc dobře. A všecko ho to přejde po prvním pichu.